Na toho si vždycky vzpomenu, když zase někdo v komentářích blábolí, jak všechno vrátit šlechtě, protože byla vždy nejlepším správcem a hospodářem. A úplně nejlepší byli Habsburkové, protože za nich byl život jak v ráji a všechno fungovalo. Oni vlastně mají Lobkovicové ten vztah k rodovému majetku tak nějak v krvi, protože druhá větev z Roudnice jsou taktéž výborní hospodáři, kteří na co šáhnou se ve zlato promění
Tak s tou první republikou to autor trochu přehání. Ano je pravda, že po RU zdědila spoustu problémů od jednokolejné železniční sítě, malou elektrifikaci, gheta s nedostatečnou hygienizací, ale situace se pomalu zlepšovala. Ostatně hygienizace center velkych měst již začala na poč. 20 stol. a ve druhé polovině 20. let se ještě zrychlila. Samozřejmě krize to dost poznamenávala, ale i menší města se dost zmáhala, co se týče třeba vodovodů a kanalizací. Ano záchody a vodovody byly na patrech v bytových domech stavenych ve městech již od začátku 20. století a v bytech až od druhé pol. 20. let. Není pravdou, že se stát nestaral, běžné byly státní subvence pro výstavbu jak rodinnou, tak bytovou formou převážně družstevní výstavby. Např. v našem málem městě se postavilo prvních 70 dělnických domků v roce 1925 a další celá čtvrt rodinných domků byla dokončená v roce 1936 včetně mateřské školky a domova důchodců. Úvěr poskytla městská spořitelna se státní subvencí a lidé za zvýhodněnou cenu pak úvěr spláceli. Úvěry byly nastaveny tak, že pokud pracovali oba manželé, tak se domky daly splatit již do deseti let bez prehnaneho zadlužení. Ano Spořitelna lustrovala pověst a stabilitu zaměstnání svých členů, ale půjčky byly bezúročné a všechny domky měly kanalizaci, která ústila do potoka a vodovod zavedený do umyvadla na chodbě. Ano koupelny ještě tehdejším standardem úplně nebyly, ale daly se dodatečně dodělat a čistirny odpadních vod byly tak maximálně v Praze
Tady si někdo hezky vymýšlí, ale starosta to nebude. Místní paní říká řadu věcí, které ale pravdou být prostě nemohou. Za A) obec má stavební povolení, které si ale neuděluje sama, nýbrž stavební úřad, pravděpodobně někde ve městě, které bude možná i ORP. Tomu navíc předchází i územní řízení. Tedy pokud obec obdržela stavební povolení, a to musela, když získala rozhodnutí o udělení dotace od kraje, tak pozemek musí být v územním plánu nejen stavební, ale musí tam být možná stavba občanské vybavenosti jako DD.
B) Obec již obdržela rozhodnutí o udělení dotace od kraje ve výši 80 mil. Kč, přičemž její vlastní náklady tvoří 30 mil. Kč. Tedy výsledná a konečná cena stavby je známá stejně jako stavitel stavby a její financování. Protože tyhle všechny náležitosti se dokládají při žádosti o dotaci.
C) stavitel musel být vybrán přes transparentní výběrové řízení, kam se mohl přihlásit kdokoliv, protože všechny tyhle náležitosti je nutné doložit při žádosti o dotaci kraji, a to včetně zveřejnění celého VŘ ve veřejném portálu výběrových řízení.
D) Celá stavba bude pod kontrolou kraje včetně závěrečného vyúčtování dotace, kontrol stavby a následných pravidelných reportů po dobu 10 let.
Paní tedy evidentně lže, což ví každý, kdo o nějakou větší dotaci na kraji či státu žádal a musel odevzdat stohy papírů a další léta psát pravidelné reporty. Já mám za sebou dvě podobně velké akce a nepřeji vám vidět to papírování, kde zdůvodňujete každou sebemenší změnu, podobně ZVA a následné roční reporty udržitelnosti. Pitvaji opravdu koniny a každou chvíli kontrola.
To je velmi citlivé téma,.nicméně ty výtky k hřbitovní správě jsou nespravedlivé. Článek je patrně i trochu přestřelený a zbytečně jitří atmosféru. Pravděpodobně to asi nebudou ve skutečnosti desítky lidí, co by chtěli někoho exhumovat, protože to je značně nákladné, navic to podléhá schválení. Zákon a hygienické podmínky však vylučují, že by hrobník mohl uložit rakev do vody. Podobně, pokud jsou tam takto nevyhovující půdní podmínky, jako jílové půdy, tak je ukládání z hygienických důvodů zamezeno a krajský úřad, který schvaluje provozovateli hřbitova provozní řád a hydrogeologický posudek, to prostě neschválí. Zájemci o pohřeb do země, a bude jich v současné době již významná menšina, využijí služeb jiného hřbitova ve městě a tento hřbitov bude sloužit dále pro pohřby žehem, což ostatně není nic tak neobvyklého.
