To prase v životě medvěda nevidělo a navíc je chytré a ví, že medvěd se živí vybíráním popelnic a ne pracným lovem prasat.

Lidovci se barevně přizpůsobí ke komukoliv, kdo je vezme ke korytům. Nemají svůj názor.

To mu napsala Janinka..

Petřík, Mlsna a jeho kamarád Prouza za obchodní řetězce. Mají nás pod palcem.

Tak nevím, jestli mi to má být líto. Neumětel Síkela by nám mohl ještě uškodit.

Doufejme, že její forma bude stoupat a jednoho dne se rozběhne a poběží dál a dál....a už o ní nikdy neuslyšíme.

Dotací dostáváme málo a ještě se pomocí redistribuce přerozdělují jen kamarádům a ideologicky preferovaným malým farmám, které ale zajištují minimum produkce.

Máme tady mnohem větší případy, kde se "optimalizují" daně a za víc peněz, ale neřešíme to(banky, obchodní řetězce atd.). Třeba proto, že sypou do pokladen vládních stran. Čapí hnízdo je tady jen na odklonění pozornosti od opravdových problémů.

Směšné pokuty.

A na stavbu supermarketu by se mohl použít kámen z Panské skály. Je to blízko, bylo by to ekonomické.

Opak je pravdou, Danuše mnoho voličů STAN odradila. Takže hodnocení: dobrá práce Danuše!

Pokud se STAN bude opírat o "lídry" typu Danuše, tak poroste vliv extrémní pravice a levice.

Pan Hruška zase blábolí nesmysly. Neznaje, co se v přírodě děje, tady vytahuje něco, co si někde přečetl nebo si vymyslel, aby vyvinul nějakou činnost.

Už tvrzení, že řepka je zodpovědná za úhyn včel je snadno prokázatelná lež. Kdyby uhynulo jediné včelstvo, je z toho poprask, o kterém by se vědělo a vyšetřovalo. Včelaři by se neptali, kde bude řepka, aby tam mohli přemístit včelstva - určitě je nechtějí zabít. Včely hubí mor a varoáza. Zásadní škodlivost na ostatní hmyz je také sporná - postřiky v řepce jsou cílené na určitý škodlivý hmyz, ale i ten nějak nejde zahubit, je ho stále dost. Co se týká zvěře, tak té se v řepce líbí - má tam kryt, min.půl roku potravu. V řepce jsou prasata, srnčí, zajíci, lišky... - stačí se postavit při sklizni na kraj pole a koukat. A jestli máme lány? Jedině naše pole jsou do 30 hektarů - to nenajdete nikde v Evropě. Zkuste se podívat třeba do Francie, většiny Německa atd., tam uvidíte lány.

Pan Hruška prostě lže. Zbytečný "vědec" ve zbytečném vědeckém ústavu.

Čísla o erozi vznikají na základě počítačových modelů, které nejdou nijak ověřit. Jsou přehnaně vysoká - kdyby platila, tak už dávno žijeme na holé skále. Těmito čísly nás zahrnuje minist.životního prostředí, minist.zemědělství, aby se zdůvodnily zásahy do zemědělství.

Za posledních sto let ubylo 1 milion hektarů zemědělské půdy, ročně ubývá 7 - 10 tisíc hektarů tím, že jsou zastavěny. Tím se příliš nezabýváme, přestože je to ztráta nevratná, konečná, pro lidstvo těžko řešitelná. Místo odkláníme pozornost k méně podstatné erozi.

Ale možná je to způsob ochrany půdy - zabetonovat, zaasfaltovat. Na zemědělské půdě postavíme další dálnice, železnice, sklady, abychom mohli vše dovážet a nemuseli nic vyrábět.

Pokuty v této výši jsou legrační. Zvláště pokud se stejný prohřešek opakuje.

To mu tam asi prozradili, že v příštích volbách nevyhraje...

Zdenek Duffek

Zdenek Duffek

právě teď

Pokud chceme omezit únik CO 2 z půdy, musíme zabránit přirozenému rozkladu organické hmoty a tedy omezit život v půdě a přirozené uvolňování živin z org.hmoty. Pokud tedy chceme na takto obdělávané půdě sklízet průměrné výnosy, musíme přidat průmyslových hnojiv( to jsou slova odborníka na pěstování rostlin).Takto jdou pěstovat jen některé plodiny - obiloviny, řepka, hrách, ale např. s bramborami, cukrovkou je konec. Obdělává se je svrchní vrstva půdy, takže ta je bohatá, pod ní je mrtvo. Pokud ne, tak se žádný uhlík nezadržuje.

Co se týká zadržování vody, vodohospodáři vám řeknou, že preferují ornici před travními porosty, protože při větších srážkách ornice nasákne, po trávě( a nekypřené půdě) voda steče. Je fakt, že bez eroze. Ano, udržování porostu na půdě má velký přínos, ale to jde i při běžném hospodaření. Hraboše radši hodnotit nebudu.

Toto hospodaření přechází od výroby potravin k pěstování emisních povolenek Potraviny dovezeme z Ameriky, Austrálie, Kanady, kvůli výrobě potravin se kácí deštné pralesy. Nějak mi uniká ta úspora CO 2.....Myslím si, že tohle je jen nový druh byznysu, který ve výsledku nic nepřinese. Jen další možnosti čerpání dotací a zaplatí to spotřebitel. Největší úspora emisí je vyrobit (nejen)potraviny co neblíže místa spotřeby.

Odpovědět

Pokud chceme omezit únik CO 2 z půdy, musíme zabránit přirozenému rozkladu organické hmoty a tedy omezit život v půdě a přirozené uvolňování živin z org.hmoty. Pokud tedy chceme na takto obdělávané půdě sklízet průměrné výnosy, musíme přidat průmyslových hnojiv( to jsou slova odborníka na pěstování rostlin).Takto jdou pěstovat jen některé plodiny - obiloviny, řepka, hrách, ale např. s bramborami, cukrovkou je konec. Obdělává se je svrchní vrstva půdy, takže ta je bohatá, pod ní je mrtvo. Pokud ne, tak se žádný uhlík nezadržuje.

Co se týká zadržování vody, vodohospodáři vám řeknou, že preferují ornici před travními porosty, protože při větších srážkách ornice nasákne, po trávě( a nekypřené půdě) voda steče. Je fakt, že bez eroze. Ano, udržování porostu na půdě má velký přínos, ale to jde i při běžném hospodaření. Hraboše radši hodnotit nebudu.

Toto hospodaření přechází od výroby potravin k pěstování emisních povolenek Potraviny dovezeme z Ameriky, Austrálie, Kanady, kvůli výrobě potravin se kácí deštné pralesy. Nějak mi uniká ta úspora CO 2.....Myslím si, že tohle je jen nový druh byznysu, který ve výsledku nic nepřinese. Jen další možnosti čerpání dotací a zaplatí to spotřebitel. Největší úspora emisí je vyrobit (nejen)potraviny co neblíže místa spotřeby.

Totalitní manýry. Už dlouho se tak celý bruselský orgán chová, ale takto nepokrytě až teď.

Teď je třeba do PDZ uložit blíže neurčené stovky milionů korun, které vláda uvolnila na nákup munice pro Ukrajinu. Jako v předešlém případě se polovina ztratí, všechno se srovná a zase bude dobře...