Tragédií není blábolení Babiše nebo jalové kecy Fialy, ale to, že zde není žádná jiná reálná alternativa.

1. Protestovat se dá i před zápasem.

1. Bavíme se zde o volejbale dorostenců, nikoli o MMA. Riziko zranění nebo dokonce jak vy píšete zmrzačení, je zde nulové. Třeba v tenise mají také muži daleko razantnější údery, přesto se hraje i na nejvyšší úrovni smíšená čtyřhra. My jsme na střední volejbal nebo basket hrávali běžně ve smíšených týmech a nikdo s tím neměl problém.
2. Podle článku neměla ta škola obavy o zranění svých hráček, ale o to, že kluk vydávající se za holku je proti boží přirozenosti.

Jsem všemi deseti pro jasná pravidla zakazující v profesionálních soutěžích trans osobám, které prošly mužskou pubertou, soutěžit v ženských kategoriích, protože mají nezpochybnitelnou výhodu. Na druhou stranu nevidím žádný problém ve smíšených týmech nebo soutěžích na amatérské úrovni, pokud je to předem jasně deklarováno. Hodně mi však vadí, když se do sportu začne motat náboženství, politika atd.

Veřejnoprávní média by se měla držet svého poslání, což znamená zejména zpravodajství a publicistiku, dokumentaristiku a vzdělávání. Zábavné pořady, seriály, filmová tvorba apod. jsou pak nadstavbou, která by měla být doménou komerčních stanic, a není tedy důvod, aby při nedostatku financí nemohla být seškrtána.

Nepředpokládám, že by na střední škole daný jedinec už podstoupil několikaletou hormonální terapii a chirurgickou změnu pohlaví. I z hlediska pravidel těch benevolentnějších sportů (nevím, zda se k nim řadí i volejbal) tedy nemá v dívčím týmu co dělat.

Správným postupem by však bylo protestovat proti jeho účasti, nikoli hned odstupovat ze soutěže. Alespoň jsem v článku nenašel žádnou zmínku, že by křesťanská škola využila tuto možnost. Vadí mi nenastupování muslimských sportovců proti izraelským, a vadí mi i odstoupení této školy z rozehrané soutěže. Sport, zejména ten amatérský, by měl přece sbližovat a učit respektu. Mohu mít vůči soupeři různé výhrady ohledně jeho národnosti, vzhledu, politickým názorům atd., ale přesto bych mu měl podat ruku a čestně s ním soupeřit. Něco jiného je, když daný soupeř svým nesportovním chováním nebo dopingem tento respekt ztratí.

Úplně před sebou vidím, jak něco takového u nás předvádí Schillerová s Havlíčkem a návrhem státního rozpočtu :-)

Co se týče škodlivosti lišek, autor má v mnohém pravdu. Liška skutečně likviduje na polích ve velké hlodavce, zatímco škody v kurnících jsou minimální. Na druhou stranu, pokud se snažíte někde obnovit populaci koroptví, křepelek nebo jiných ohrožených ptáků hnízdících na zemi, nemáte v oblasti s početnou populaci lišek šanci.

Návrat vrcholových predátorů je možná cestou, jak stabilizovat počty lišek někde v divočině. V hospodářské krajině se ale vlčí smečka nebude honit za liškami nebo divočáky, a raději si zaběhne na pastvinu s ovcemi, které jí poskytnou víc potravy s menší námahou.

Souhlas. Akorát dítě netráví násobně víc času ve škole než doma. Ve škole je 6-8 hodin, pět dní v týdnu, zbytek tráví mimo školu, i když nikoli nutně doma s rodiči. I když odečtu spánek, kroužky, kamarády atd., s rodiči tráví minimálně stejnou část svého času jako ve škole. Je spíš otázkou, zda skutečně tráví svůj čas SPOLU, nebo VEDLE SEBE jen zírají do svých mobilů.

Respekt se nedá nařídit, ten se musí získat. Pokud se jedná jen o namyšleného hlupáka, respekt si nikdy nezíská, i kdyby byl třeba prezidentem zeměkoule.

Jiná věc je ohleduplnost k ostatním, ta se skutečně dá vhodnou výchovou a příkladem kultivovat.

Výhoda malých jaderných reaktorů měla být v jejich standardizaci a sériové výrobě. Zatímco dnes u velkých jaderných bloků je prakticky každá část vyráběná na zakázku, tady by se mělo jednat minimálně o desítky identických kusů ročně. Díky tomu by měly být levnější. Pokud by se měly vyrábět kusově jako dnes ty velké, budou zákonitě dražší.

Vpřed, jenom vpřed,

a vpředu smrdí síra...

Karel Kryl: Pochod Gustapa

Nejsem si vědom, že by Ukrajina jako první napadla jakýkoli sousední stát.

Zde je problém v tom, že exekutor může účet zcela zablokovat. Platby/výběry s měsíčním limitem na úrovni životního minima nebo jeho stanoveného násobku, by měly být možné i s obstaveným účtem.

