Z ruského pohledu se mírová dohoda rovná kapitulaci. Buď kapituluje Ukrajina a zcela se podřídí ruskému diktátu, nebo kapituluje Rusko, protože bylo zcela vytlačeno z okupovaných území a nemá prostředky, aby je znovu dobylo. Ta druhá možnost však pro Putina znamená, že se někdy za úsvitu bude dívat do hlavní popravčí čety, jeho majetek bude zabaven, rodina v exilu a v učebnicích o něm budou psát jako o největším looserovi moderní ruské historie.
Pán by si měl uvědomit, že Ústavní soud ve svém nálezu, kterým zrušil Lex Babiš II pro procedurální nedostatky, zároveň konstatoval, že nekonečné obstrukce jsou proti duchu ústavy v tom smyslu, že parlamentní většina vzešlá ze svobodných voleb má právo prosazovat vůli lidu schvalováním zákonů. Jednací řád Sněmovny není ústavě nadřazan a jeho změna nebo nedodržení tedy není v rozporu s nejvyšším zákonem země.
Asad byl diktátor a gauner, ale oproti jiným takovým měl i několik pozitiv. Jednak měl dost práce s udržením vlastního území, takže neměl ambice expandovat za hranice. Jeho režim byl navíc poměrně sekulární, toleroval různé náboženské směry a stylem života tíhl spíš k Evropě než Arábii. To neznamená, že by si nevynahrazoval jinde, ale celkově byl narozdíl třeba od Kadáfího až do nástupu IS a občanské války spíš umírněným gaunerem.
O těch, kdo ho svrhli toho moc nevíme. Zatím vystupují poměrně umírněně, ale mají kořeny v islámském fundamentalismu, který nic pěkného přinést nemůže. Také jsou příliš dobře organizovaní a vyzbrojení, než aby se jednalo o nějaké spontánní hnutí, což znamená, že jejich prostřednictvím budou uplatňovat svůj vliv jiné země. Spekuluje se třeba o Turecku, a opět je zde velká neznámá, zda budou své zájmy např. proti Kurdům prosazovat relativně humánně, nebo zda si v Sýrii dovolí víc než u sebe doma.
Asad byl diktátor a lidská zrůda. Jediné jeho pozitivum bylo, že potlačování odporu jeho vlastního lidu ho stálo tolik sil, že mu žádné další nezbývaly na expanzi do sousedních zemí. Uvidíme, jaký režim ho nahradí a jaké regionální nebo globální mocnosti svou pozici posílí, nicméně jasné je, že Írán a Rusko ten vliv ztratí.
Je třeba rozlišit několik faktorů. Výroba oceli přestávala být v Evropě konkurenceschopná už dávno před schválením Green Dealu. Ocelárny se postupně zavíraly už v osmdesátých letech na Západě a v devadesátých u nás (R.I.P. Poldi Kladno). Příčinou nebyl jen tlak na ochranu zdraví obyvatelstva a životního prostředí (v okolí oceláren bylo občas nedýchatelno), ale i prostý fakt, že většina evropských ložisek železné rudy nebo koksovatelného uhlí byla už značně vyčerpaná a velkou část surovin bylo nutné dovážet. Proto se výroba přesunula blíž k těžbě, kde navíc příhodně byla i levná pracovní síla, která nestupňovala prostřednictvím odborů své požadavky.
Levným dovozům se lze samozřejmě bránit cly. Vyšší cena se však stejně nakonec projeví u koncových výrobků, klesne poptávka a evropské ocelárny stejně přijdou o práci.
Green Deal a snaha o zezelenání celého odvětví byl jen příslovečný hřebíček do rakve. Cena evropské oceli by ani přes masivní dotace na přestavbu výrobních zařízení nebyla konkurenceschopná a její výroba by nebyla nadále udržitelná. Přežije jen pár high-tech provozů vyrábějících speciální oceli, kde je know-how důležitější než náklady na výrobu.
Podle titulku by se mi chtělo napsat: Máme tedy kapra konzumovat zaživa, když ho nemáme zabíjet?