Aby se využila stavba, co tam postavit diagnostický ustav pro děti, ten vadit nebude a děti budou hned u školy.
Stavba ještě nestojí, teprve začala a na ní dostali dotaci ve výši 70% nákladů, kterou teď budou muset vrátit. Navíc ústav není oproti DD lukrativní byznys, protože jedete jen na příspěvky státu na jednotlivé chovance, zatímco u DD dostáváte jak příspěvky jak od státu, tak kasirujete i důchody a navíc vám i rodiny klientů ještě připlací. DD je zlatý důl
Tak rozhodnutí občanů v této obci je dost nepochopitelné. Místo značných příspěvků do obecní kasy, protože DD je lukrativní byznys, budou mít dluhy a starostí nad hlavu. Protože ta realizační stavební firma s tím měla již dost nákladů, na stavbu nastoupila, staveniště převzala, tj. vyčlenila lidi, stroje a určitě je smluvně vázaná smluvně u řady subdodavatelů, kteří pro ni měly nějakou část práci udělat. Navíc když podepsala smlouvu, tak určitě objednala i podstatnou část materiálů, takže škody budou velké a u soudu jednoznačně vyhraje. Navíc obec stál dost projekt, vyřízení stavebních povolení a navic měla od kraje garantovanou dotaci 80 mil. z celkových asi 110 mil. nákladů a tu teď bude vrátit včetně vypovězení asi provozního úvěru u nějaké banky.
Argumentace se změnou využití budovy na jiný účel než DD je úplný nesmysl, protože součástí každé dotace od státní či krajské organizace je tzv. udržitelnost, která se podle výše dotace stanovuje na 5 nebo 10 léta k tomu posíláte každoročně výkazy a jezdí k vám konttoly. Podminkou dotace od kraje bylo určité i nějaké procento míst pro občany kraje, proto bylo nutné zrušit tu výhradu využití jen pro občany obce, ale stejně by pro obec určitě zbylo míst dost. Navíc po uplynutí lhůty udržitelnosti by jeli už jen sami na sebe a výnosy by byly po celou dobu obce. Úplně nepochopitelné rozhodnutí navíc učiněné až po započaté stavbě. Myslím, že příštích pár let v téhle obci postaví tak maximálně houpačku, protože na nic jiného mít nebudou finance.
EU ale nikomu neříká, jakou formou a že je má spravovat 112 úředníků. A to je podstata tohoto článku.
Říká, o počtu úředníků se tam samozřejmě nic nepíše, ale jen tam jasně uvedeno velkoplošné území s přísnou ochrannou. A tu přísnou ochranu splňují jen NP. Takže vidíte proč NP a ne jen CHKO, protože tam je umožněna řada opatření jako např. využití pozemků k intenzivni zemědělské činnosti či lesní těžba a to v NP ve vyšších zónách umožněno není
Ale těch 10% nejpřísněji chráněného území přeci není podmíněno lokací v NP. Nemusí být ani součástí CHKO. Určité typy ekosystémů (např. některé mokřady, pralesy nebo jedinečné biotopy) mohou vyžadovat přísnou ochranu samostatně a spadat do těchto 10%.
Jenže je tam druhá podmínka a tou je velkoplošnost, tj. V překladu velké celistvé území. A to nějaký rybník nebo třeba jeskyně Šipka či nějaký izolovaný kopec nesplňuje
Diskutuje se o tom, že nařízení EU, bude zneužito místními zájmovými skupinami k omezení pohybu občanů v lokalitě a k prosazení vlastních ekonomických zájmů.
Viz Krkonoše a Šumava...
To je sice možné, ale NP prostě vznikne, EU nás k tomu donutí. Omezení občanů logicky vyplývá z toho, že je to přísně chráněná oblast. A v dokumentu EU se píše, že těchto přísně chráněných má být 10 % území. NP ale zase není žádná tragédie, obce v něm totiž zcela prokazatelně bohatnou, protože si v nich každý blbec, co na to má, chce postavit chalupu
Vždyť Křivoklátsko je CHKO a tudíž je už součástí té kvóty 30%.
