Když my jsme měli malé děti,nikoho z nás nenapadlo chodit po kavárnách. Seděli jsme s dětmi na pískovištích.Dnes , když příjdu do restaurace na oběd a vidím tam matku s dítětem v kočárku,otočím se a jdu jinam, protože nepotřebuji poslouchat během oběda řvoucí dítě.U jídla chci mít klid, když už to stojí tolik peněz.A taky ty děti nekřičí jen tak ,buď mají hlad a nebo jsou unavené.Tak se postarám o to, aby dítě bylo spokojené a zajistím si hlídání a pak si jdu sednout do restaurace ,bez něho, když to potřebuji.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Je mi 66 a jsem ráda , že žiju na vesnici a nemusím jezdit hromadnou dopravou.V Praze bych se ztratila už na nádraží.S paní Bočanovou souhlasím, staří lidé si opravdu mockrát nevědí rady a jsou úplně ztracení.Ještě, že máme vnoučata( :