Vy jste fakt něco. Můžete mi říct, odkud se vezme jídlo a všechno ostatní, když budou oba rodiče sedět doma s dětmi a nikdo v práci? A než mi zase začnete podsouvat něco, co jsem nikdy neřekl, tak ne, netvrdím, že ženy musí být jenom doma s dětmi jako ženy v domácnosti na "plný úvazek".
Máte dojem, že ten západní svět se svým feminismem jde správným směrem? Půlka západních zemí vymírá, protože se rodí málo dětí. Ženy se honí za kariérou, odkládají rodinu, aby pak zjistily, že je to těžké mít děti a jsou rády, že se jim povede jedno nebo dvě. Podle průzkumů jsou ženy s dětmi mnohem šťastnější, než ženy bez dětí. Čím pak to asi bude? U mužů to platí taky, ale rozdíl je mnohem menší. A bohužel pro ženy, pokud jde o děti, tak to prostě je a bude vždycky na nich v těch prvních pár letech. Muži prostě rodit a kojit nemůžou. Aspoň na tom se snad shodneme.
Trochu jsem čekal, kdy se ten feminismus objeví naplno a přestane se schovávat 🙂 Mohl bych vám tu začít psát, že už to není to, za co se vydává, koneckonců rovná práva už tu máme. Ale vy byste nejspíš přišla s jinými důvody, proč je tak potřeba, jako jsou rozdíly v platech a podobné věci. Ale do toho bych se opravdu nerad pouštěl a navíc už to je úplně mimo původní téma. A zřejmě by to nikdy nemělo konce...
S vašimi názory tipuju, že vám je tak 60+. Trefil jsem se?
A vzhledem k tomu, že období po třicítce je výrazně delší než před třicítkou a že právě v tomto období lidé hledávají vážnější vztahy, dospíváme ke shodě, že to ženy rozhodně lehčí nemají...což ostatně platí v jakémkoli věku. Je docela škoda, že si každý nemůže načas vyzkoušet život příslušníků druhého pohlaví, myslím, že by to bylo velmi poučné.
Nechtěl bych být ženou, ani jen tak na zkoušku. 😄
Ale porozumnění je důležité, proto se mi líbil váš rozhovor s P.Š.
Docela komické. Na jednu stranu tvrdíte, že to holky obecně mají snazší. Ale pak upřesníte, že se to týká holek do cca 30 let, ještě určité postavy (čili výrazné menšiny žen). A naopak uznáváte, že muži mají šanci v jakémkoli věku...nevychází z toho náhodou, že muži to mají obecně snazší. Nezáleží na věku, na vzhledu...
Obézní není nadváha, obézních žen je 18% prosím a do toho se počítají i staří lidé, kteří častěji trpí obezitou, to není většina.
No ono asi bude důležité zmínit, že mi je 30 a můj pudový kompas, který zachytává potenciální samičky se bude s věkem měnit, teda doteď to tak fungovalo.
Ano, to tvrdím, že holky to mají snažší, určitě v pubertě a postpubertálním věku, po 30 je na koni muž a jelikož jsem v tom věku, tak v moji bublině to je potvrzené. A pochybuji, že žena po 30 nemá šanci, jen je na tom jako muž před 30.
Opět hluboce nesouhlasím. Odkazy na přirozenost jsou jen výmluvy, jimiž se někteří snaží udržet systém, který jim vyhovuje, ale řadě lidí nikoli - právě proto, že pro ně zdaleka není přirozený. "Přirozeností" byla obhajována všechna svinstva, která historie zná, od otroctví přes kolonizaci až po koncentráky. A samozřejmě vyhánění žen z veřejného prostoru a vnucování jim, že jejich "přirozeností" je vykonávat ty domácí práce, které mnohé muže zkrátka nebaví. Opravdu ubohé...
Ke zbytku už jsme se vyjadřovala. Tak ještě jednou, když nečtete, co píšu - ženy můžou snadněji najít jednorázový sex, ale velká část hledá vážný vztah; muži mohou snadněji najít vážný vztah, ale velká část hledá jednorázový sex. Očekávání se zkrátka rozcházejí, z čehož vzniká jednak frustrace, jednak chybný dojem, že to druhé pohlaví to má snazší. Nemá - ne v hledání toho, co velko část jeho příslušníků/ic zajímá.
Tím bych to uzavřela, myslím, že už se opravdu motáme v kruhu.
Obyčejná holka má aspoň ten sex. 😄
No nevím, vy dva byste se mohli dát do kupy.
Nicméně musím souhlasit s P. Šlachtou, že průměrná holka to má mnohem jednodušší i co se týče vztahů a to z důvodu, že holky mají zájemce i z vyšších věkových skupin a je větší konkurence (+kluků je víc). Pokud je holka mladá ( u mě se pudy ozývají asi u holek do 27/28 let ) a je sama, tak buď chce být sama, nebo je obézní.
