" Rusko se obává příletu stíhaček F-16" .........velmi mě překvapila informace, že příprava ukrajinských pilotů k jejich pilotování zahrnuje 70 letových hodin na vrtulových letadlech, pár desítek hodin na cvičných proudových Alpha Jet a pak teprve přeškolení na F-16. Očekával bych, že pošlou na přeškolení zkušené stíhací piloty z letounů Mig-29 a SU-27, ale těch asi mají nedostatek a nemohou je postrádat. Schéma výcviku naznačuje, že vlastně během několika měsíců školí úplně nové piloty. Posadit takovéto nováčky bez bojových zkušeností do F-16 a poslat bojovat proti zkušeným ruským pilotům na SU-27/30 bude neskutečný hazard při jakékoliv odhodlanosti a statečnosti ukrajinských pilotů. Navíc vyřazené letouny F-16 dánského a holandského letectva jsou přeji jenom trochu zastaralé a ani v rukou leteckých es by patrně žádnou vzdušnou nadvládu na ukrajinském nebi vybojovat nemohly.
Čistě vojenské hodnocení. Schopnost zaútočit na radar včasné výstrahy (něco podobného mělo být instalováno u nás v Brdech) vzdálený 1 800 km do hloubky ruského území je bezesporu doklad rostoucích vojenských možností bránící se Ukrajiny. Na druhé straně takovýto útok vyvolává i u západních odborníků otázku v čích zájmech vlastně ozbrojené síly Ukrajiny působí? Zničení nebo jen zneprovozuschopnění takového radiolokátorů nijak frontám u Charkova a v Doněcku neodlehčí, zato ale v případě útoku vedeného balistickými raketami sníží možnost jejich včasného zachycení.
Oslavovaný Neptun je jen ruská protilodní střela CH-35E vyvinutá Korporací taktické raketové výzbroje, která je odpalována s pomocí raketového bustru z lodí nebo mobilních odpalovacích zařízení, pak pokračuje v letu podzvukovou rychlosti (M=0,8 ) poháněna proudovým motorem MS-400 vyráběným v Motor Sič Záporoží. Verze odpalované z letadel nebo vrtulníků jsou bez bustru, k nastartování motoru postačí rychlost nosiče. Na konečné fázi navedení se podílí radiolokátor v hlavici rakety, který je schopen zachytit cíl do vzdálenost asi 20 km. Dostupná literatura uvádí dosah rakety do 130 km a hmotnost bojové hlavice 145 kg.
Ta informace o nákupu F-16 se mi zdá nějaká "novinářská". Turecký letecký průmysl (TAI) licenčně vyráběl F-16 v Turecku již v 90-tých letech minulého století a motorářský závod TEI montoval i motory. General Dynamics (původní výrobce F-16) měl v TAI 49% podíl. Neměl článek pojednávat o F-35, o které mělo Turecko také velký zájem ?
Podobnou fotografii vojáků ale s pruhovanou vlajkou a hvězdami jsem před pár lety viděl v dobitém paláci diktátora Husajna a kde je ta země dnes? V žádném českém sdělovacím mediu jsem dnes nezaznamenal zprávu o minutě ticha v ženevském sídle OSN za 101 jejich pracovníků zabitých v Gaze IDF. Kolik pak musí být těch ostatních ? Ten jásot a oslavování hromadného zabíjení ve většině příspěvků je skutečně zarážející, asi jako volání pracující v 50-tých letech po nejtvrdším trestu pro Dr. M. Horákovou!
Od Brna po Ústí nad Labem je to takových dobrých 300 km i vzdušnou cestou, to by ten Boeing 747 musel mít v zádech jet stream aby byl nad územím ČR 15 minut jak tvrdí pan Klíma z ŘLP. Mluvčí ŘLP by měl něco vědět o cestovních rychlostech dopravních letadel, natož když se courají na nízkých letových hladinách.
Vážení čtenáři novinek. To je zase snůška nepřesných informací. Letiště Hostomel nebylo žádné vojenské letiště, ale letiště společnosti AVIANT/OKB Antonov, proto tam také byl zaparkován největší letoun světa, An-224 Mryja. Na tomto letišti se pravidelně pořádaly letecké výstavy Avia Svit. Ruský agresor patrně předpokládal žádnou nebo velmi slabou obranu a pak hurá na Kyjev, který je jen asi nějakých 60-70 km daleko, což se ale těžce přepočítal. Kyjev má další dvě letiště pro civilní dopravu, Žuljany a Borispol. Výsadek na jedno z nich by si asi vyžádal značné civilní oběti. Razance obrany letiště Hostomelu nasvědčuje, že Ukrajinci měli dobré informace.
Podle ohledání miniponorkou bylo poškozeno potrubí v délce až 50 m, to neudělá pár gramů výbušniny. Nálože musely být položeny ke třem větvím Nord Streamu v hloubce 70-100m, to se na jeden ponor asi nestihlo. Potápěči museli mít ne ledajaké vybavení. Když se potopil Kursk, trvalo několik dnů než našli specializované norské hloubkové potápěče, aby se k ponorce dostali. Dekompresní zastávky (odbourání dusíku v krvi) a doba mezi opakovanými ponory by vyžadovali mít na jachtě barokomoru, to jen těžko mohla být akce nějakých najatých amatérů.
Asi nás zase někdo tahá za "fusekli".
