K té "provinčnosti" konfliktu mezi civilizací a Ruskem: Zaujal mne "názor Bangladéžana", že se jedná o "obyčejný příhraniční konflikt". Ne snad, že bych tímto (sic!) "globálním tvrzením" opovrhoval pro jeho zjevnou nesprávnost, jako spíše proto, že jej zde šíří člověk, který z podstaty svého zaměření musí vědět, že to není pravda. Zkouším tedy nalézt příčinu, proč takový názor pan Tykač zjevuje. Trochu mi napovídá podpora IVK; proti gustu žádný dišputát. Zapojil se snad do systematického čachrování s pravdou, na který jsou experti z IVK odborníky? Snaží se jeden oligarcha nastoupit na uvolněné místo po jiném? Opravdu nevím; jenom mi přišlo divné, že vývoj, který nás primárně ohrožuje na většině území Evropy, může někdo s klidným úsměvem Kambodžana předkládat jako cosi poněkud bezvýznamného..
Tak za prvé: NAFTOHAS, VŽDYCKY NAVTOHAS! Ukrajinci "G" v abecedě nemají. A za druhé: končí-li obchodní smlouva (a nejsou-li v ní uvedeny dohody o jejím prodloužení), tak zkrátka končí. Rusko má ve zvyku platit za tranzit svého plynu přes cizí území naturální dodávkou (pro ně bezceného, protože rublového) plynu; v místě prodeje "západu" (Frankfurt nad Odrou, Waidhaus a Baumgarten) pak jej prodává za dolary včetně započtení tranzitních poplatků přes cizí území (u nás snad tento model opustili v devadesátých letech, v Polsku po roce 2021).
Osobně jsem zvědav, jak dopadne naše arbitráž s Gazpromem, kdy tranzitní smlouvu s námi porušil on.
Ukončení tranzitní smlouvy mezi RF a UA se nás v oblasti zdrojů plynu prakticky nedotkne; čeští obchdníci s plynem žádný plyn od Ruska nenakupují. V zanedbatelném objemu sem může přicházet plyn, nakoupený Slovenskem; dovážejí jej soukromí obchodníci, na něž stát nemá žádný vliv (stejně, jako na ostatní obchodníky s plynem).
Ukončení tranzitní smlouvy nemusí nutně znamenat ukončení dodávek plynu; pouze by se změnilo "ruské" schéma za normální obchodní vztah podle montreauských smluv; SK, HU a AT by nakupovany ruský plyn v Sudže, a uzavřely by tranzitní smlouvy přímo s Ukrajinou.
Slovensko má variantně k dispozici reverzní plynovod "Zlatý svar" mezi Polskem a východem SR, a dále propojení s LNG terminálem na chorvatském Krku. Rakousko je částečně zásobováno systémem WAG z Německa a byl by možný propoj na náš Net4Gas.
Málo se zatím diskutuje o možnosti využití systému bývalého Transgasu (Eustream+Net4Gas) po konci ruské invaze. Ukrajina disponuje slušnými zásobami plynu a volnými kapacitami podzemních zásobníků (posílení modelu "just in time", tedy dodávka s proměnlivou přepravní kapacitou).
Zachování funkčního plynárenského systému, který je technickou součástí soustavy evropské, je nezbytné. Jsem přesvědčen, že budoucnost plynu je mnohem delší, než uvádějí současné odhady, zkreslené prudérní zeleností. Závislost státu na jediném druhu energeie je ostatně zcela mimořádně riskantní z pohledu bezpečnosti země.
Zamyslet by se asi měla vláda, během které bylo schváleno první nastavení státní podpory; objektivně největším průšvihem však byla chvíle podstatných změn podmínek, spjatých s výrazným poklesem ceny panelů (viz o Silvestra cvakot přimrzajících štemplů v tehdejším složení ERÚ). Podnikání, které je úspěšné pouze při sypání dotací je takové Babišovské; dotací lze v zájmou státu nastartovat žádoucí aktivitu, ale nelze ji trvale živit. To už pak není podnikání. Stát by měl znovu posoudit ekonomické parametry výhradně solárního podnikání. A nastavit nová pravidla tak, aby se fotovoltaika uživila pokud možno bez nadměrných dotací.
Česká republika (s výjimkou povinné strategické rezervy) žádný plyn ani ropu nenakupuje. Obě komodity nakupují soukromí obchodníci na trhu. V případě ropy je pro obchodníky v ČR získána dočasná výjimka ze zákazu EU dovážet ruskou ropu potrubními systémy. Ta platí do doby dokončení nového ropovodu z Terstu.
Spojovat soukromé obchodní výdaje se státní nebo veřejnou pomocí Ukrajině je z principu pitomost. Stáva Ukrajině!
To jsem rád, že to konečně v širší souvislosti vešlo ve známost. Je to i konec Green Dealu; exponenciální růst globální populace = růst obecné spotřeby = růst světově výroby = růst emisí, skleníkových plynů v tom. Jedinou zemí, která tohoto faktu dynamického růstu světových trhů aktivně vyuźíva, je Čína. Nedivil bych se, kdyby GD vznikl jako nástroj Číny pro dosažení cíle světového hospodářského hegemona.