Ono co ve svém okolí vnímám na mužské straně a přijde mi to horší než zemřít jako panic. Je, že ženy mění své chování po prvním dítěti, tím nemám na mysli, že se začnou věnovat dítěti a na manžela kašlou, ale jako by čekaly se svou psychicky narušenou povahou až budou mít jistotu, že je manžel jen tak neodkopne.
A u hodných žen, které říkají u alkoholiků, nevěrníku etc. "však on se po dítěti změní"...
Ono to s tím materiálem funguje oběma směry. Akorát muži jsou mnohem méně vybíraví. Pokud jde o to, kdo to má snazší, tak si srovnejte, co musí udělat žena vs co musí udělat muž. Žena v podstatě musí jenom jít někam mezi lidi a pak čeká, jestli za ní někdo přijde, nebo ne. Sama nemusí vyvíjet žádnou iniciativu, v podstatě ani aktivitu. Oproti tomu muž musí být iniciativní, musí riskovat odmítnutí (často nepříliš lichotivé, ne-li přímo dehonestující). To třeba ženy prakticky neznají a myslím, že si to obecně neumí představit, jaké to je. Ženy totiž mají jenom jakousi nepřímou zpětnou vazbu - že za nimi třeba nikdo nepřijde to na ně zkoušet. Většina mužů zažije řadu odmítnutí, protože ženy velmi vybíravé jsou. A často si s tím odmítnutím neberou moc servítky.
Další věc je, kolik musí která strana investovat. Žena při seznamování a potom při randění obvykle neinvestuje nic. Muž musí investovat své peníze. Často už během seznamování, pokud se dostane přes první fázi a není odmítnut, a samozřejmě na rande. Jak dlouho to tak bude, to se asi liší, ale obecně se asi dá říct, že v prvních týdnech až měsících platí muž.
Pokud je vám to málo, přidám další rozdíl. Aby žena byla žádoucí, nemusí toho dělat zrovna moc. V podstatě základem je aspoň trochu dbát o svůj zevnějšek. Aby byl muž žádoucí, musí na sobě dost pracovat. Musí mít nějakou úroveň, zdroje, fyzické parametry, obecně na sobě musí dlouhodobě pracovat, aby měl šanci. Musí být perspektivní coby "živitel" rodiny. Na ženy takové nároky nejsou...
No já ty ženy taky vůbec nechápu. Kdybych byl žena tak bych se kurvila 6x týdně (v neděli odpočinek).
Když to obrátím, tak představa, že mě žena pozve na večeři a pití u toho se mě snaží bavit a pak si ještě se mnou zašpásuje...
Proč to nedělají/neděláte?
A když já se hádával s radik. feministkami třeba pod pořadem K. na neděli, možná znáte, skončil koncem roku, tak jsem obdržel nadávek a urážek bezpočet (např. v jedné větě tvrzení, že žádné mužství neexistuje, a v druhé, že jsem odporně nemužný), jedny útoky jsou brutální, druhé zákeřné, možná že každého bolí a zraňuje víc něco jiného, otázka je jen ta, které jsou společensky akceptované a proč, a o tom mluvím. Slyšela jste někdy v posl. letech tematizovat třeba ženskou toxicitu? A existuje podle vás reálně? O ničem jiném nemluvím, než že rovnováha a harmonie nevycházejí nikdy z jednostranného pohledu, a já prostě vím, že muži nejsou principielně v bytostném úhrnu - úmyslu horší než ženy, jen to tak momentálně z vícero úhlů pohledu vypadá, z různých krimi zpráv, fem. podcastů, vztah. rubrik atd., na druhou stranu zas třeba mnohem více umírají ve válkách, to by bylo na dýl. A ta mezipohlavní propast se bohužel šíleně rozvírá, ta akce a reakce, ale co třeba děti? Tak už fakt končím, zdravím.
No nevím, holek, které vzaly pistoli a šly vystřílet školu moc nebude, ale chlapce k tomu mohla dovést hysterická matka.. a jsme zase u žen, asi na tom něco bude.
Moderní fenimismus je úplně mimo a stal se útočištěm pro incely v ženském provedení. Nemá cenu s něma diskutovat.
Jenže incelové jsou z důvodů, které nikdo nezná, často přesvědčeni, že mají "nárok" na vysoce atraktivní ženy - jestli je to vliv poruchy osobnosti, nekritické lásky rodičů či porna, nevím. Navíc často netuší, že by měli něco udělat s vlastní atraktivitou (nadhled, vtip, rozhled, zájmy, chování či vzhled).
