Můj prastrýc byl jako poloviční Němec (a jako říšský Němec od r. 1938) taky ve Wehrmachtu, v 40. roce ho nalili a nikdo se s nim nebavil. Většinu války strávil na východní frontě, ale nikomu z rodiny o válce neřekl ani slovo. Začal mluvit až skoro po 30 letech. Byl u kulomentného družstva s MG-34, později s MG-42 a postřílel prý možná i desetitisíce Sovětů. Prostě šli a šli, řada za řadou a oni je kosili jak slámu. Polovina německých kulometčíků prý z toho regulérně zešílela.
Dobrý den. Když v roce 1968 poslední část rodiny Gáberových z Uhřinova (okres Rychnov n. Kn.) odcházela k příbuzným do "Německa", byl jsem malý kluk. O velmi podobném zážitku kulometčíka na východní frontě se tam také mluvilo. Nakonec , když mu došly náboje serval ze sebe uniformu a ve spodním prádle čekal. Přežil a vrátil se. Jeho bratr to štěstí neměl. Omlouvám se, je to skoro jistě nemožné, jen mě napadlo, co kdyby šlo o vyprávění jednoho a toho samého člověka.
Ano, na plánovanou invazi na japonské ostrovy bylo plánováno cca milion vojáků. A sic se to může zdát paradoxní tak shozeno atomových bomb zachránilo spoustu životů jak amerických vojáků tak i japonských vojáků a civilistů.
Máte pravdu. Jedna miska vah-viz. Rytíři bušidó Stručné dějiny japonských válečných zločinů E.F.L. Russel a na druhé misce vah tisíce dokumentu o utrpení Japonci ozářených výbuchem A. bomb. Jak si to přebrat? Snad jen přát si aby jsme znovu nemuseli naříkat " vymknuta z kloubů doba šílí".
Tady v Evropě máme pořád představu, že jsme "pupek světa" a máme tedy tendenci
historii 20.století i tak hodnotit. Válka v letech 1939 až 1945 však byla válka světová a v USA určitě byla větší žízeň vyřídit si to s militantním Japonském. Evropě američané pomohli, ale svoje vojáky pokud možno šetřili na předpokládané dlouhé a těžké boje v tichomoří. I v Jaltě byli ke Stalinovi poměrně vstřícní, stáli o pomoc SSSR v boji s Japonském. Proto Stalinovi tady na "evropském dvorečku" ledacos dovolili. Pokud vím, tak o vývoji nové bomby se prezident H. Truman dověděl až po nástupu do presidentského úřadu.
Dobrý den. Vypadá to, že zde podává informace někdo, kdo je nestranný a tomu o čem píše opravdu rozumí. Jako dosud neškolený v těchto tématech pánovi děkuji.
K robotě a robotním povinnostem. Pro naše předky, myslím poddané, zjednodušeně drobné sedláky a chalupníky asi nelehká doba. Velice mě zaujala i informace z jiných zdrojů, že robota zde v Čechách obnášela v okolo roku 1750 asi 3 dny v týdnu práce na panském, kdežto ve vlastních rakouských zemích to byly 3 dny v měsíci. Pokud jste někdo ochoten se k tomu slušně lidský vyjádřit, děkuji předem.
Dobrý den. Psi život je proti lidskému bohužel kratší. Můj život mi postupně obohatili 2 němečtí ovčáci a nyní ke stáru 2 "yorkšíři". Každý pes byl nejen reprezentantem svého plemene, ale od přírody povahově jiný. Myslím, že výchovou (výcvikem) se něco dá změnit, ale každý živy tvor je prostě od přírody jedinečný, a tak bych si nikdy netroufl psát paušalizující postřehy a dávat rady. Snad kdybych byl MVDr. a k tomu uznávaný kynolog s celoživotní praxí.
Se;Ondřej Glac
Ondřej Glac
Před 1 hodinou
Státy vznikají krvavou cestou. To není žádné specifikum českého středověkého státu. Moderní evropské státy stojí na krvi milionů padlých ve dvou světových válkách a je nesmírně důležité, abychom vnímali hodnotu těchto států právě s ohledem na smrt tolika lidí.