Je to zvláštní: poslouchal jsem dnes oba odpovědné ministry, a žádné podobné prohlášeni jsem zde nezaznamenal. Naopak: všechny využitelné části zůstanou používány; hlavním problémem je nutné opakování výběrového řízení na zhotovitele následkem odvolání konkurenta. To i u jiných zakázek (třeba u dálnic) trvá tuze dlouho. Tedy pokud je opravdu něco od začátku, tak výběr nového zhotovitele. Ve vašem podání si čtenář může snadno představovat, že předešlá práce MMR na digitalizaci stavebního řízení byla k ničemu - což není pravda
Pokud hledáte příčiny, pokusím se je vyjmenovat chronologicky:
1) transformace ČEZ na standardní akciovou společnost namísto původní utility (první polovina 90'). Stát tím ztratil kontrolu nad cenou elektřiny;
2) Putinova úporná snaha dosáhnout provozu plynovodu Nord stream 2. (2020/21). Cílem bylo úplné odpojení Ukrajiny od plynu ve chvíli invaze (proto útok naplánován na statisticky nejchladnější den). Součástí nátlaku byl i podvod s podzemními zásobníky v Německu a u nás (tam, kde měl Gazprom přímý vlastnický vliv, tedy v Německu Rehden a ostatní kapacity Wintershalu, u nás Dambořice KKCG). Zásobníky byly deklarovány jako plné, ve skutečnosti tam žádný plyn uložen nebyl.
Německo má jištěnu zelenou energetiku plynovými elektrárnami; když na podzim 2021 vypuklo bezvětří, doprovázené lijáky, vyšlo po spuštění plynovek najevo, že není k dispozici plyn. V tu chvíli vyletěly vzhůru jak ceny plynu, tak elektřiny. Putinova snaha vynutit si takto provoz plynovodu NS2 byla neúspěšná.
3) Cena zemního plynu klesala tak, jak byl vytěsňován ruský plyn. Dnes je vyšší, než na začátku krize, ale má stále tendenci sestupu. U elektřiny je problém v tom, že ceny nevycházejí ze vzorce "náklady+zisk", ale z cen na energetické burze. Pokud by byla cena klasicky kalkulována, byla by významně nižší. Status standardní akciové společnosti však neumožňuje takový postup uplatnit (poškození akcionářů nedosahováním maxima zisku). Viz bod č.1.
Tož máme takovou zvláštní dobu: proruský šéf sekty prchne z Ukrajiny, kde je popotahován za trestnou činnost, na Slovensko, kde vyvíjí svoji činnost dál. Český investigativní server Seznam na sektu upozorní, protože sekty bývaji zpravidla považovány za něco neduživého, což by v katolickém Slovensku mělo vadit tuplem. A ono ne, na oba reportéry seznamu přiletěla slovenská prokurátorka, jež dostala zadání, a nadto jest sama se sektou zadobře. Pŕipomíná mi to doby, kdy u nás StB ukrývala teroristy Che Guevaru a Carlose, zvaného Šakal. Tak si tento obyčej, zdá se, na Slovensku uchovali, Jánošíci!
V České republice jsou dokonale rozvinuté tři infrastrukturní celky: železniční doprava, rozvod elektřiny a plynu. Snahou by mělo být udržovat a rozvíjet tyto systémy tak, aby i nadále poskytovaly plošné služby. Odepisovat zemní plyn jako uhlovodíkové palivo je sice trendy, ale jako vše módní též pomíjivé. Nejenom, že v souladu s taxonomií EU pro Česko je v případě náhrady za uhlí považován za zelený i ve své současné podobě, ale jeho spaliny jsou navíc čistitelné. Letos oslavilo české plynárenství 177 let své nepřerušené existence; jako náhrada za uhlí přináší řádový pokles všech druhů emisí, včetně NOx a CO²; nepředpokládám tedy, že by jeho skon byl nablízku.
21
Sledujících
0
Sleduje
21
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Česko má technicky vzato zcela dostačující elektrárenský výkon; potíž je v tom že nikdo - včetně státu - nebral vážně evropské závazky, které stát před lety přijal, a namísto uhlí nebyla včas převena výroba regulační elektřiny z uhlí na plyn. Zda se jednalo o snahu co nejvíce zpeněźit těžbu uhlí, je otázkou. Podmínky pro budoucí vývoj cen emisních povolenek byly veřejně známy. Není tedy čas na bědování, ale na vytvoření takového investičního a legislativního prostředí, které umožní urychlení výstavby paroplynových elektráren, které mají navíc tu výhodu, že mohou být rovnoměrně umístěny na celé ploše státu. Tím se jednak přiblíží konečně spotřebě, jednak klesnou ztráty z dálkového vedení proudu. Takže otázka spíše zní: kdo je odpovědný za to, že reakce na předem známé změny parametrů byla opožděna tak, že jsou avizovány potřeby importu elektřiny v zemi, která po desetiletí úspěšně proud do Evropy exportovala!?
1 odpověď