Mám dotaz: zemní plyn, jak známo, nenakupuje ani stát, ani státní obchodní organizace, ale zcela výhradně soukromí obchodníci. Malá množství slovenského, fysikálně možná ruského plynu importuje EPH, vlastnící podíl na slovenské části Tranzitního plynovodu (EUSTREAM).

Pokud se jedná o signifikantní import v rozsahu cca 3-4 mld.m³ ročně, nemůže být importérem finančně slabá skupina. Opravdu by mne zajímalo, kdo je tímto mimořádně bohatým importérem mocensky nebezpečného ruského plynu!

Jak u blbejch na dvorečku. Budeme-li nadále podporovat Ukrajinu, není třeba stavět kryty. Budeme-li stavět kryty a přestaneme-li podporovat Ukrajinu, dříve (či trochu později) nás z těchto krytů budou vytahovat zelení mužíčkové a dělat s námi to, co jedině umí. A není to nic příjemného. Vítat je budou stavitelé krytů. THINK!

Pro greendealově skomírající evropský průmysl je to dobrá zpráva. Latinská Amerika náleží mezi oblast s velmi vysokou porodností; roste tedy dlouhodobě poptávka i po průmyslovém zboží. A konečně snad přestane být argentinský steak ozdoben tak vysokou cenovkou 🙂

Netřeba nám Wikicosi, u nás se všechno vykecá. Tak citlivý, strategicky bezpečnostní systém bývá předmětem zájmu "těch druhých". Od toho máme speciální služby, aby jejich zájem vyšel naprázdno. Co je na tom tak výjimečného? (A mezi řečí: v USA platí zákon o zákazu uplácení. A je dodržován, takže finanční motivaci raději zapomeňte).

Ukázat, že to umí (viz kotvou přetržený plynovod a kabel mezi Pobaltìm a Finskem před cca rokem). Lođ vyplula z Ruska a následně byla monitorována v Murmansku - jiź bez kotvy. Kotva leží u přetrženého plynovodu.

Všechny indicie vedou k závěru, že plynovody Nord Stream poškodili sami Rusové. Potřebovali vytvořit zdání vzniku události vis maior, aby nemuseli platit obrovská penále za nedodaný plyn. K přerušení provozu NS1 došlo - kromě Putinových hrátek - požárem terminálu LNG Portovaja, ležícího vedle stejnojmenné kompresorové stanice NS1 (obé je dobře vidět na Google Earth). Požár terminálu (později oficiálně přiznaný) zjevně vedl ke zničení propojené kompresní stanice. Tím se NS1 stal zaviněně nefunkčním. Tento příběh podporuje i fakt, že v případě NS2 se sabotáž týkala pouze rezervní trouby; ta "živá" stále končí u německého Lubminu, plná plynu a pod tlakem. Opravdu nevím, proč by nějaké ukrajinské komando mělo zájem zničit mrtvý plynovod, a u toho druhého funkčního pouze rezervnì trubku, když obě leží vedle sebe.

Mnoho řádků bez textu, mnoho textu bez obsahu. Lidská paměť je po třiceti letech ošidná; pokud nejsou k dospozici nějaké aktuální příběhy, pak to nejsou novinky, ale pokus o vytvoření kauzy. Bez důkazů nelze ani naznačovat. Pokuste se prosím nejprve vidět člověka a poznat motivaci, potom teprve začněte házet bláto. Děkuji.

Tak jsem si tu vaši přílohu přečetl a mohu vám naprosto odpovědně sdělit, že je to naprostá kravina (česky fake news). V plynárenství se pohybuji přes padesát let, a člověk občas narazí na autory, o jejichž duševním zdraví lze s úspěchem pochybovat. Většinou to bývají proruští grázlíci, kteří touto formou zapáchají a snaží se otrávit vzduch i pro normální lidi.

Pan premiér, a politici vůbec (ať jsou z libovolné partaje či hnutí) možná hovořívají o plynu, obvykle v reakci na nějaký problém, nicméně to je vždy politické stanovisko. Plyn nakupují a prodávají soukromí obchodníci, splňující podmínky pro udělení obchodní koncese. Stát prostřednictvím legislativy zajišťuje bezpečnostní pravidla, ale nemůže - a nesmí - zasahovat do ceny plynu. Výjimkou je dozor nad přepravou, protože ta má charakter přirozeného monopolu (kontrola ERÚ). Takže pláčete sic usedavě, ale na nesprávném hrobě.

Ale ono přece nejde o úvodní kontrahované množství. Důležité je, že tento plyn přijde obráceným tokem plynovodu, jímž kdysi tekl ruský plyn do Itálie. Objemy plynu porostou tempem záměny uhlí za plyn při výrobě elektřiny a tepla. Proto ČEZ. Mimochodem: MND Hodonín, slibující "tuzemský" plyn, těží plynu ještě míň. A nikdo se jim nesměje.

Všeho do času. Po Rakousku končí poslední dodávky ruského plynu i na Slovensko a do Maďarska, protože k 31.XII. 2024 končí platnost tranzitních smluv mezi Gazpromem a Ukrhaspromem a Ukrajina je rozhodnuta tyto smlouvy neobnovovat. Tím definitivně končí dodávky ruského potrubního plynu do EU. Takže v roce 2025 zde nebude ani jedna ruská plynová molekula, přepravená rourou.