K tomu nechci nic dodat, protoźe se s tím stotožňuji.
Sice 8/8. Ale stejně jdeme do p.r.y.č. Ten kdo nezná svoji minulost ..... Ale dnes se vyučuje úmyslně o právech x pohlaví. Jestli že se cítíte jen jako žena nebo muž styďte se ! Bez znalosti toho co prožili předcházející generace budete dobrými otroky. Ale vašim vymytým mozkům už nikdo nepomůže. Vítejte na planetě opic.
Něco vzniká a něco zaniká. Jednoduše firma co nezvládla tržní hospodářství. Aspoň, že ta škola se na sezimáku chytla a je to jedna u nejlepších škol minimálně v jihočeském kraji 😉
Tak dnes jsem se dočetl, že soud poslal MAS do úpadku.Až zas někdy přijedu do Tábora a půjdu dat kytičku na hrob strejdy Věrouše Broma, tak tohle mu nesmím ani pošeptat. Baťův odchovanec a celoživotni "KOVOSVIŤÁK" by si takovou zprávu nezasloužil. I já tam na exkurzi asi v r. 1970 poprvé viděl korekci nástroje počitačem řizeného obr. stroje. (prišli dva v bílých pláštích, vystřihli kus papírové děrné pásky a vlepili tam jinou-a bylo a mi studenti na to koukali s otevřenou pusou) Dlouho jsem byl jako strojař na fabriky typu Kovosvit hrdý. Vše plyne, o tom mě už život poučil. Tak že ČEST všem KOVOSVIŤÁKŮM, kteří tu strojařinu UMĚLI.
Každopádně je to hodně zajímavá informace. Nevíte, o který šlo pluk? Útoku na Srbsko r. 1914 se mimochodem zúčastnil i E. E. Kisch, který válečnou zkušenost ze srbské fronty dost podrobně popsal v publikaci Vojákem pražského sboru. Pro představu, jak boje probíhaly, je to vynikající zdroj. Vyšlo r. 1930 jako svazek IV. Spisů. Tedy to je vydání, které mám já.
Dobrý den p. Šteindler.
Znám datum dědova narození, ne však úmrtí. Zůstalo 5 ? nezaopatřených? dětí, které babička sama vychovala. Písemné informace se poztrácely, jak se sourozenci postupně rozešli do světa. Po celý život děda žil v obci (dnes městys) České Heřmanice (u Litomyšle), jméno je tam i na pomníčku padlých v 1. sv. válce. Na září mám smluvenou schůzku v okr. muzeu tady v Rychnově n Kněžnou., kde mi snad pomohou v pátraní. Zatím jsem jen využil informace. že v Brně je ? někde? vedena evidence padlých v 1. s. válce. Pátraní v jejich internetové databázi však bylo bez úspěchu. Děkuji Vám za typ na knihu E. E. Kische. Jméno a něco z díla "zuřivého reportéra" mi je známo - kniha z r. 1930 asi nebude běžná, poptám se v místní knihovně.
Za info děkuje Zdeněk Kafka
Myslíte tedy český pluk či pluky? Těžko mohli dělit mužstvo podle národnosti, zvlášť u regimentů z jazykově smíšených oblastí Čech (třeba jindřichohradecký). I když možné je samozřejmě všechno, veleli tam často pěkní idioti, vrchním velitelem Potiorkem počínaje. Můj děda bojoval v Srbsku ve 102. benešovském pluku, který kryl ústup rakouské armády přes Drinu. Kampaň přežil, protože uměl plavat, takže se přes rozvodněnou řeku na poslední chvíli dostal.
Dobrý den p. Šteindler. Děkuji Vám za věcný náhled na probírané události. Jsem ovlivněn v rodě tradovaným vyprávěním RU důstojníka, který válku přežil. Češi 3 kroky vpřed a ostatní odchod. ( Prý to byla úplavice, nebo tyfus s čím mimo vojáků protistrany bojovali a život prohráli.)Jsem asi poslední žijící vnuk, důchodce. V rámci svých skromných možností o posledním boji mého děda dále pátrám.