To sice je, jenže těch 10% přísně chráněných se počítá do těch 30%. A těch my máme necelá 2%. Takže tím, že z Krivoklatska udělají NP zvednou procenta z těch 10% a zároveň to zůstane v těch 30. Navíc ani s Krivoklatskem ani s Podyjím těch 10 % mít nebudeme. Dle mého ty Krušné hory nejprve budou pár let CHKO a pak se změní na NP. Jsou totiž velké a moc míst, kde může vzniknout dostatečně velký NP, aby to pokrylo ta procenta není. Takže tohle se vyloženě nabízí. Pokud nechtějí tedy udělat NP že satelitů kolem Prahy, ale to by asi EU neskousla
Úplně nevím o čem se pořád diskutuje. V rámci Green dealu jasně přijala EU v roce 2021 právní závazek, že na území každého státu má být do roku 2030 30% půdy chráněno a z toho 10% velkoplošně s přísnou ochranou. A my máme dnes chráněno kolem cca 22% území chráněno a 1,5% s přísnou ochranou. Z toho jasně plyne, že nám toho dost chybí, takže je to jen balamucení politiků, jestli NP vzniknou nebo ne. Oni prostě vzniknout musí jinak ČR začne po roce 2030 dostávat pokuty. Otázka tedy není jestli vůbec, ale kde. Odtud plyne snaha o NP Křivoklátsko a CHKO Krušné hory. Je úplně jedno, jestli bude u vlády ODS nebo ANO. Postupovat budou nuceni obě stejně. Pokud s tím nesouhlasíme tak jsou jen dvě možnosti, buďto vystoupit z EU nebo se musí v EU politicky něco změnit a tento akční plán následně revidovat. Takže balamucení politiků ANO, že jsou proti je jen mlácení prázdné slámy před volbami
Takže když k tomu přičteme samosprávy, bude úředníků někde kolem 250tis... Už aby tyhle zbytečné místa nahradila AI. Úředníci mohou konečně ve svém životě prvně vyzkoušet produktivní práci.
Zjistěte si informace. Úředníků na samosprávách je cca také 70000. Takže dohromady jich je 145000. Ostatní jsou lékaři, zdravotnický personál, policie, armáda, hasiči, učitelé a pedagogický personál atd.
Nevím, kde byste tedy u úředníků viděl ty ohromné počty na propouštění. Nehledě na to, že úředníci na samosprávách dělají většinově i nějakou výkonnou činnost. Nebo kdo myslíte, že se stará o provoz měst a obcí? Tedy kdo podle Vás provozuje kanalizace, udržuje a spravuje komunikace, zeleň, veřejné osvětlení, hřbitovy atd.? Nehledě na to, že se do toho počtu míchají takové pozice jako jsou účetní, což vlastně ani zadní úředníci nejsou apod.
Tak hlavně nejmenovaná firma jede na vícepráce, tj. to co vysoutěží je takový prezentační list a k tomu je potřeba přičíst tak ještě 1/3 až polovinu navíc na celkových nákladech. Mě dojímá, jak ŘSD vždycky vítězoslavně vyhlásí, kolik proti rozpočtu při VŘ ušetřilo, ale už se jaksi nezveřejňují celkové náklady na stavbu po jejím dokončení. To by bylo tóčo za kolik se u nás ve skutečnosti staví
Tak nemá cenu diskutovat o tom, že peníze z fondu lze využít i jinak než na rekultivaci samotné těžební jámy. Stovky milionů by určitě přivítali obce na rekonstrukce různých objektů, infrastrukturu a třeba zasíťovaní a nákup pozemků na výstavbu, aby tam za nižší prodejní ceny nalákali desítky nových obyvatel, kteří tam budou bydlet a ty obce a města posunou dále do lepší budoucnosti. Nicméně ta myšlenka samoobnovy je vyzkoušená a rozhodně netrvá stovky, ale jen pár desítek let. Už za dvacet let nikdo nepozná, že se tam, samozřejmě kromě samotné jámy, někdy těžilo, tak to bude zarostlé. A přirozený vývoj má tu výhodu, že je trvalý, to ví každý, kdo něco většího zalesňoval. Když naše město něco sází, tak je úmrtnost stromů hodně přes padesát procent, a to bez ohledu na péči. Přirozené výmlatky mají mnohem větší odolnost. Ty velká jezera jsou super, ale je na ně málo vody a navíc trpí obrovským výparem. Nejhorší pak je, vymyslet jezera pomocí umělého zásobování vodou přečerpáváním. Jak dlouho asi to jezero za ty šílené náklady na energie a údržbu systému včetně čerpadel asi vydrží? Padesát let určitě ne. Aby to bylo trvalé, tak to prostě musí fungovat samo bez zbytečných zásahů a neustálé údržby. Bohužel u nás by ten přirozený vývoj pravděpodobně opravdu znamenal, že težaři na to dávat peníze nebudou, případně je stát využije na jiné účely než byly určeny
Sebrat peníze schopným starostům a dát je neschopnému státu. To je nápad. Řešením je zrušení krajů a obnova zemského zřízení. Úspora ročně až 200 miliard. Kraje jsou drahé a neefektivní. Na to už v padesátých letech přišli i komunisti, a že těm na koruně moc nezáleželo. Ale přišli noví a ti se nepoučili. Proč taky. Tři nebo čtyři země představují mnohem méně koryt než 14 krajů. On ta plná koryta někdo zaplatí.
