Ten mistr byl Di Grassi

Moc hezké video, jen budu trošku troufalý a zeptám se: Máte někde doloženou tu kladku? Protože pokud vím, tak pan Capwell se snažil tuhle historku ověřit po dlouhou dobu a nepodařilo se mu to

Mlátíme se sklolaminátovejma zbraněma a ve vybavení a zrovna ta první rána většinou s člověkem tak moc zamává, že tam tu volnou dobu dá pokaždé...

Určitě bych mezi nejhorší počítal souboj Jaimeho a Neda.

Odkaz 1  

Na to, že se má jednat o dva z nejlepších šermířů je to fakt smutné...

PS: Těch třináct je fakt extrém. Reálný počet je dvě až tři.

Délka reálných soubojů je dost složité téma. Silně vychází z dobových textů, které ale záměrně přeskakují něco, čemu říkají "nachfechten", tedy fázi souboje,kdy oba bojovníci bojují,ale rány nejsou vedeny zcela vážně. Ta může, alespoň z doložených záznamů soubojů, trvat cokoliv od vteřiny až po několik hodin. V choreografii se s tímto ale dá jednoduše pracovat.

Dále ne všechny výměny končí zásahem. Plno,skoro většina i sparingovych soubojů končí tím,že jeden z bojovníků prostě opustí vzdálenost, protože si uvědomují,že nemohou získat převahu a končí

Poslední bych také zmínil to,že ne všechny úspěšné údery soupeře spolehlivě vyřadí. Jsou záznamy bojů, kdy bojovník pokračoval v boji s vážným zraněním končetiny,ale i s probodnutou plící .

Z vlastní zkušenosti mohu říct,že ve sparingu se nám jednou podařilo bojovat 13 výměn bez škrábnutí jednoho z bojovníků. To je byl ale fakt extrém (mimochodem ten souboj skončil psychickým kolapsem jednoho z bojujících, což je naprosto ignorovaná součást souboje (plus byl jen cvičnými zbraněmi,u ostrých věřím,že by k tomu došlo o poznání dříve))

Jde to udělat v tempu, přijde mi, že Borek ukazuje (pravděpodobně pro lepší viditelnost) lehce přehozené akce.

Tahle technika (alespoň mě...) párkrát zafungovala proti velice agresivnímu útočníkovi, který se snažil přejít do zápasu (například se pokusil vyjít doky z centrální linie, aby se mne mohl uděřit pravým ramenem do podbřišku a strhnout na zem.)

Z krytu s hrotem dolu jsem tedy byl nucen přejít mimo osu a mou levou stranu. Protože útočník nepočítal s tím, že bude ve vazbě dlouho, nechal se odklonit a ztratil vazbu středem zbraně. Poté došlo k otočení hrotu. Soupeřova čepel je v tom okamžiku svým středem na příčce ze strany dlouhé čepele (líc) a přechází na příčku krátké čepele (rub)

V tom okamžiku bylo nutné soupeře chytit zapředloktí a prudce trhnout k sobě. Jeho pohyb vpřed jej rozhodil natolik, aby ztratil rovnováhu a páka byla možná.

(nevím, jestli tenhle popis bude k něčemu 😄 )

Nemá tuhle techniku lépe popsanou Talhöfer? Možná se ale pletu, ani jedno z děl jsem už pár let nečetl...

Zdravím.

Rád bych viděl Váš názor na úvodní souboj v Duelistovi. Osobně jej považuji za nejlépe zpracovaný souboj ve filmu, i přes některé drobné detaily (dané dost tím, že šermovali herci, ne šermíři)

Pro osobu jejich postavení by bylo dost nevhodné vyjít vůbec na ulici bez dýky. Duel bez ní by byl nesmysl...

Já bych asi dodal, že i korintská přilba se běžně (alespoň dle vyobrazení a dalších vývojových částí) v určitých situacích nosila v podstatě s hledím nahoru.

Odkaz  

Možná bych doplnil,že stejně jako plno technik z Walersteinskeho kodexu,tohle je technika, která funguje pouze na soupeře, který hodně "tlačí" směrem dopředu. Může to být tím, že je v rozeběhu protože Vám, nebo tím, že je prostě natolik agresivní že si ve vazbě nechá vstoupit dovnitř mensury, nebo něčím podobným.

Zkoušet tuhle techniku proti soupeři, který si drží vzdálenost je ale sebevražda.

PS: pokud se nepletu, tak ji lze vidět i jako oblíbený způsob, jak porazit šavlí/kordem soupeře s bajonetem

Upřímně, laserové zbraně si obě strany šetří pro případ,že by začala třetí světová. Protože atomovku nic jiného nezastaví...

Nejde tolik o rychlost akce, jako spíš o situaci, kdy se soupeři podaří dostat za linii hrotu. Ale to je na přehnaně detailní akademickou diskuzi mimo možnosti komentářů pod videem :-)

Trochu mi tu zapadl jeden velice důležitý bod:

Používání dvou zbraní zároveň velice komplikuje možnost přejít do zápasu (neříkám znemožňuje, komplikuje)

Pokud se mám rozhodnout mezi lehkou výhodou druhé dlouhé zbraně v levačce a možností chytit soupeře za zápěstí/pod krkem, volím v každém případě druhou variantu.

Výjimkou je samozřejmě dýka. Pokud mám možnost jej do toho krku bodnout místo chycení, výhoda není tak moc jasná.

Pěsťák vnímám jako možnost chycení(vázání) nejen krku a rukou, ale také ostří čepele.

Da Grassi mluví o boji dvěma meči/rapíry a velice to vychvaluje. Primárně ale skutečně bodá, nicméně má několik zmínek o secích

Upřímně bych si to i vyříkal s tím finančním poradcem. V roce 2015 měla Sberbank nejlepší podmínky právě proto, že se začalo spekulovat, že toto hrozí. Snažili se situaci, ke které dnes došlo, kompenzovat natáhnutím lidí, kteří se o to nezajímají o politiku...

Upřímně doporučím, nestyďte se a obraťte se na nějakou charitu. Vaše peníze už neexistují, k pojistce se dostanete pravděpodobně za dlouho

Zcela upřímně, vše, co o obouručních mečích víme je poskládané z několika obrázků, pokud vím tří seznamů vojáků ve formaci a knížky jednoho ožralého italského kapitána, který tím nikdy nešermoval, ale párkrát tu zbraň viděl. Proto se o tom informace tak moc rozcházejí

Proč by katanou mělo být snazší něco utnout, než mečem?

Pokud Vám nevadí angličtina, zde je soupis a překlady šermířských knih do uceleného archivu:

Odkaz