Je přitom pozoruhodné, že nemalý podíl LNG z USA (zpravidla břidlicový plyn) jev Evropě konkurenceschopný a neliší se významněji od cen, jaké Evropa platila Rusům.

Nízké ceny v USA jsou dány odlišnými kompetencemi regulačních energetických úřadů jednotlivých států. Vznikne-li zde potřeba nového zdroje či růstu přepravy energií, vypisují se veřejná poptávková a výběrová řízení, kde hlavním kriteriem je cena dodávané energie a její dlouhodobé udržení. Zřetelné je to u nových elektráren, kde vítězí ten, kdo nabídne nejlevnější proud; cenu pak musí dodržovat.

Příběh o komárovi a velbloudovi. Považoval bych za vhodnějši používat rozšířenější název tohoto energetického média, totiž propan-butan. Jasně, jedná se o propan-butanové lahve, důvěrně známé našim chatařům a chalupářům. Takže si otázku položme ještě trochu jinak: může mít nákup lahví s propan-butanem jakýkoliv zaznamenatelný vliv na vychýlení rusko-ukrajinské obchodní bilance směrem k posílení ruských vojenských schopností? Stěží.

Zčásti z Francie, zčásti z USA. JE Greifswald v bývalé NDR brala palivo u Ruska, ale ihned po sloučení Německa byla jako nebezpečná odstavena a nyní probíhá pracná demolice, odhadovaná na cca čtyřicet let.

Docela by mne zajímalo, jak si takovou transakci představujete 🙂. Rusko během dvou let pŕišlo o dodávku 130 mld.m³ ročně pro Evropskou unii. Šlo o největší podíl na exportu jejich produkce plynu. Náhrada exportem LNG je zcela nereálná a dříve mimořádně ziskový Gazprom propadl se do trvalé ztráty. Ne, že bych to těm profesionálním okupantům nepřál...

Stanovisko pana Kovandy vychází z grafu, průběžně publikovaného předávací stanicí Lanžhot. Zřejmým nedopatřením se domníval, źe jde o graf fyzické přepravy plynu, a z toho odvíjel své diskutabilní závěry. Nutno konstatovat, že použitý graf znázorňoval vývoj ceny plynu, nikoliv vývoj přepravy. A tak je to u daného autora téměř pravidlem.

Rakousko není plně závislé na plynu z Ruska; Gazprom pouze ztratí dalšího evropského odběratele v EU. Ostatně po prvním lednu příštího roku přijde nejspíše i o zbytek dodávek potrubního plynu do EU. A Německo navíc zakázalo dovoz ruského LNG. Ať si Volođa trhne levou zadní.

Tož jsem si k článku přečetl pár komentářů a vyslovuji podiv, kolik naprostých troubů je mocno psaného projevu. Plyn z Alžíru zvyšuje využití kapacity plynovodu ze Slovenska přes Rakousko a Slovinsko do Itálie, určeného původně pro dodávku plynu z Ruska. O dodávky alžírského plynu usilujeme od roku 1990. Objem 160 mil.m³ je sice bagatelní, ale má růstový potenciál nejen přes existující potrubí, ale také jako LNG. Většinu plynu z Alžíru odebírá Francie a Itálie. Je to mimochodem další krok proti možnosti obnovit dodávky ruského plynu do zemí Evropské unie.

Znáte, prosím, nějakého člověka či obchodníka, jenž k nám nakupuje ruský plyn? Já ne. Zahřát se tak můžete maximálně vzpomínkou na bývalý SSSR, ale v Rusku nakoupeným plynem už nikdy...

Papír snese všechno, moc bych se s tím nepáral. Proč? Stát - kromě zákonů - nemá v ruce nic, čím by ovlivnil energetiku, a to jak její strukturu, tak vývoj ceny. Jediné, co má pod palcem, je kontrola přirozených monopolů prostřednictvím ERÚ; konkrétně jde o oprávněnost cen služby přepravních systémů: plynovodů a elektrorozvodné sítě. Státní energetická koncepce je toliko "wish list", tedy představa státu, jak by to asi mělo být. Neexistuje přitom jediný účinný nástroj, jak tuto vizi prosadit v praxi. Fakt, že stát během posledních patnácti let netlačil na producenty energií, aby se lépe připravovali na známou a očekávanou změnu parametrů, kterou kdysi v Bruselu podepsal, znamená dnes tuze svízelné vysvětlování. Komparativní výhoda, kdy jako výchozí rok pro hodnocení emisí se stal rok 1990, byla časem smazána (obrovský pokles emisí v následných letech vlivem podstatné redukce těžkého průmyslu). Mimořádně vysoký podíl uhlí a (možná i vědomá) nepřipravenost na transformaci energetiky staví teď Českou republiku, přesněji její politiky, do nezáviděníhodné situace. Nejspíše nastane čas hledání viníků...

Pokud jsou ceny másla obdobné a jejich pohyb je shodný, měla by to být jasná pobídka pro brněnský ÚOHS. To je státní orgán k tomu příslušný při odhalování monopolů a kartelových dohod. Delší variantou je kontrola NKÚ na ÚOHS a následné vynucené konání orgánu na ochranu trhu. Nebo kontrola másla na hlavě, je-li kde jaké.