Je to neskutečně hloupý způsob jakým reagovat na celý článek. To jste zjevně nepochopil vy.

Pak ale tímto minoritním argumentem nediskreditujte článek, který není primárně o tvorbě trhu, ale právě o mé situaci; pokud vás ona situace nezajímá, vybral jste si špatný článek.

No samozřejmě, ale to není nic proti ničemu. Od toho máme svobodu slova, aby každý mohl zastávat stanovisko, které vychází z jeho životních podmínek. Paní/slečna si napsala kritický článek, majitel bytu si zase mne ruce a má jiný názor. Jen je možná k zamyšlení, která skupina je teď ve společnosti zastoupenější. Já tedy osobně neznám nikoho, kdo má 'pár bytů navíc', zatímco lidí kteří s bídou vydělávají aby vůbec přežili v jakž takž solidním nájmu znám nespočet. Zajímavé, že?

Jo? A kam mám jít do té doby, než se tohle stane? Mám viset dalších pět let u rodičů jen proto že jsem si nucen jednou prací vydělávat na možnost teprve začít dělat práci druhou, tu kterou mám dělat doopravdy, a do toho ještě ukrajovat částku nájmu vyšší než polovina mého příjmu z práce první (která je už tak jen berličkou pro eventuelní nastartování smysluplnější kariéry a sama o sobě vlastně nikam nevede) a jen 'čekat na pohromu', protože v téhle konstelaci věcí nejde ani nic našetřit? Ono to není tak jednoduché a černobílé. Nevím jak jste na tom vy, ale možná byste mluvil jinak, kdyby se vás to přímo týkalo.

Nějak jste pominul, že moment kdy 'na nájem nikdo nedosáhne' neexistuje. Vždycky na něj dosáhne někdo. Ale zbytek to slízne. Otázka není jestli (ne)dosáhne 'jen někdo', otázka zní jak to řešit plošně; jak se na problém dívat celospolečensky a ne jen optikou trhu. Já jsem teď v situaci, kdy pro mě bude objektivně po všech stránkách výhodnější tuhle zemi opustit, protože když nechci držet hubu a krok a chci si pro sebe najít uspokojivější podmínky, tahle země mi nic nenabízí. Pak je už jen otázkou, jestli takovýhle stát chceme. Nebo, měl bych snad rovnou říci 'chcete'? 😉