K té "provinčnosti" konfliktu mezi civilizací a Ruskem: Zaujal mne "názor Bangladéžana", že se jedná o "obyčejný příhraniční konflikt". Ne snad, že bych tímto (sic!) "globálním tvrzením" opovrhoval pro jeho zjevnou nesprávnost, jako spíše proto, že jej zde šíří člověk, který z podstaty svého zaměření musí vědět, že to není pravda. Zkouším tedy nalézt příčinu, proč takový názor pan Tykač zjevuje. Trochu mi napovídá podpora IVK; proti gustu žádný dišputát. Zapojil se snad do systematického čachrování s pravdou, na který jsou experti z IVK odborníky? Snaží se jeden oligarcha nastoupit na uvolněné místo po jiném? Opravdu nevím; jenom mi přišlo divné, že vývoj, který nás primárně ohrožuje na většině území Evropy, může někdo s klidným úsměvem Kambodžana předkládat jako cosi poněkud bezvýznamného..
To je pěkné. Finové s to měli na háku, tak musel přijít diktát z UA a asi tlačený odjinud.
Uvidíme, jak to dopadne s Nord Streamem po ukončení konfliktu (snad tedy brzo, když Zelí věstil loňské léto, letošní podzim, nyní nějaké nekonkrétní jaro ...) Tam do toho půjdou snad i investoři z Německa, anebo nechají ty prachy/způsobenou škodu jen tak?
Nám, jakožto ČR, toto může být de facto šuma fuk, protože MY odebíráme JEN PRAVOU NĚMECKOU ROPU A PLYN. Na každé kapce je určitě uvedeno, že nepochází z Ruských zdojů.
A nám doma je to ještě více šuma, jelikož plyn nemáme zaveden 🙂
O hodně přicházíte. Sice se nemůžete otrávit, jako dříve svítiplynem, ale mohla byste sledovat, kolik rudých molekul tam fyzicky pluje. bude to vyčerpávající; poměr asi tak 200:1 (a to na těch rudých ještě bude nápis "Slovakia!").
Tak za prvé: NAFTOHAS, VŽDYCKY NAVTOHAS! Ukrajinci "G" v abecedě nemají. A za druhé: končí-li obchodní smlouva (a nejsou-li v ní uvedeny dohody o jejím prodloužení), tak zkrátka končí. Rusko má ve zvyku platit za tranzit svého plynu přes cizí území naturální dodávkou (pro ně bezceného, protože rublového) plynu; v místě prodeje "západu" (Frankfurt nad Odrou, Waidhaus a Baumgarten) pak jej prodává za dolary včetně započtení tranzitních poplatků přes cizí území (u nás snad tento model opustili v devadesátých letech, v Polsku po roce 2021).
Osobně jsem zvědav, jak dopadne naše arbitráž s Gazpromem, kdy tranzitní smlouvu s námi porušil on.
Kdy se vyřeší zničení nordstreimu kdo v tom má prsty?
Rusko, kdo jiný! Proč? V letech 2020-21 začalo ruské "omezování dodávek plynu Evropě" s cílem vynutit si provoz Nord Streamu 2.; ten odporoval evropským předpisům, kdy nemůžete současně vlastnit plynovod i plyn v něm přepravovaný (pro NS1 byla ještě v rove 2010 udělena výjimka). Oba plynovody měly převést celý ukrajinský tranzitní provoz; proto byla ruská invaze naplánován na statisticky nejchladnější den v roce (v lednu by Rusko Ukrajině vypnulo kohouty). Při podpisech smluv na oba plynovody NS byly definovány citelné sankce pro případ, že by Rusko nedodávalo plyn podle kontraktů. Na podzim 2021 došlo k požáru terminálu pro výrobu LNG Portovaya, ležící těsně vedle kmpresní stanice NS1 a propojené plynovody. Je zřejmé, že LNG, kde s růstem teploty prudce vzrůstá tlak, proniklo do kompresní stabice a zničilo ji. To by znamenalo platbu mimořádně vysokých penále za nedodávky plynu. Jediným řešením tak bylo užití "vis major", tedy poškodit již mrtvý plynovod tak, aby nebyl zjevný pachatel. Je zajímavé, že u NS2 byl poškozen pouze rezervní plynovod; ten provozní je bez poškození, plně natlakovaný plynem na německém území poblíže Greifswaldu. Letos Rusko požár na LNG terminálu oficiálně potvrdilo.
Plyn doopravdy neodraží, obávám se však, že razantně zdraží distribuce. Podobně jako vloni u elektřiny. Takže pravda napůl.
Distribuce možná mírně zdraží, a to do doby, než se více naplní mezinárodní přepravní kapacita Net4Gasu. Horší je norma, rozšiřující působnost povolenek na veškerou spotřebu plynu, tedy i pro domácnosti. To by od 1.ledna 2027 přineslo opravdu výrazný růst ceny. Nyní je to projednáváno vládou.
Ale samozřejmě že podrazi. Je potreba pořádně lidí vyždímat. A to je jenom začátek, plyn bude výrazně dražší, protože soudruzi z Bruselu si to tak přeji. A naše vláda tomu s radostí tleská.
