Abych nekřivdil, Norská Tři Přání jsou v něčem lepší než Tři oříšky.
Mají super kostýmy, rozpočet na výpravu je prostě vidět (párající se závoj v Třech oříšcích mě vždycky praští do očí, to se fakt nedá).
Scéna jak jede Popelka na ples je ve Třech přáních prostě WOW. Epická.
Ve Třech oříšcích spíše taková... eufemisticky řečeno komorní.
Tím ovšem klady a to v čem novinka převyšuje předlohu končí.
Všechno ostatní je prostě p*čou ke zdi.
A přitom to mohlo být tak snadný. Pokud by to natočili 1:1 v bombastické výpravě... nemohli šlápnout vedle. Ale oni chtěli modernizovat, bejt cool... No tak modernizovali, snažili se bejt cool... a maji z toho s*ačku. Ok. Viděl jsem jednou a to mi stačilo.
Na Tři oříšky se ovšem podivám - a rád - na každé Vánoce.
Jinak co mi vadí, takovej ten "rádobyfeminismus".
Popelka ve Třech oříšcích je jednoznačně silnej ženskej charakter, žádná puťka sedící v koutě. Odvážná, bystrá tvrďačka jezdící na koni, střílející z kuše. Ale tak nějak adekvátně tomu, že to je pořád 16letá holka.
Tři oříšky mají celou paletu různorodých silných ženských charakterů.
Macecha, z té autorita úplně. Sakra, ta kdyby na mě hukla, tak se z ní podělám i dneska.
Královna, která má krále omotaného kolem prstu.
Princ a jeho družiníci trochu (dost) namachrovaní troubové. Král trochu manipulovanej podpantoflák.
Ale pánové co si budem, vzpomeňme si na sebe všichni když nám bylo mezi 15 a 20, kde jsme mentálně byli vůči svým dámským vrstevnicím.
Tři přání chtěly být ještě feministictější. Ale maji z toho leda woke parodii bez uvěřitelnejch charakterů.
Teď si představte, že by třeba i stát hospodařil se stamiliardovýmy přebytkem. No co bysme si počali? V takovém státě by se jistě vůbec nedalo ani žít. Taková katastrofa.
Ještěže nám tu vlády národní fronty už od devadesátých let pěkně zodpovědně hospodaří ve stále se zvyšujících deficitech. Pan Babiš sice zatím drží rekord, ale zdá se, že současná vláda rozpočtové odpovědnosti ho letos možná trumfne, uvidíme.
Každopádně jen díky tomu se máme dobře, čím dál lépe. Nebejt deficitů, jistě bysme byli nějaká hospodářsky zaostalá země.
Podobně jako jiné země hospodařící bez deficitů. Jako třeba Švýcarsko. Nebo třeba Německo.
Bacha na to. Fakt bacha na politiky kteří by tohle chtěli změnit, to by byl prostě průser. Co bysme s těma přebytkama dělali, no považte?
Krátce před rokem 2010 byly nálady v Gruzii a na Ukrajině velmi prozápadní a občané těchto zemí si skutečně většinově a upřímě přáli být součástí západního světa. Tehdejší americký president G.W. Bush byl velkým příznivcem přijetí těchto zemí do NATO a neformálně to Juščenkovi i Saakashvilimu přislíbil a zcela reálně byl tento scénář na stole.
Připomeňme si, že to byly právě evropské země NATO, konkrétně Německo representované kancleřkou Merkelovou a Francie reprezentovaná Sarkozym, které tento scénář odmítly. A připomeňme si i důvody, specielně u Německa - Německo samé uplacené laciným plynem, jeho politické špičky ve "výslužbě" odměněné lukrativními posty v ruských firmách jako Gazprom.
Západ se k těmto zemím zachoval macešsky, nikdy je nepovažoval za rovnocenné. Anexe jak Gruzínských tak Ukrajinských regionů RF je pak přímým důsledkem této německé a francouzké arogance a zahraničněpolitické krátkozrakosti.
Nedivme se, že potom v Gruzii volí politiky, kteří podřízenost zemi vlivu RF berou jako smutný fakt a UA je ničena válkou.
Těžko si představit že by se v takové situaci RF vedená Putinem odvážila přímo napadnout NATO a je absurdní si představit že by mohlo dosáhnout toho, čeho se jim podařilo dosáhnout za situace, kdy mu tyto země byly vydány napospas.
Stačilo před cca 15 lety málo a dnešní svět mohl vypadat úplně jinak.
Házet to na "ruskou propagandu" je pak směšné. Jistě, Ruská propaganda s těmito narativy samozřejmě operuje. Ale sakra... proč asi může?
Já myslím, že to je naprosto v pořádku. Ti nejlepší z nás, naši páni a vládci si zaslouží pohodlí a reprezentativní vozový park.
Ostravaci jsou jistě pyšní na to, jak se o svého nejvyššího politického představitele umí pěkně postarat, má lepší auto než primátor pražský, to je víc než když Baníček porazí Spartu třeba, žejo.
Problém kruháčů je ten, že v určité době byly tak módní, že se všude možně. Nejen tam, kde by měly s ohledem na nějakou dopravní propustnost a plynulost opodstatnění.
Na druhou stranu, ta móda už je naštěstí pryč a jsou země kde to je ještě horší. Takže buďme rádi, že to je do jisté míry za náma a že to tu nedopadlo s kruháči ještě hůř.
Příběh Nikol ve zrádcích má všechny prvky archetypální cesty hrdiny.
Nikol stála jako outsider proti v mnoha ohledech silnějším hráčům. Plno z nich ji převyšovalo životní zkušeností, společenským postavením, intelektem nebo sociálními dovednostmi.
Nikol měla dvě nejsilnější zbraně, které archetypální hrdina obvykle mívá. Hru hrála velmi odvážně a hlavně, v žádném okamžiku, nikdy a ani na chvíli se nevzdala.
A jako třetí a nejsilnější zbraň - nepodcenila přípravu. Šla do hry nejlépe připravená ze všech hráčů. Její příprava šla tak daleko, že použila i tělní modifikace, kdy si nechala píchnout botox pro potlačení mimiky.
Někteří hráči chtěli hře vtisknout poselství o jakémsi vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. K tomu nakonec podle mě skutečně došlo. Ale hra má ještě silnější poselství, pokud jej tam chceme hledat:
Pokud chce člověk hledat morální odkazy, jsou tam. A silnější než nějaká prázná Havloidská floskule.
Typickej cajt.
Mimochodem, kdyby kdokoli jinej mlátil opilej holky na diskotéce, určitě by mu žalobce navrhl taky jen podmínku, žejo.
Svým způsobem můžou bejt holky rády, že nejsou obviněny z napadení veřejného činitele opravdu samy. To se totiž člověku stává běžně, když ho zmlátí policajti.
Borec si na to nejspíš už moc zvykl a ztratil soudnost.
Já myslim, že se nemáme vůbec čeho bát. Tolik generálů jako ČR má málokterá země, nezadáme si s lecjakou mocností.
Pravda, vojáků moc nemáme, vybavení a rozpočet armády neni taky žádná sláva... ale tak když je dobré a personálně silné vedení, tim se to vykompenzuje, žejo. Nakonec, i v nejvyšší ústavní funkci máme generála. Na válku lépe připravená země snad ani na světě není.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V tom že člověk raději umře než aby bojoval je i velká dávka sobectví.
Ať si takový člověk, který si neváží vlastního života uvědomí, že v takové situaci to není o něm. Každý kdo dokáže přemoci, odzbrojit, nebo aspoň zdržet útočníka nechrání jen sebe a svůj život. Ale také životy všech ostatních.