Alegorie společné kádě, do které dají všichni část svého majetku a potom je spravedlivě rozdělován všem(!) potřebným, jejichž počet stále roste, je u nás skutečně hluboce zakořeněná představa fungování sociálního státu.
Výsledkem jsou neudržitelné mandatorní výdaje, na něž nema a pochybuji že bude mít odvahu sáhnout, žádná česka vláda, a to bez ohledu na nevyhnutelný růst zadlužení státu.
Jo, jo, to tu bylo i v roce 1968, kdy babičky odevzdávaly svoje snubní prstýnky do národní sbírky ke zvětšení státního zlatého pokladu, Kam se to zlato podělo?
To byla fakt obrovská víra, že tím pomohou tehdejšímu Československu.
Při své učitelské praxi s těmi nejmladšími jsem vždycky vítala mladou kantorku. Poznalo se hned první týden, jestli z ní bude dobrá učitelka. Byla přínosem pro mou práci, někdy i více kolegyním. Přtšla s novými náměty a nápady pro práci, mladší neotřelý styl. Děti si mladší kolegyni oblíbili a já jsem musela chvilku být jen tou rozumnou, kdy se mládí projevilo větší fantazií. Ale všechno se zvládlo. Děti vycítí, jak to nový člověk s nimi myslí. Ráda jsem pracovala s mladšími kolegyněmi. Něměly zaběhané mechanismy a jak se říká šly s dobou. Ten vzájemný respekt mezi rodiči a mladou učitelkou, tak nějak vyplynul z toho jak se projevovaly děti a rodičům spíš byly příkladem tím, jak o paní učitelce mluvily. Za to, že se mi moje povolání stalo posláním, děkuji svým profesorům ze Střední pedagogické školy a také uvádějící učitelce, která mi v poslední roce školy dala spoustu toho, co jsem pak v životě a práci uplatnila. Nevím jestli je taková doba, ale rodiče se samy svou netrpělivostí přiravují o to, že jejich děti budou spokojeně chodit do školy a budou vyprávět, co všechno je paní učtelka naučila. Dají na nedobré rady některých nespokojených rodičů a svým chováním znechutí práci mladým učitelům hned na začátku. Za dřívějších dob měl na vesnici největří respekt pan farář, pan starosta a pan řídící, učitel. Je toho víc, co změnilo chování rodičů vůči pedagogickým pracovníkům. Ale musí si uvědomit, že na počátku celé té cesty jejich dítěte jsou oni samy. Dítě má to, co dospělí začínají postrádat. Umí ve svém věku rozpoznat svým vnímáním, co je dobré a co špatné.
Naprostý souhlas. A opravdu, děcka nějakým šestým smyslem záhy odhalí kdejakou habaďůru.
1. Pokud žák napadne učitele - není v pořádku ten žák.
Mnozí starší pedagogové zabředli v praxi před desítkami let a nejsou schopni učit se novým věcem, výukovým metodám. Odprezentují si svoje, splní si povinnost, ale žáci je nezajímají, nejsou schopni přizpůsobit výuku individualitám či začít používat efektivnější výukové metody. Čím starší učitel, tím horší výuka. Bohužel.
Mlá Lucie,
sdělte nám prosím, jakou věkovou hranici pro ukončení výkonu učitelské profese byste doporučovala.
40, 45, 50, 55, 60, 65, 70, 75, či 80 let? Či jinou?
Podle zkušeností lidí z mého okolí nejvíc naučí lidé "před dúchodem".
Děkuji za odpověď.
vlastimilzak007@gmail.com
Co je krajní pravice? Mohli byste prosím zveřejnit hlavní body jejich programu?
U nás vnímám jako "krajní levici" Piráty, podle jejich programu je to naprosto jasné, avšak nikdy nebyli v našich médiích jako krajní levice označováni.
Vlastně ani nevím, jestli v novinářském žargonu vůbec pojem "krajní levice" existuje.
Je pro kantora velmi těžké odhalit jakoukoli šikanu. I když se může vznášet na obláčku, jak si se všemi dětmi rozumí, rázem může nastat tvrdé procitnutí. Děti jsou občas velmi kruté a to nejde odstranit. Někdy stačí jen nenápadný podnět, aby se rozjela nenávist vůči nějakému spolužákovi a jeho ponižování. I třeba "nešikovné" slovo kantora.
Vím, o čem mluvím. Učil jsem na ZŠ 42 let.
Zpětně bych si dal za některá svá prostořeká vyjádření přes hubu, ale tehdá se to naštěstí až tak vážně nebralo a děti se jim spontánně zasmály.
V dnešní době bych si přál, abychom nebyli tak útlocitní vůči všem projevům, které se jen nepatrně vymykají obecně vnímanému normálu.
To by podle mne vedlo k nastolení jediného náhledu na svět a to velmi zavání ideologií minulosti.
Samozřejmě velmi soucítím s obětmi nenávisti, věřím, že se dokáží s touto těžkou životní zkouškou vyrovnat.
Hodně síly! VŽ
A já vůl si ještě nedávno myslel, že jedním z úkolů politiků je hlavně mluvit se všemi svými protějšky napříč celým názorovým spektrem po celém světě a hledat především shodu, která přinese oběma stranám užitek. A taky hledat především přátele a ne si vytvářet nepřátele.
Vláda se zříká diplomacie a dialogu, to je škoda.
Když si v ČR umíníme, že se se svými oponenty nebudeme bavit, myslíte, že nám budou v okolních státech tleskat?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Myslím, že letos zahradní slimáci trochu svou aktivitu snížili.