Ještě nedávno jsem se Palestinců také, do jisté míry, zastával. A pak začali vraždit. Více než kdy jindy. Vraždit na festivalu, vraždit ve vesnicích, městech i mimo ně. Pouze vraždit. Nenarozené, mladičké, mladé i staré. Bez rozdílu, bez podstaty. A potom příjde reakce. A oni jsou na spoustě fotek. Fotek, které jsou vždy stejně aranžované. Brečící chlap nese mrtvé dítě a kolem pár plaček. Kdyby se soustředili na budování. Bylo by vše jinak. Jenže oni stále a stále jen předstírají a pak se topí ve frustraci. A potom vraždí.
Samozřejmě, že není. Léta lhaní si do kapsy, že lidé se změnili nese své ovoce. Lidé se nezmění. Člověk je šelma a boj je jeho přirozeností. Jediné co se změnilo od dob, třeba třicetileté války, je plná pusa jídla. Až ta nebude. Přijde zase nějaký pěkný ismus a pojede to znovu na plno. Vlajky, skandování, mizení lidí, válka.
Český statistický úřad vydal jakousi analýzu cen. Zaklínadlo je v maržích prodejců. Aby taky ne. Vždyť jich je tu jen pár. Není pro ně potíž hýbat cenami jak libo. No a hořké poznání. Týden v Rakouských Alpách a zjištění, že ceny jsou tam stejné či nižší než u nás. Přihlédneme k rozdílným příjmům a máme výsledek. Jsme tu pěkně v zádeli.
Nikdo atomovku nevystřelí. I fanatici a elity a kdejakej pohlavár vědí, že tím by to bylo v zádeli i pro ně. Bunkr je sice supr, ale ty plechovky s jídlem už ne. A když jste zvyklý na blahobyt tak je vám jasný, že s ním by byl konec. Protože už by na vás neměl pořádně kdo makat. Přeci jen bohatství se dělá na čase druhých.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Boha to je bordýlek