Pokud se mám vyjádřit k vlastnímu obsahu článku, tak autor má pravdu v tom, že držení živých ryb ve vaně a vypouštění do řeky je týrání. Stejně tak má pravdu v tom, že dnešní rybníkářství je spíš intenzivní velkochov než přírodě blízké hospodaření. Na druhou stranu z velkochovů pochází většina naší potravy, takže bych to neviděl nijak tragicky. Bez ohledu na tradice pak patří sladkovodní ryby mezi tu zdravější část našeho jídelníčku a měly by se konzumovat častěji než jednou v roce na Vánoce. V prodeji živých ryb a jejich zabíjení na místě nevidím nic špatného. Jednak je takto zaručeno, že ryba je čerstvá, což bylo důležité zvlášť v minulosti (proto nejspíš ta tradice vznikla), a jednak nám to připomíná, že potraviny nerostou v supermarketu. Rozhodně si raději koupím živého kapra, nechám si ho na místě zabít a zužitkuji ho prakticky beze zbytku, než abych si koupil hluboce zamražené filety neznámého původu a stáří za několikanásobek ceny s tím, že zbytek ryby nejspíš v lepším případě skončil jako rybí moučka v krmivu pro domácí mazlíčky, v tom horším jako odpad.
Je třeba si připomenout pár věcí.
EET se i v době své největší slávy týkalo jen několika málo oborů, rozšíření na ten zbytek stopl sám Babiš. Několik různých systémů evidence tržeb fungujícíh současně vytváří chaos už jenom tím, že mnoho firem podniká v různých oborech. Vláda pětikoalice tedy stála před možnostmi buď komplikovaný a neefektivní EET rozšířit na všechny, nahradit ho jiným způsobem povinné evidence tržeb, nebo bez náhrady zrušit. Bohužel si zvolila nejjednodušší cestu, tedy zrušení bez náhrady místo nahrazení nesmyslného EET systémem registračních pokladen, který je zaveden a funguje ve většině vyspělých zemí.
Zrušení EET nezrušilo povinnost podnikatelů evidovat tržby a vydávat účtenky, ani finančních úřadů tyto podnikatele kontrolovat. To bylo v zákonech před EET a zůstalo to i po něm. EET sloužilo jen jako pomůcka pro finanční úřady, aby si před kontrolou v terénu vyjeli v pohodlí svých kanceláří přehled tržeb kontrolovaného subjektu.
Zaměstnávání na černo, dodané zboží nebo služby bez faktury a další nešvary šedé ekonomiky EET vlastně neřešilo. To všechno běželo mimo systém před EET i za něj. Jediný efekt byly přísné postihy za neevidenci tržeb, pokud se na něj při kontrole přišlo a ve zvýšení povědomí zákazníků, že by ke každému zboží/službě měl dostat účtenku/fakturu, nad čímž však zákazník za malou slevu rád zamhouřil oči.
Celá ta akce mi připomíná jinou z mého okolí. Místa, kde se nejen nedalo nic pěstovat, ale ani sušit seno, sloužila jako pastviny. Dobytek tam likvidoval nálety pionýrských dřevin a časem tam vznikla unikátní společenství charakteristická například četným výskytem solitérních jalovců (ten dobytek nespásá, protože moc píchá), unikátní světlomilnou květenou a hmyzem, který na ni byl navázán. Ochránci si toho všimli a vyhlásili tam před padesáti lety rezervaci. V rezervaci je samozřejmě zakázána jakákoli hospodářská činnost a zásahy člověka, takže pastviny postupně zarostly, a teď tam jsou dvacetimetrové smrky. Jalovce v jejich stínu zašly, kvetoucí rostliny také, a z hmyzu tam prosperuje akorát kůrovec.
25 km fakt není žádný vesmír, ani žádná převratná technologie měnící pravidla hry, vždyť dostup přes 20 km má i půl století stará F-15. Myslím, že tady se v AI překladu ztratil pravý smysl - nová stíkačka bude schopná napadat i cíle ve vesmíru, minimálně ty na LEO, což je kombinace dostupu, nesené výzbroje a avioniky.
Je zajímavé, že v sousedním Bavorsku je hospoda na každém kopci. Nikomu to nevadí, tamní národní park byl zařazen mezi nejlepší na světě, a tetřev tam také (zatím) nevyhynul.
Jinak z legendárních horských chat mi tu chybí zaniklá Juránkova chata mezi Jezerní horou a Svarohem, jejíž obnově se Správa NP úspěšně brání.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Koukám, že ten kolektiv představitelek ANO by si zasloužil označení drůbežárna. Celé hejno pak v rámci holdingu obhospodařuje kohout Silver.