Ono, říct něco se sebou udělat je hrozně jednoduché. Změnit svoje chování, začít koníčky, nebo vybudovat si nějaký humor zabere několik let práce, což pro zatím hloupého nadrženého frustrovaného dvacátníka nemusí být procházka růžovou zahradou.
A když se jim konečně dámy povede zaujmout, tak zjístí, že to za tu práci nestotálo a propadnou do deprese.
Moc jim to nezávidím. 😄
Takže by ženy měly povinně milovat a uspokojovat ničím nezajímavé, nepřitažlivé a zamindrákované rádoby muže, aby se ti nájodou neradikalizovali?
Povinně ne, mohla by se legalizovat a odstigmatizovat prostituce.
Celkem mě překvapuje, že si nemůžou najít protějšky, protože nezajímavé, nepřitažlivé a zamindrákované dámy taky existují a nevěřím, že by jich bylo méně.
Za mě by problém se seznamovacích aplikacích nebyl. Problém je v lidech. Napíšete holce na seznamce, ale ta má tak zaspamovanou schránku fotkama penisů a jiných individui, že se na vaši zprávu stejně nedostane. Dále tam většina žen o sobě nenapíše nic. Vyplní kolonky, hodí fotku a čeká modré z nebe a nejlépe toho nejoriginálnějšího prince na světe, který ji v první zprávě hned naprosto okouzlí 🙂 Ale že by sama dala dohromady alespoň 5 vět rozvitých o sobě a ukázala jak uvažuje, aby okouzlila toho svého prince něčím navíc, to už ne. Z těchto důvodů jsem se ze všech aplikací odhlásil, páč jsou úplně k ničemu. Napíšete 100 holkám, nikdo neodpoví nebo se dvě ozvou a konverzace vypadá takto: Ahoj, jak se máš? Dneska je venku hezky 🙂. A nebo napíšou ženy, které absolutně nejsou můj typ nebo jsou mimo věkově. Přestože jsem se na seznamkách několikrát seznámil a trvalo to pár let, nemá to za mě smysl a lepší je jít ven na nějakou aktivitu, která člověka baví a třeba se seznámí tam. Diskotekový typ nejsem a ani bych tam ženu pro život nehledal. Chtít někoho do života, kdo přemýšlí o sobě a světě ve ktrém žije. Žije svůj život jako jeho tvůrce a ne onuce, která se nechá vláčet vším co přijde, to bylo asi těžné najít vždycky, ne jen dneska.
Mám podobnou zkušenost. To, že neodpoví chápu, může mít desítky zpráv nestíhá odpovědět, nebo změnila názor. To, že se přišla jen pobavit/spravit si ego, že je o ni zájem a konverzace je nějak zábavná mi taky nevadí. Ale pokaždé mě vytočí, když odpovídají jedním, dvěma, nebo ty prudce inteligentní třemi slovy, vůbec nechápu proč to dělají, snad účelem je poznat jeden druhého a zjistit zda to má smysl, kdykoliv mohou změnit téma na něco co je zajímá, dal jsem si limit 10 takových zpráv a bohužel , teda aspoň u mě, je to asi polovina konverzací.
Jediné řešení je stanovit zcela pevně, že jedinou možností je střídavá péče, a trvat na ní i když se rodiče "dohodnou" jinak. Soud totiž nikdy neví, co za takovou "dohodou" stojí. Pokud je ta dohoda upřímná, mohou rodiče uplatnit výchovu jiným stylem než je určeno soudem, zcela dobrovolně takzvaně "bez papíru" (asi jako když není potřeba soudní rozhodnutí na to, aby děti mohly na prázdniny k babičce).
.
Dokud bude existovat možnost "výhry", vždy se najdou otcové a matky, kteří budou zneužívat nevyspělosti dětí k manipulacím. Rodič možná vyhraje, možná nevyhraje, ale zaručeně tento boj odnese dítě.
.
Soudně bych omezoval péči jen rodičům, kteří jsou nějakým skutečně zcela excesivním způsobem nezpůsobilí vychovávat.
.
Je potřeba si uvědomit, že soudy a OSPOD taktéž nestrkají nos do mnoha jiných rodin, které se nerozvedly, ale fungují bídně. Takových rodin je skutečně mnoho. Nevím, proč tedy mají odnášet "rozhodování" soudu jen ti, kteří se rozvedli.
.
Jakmile přestane existovat možnost "výhry", ztratí se i řevnivost rodičů, a profitovat na tom budou děti!
Souhlasím, pro ty méně uvědomělé je pevný řád, kde by byly tresty, asi nejlepším řešením.
Vždycky jsem si říkal, jak rodiče se dokáží chovat sobecky k dětem, které prý milují a jsou schopni pro ně udělat vše. Jakoby nedokázali předvídad, že když budou dítě emočně vydírat, pomlouvat druhého a dělat scény, že to na ně nebude mít vliv.
