Mám objednaný čtrnáctideník s televizními programy. Loni mi dvě čísla přišla se zpožděním čtyři a dva týdny a letos mi dvě čísla nepřišla vůbec. Další předplatné proto už chtít nebudu.
Horší by ovšem bylo, pokud by mi nebyl doručen doporučený dopis a ani zpráva o jeho uložení na poště. Podle platné právní úpravy se dopis považuje za doručený i když si ho adresát nevyzvedne. Snadno tak např. může dojít k exekuci kvůli bagatelní částce, třeba za pokutu za parkování apod. Takovou situaci už jsem zažil, ale bylo to kvůli přestěhování, když jsem ještě neměl převedenou poštu na novou adresu. Kvůli sumě, kterou běžně nosím v kapse, mi provedli exekuci účtu. Teď se to může stát kvůli fikci doručení.
Ten graf prognózy ČEPS je pro rok 2030 dost děsivý, hlavně podílem dovozu a solárů. Je třeba připomenout, že ze slunce získáme v prosinci nějakých 10-12% energie oproti oproti létu. Přitom se do zimní spotřeby budou stále více prosazovat tepelná čerpadla a elektromobilita. Graf ukazuje roční výrobu, ale jaké by byly podíly jednotlivých zdrojů elektřiny třeba v lednu při dlouhodobé inverzi (bez slunce a větru, častý jev)? Při zvýšené spotřebě by dovozy musely být opravdu masivní, stejně jako pálení plynu. Prakticky denně se dívám na electricitymaps.com , Německo je varovný příklad. Pokud nefouká, mimo dobu produkce solárů dováží i přes 15GW výkonu a to poměrně draho. Přitom tam pořád uhlí pálí. Spíš čekám v zimě regulace (=omezení výroby) a nárůst ceny elektřiny než možnost jejího dovozu v dostatečném množství. Navíc Ukrajina, která byla dříve schopná do EU vyvážet, bude mít sama energie málo. Není divu, že s takovým výhledem deindustrializace EU pokračuje...
Otázka je odkud budeme dovážet. Německo už je fatálně závislé na dovozu. Má přebytky ze Slunce, které často prodává po 2€ za MWh a večer pak dováží a elektřina stojí i přes 200€/MWh. V zimě, když přestane foukat, to je ještě horší. U nás to bude podobné.
Zajímavé je sledovat stránku electricitymaps.com , kde jsou vidět aktuální zdroje elektřiny a emisí, přeshraniční toky, ceny.
Řidiči mezinárodní dopravy vyjíždějí z velké části v neděli v deset večer, kdy končí zákaz jízdy. Pokud jedou dál, než se dá stihnout za devět hodin, mají "odpočinek" cca mezi devátou hodinou ráno a osmou večer. Pokud vykládají a nakládají, mají ten povinný "odpočinek" později a vyjíždějí pak třeba o půlnoci.
Odpočinek jsem psal v uvozovkách úmyslně. Představte si, že se máte vyspat v kabině auta, kdy v ní teplota přesahuje 40 stupňů. Klimatizace by fungovala jen při běžícím motoru a z motoru pod kabinou i po jeho vypnutí mnoho hodin sálá vedro. Pokud necháte otevřená okna, budete vystavení hluku a riziku vykradení kabiny. Když pak "odpočatí" vyrazíte na cestu a pocítíte únavu, stěží najdete místo, kde byste se mohli na chvíli zastavit, všude je plno. Ještě je třeba dodat, že řidič kamiónu si nemůže plánovat jízdu podle svých představ jako dovolenkáři. Má určené časy, kdy musí vyložit a naložit, rezervy tam většinou nejsou. Just in time...
Proti tomu je jízda osobákem do Chorvatska k moři "na jeden zátah" jen pohodová projížďka.
Na zánovní dálnici v Německu jsem zažil vyboulení dvou sousedních betonových desek kvůli vedru, vypadalo to jako střecha s vrcholem asi 80 cm nad úrovní vozovky. Byl tam malý provoz a přijel jsem tam první. Podařilo se mi zastavit ostatní auta, i ta rychlém pruhu. Naštěstí v odstavném pruhu se pak dalo projet.
Píše se o brýlích. Pokud by byla uvedená vrstva nanesena na nich, zářilo by jejich sklo plošně - nebo by před tou citlivou vrstvou musel být optický systém (spojka), který by obraz na tu vrstvu promítal. Čočky s dostatečnou světelností pro infračervené záření by rozhodně nebyly lehké. Píšu to v autobusu, doma se podívám na video. Ale jinak, než za použití čoček (případně Fresnelových) nebo zrcadel si to neumím představit.
Pitomost. Před cca 30 lety jsem v Bavorsku nějaký čas vypomáhal v truhlárně. Bylo tam asi 15 zaměstnanců, většinu produkce tvořila okna a dveře na míru. Nejhorší auto měl majitel. Několikrát jsem s ním byl montovat okna, nezdá se, že by jeho auto zákazníkům vadilo. Měl ještě zánovní dodávku, tu využívali při práci zaměstnanci, kteří vesměs i do práce dojížděli lepšími auty, než jejich šéf. Firma přesto těžko stíhala plnit objednávky.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Pokud by plyn pro vytápění domků skončil, pro mnoho majitelů zbyde jen elektřina. Mám plynový kondenzační kotel, ani v mrazech nepotřebuji teplotu topné vody vyšší než 36°C. Běží tudíž trvale v kondenzačním režimu, deklarovaná účinnost 104%. Pokud bych ho nahradil tepelným čerpadlem vzduch - voda, při topném faktoru dejme tomu 3, a bude dostávat elektřinu z plynové elektrárny, při započtení ztrát bude ta elektrárna na vytápění spotřebovávat stejné množství plynu, jako bych topili tím kotlem přímo. Ovšem pro domácnosti, které mají běžné radiátory a potřebují teplotu vody výrazně vyšší bude topný faktor čerpadla daleko nižší a spotřeba elektřiny přiměřeně vyšší. Tudíž investice do čerpadla jakožto náhrady vysoce účinného kotle přináší jen průvan v peněžence a na dotacích ive státní kase.
3 odpovědi