Pokud se naplní nejčernější představy a - nedej Bože - příští volby vyhraje Bureš, byl bych rád, abyste tuto hloupou připomínku opakoval.
Mimochodem: z vašeho výkřiku jsem se dozvěděl, že:
1) v Bruselu se určují ceny komodity, která je zcela závislá na vývoji na trhu;
2) naše vláda s radostí tleská něčemu, co neexistuje.
Ještě nějakou rudou koninu, hochu?
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Poslyšte: vám fakt není podezřelá země, oplývajíci mimořádným nerostným a surovinovým bohatstvím, která namísto toho, aby na těchto darech založila vlastní prosperitu a využila je k hi-tech výrobě a obecnému blahobytu pro všechny občany, prodává vše do zahraničí - a pár oligarchů si mastí kapsy? V malém takto u nás funguje plundrování lesů a export "dřevní hmoty". To snad ale přežijeme.
Ukončení tranzitní smlouvy mezi RF a UA se nás v oblasti zdrojů plynu prakticky nedotkne; čeští obchdníci s plynem žádný plyn od Ruska nenakupují. V zanedbatelném objemu sem může přicházet plyn, nakoupený Slovenskem; dovážejí jej soukromí obchodníci, na něž stát nemá žádný vliv (stejně, jako na ostatní obchodníky s plynem).
Ukončení tranzitní smlouvy nemusí nutně znamenat ukončení dodávek plynu; pouze by se změnilo "ruské" schéma za normální obchodní vztah podle montreauských smluv; SK, HU a AT by nakupovany ruský plyn v Sudže, a uzavřely by tranzitní smlouvy přímo s Ukrajinou.
Slovensko má variantně k dispozici reverzní plynovod "Zlatý svar" mezi Polskem a východem SR, a dále propojení s LNG terminálem na chorvatském Krku. Rakousko je částečně zásobováno systémem WAG z Německa a byl by možný propoj na náš Net4Gas.
Málo se zatím diskutuje o možnosti využití systému bývalého Transgasu (Eustream+Net4Gas) po konci ruské invaze. Ukrajina disponuje slušnými zásobami plynu a volnými kapacitami podzemních zásobníků (posílení modelu "just in time", tedy dodávka s proměnlivou přepravní kapacitou).
Zachování funkčního plynárenského systému, který je technickou součástí soustavy evropské, je nezbytné. Jsem přesvědčen, že budoucnost plynu je mnohem delší, než uvádějí současné odhady, zkreslené prudérní zeleností. Závislost státu na jediném druhu energeie je ostatně zcela mimořádně riskantní z pohledu bezpečnosti země.
Zamyslet by se asi měla vláda, během které bylo schváleno první nastavení státní podpory; objektivně největším průšvihem však byla chvíle podstatných změn podmínek, spjatých s výrazným poklesem ceny panelů (viz o Silvestra cvakot přimrzajících štemplů v tehdejším složení ERÚ). Podnikání, které je úspěšné pouze při sypání dotací je takové Babišovské; dotací lze v zájmou státu nastartovat žádoucí aktivitu, ale nelze ji trvale živit. To už pak není podnikání. Stát by měl znovu posoudit ekonomické parametry výhradně solárního podnikání. A nastavit nová pravidla tak, aby se fotovoltaika uživila pokud možno bez nadměrných dotací.
A to i přes skutečnost, že žádný plyn z Ruska už nebereme. Kolik peněz bychom museli dát, pokud bychom ho stále brali ?
Pokud by se fakt nějaký zcela bezskrupulózní člověk rozhodl ruský plyn nakupovat, pak by asi cena byla "proklatě nízká". Důvodem je fakt, že odbyt ruského plynu řádově klesl. Do EU dnes vyvážejí na Slovensko, do Maďarska a Rakouska (to je cca 8% bývalého exportu). V Evropě bere plyn z Ruska, ještě Turecko a ve formě LNG také Španělsko a Portugalsko. Dalším importérem je Čína (jeden plynovod cca 60 mld.m³ ročně + LNG). Rusko se snaží udat plyn za jakoukoliv cenu, protože potřebuje volnou měnu na vedení války.
21
Sledujících
0
Sleduje
21
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Česko má technicky vzato zcela dostačující elektrárenský výkon; potíž je v tom že nikdo - včetně státu - nebral vážně evropské závazky, které stát před lety přijal, a namísto uhlí nebyla včas převena výroba regulační elektřiny z uhlí na plyn. Zda se jednalo o snahu co nejvíce zpeněźit těžbu uhlí, je otázkou. Podmínky pro budoucí vývoj cen emisních povolenek byly veřejně známy. Není tedy čas na bědování, ale na vytvoření takového investičního a legislativního prostředí, které umožní urychlení výstavby paroplynových elektráren, které mají navíc tu výhodu, že mohou být rovnoměrně umístěny na celé ploše státu. Tím se jednak přiblíží konečně spotřebě, jednak klesnou ztráty z dálkového vedení proudu. Takže otázka spíše zní: kdo je odpovědný za to, že reakce na předem známé změny parametrů byla opožděna tak, že jsou avizovány potřeby importu elektřiny v zemi, která po desetiletí úspěšně proud do Evropy exportovala!?
1 odpověď