Máte pravdu, Beneše se nikdo na sféry vlivu neptal, natož aby je mohl nějak ovlivnit. Právem vnímal Německo jako smrtelné nebezpečí po český národ a chtěl ho bezpečnostně ukotvit z více stran, když se to jen ze západu v 38 neosvědčilo.
Beneš si myslel, že ČSR bude jakýmsi mostem mezi Západem a Východem. Ve 43, když dojednával smlouvu o přátelství ČSR a SSSR nikdo o "Železné oponě" nic netušil.
Nemocný a pokraji sil ještě dokázal zabránit občanské válce, která by rozštěpila národ.
Nakonec i ten Gottwald z toho jakž takž vybruslil se zlomkem požadovaných obětí a sověti byli zklamaní, protože prý se takto skutečná revoluce nedělá.
Dobrý den.
Souhlasím s Vámi i s p. Harenčákem. Beneš byl v Londýně na začátku války nazírán jako soukromá osoba. To se začlo měnit až v r. 1943 a rozhovory v Moskvě k tomu hodně přispěly. A vítězná mocnost USA? Tam bylo vše podřízeno vojenskému vítězství nad Japonském (i spojenectví a ústupky SSSR). Nelze se tedy divit, že zarazili Pattona v Plzni. To ještě moc přesně nevěděli, kdy přesně dokončí A bombu a že už pák nebudou pomoc armády SSSR potřebovat.
Představa, že se Češi hromadně vzdávali a bojovali záměrně špatně, je jen legenda, jakkoliv se část rakouského velení na české pluky pokoušela svalovat odpovědnost. Češi naopak bojovali vesměs velmi dobře.
Věřím tomu, že Češi bojovali dobře, alespoň na začátku války. Však můj praděda stále odpočívá někde u Skadarských jezer. Rakouské velení tam totiž všechny vojáky z pozic odvolalo, jen výhradně Čechy tam nechalo jako zadní voj. A komu by se to líbilo být stále rakouskou onucí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dobrý den, nejde o stejného člověka. Můj prastrýc se jmenoval Bilcke, jeho otec za války ovdověl a vzal si poloviční Židovku, aby ji zachránil před koncentrákem. Můj prastrýc byl odsunut, žil až do smrti v Mnichově. Jeho otce zde nechali, stejně jako naši rodinu; tak nějak za zásluhy. Jinak abych odpověděl na Váš dotaz - možná se znali. Jsem z Wilhelmschwertu (nebo chcete-li Ústí nad Orlicí). Prastrýc byl z Německých Libchav. Dělal jsem životopis, strávil jsem nad tím tisíce hodin a našel příbuzné, o kterých jsem nevěděl - a spřátelil se. Shromáždil jsem 3700 jmen, skoro. Gáber ani Kafka v něm nejsou, my žili spíš na Pardubicku, na Litomyšlsku. Ale přesto Vám děkuji za dotaz a přeji krásný den. 🙂
1 odpověď
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Dobrý den. Děkuji Vám za info. Jsem rád, že jsem potkal člověka, který v diskusi vyjadřuje slušné a korektně. Jen pro zajímavost, po otci pocházím z Českých Heřmanic, což je od Litomyšle také jen kousek. Mnohokrát jsem s tátou jezdil na katolický i evangelický hřbitov. Bohužel tehdy mi to všechno bylo víc jedno, než teď v seniorské věku. Zajímavé byly i vzpomínky otce jako předválečného poštmistra v dříve uvedeném Uhřnově. Na práci tamní kluci odjeli po Novém roce (1937 ?) Žebříňák vystlany slávou je vezl do Rychnova n. Kn. na vlak. Před vánoci se vrátili z Říše skoro každý na svém motocyklu, kožené kabáty, rukavice a kukly( proti větru) a na zadech v batohu nové rádio. Táta říkal, že měl chuť se tady na všechno v....... Naštěstí už koukal po mé mamince, která byla u Gáberovych
na "handlu". Tak chápu, že v té době bylo lehké "národním socialismu" fandit. Ovšem jak to dopadlo pro ty kluky, jsem psal už na začátku. Myslím, že nechtěli, ale museli. Přeji Vám hodně zdraví a úspěchů ve Vašem badatelské úsilí. Zdeněk Kafka