Ano, zemědělské dotace je (bohužel) nutno řešit na celoevropské úrovni.

Jedna věc jsou nezpochybnitelná práva každého člověka. Nikdo nesmí být diskriminován kvůli svému původu, náboženství, pohlaví, sexuální orientaci atd. Samozřejmě s určitými omezeními, kdy jeho svobody zasahují do svobod jiných (např. náboženství praktikující lidské oběti, pedofilie...)

Druhá pak nadstandardní ochrana některých menšin nebo pozitivní diskriminace. Ta může mít u specifických případů jistý krátkodobý přínos (třeba vytvoření první generace, která dosáhla vzdělání) ale z dlouhodobého hlediska by měla být co nejdříve nahrazena rovností, protože jinak dochází k diskriminaci většiny.

Třetí pak omezení chirurgických a dalších nevratných zákroků spojených se změnou pohlaví na dobu, kdy je daný jedinec dostatečně zralý, aby mohl učinit tak závažné rozhodnutí.

Jestliže jen 12% nových zaměstnanců odejde během prvních čtyř let, musí jít o zaměstnání snů. Kdekoli jinde je procento odchodů několikanásobně vyšší.

To je právě ten rozdíl. Každý, kdo vyjel služebně na Západ, byl proklepnut a musel podat zprávu důstojníkovi StB, který měl jeho podnik na starosti.

Byli lidé, kteří k tomu přistoupili tak, že popsali bídu utlačovaných dělníků, s kým ze Západu jednali a jak na ně působil, a že tvořili s ostatními zaměstnanci PZO a velvyslanectví ze spřátelených zemí dobrý kolektiv. Povinnost byla splněna, nikdo jim nemohl nic vytknout, ale nikomu neuškodili. Bylo to písemnou formou + rozhovor někde v kanceláři.

Pak byli spolupracovníci StB, kteří k tomu přidali i něco navíc - kdo se s kapitalisty příliš bratříčkuje, kdo nežije socialistickým způsobem života, kdo se s kým stýká nad rámec služebních povinností, kdo si s klienty vyjednává provize bokem, kdo kšeftuje s bony nebo se západním zbožím atd. Trochu pošpinit své spolupracovníky mohlo tehdy jednomu docela pomoci v kariéře. Schůzky, kde se probíraly tyhle špinavější záležitosti už většinou neprobíhaly v kancelářích, ale stranou v restauracích a vinárnách.

Nejvyšším stupněm byli agenti, kteří tyto špinavosti na druhé aktivně scháněli a sami oslovovali své řídící důstojníky, když něco na někoho našli. A do této kategorie právě spadal Babiš.

Nemám rád výmluvy, že někdo nemá na matematiku "buňky", ale má je třeba na jazyky. Matematika je přece také jazykem, který popisuje realitu pomocí symbolů a rovnic. Ta středoškolská je navíc z velké části jen rutinním počítáním.

Bohužel pro něketré studenty se nedá "okecat", tedy zakrýt minimum znalostí zdařilou prezentací, ani "nakoukat" na youtubu. Učivo na sebe navazuje, takže kdo nezvládne základy, bude mít velké problémy. Rovněž u ní moc nefunguje "nadrkat" se látku jednou za čvrt roku před písemkou.

Po dlouhé době je ve hře i varianta, že SPD neprojde do Sněmovny. Pokud by zároveň neprošli ani komunisté jako další antisystémová strana, může se Babišovi naplnit jeho sen o jednobarevné většinové vládě. Jinak si bude nejspíš muset najít partnera do koalice a pokud by prošli komunisté i SPD, nemusí mu k vládní většině stačit ani Motoristé. Pak mu nezbyde než získat na svou stranu alespoň část ODS nebo se spojit s jednou z těch dvou antisystémových (v tom smyslu, že s nimi nikdo nechce jít do koalice a ani oni sami se do vládní zodpovědnosti moc nehrnou).

Současná koalice je s tímto rozložení víceméně bez šance.

Ukrajina má jak know-how tak zdroje k tomu, aby jaderné zbraně získala. Jinou otázkou je, zda by to dokázala udělat tajně, a ještě jinou jak by se k tomu stavěli její spojenci.

Ukrajina se zatím drží zpátky, ale kdyby ji spojenci nechali na holičkách, legalizovali stav, kdy Rusko zabralo třetinu jejího území, a neposkytli žádné záruky, že si Putin za pár let nepřijde pro zbytek, byla by odstrašující síla jaderných zbraní asi jediným východiskem.

Někdo, kdo chtěl poslat stíhačky ze Sliače bombardovat Brno, kdyby se Klaus s Mečiarem nedohodli na rozdělení federace. Je zajímavé, jak tito nacionalisté tíhnou k Rusku, které ústy svých oficiálních představitelů mnohokrát jasně deklarovalo, že chce jejich národy ve svém područí.