Celou tu ruinu dával přes dvacet let dohromady spolek vedený panem Kovačičinem z ČB. Odpracovali tam bezplatně spoustu času, postavili i tu původní vyhlídkovou plošinu a sehnali na to vše i peníze. Nikdy jsem neslyšel ani nečetl, že by do toho obec Přední Výtoň jako vlastník něco zainvestovala. Pak přišlo nové zastupitelstvo a nový starosta, spolek byl shledán nežádoucím a skončil. Mouřenín splnil úkol, mouřenín může jít.
Ano, s panem Kovačičinem jsem v průběhu let několikrát mluvil. Poprvé v roce 2006, sálalo z něj nadšení, jak se jeho skupině povedlo rozhýbat záchranu hradu. A při návštěvách v dalších letech jsem jen zíral, jak se jim to daří. Naposledy v roce 2021, to jsme byli velmi mile překvapeni. Obec se zachovala naprosto hnusně.
Je to oboustranné. Já mít před 30ti lety a nejen já, ale i dalších 35 rodičů žáků jedné psychopatky tuto možnost, tak věřte, že buď by rodiče vzali spravedlnost do svých rukou, nebo by vylezla z kriminálu po 10ti letech. Ne každý kantor je kvalitní a ta " naše " megera se podepsala na desítkách dětí. A jen proto, že rodiče netušili, co se s jejich dětmi ve škole děje. A prvňáček vychovaný k autoritě k učiteli, ten si nepostěžuje, protože si myslí, že to tak prostě ve škole chodí.
Vážená paní Iveto,
snažím se pochopit Váš příspěvek, ale nejde mi to. To si fakt myslíte, že většina učitelů jsou psychopati? Tehdy jste určitě měla možnosti, jak se vzniklé situaci bránit. Proč jste ji (i v součinnosti s ostatními rodičiči) nevyužili?
Pracoval jsem 42 let jako učitel ZŠ, zažil jsem mnohé, 25 let učení za bolševika, ale takovéhle hrubé vměšování do výuky, to tedy ne.
Jen pro pobavení: Někdy kolem roku 1980 jsem měl na hodině F krásný funkční model parního stroje. A šlapal. Děcka byla nadšená. Byl tam ale inspektor, a dostal jsem za to snížení platu - parní stroj nebyl tehdy v osnovách.
Prosím, zastaňte se kantorů a nechte je v klidu pracovat a hlavně:
Uvažte používání záznamových zařízení žáky během výuky.
Nedopusťe prosím špehování kantorů a odsudky za každé jejich jen trochu "ošklivé" slovíčko. Prosím...
Alegorie společné kádě, do které dají všichni část svého majetku a potom je spravedlivě rozdělován všem(!) potřebným, jejichž počet stále roste, je u nás skutečně hluboce zakořeněná představa fungování sociálního státu.
Výsledkem jsou neudržitelné mandatorní výdaje, na něž nema a pochybuji že bude mít odvahu sáhnout, žádná česka vláda, a to bez ohledu na nevyhnutelný růst zadlužení státu.
Jo, jo, to tu bylo i v roce 1968, kdy babičky odevzdávaly svoje snubní prstýnky do národní sbírky ke zvětšení státního zlatého pokladu, Kam se to zlato podělo?
To byla fakt obrovská víra, že tím pomohou tehdejšímu Československu.
