Tak co asi udělají soudci se svými platy pro udržitelnost systému 🙂

Ještě autor zapomněl napsat, že nikdy v historii jsme neměli mobilní telefony 🙂

Je zajímavé jak všichni svalují nižší důchody žen na mateřskou (doba mateřské se ale započítává a to že nemá žena v té době příjem, průměr neovlivní). Přitom hlavní důvody jsou dva:

1) Většina aktuálních důchodkyň odešla do důchodu dříve než muži ( některé ještě v 55 letech).

2) Většina žen pracovala v nižších pracovních pozicích (administrativa, prodavačky, úklidové služby, atd).

Dosazením do vzorce pro výpočet důchodu jsou toto hlavní důvody nižšího průměrného důchodu žen. Určitě existují případy kdy mají ženy na stejných pozicích nižší příjem než muži (tam může být na vině prodleva kvůli mateřské), ale to udělá pouze nepatrný rozdíl na průměrném důchodu žen.

Proto se nesmí řídit stát jako firma 🙂

Sociální pojištění je pojištění, někdo bere invalidní důchod, někdo bude pobírat důchod krátce, někdo dlouho, v tom je to pojištění.

Autor článku by neměl zahrnovat do výpočtu jak by se ušetřilo za snížení počtu státních zaměstnanců státní rozpočet včetně sociálního pojištění, které je tam historicky ještě z dob kdy byl výběr vyšší než výdaje 🙂. Z této části cca 1/3 se státní úředníci nevyplácejí (vyjma ČSSZ). Dále platy státních úředníků nejsou zdaleka celkové náklady na zaměstnance

Zcela dobře napsané a také pokud by se měl někomu důchod zvyšovat, musel by se jiným snížit, ale pokud má někdo nouzi může požádat o podporu.

V článku se uvádí kolik procent jde na platy státních úředníků ze státního rozpočtu.

ALE:

1.do státního rozpočtu se započítává cca 700 miliard na důchody, na které se vybírá z odvodů na sociální pojištění.

• státní, stejně jako každý jiný zaměstnanec stojí mnohem víc než jenom jeho mzda.

Takže pokud od státního rozpočtu odečtu “důchody” a místo mezd státních úředníků dosadím skutečné náklady, tak bude vidět kolik by se opravdu ušetřilo snížením jejich počtu.

Asi piráti přepadli špatnou loď ☹️

Autorka nepochopila, že existují tzv normativní náklady na bydlení, takže je článek zavádějící, i když přesto Petr nějaký příspěvek dostal a celý systém je opravdu špatný.

V článku je napsáno:

můžeme i přesně říct a doložit, že počet lidí s průměrným a nadprůměrným důchodem je vyšší než těch, kteří mají nízký důchod a příjmově se pohybují na hranici chudoby.)

To snad platí i obráceně ? 🙂

Co ten ilustrační obrázek ?

Všichni používají pomalý růst mezd, ale zapomínají na snížení daně z příjmu, díky zrušení “superhrubé mzdy”, takže zaměstnanci mají vyšší čistý příjem a státní rozpočet se zadlužuje 100 miliardy ročně ☹️

Autor článku nepochopil, že ČR je hodnoceno za nízkou nezaměstnanost, což by měl být předpoklad pro blaho důchodců, ale bohužel u nás to tak není!!

Určitě 19 miliard z 1900 miliard to je opravdu na vyhlášení legislativní nouze, přitom by stačilo nerušit EET nebo výpočet daně z příjmu ze superhrubé mzdy. Na druhou stranu odmítat korespondenční hlasování je také nesmysl. Tak koho volit?

Ústavní nouze se asi dá použít na cokoliv, stačilo nerušit EET nebo výpočet daně ze superhrubé mzdy a rozpočet by na tom byl mnohem lépe ☹️

Překvapilo mě, že OECD řešilo příjmy již v roce 1880 🙂, tedy podle autorky článku.

Vůbec mě nepřekvapuje, že autorka článku vydělává tak málo ☹️

Patrně autorovi článku nedošlo, že současní důchodci vytvářeli technologie díky kterým existují ty, které on využívá. Je jistě dost hloupých důchodců a i těch, kteří se jimi teprve stanou 🙂.

Ano, vyšší cenu zaplatí příjemce služby, tak jako dálniční známku si kupuje ten, kdo dálnici využívá a ne všichni.