Vojenská přísaha vojáků Československé lidové armády z roku 1961
"Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.
Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem a připravovat se na boj, abych mohl na rozkaz presidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou rodnou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.
Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.
Tak přísahám!" Petr Pavel Pávek.
Frustrovaný Kolumbijec se dostal do souboje s Jiřím Fleišmanem, přišel o míč a po soupeři se ohnal loktem. Obránce Baníku skončil na zemi.
Sudí pískl a Mosqueru běžel napomenout. Ondřej Šašinka byl rychlejší a hříšníkovi přiběhl vyčinit. Z očí do očí, z blízkosti několika centimetrů. Mosquera do něj strčil a obránce spadl na zem. „Bezohledné vražení soupeře (čelo na čelo) s použitím zanedbatelné síly v přerušené hře. Před udělením červené karty hráč ještě udeřil pěstí hráče číslo 22 (Filip Kaloč)
V tom televizní mikrofony v nervózní atmosféře zachytily výkřiky přicházející nejspíše z tribuny, podle některých svědků z VIP sekce. „Černá ..... si myslí, že je v lese někde, opice! Myslím, že takto se černé .... (divočáci) ani opice nechovají, právem by se mohli cítit uražení. U Kolumbijce si nejsem jistý.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Na startu je pouze 24 cyklistů?
1 odpověď