Prosím vás už to píšu poněkolikáté. Zemské zřízení znamená ve výsledku větší počet úřadů. Z jednoho zemského centra nemůže řešit agendu všech měst a obcí části velmi vzdálených. To je neuřiditelné. Vždy když jsme měli Zemské úřady, tak tam byl další mezistupeň politických okresů, a to jak za Rakouska, tak za první republiky. Tj. místo 14 krajů budete mít 3 Zemské a k tomu ještě desítky okresů! Takže ve výsledku budete mít úředníků dvakrát více, stejně jako za Rakouska a za první republiky.
To jsou zase nápady. Tenhle rok samé perly. To je počítám letos asi pátý nápad, co by ještě mohly obce zařizovat a to nepočítám ten, jak jim krátit příjmy. Tak možná by to chtělo v parlamentu popřemýšlet nad tím, aby mohly i obce kontrolovat, jestli tam ty děti opravdu bydlí a nejsou tam jen fiktivně přihlášené. A co takhle trochu omezit hygienické a požární požadavky na školní zařízení? Proč asi neměly za komunistů s tímhle takový problém? Protože, když jim teklo do bot, tak neřešili hovadiny, ale v akci Z upravili nějakou starou budovu nebo postavili tesko barák. Dneska můžete mít ve třídě v MŠ max. 24 dětí. Když hodně na krajském úřadě prosíte, tak vám dají výjimku na 26 a nezajímá je, že třída má třeba 100 m2.
Měli jsme vybranou jednu starou budovu, jenže pak dorazila hygiena a hasiči.
Cože vy nemáte stavebně oddělený nouzový východ? Ty chodby jsou na evakuaci celé třídy doprovázené hasiči ve vystroji moc úzké. Umyvadlo v každé třídě. Všude protipožární dveře s vydrží aspoň půl hodiny. Záchod na maximálně 20 děti a oddělený podle pohlaví. Kde máte toalety pro hendikpované na vozíku? Tomuhle říkáte pripravna jídel a kuchyně? Ty stoly a vůbec všechno v nerezu. Kde máte konvektomat a jak řešíte nezávislé odvetrávání? Máte málo stolů na přípravu jídel a ty okénka na výdej jídel a na vracení použitého nádobí musí být dvě a každé směřované jiným směrem, aby se děti nestrkali.
Tak nakonec asi jedině tu budovu v centru zbourat.
Ještě ale nedorazili památkáři
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Je skutečně namístě hovořit o Němcích a německé okupaci, či německých okupacnich orgánech, protože se jednalo o státní a nikoliv stranickou politiku, neboť této politiky se aktivně účastnila valná část německého národa a nikoliv pouze relativně malá část straníků NSDAP. Podobně hovoříme o sovětské okupaci Československa a nikoliv komunistické v roce 1968. Je to určitá snaha o korekci a relativizaci vini většiny obyvatel, kteří nebyli příslušníci strany a přesto se na zverstvech podíleli, jak v západní, tak zejména východní Evropě, kde valnou část válečných zločinů páchal wermacht jako ozbrojená složka státu. NSDAP potažmo A. Hitler jsou také jen produktem převažujícího myšlení, jednání a vývoje v Německu již od zhruba pol. 19. století, kdy se propojila ideologie se snahou o hospodařský růst a prosazení ekonomických zájmů Německa nejen v Evropě, ale i např. v Africe, k čemuž byli Němci vedeni nejen školní výukou, ale řadou literárních a filosofických děl, která je přesvědčovala o vyvolenosti jejich národa a nedostatečné kulturní a sociální vyspělosti ostatních zejména stredo a vychodoslovanských národů, kteří neoprávněně zabírají oblasti patřící "oprávněně" jejich národu. Je dobré si přečíst díla předních německých filosofů 19. a 20. století, pro pochopení základů německého rasismu a imperialismu. Většina jich v části svých děl prezentovala myšlenky dnes naprosto nepochopitelné odkud byl již jen krůček k politice A. Hitlera. Jména svetovych velikánů jako W. Sombart, F. List, M.Heidegger, I. Kant atd. hovoří za vše. Např. výraz Űbermensch je produktem díla F. Nietzscheho.
8 odpovědí