" ... lidé začnou milovat svůj útlak, zbožňovat technologie, které ničí jejich schopnosti myslet.
Orwell se obával těch, kteří zakážou knihy. Huxley se obával, že nebude důvod zakazovat knihu, protože nebude nikdo, kdo by si ji chtěl přečíst. Orwell se bál těch, kteří nás připraví o informace. Huxley se bál těch, kteří nám dají tolik, že se snížíme k pasivitě a egoismu. Orwell se obával, že nám bude skryta pravda. Huxley se bál, že pravda bude utopena v moři bezvýznamnosti. Orwell se obával, že se z nás stane zajatá kultura. Huxley se obával, že se staneme triviální kulturou, zaujatou nějakým ekvivalentem feťáků, orgií ..."
Překvapuje mě, že je v článku dáváno za příklad zrovna Portugalsko. Pamatujete, Portugalsko mělo nejvyšší míru proočkovanosti i proti Covidu. A po nějakém čase i nejvyšší nadúmrtnost. Pokud se dostanete do Portugalska, zeptejte se místních, co si o tom myslí. Nebudu zde uvádět, co jsem si vyslechl já. Mohl bych být označen za dezinformátora, jako v případě mého odkazu na rozhovor s prof. Jaroslavem Turánkem.
Proto doporučím jen oficiální zdroj. Pokud máte zájem, podívejte se na Eurostat - Excess mortality indicator. Zde je uvedeno mimo jiné i Portugalsko, Jul-2024 15,3 %.
Pokud bude Petr Fiala premiérem, ani případný restart vlády nepřinese naší vlasti nic pozitivního. Petr Fiala byl, před svým zvolením, velkým kritikem činnosti EU a vlády Andreje Babiše. V předvolební kampani nasliboval nemožné. Otázkou bylo zda už tehdy si toho byl vědom a postupoval tak s vidinou získání postu, nebo to byly naivní představy teoretizujícího profesora politologie. Jeho, pro mnohé nečekaný obrat, co se týče EU, neplnění předvolebních slibů a způsob jakým řídí vládu, svědčí o tom prvním. Po jistou dobu byl prakticky neviditelným premiérem, což v menší míře činí i dosud. Svým jednáním nám dokazuje, že záležitosti, týkající se života naší země a občanů mu nejsou až tak blízké, jako ty, při kterých se může mezinárodně zviditelnit a být chválen.
Proč by se lidé vyhýbali očkování, pokud by byli přesvědčení, že jim zachrání život, nebo přinejmenším ulehčí průběh nemoci? Nepracovat ve zdravotnictví, možná bych, jako mnozí, podlehl masivnímu nátlaku nadnárodních vládnoucích elit a jejich štědře odměňovaných poskoků. Nedivím se, že jsou ještě pořád znevažování lidé, kteří na tuto loterii se zdravím nepřistoupili. Dokud se nesetkáte s člověkem se zdravím poškozeným po některé z dávek, neuvěříte. A pokud s jedním, budete asi stejně na pochybách, co vlastně jeho potíže způsobilo. Pokud jich uvidíte desítky, včetně náhlých neočekávaných úmrtí a tzv. "turbo rakovin", nejspíše změníte názor.
Zatím pořád ještě máme možnost se rozhodnout svobodně. Otázka je, na jak dlouho?
„Nedovolíme, aby tak hrozný útok rozdělil společnost,“ vzkázala. Společnost musí v těchto těžkých časech „držet při sobě“.
Podobná silácká prohlášení jsme už mohli zaslechnout z Francie i Velké Británie. Co se tam od té doby změnilo? Situace se jen zhoršuje. Stejně tak v dalších zemích jako je Norsko, Švédsko, Dánsko, Holandsko, Rakousko ...
Společnost v celé EU kolonii je navíc už delší dobu, čím dál tím více, rozdělována nesmyslnými politickými a ekonomickými rozhodnutími dosazených vládnoucích elit.
Kolik lidí se volbách rozhoduje podle kampaně? Kolik lidí na poslední chvíli ovlivní to, že si s politikem mohou popovídat při grilování, nebo při skleničce? Kolik lidí uvěří vesměs nesplnitelným prohlášením z volebních billboardů?
Každý z nás se může přesvědčit, jak ta či ona strana plní své předvolební sliby a programová prohlášení.
Peníze na kampaň jsou promarněné peníze.
Takový je úděl kolonií. Odliv kapitálu. Demokraticky zvolení správci jsou společensky, finančně i materiálně patřičně motivováni mocensko-průmyslovými nadnárodními strukturami. Nemají pak potřebu zabývat se pro ně nepodstatnými záležitostmi kolonie. Řeší je jen pod nátlakem okolností a se zpožděním.
V Poděbradech se cyklisti prohánějí, někteří doslova, i po lázeňské kolonádě a přilehlém parku. Přitom o kousek dál mají cyklostezku. Jeden z nich mi zde málem srazil malou vnučku, se kterou jsem byl na procházce. Vnučka pobíhala kolem a já si toho cyklisty všiml na poslední chvíli. Když mě míjel. Omluva? Kdepak. Pokud se ohradíte, většinou vás pošlou ... no někam. Městská policie zde sice občas zasahuje. Bohužel pokuty neudílí. Tak se stává, že neukázněný cyklista sesedne. A až policisté popojdou nasedne a pokračuje v jízdě.
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Kdyby se měřilo všem stejně, to by bylo zatykačů. Ale to se najdou představitelé státu prohlašující, že ve svém případě nebudou rozhodnutí Haagu respektovat. Aby se zanedlouho, v případě představitelů Izraele, zasadili o jeho přijetí.
1 odpověď