A-50U je ruský letoun včasné výstrahy upravený z transportního IL-76, to že vzlétl a ještě nad územím sousedního státu neznamená přeci narušení příměří. Letouny AWACS států NATO monitorují nad Polskem a Pobaltskými státy situaci nad Ukrajinou permanentně, zajišťovaly i bezpečnost cesty ukrajinského prezidenta do USA. Pro formulaci "......a další stíhačky" nacházím jen vysvětlení, že paní autorka neví co je letoun A-50 nebo dává na frak jazyku českému.
Článek byl patrně převzat z anglického originálu a "technickými výrazy" přímo perlí. Marně hledám u klasického pístového motoru kompresor (možná přeplňovaný motor s turbodmychadlem?), který je ale základní částí proudových motorů. Výkon 160 HP a 230 Nm, pomineme staré jednotky výkonu, ale zmínka o kroutícím momentu by asi byla vhodná. Účinnost 80% u spalovacího motorů se jaksi vymyká všem zákonům termodynamiky, asi objevili skoro Perpetum Mobile ? Druhý pár rotorů pro výbuch a výfuk, že by tam byla nakonec nějaká spalovací komora a turbína, která to vše pohání?
Nač ten údiv nad chlazením vzduchem ? Naprostá většina současných leteckých pístových motorů je vzduchem chlazená.
Mlžení a osočování z obou stran, boj Poláků a Ukrajinců o miliardové tranzitní poplatky, nepřiměřené zisky dodavatelů plynu a to vše dopadá a dopadne na nás spotřebitele. Před časem nás sdělovací prostředky krmily informacemi jak Polsko neudělilo licenci pro další tranzit plynu přes JAMAL/EUROPOL. Vedle NORD STREAM 1 leží dvě již naplněná potrubí NORD STREAM 2, která nemají "papír" od jakéhosi německého úřadu, který je pochopitelně pod politickým tlakem kvůli ruské agresi na Ukrajině. Přes Ukrajinu vede plynovod PROGRESS, na jehož stavbě se Československo podílelo. Tehdy naše plynostavy budovaly velmi obtížný několika set kilometrový úsek přes Karpaty a dnes máme nakupovat zkapalněný plyn někde až z Aljašky? Že by ty americké sankce uvalené na stavitele NORD STREAM 2 Trumpovou administrativou ještě léta před vypuknutím války měly snad nějaké ekonomické důvody? Reakce na pragmatický pohled saského premiéra na ukončení zabíjení jsou skutečně šokující. Někomu evidentně prodlužování konfliktu a zabíjení lidí vyhovuje. Hlavně, že ceny nafty a plynu jsou vysoké.
Civilní ztráty jsou v každé válce politování hodné, vzpomeňme na 600 obětí při nešťastném bombardování Prahy zaměněné za Drážďany. I z veřejných zdrojů (např. Wikipedie) je známo, že ve Vinici se nachází velitelství vojenského letectva Ukrajiny a je-li před ním ještě na podstavci MiG? To si z nás zpravodaj ČT Andreas Papadopulos a nějaký vinický funkcionář v dnešní hlavní zpravodajské relaci snad opravdu dělají legraci tvrzením, že ve Vinici žádný vojenský cíl není.
Odvolávka pana Švamberka na barbarské "vánoční" bombardování Severního Vietnamu v roce 1972, jako příklad ukončení válečného konfliktu je již skutečně vrchol překrucování historie. Ministr zahraničí USA požádal o operaci Linebacker II, aby dostal vietnamskou delegaci zpět na jednání do Paříže. Jednání byla přerušena z důvodu nesouhlasu jihovietnamského prezidenta Le Duc Tho s některými body návrhu mírové smlouvy připravené Američany. Během této vánoční nadílky svrhly bombardéry B-52 na 20 000 tun bomb, převážně na Hanoi a civilní cíle. Počet civilních obětí je uváděn ve stovkách. Kde vzal pan Švamberk "vytlačení severo-vietnamských vojáků z území" je mi záhadou.
Pan autor zcela opomněl, že výraznějšímu komerčnímu úspěchu Concorde zabránili především američtí politici/úředníci, kteří zakázali lety z Evropy do USA. Lety do Ria a Bahrajnu nemohly nahradit lukrativní destinace do amerických velkoměst. Obrat nastal až pronájmem dvou Concordů americkou leteckou společností, myslím že to byl Braniff. Názorný příklad jak mohou politici ve jménu národních zájmů pohřbít unikátní technický výtvor, kterým bezesporu nadzvukový letoun Concorde byl.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Jen mi připadá těch identifikačních prostředků nějak moc: nejdříve povinné datové schránky pro podnikatele, pak ID občana, bankovní identita, e-občanka..... bereme ohled na těch pár set tisíc starších občanů (možná nejen těch starších), kteří nemají internet nebo chytrý telefon? Doložím osobním příkladem. Při návratu ze zahraniční služební cesty po mně příslušník cizinecké policie požadoval právě zavedený elektronický formulář pro trasování onemocnění Covid-19. Na dotaz kde ho seženu mi ukázal informační leták s odkazem na webovou stránku ministerstva zdravotnictví a QR kódem. Mám jen tlačítkový telefon bez androidu zněla má odpověď, tak si požádejte nějakého cestujícího ať vám to vyplní! Patrně jsem nebyl v podobné situaci sám a při návratu z další cesty již bylo před pasovou kontrolou několik počítačů s připojením k internetu, kde si cestující mohli elektronický formulář vyplnit.