Už po vzniku Československa slovenští političtí představitelé toužili po autonomii Slovenska. Svého cíle dosáhli 6. října 1938 žilinskou dohodou. Po jejím ústavním zakotvení 23. listopadu 1938 byl název celé republiky změněn na Česko-Slovensko. Po válce byla Slovákům opět přislíbena autonomie, které se však kvůli roku 1948 nedočkali. V padesátých letech byli příznivci autonomie Slovenska označováni jako buržoazní zaprodanci atd. Konec roku 1992 pak přinesl přirozené vyústění dlouhodobého úsilí o samostatnost Slovenska.
Umělé spojení Čechů a Slováků bylo nutné kvůli výraznější početní převaze oproti Němcům, kteří se samostatností české části nesouhlasili. Slovensku spojení pomohlo v obraně proti Maďarům.
Také byly obavy, že tyto dva malé samostatné státy ostatní velké státy neuznají z obav, že i jim se začnou rozpadat jejich velké státní celky.
Slováci Čechy po vzniku republiky moc v oblibě neměli kvůli jejich výraznému ateismu.
Případné referendum o rozdělení s kladným výsledkem by pravděpodobně pouze oddálilo nevyhnutelné – rozdělení Československa by se dříve či později stejně uskutečnilo.
Také se v té době říkalo, že p. Mečiar záměrně zahlcuje obyvatele Slovenska národnostními záležitostmi, aby neměli čas sledovat "divokou" privatizaci.
československá armáda bojovala i se svými občany, když musela obsadit většinu sudetského pohraničí, kde se lidé do nově vzniklého národnostního mišmaše příliš nadšeně nehrnuli
Byli to němečtí sudeťáci, kteří žili na území naší republiky...
jj, asi 500 let tam žili, kde žili vaši předkové, že si přivlastňujete cizí území? tady bylo Bohmen, vlast všech, co tu žili, ať mluvili jakýmkoliv jazykem, ani Karel IV. nebyl žádný "Čech" nebo "Slovan", byl stejně genově Přemyslovec jako Habsburg
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Rozumná slova!
Doufejme, že jim budou naslouchat naši politici a nebudou se snažit za každou cenu hledat nějaké nestandardní třetí cesty.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
na třetí cestě jsme