Nelze všechny maminky a otce, kteří s dětmi společně nežijí, strkat do jednoho dobrého pytle ani do toho špatného. Důvody, proč se takoví lidé rozešli, bývají různé. Někdy nevěra, jindy rozdílné představy o soužití, leckdy v tom bývá i násilí. Ve svém okolí jsem se setkala se kde čím. Ale jeden důvod bohužel, alespoň z těch rozpadů, o kterých vím, častěji než jiné - dokud ti dva neměli děti, byli jak dvě hrdličky, s dítětem/dětmi přišel zlom. Za zavřené dveře nevidím, ale co mi dotyční kolegové/kolegyně říkali, bylo: "Pořád si všímala jen dětí, já jsem byl vzduch.", "Taková to byla kočka, po klukovi je z ní bečka." "Nesnesl, že kluci (dvojčata) v noci řvali, tak začal chodit spát jinam, až odešel úplně". "Přestal chodit do práce, chtěl, abych ho živila, ale o malou se stejně skoro nestaral, tak jsem odešla k mámě", "Nesměla jsem nikam bez jeho svolení, žárlil na mě a pronásledoval, bylo to psycho"... Sama jsem rozvedená, můj exmanžel má soudem stanovených 1000 Kč, za což bych holce nekoupila ani např. boty na tělák, tak se holt musím otáčet víc já. Jenom lyžák mě vyšel se vším všudy na 15 000 Kč. Ano, jistě se najdou i vypočítavé mrchy, které mají děti jako zdroje financí, ale osobně jsem se s takovou ještě nesetkala. Pevně věřím, že naprostá většina z nás by dala přednost fungujícímu vztahu a muži, na kterého se mohou spolehnout.
Asi se více setkáváte s maminkami než s otci. To co píšete znám zase od otců: "Je hysterická a stále ukřivděná, nedalo se s ní vydržet.", "Pořád mi kontroluje sociální sítě, do telefonu mi nahrála aplikaci pro sledováni, nemohl jsem si ani prdnout, aby to nevěděla.", "Schválně vyvolává spory v rodině, s přáteli a pak je pomlouvá, nikdo se s námi nechtěl bavit."...
Ale naprostá většina manželů v mém okolí je relativně spokojených a zvládají to, co jsou rozvedení je menšina.
Podle mě by značně ubylo samoživitelek a nemuseli bychom o nich číst, nebo je poslouchat, kdyby se přestaly dávat děti automaticky ženám. Ale nedokážu si představit, podle čeho by se rozhodovalo.
Je fascinující, jak z toho, že byla zavražděna žena, že v Itálii jsou velmi časté případy vražd bývalek - polovina všech vražd (ať už ze msty nebo žárlivosti) a italská společnost už kvůli tomu demonstruje (podobné protesty známe z Indie), udělají zdejší přispěvatelé protest proti feministkám. Prostě přijměte fakt, že v některých zemích je násilí na ženách vážný problém, ať jsou to muslimské země, Indie nebo horkokrevná Itálie se svým krédem "cti". Je dobře, že to tamní společnost reflektuje a cítí jako problém. To jak to pojmenovávají, není vaše starost. Evidentně to Itálie potřebuje pojmenovat dost ostře.
Ono ty statistiky o femicidě nic neznamenají pokud se k tomu nepřipojí kolik žen zabilo svého partnera, nebo se na ní podílely. A taky je otázka, kolik z těch vražd vykonali etničtí italové.
To není o výchově to je příklad z rodiny,otec je v té rodině mačo a synové přebírají jeho chování.
Nejsem psychlog, ale matky dokážou své potomky taky psychicky týrat. Svobodné matky tím tuplem, chybí jim zpětná vazba od partnera. Četl jsem studii, že muži mají míru agresivity nastavenou geneticky různě a ovládat se pro některé jedince je problém, výchova ať už otce, matky a okolí hraje určitě taky roli. Nicméně 100 žen ročně zavražděných partnerem v 60 milionovém státě není nijak závratné číslo, samzřejmě je to špatně.
42
Sledujících
0
Sleduje
42
Sledujících
0
Sleduje
Jen pro zajímavost- proč byste nechtěl být ženou? Vždyť podle Vas máme same výhody, ne?😉 A mně se ten rozhovor moc nelíbil. Skončil tradičně, výkladem o tom, že ženskou "přirozeností" je dělat práce, které muze nebaví. Na tyhle řeči jsem už poněkud alergická.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V seznamování máte výhody, v jiných aspektech života myslím, že ne.
A pokud nechce být žena doma, tak ať vydělává více než muž a domluví se předem, nebo se dá týden rozdělit 3 dny on 3 dny ona 1 den volno. Ono dost mužů chápe, že být 3 roky s děckem doma je na palici.