Proto se má u jídla sedět a nemluvit .Bacha na ořechy .Byla jsem ve stejné situaci s 1 půl letou dcerou. Začala se dusit .Štěstí bylo ,že jsem zrovna byla při ní .Popadla jsem ji vzhůru nohama a bušila do zad. Vypadl z ní kousek oříšku z cukroví ,které si vzala .Záchranářům velké díky za zachráněný život !
Vždyť to je tak jednoduchý ! Stačí si ve vhodnou chvíli přisednou k partnerovi a přitulit se .Koukat spolu na telku a a občas ho pohladit přes intimní místa .Nemusí se ani u toho mluvit .Nikdy neodmítl ! Stačila pusa a šlo se na to i třeba na zemi v obýváku .U nás to bylo na mě .Nesnesl by při své povaze ,pyšný beran, aby jsem ho omítla .Nikdy by se to nestalo ,pokud jsme nebyli spolu rozhádaní ,ale pak to krásné usmíření .
Jak se říká ,všeho moc škodí .Oholená jsem byla v životě asi pětkrát a to vždy před porodem ,nebo zákrokem kdy chlupy musely pryč. Myji se celý život tam dole jen povrchně jednou denně s obyčejným mýdlem a to večer. Nikdy jsem neměla žádné problémy ,jako jsou kvasinky ,záněty a výtoky. Co se začaly vyrábět slipové vložky ,prádlo měním jen po umytí .Vložku ,kdy je potřeba .Po WC toaletní papír přiložím ,aby nasákl a žádné ze předu do zadu nedělám !
Jen mi přijde ,že pokud budou volně k dispozici na WC ,tak je budou využívat všechna děvčata ,která chudobou netrpí. Jedině ,že by byly levnější značky ,které děvčatům nevyhovují ,ale pro rychlou pomoc dostačující !Ta krabice bude rozebrána co by dup ,poněvadž si udělají zásobu i domů ! Spíš bych přidala na sociálních dávkách ,když mají děvčata ve věku už menstruace. Přinesly by jen doporučení od gynekologa .Nebo lékař napsal na předpis zdarma ,jako je to pro inkontinenci .
I já když jdu na nákup a mám velkou žízeň ,tak si lahev rozdělám a napiji .Přece se mi neudělá špatně ,než zaplatím .Vždyť dám obal ,nebo nevypitou lahev namarkovat! To samé dělá dcera s vnukem .Dá mu půlku rohlíku a druhá je v pytlíku .A nikdo se nepozastavuje .Jiné by bylo ,kdybych potravinu zapřela a nezaplatila !
Je to každého věc ,jak žije a šetří ! Jsou i horší případy. Viděla jsem pořad ,kde žena ,která je milionářka ,nepoužívá wc a močí do sklenice a vylévá do kompostu. Chodí do kontejneru pro jídlo ,kde najde i originál zabalený dort a použije ho na oslavu rodiny. Přítelovi dárek také z kontejneru . A tak bych mohla pokračovat .Vše je z USA !
Mé děti měly stanovené pravidla i pomoc v domácnosti a spolupracovaly.. Když si starší syn začal vydělávat ,přispíval i na domácnost .Myslel si však ,že už nemusí nic. Jeho povinnost byla nakrmit v odpoledních hodinách prase a pár králíků .Nestávalo se tak a doma začaly ,hlavně s manželem hádky .Jak se mnou ,tak se synem .Syn měl na všechno čas a přednější byli kamarádi v klubovně ,kde si vykuřovali a popíjeli alkohol. Jednoho dne přetekl hrnec ,zabalila jsem mu pět švestek a mladší syn mu odnesl krosnu s věcmi do klubovny s tím ,že když mu jsou přednější kamarádi před rodinou, domů nemusí chodit. Rozsvítilo se mu že má rodinu ,až když byl odvelen na vojnu .S omluvou nám napsal dopis .Já omluvu přijala a mohl zase jezdit domů .A věřte ,že vždy a rád i s tím ,že je nejdřív práce a potom zábava .Za rok po vojně se oženil a bydlí u manželky ,ale rád se vrací i domů .Nejlepší výchova je poučení .Když to nejde po dobrém půjde to po zlém .Je to již hodně let .Dnes mu je 53 ,ale výchova by měla být stejná stále .Jak u malých dětí ,tak puberty a dospělých !
K vůli dědictví se většina rodin rozhádá a to jsme s manželem nechtěli. Tak jsme usoudili ,že kdo bude s námi bydlet ,dostane darem dům .Dva synové si zvolili cestu bydlení bez rodičů. Dcera zůstala doma a bydlení jsme spolu přizpůsobyli tak, aby jsme měli každý svoji domácnost .Synům bylo vysvětleno ,proč toto rozhodnutí .Nedokázala by jim po našem úmrtí zaplatit dědictví .Bylo to před 15 lety .Nejsou rozhádaní a pokud mi zbydou peníze z důchodu ,klidně jim je daruji, aby jednou neměli zase po mě dědické řízení ! Žádné dluhy ,majetek ani konto nemám !
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Nejlépe si chlapa otestovat ještě v době chození .Vidět v čem vyrůstal a jak se chová ke své matce a podílí se v domácnosti s pracemi. U mě to tak bylo už v sedmnácti letech a budoucímu manželovi 22 .Chodila jsem k nim o víkendu i ve všedních dnech a viděla jsem vše ,co by mě mohlo vadit. Manžel se podílel s nádobím ,prádlem i topením .Nakupoval u řezníka maso a i k vaření se stavěl kladně .Takže značka ideál ,až na to, že neuměl jednat s dětmi .A to jsem nemohla poznat .I přes to jsme spolu vydrželi 53 let do konce jeho života.