Při své učitelské praxi s těmi nejmladšími jsem vždycky vítala mladou kantorku. Poznalo se hned první týden, jestli z ní bude dobrá učitelka. Byla přínosem pro mou práci, někdy i více kolegyním. Přtšla s novými náměty a nápady pro práci, mladší neotřelý styl. Děti si mladší kolegyni oblíbili a já jsem musela chvilku být jen tou rozumnou, kdy se mládí projevilo větší fantazií. Ale všechno se zvládlo. Děti vycítí, jak to nový člověk s nimi myslí. Ráda jsem pracovala s mladšími kolegyněmi. Něměly zaběhané mechanismy a jak se říká šly s dobou. Ten vzájemný respekt mezi rodiči a mladou učitelkou, tak nějak vyplynul z toho jak se projevovaly děti a rodičům spíš byly příkladem tím, jak o paní učitelce mluvily. Za to, že se mi moje povolání stalo posláním, děkuji svým profesorům ze Střední pedagogické školy a také uvádějící učitelce, která mi v poslední roce školy dala spoustu toho, co jsem pak v životě a práci uplatnila. Nevím jestli je taková doba, ale rodiče se samy svou netrpělivostí přiravují o to, že jejich děti budou spokojeně chodit do školy a budou vyprávět, co všechno je paní učtelka naučila. Dají na nedobré rady některých nespokojených rodičů a svým chováním znechutí práci mladým učitelům hned na začátku. Za dřívějších dob měl na vesnici největří respekt pan farář, pan starosta a pan řídící, učitel. Je toho víc, co změnilo chování rodičů vůči pedagogickým pracovníkům. Ale musí si uvědomit, že na počátku celé té cesty jejich dítěte jsou oni samy. Dítě má to, co dospělí začínají postrádat. Umí ve svém věku rozpoznat svým vnímáním, co je dobré a co špatné.
Naprostý souhlas. A opravdu, děcka nějakým šestým smyslem záhy odhalí kdejakou habaďůru.
1. Pokud žák napadne učitele - není v pořádku ten žák.
- Přístup učitele/učitelů k výuce je věc druhá, a ta mnohdy není v pořádku.
Mnozí starší pedagogové zabředli v praxi před desítkami let a nejsou schopni učit se novým věcem, výukovým metodám. Odprezentují si svoje, splní si povinnost, ale žáci je nezajímají, nejsou schopni přizpůsobit výuku individualitám či začít používat efektivnější výukové metody. Čím starší učitel, tím horší výuka. Bohužel.
Mlá Lucie,
sdělte nám prosím, jakou věkovou hranici pro ukončení výkonu učitelské profese byste doporučovala.
40, 45, 50, 55, 60, 65, 70, 75, či 80 let? Či jinou?
Podle zkušeností lidí z mého okolí nejvíc naučí lidé "před dúchodem".
Děkuji za odpověď.
vlastimilzak007@gmail.com
Co je krajní pravice? Mohli byste prosím zveřejnit hlavní body jejich programu?
U nás vnímám jako "krajní levici" Piráty, podle jejich programu je to naprosto jasné, avšak nikdy nebyli v našich médiích jako krajní levice označováni.
Vlastně ani nevím, jestli v novinářském žargonu vůbec pojem "krajní levice" existuje.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
A kdy zmizela ta busta z hotelu Růže?
1 odpověď
74
0
Sledujících
0
Sleduje
74
0
Sledujících
0
Sleduje
Při první návštěvě koncem devadesátek to tam ještě bylo. Busta i text z projevu na setkání Svazu letců z 14. prosince 1945. Kolem roku 2005 už ne. Tam začala ta zrůdná "koreknost". Nikde jsme se nedozvěděli, co se s bustou prezidenta a doprovodným textem stalo. Už tehdy to začalo. Překrucování historie.
prosinec 1945:
Svaz letců ČR vyzývá naše politiky, poslance a senátory, aby na základě důkladného studia historických pramenů a více jak 362 tisíc obětí československých občanů ve II. svět. válce zůstali pevni ve svém přesvědčení, že debata o naší poválečné legislativě je pokusem o ospravedlnění a revizi důsledků druhé světové války, tak jak o tom s perspektivou více jak před 55 lety hovořil prezident Beneš na prvním sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů 14. prosince 1945.
"Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očisťovat z toho, co v těchto letech napáchali a budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet. Že začnou - o tom buďte přesvědčení. A konečně přijdou opět, aby od očisťování přešli k útoku."