Novinky (ani Wall Street Journal, v němž článek vyšel původně) snad ani ti největší bojovníci proti „dezinformační scéně“ za její součást nepovažují, přesto se zde píše toto:
Operace byla nejen jedním z nejodvážnějších sabotáží v moderní historii, ale také zhoršila energetickou krizi v Evropě. Takový útok na klíčovou infrastrukturu se podle MEZINÁRODNÍHO PRÁVA KVALIFIKUJE JAKO VOJENSKÁ AGRESE.
„Útok takového rozsahu je dostatečným DŮVODEM K UPLATNĚNÍ DOLOŽKY O KOLEKTIVNÍ OBRANĚ NATO, ale naši klíčovou infrastrukturu poškodila země, kterou podporujeme velkými dodávkami zbraní a miliardami v hotovosti,“ řekl vysoký německý úředník obeznámený s vyšetřováním.
Podle informovaných zdrojů Červinskij a sabotéři nejprve studovali starý, ale pečlivě promyšlený plán na sabotáž, KTERÝ VYPRACOVALA UKRAJINSKÁ ROZVĚDKA A ZÁPADNÍ EXPERTI poté, co Rusko v roce 2014 poprvé vyslalo vojáky na Ukrajinu.
Jinými slovy Ukrajina, ne Rusko, se dopustila agrese proti členskému státu NATO/EU, dokonce se na něj už před ruským útokem s pomocí „západních expertů“ připravovala [z jaké západní země byli tito experti podílející se na plánování útoku proti spojenci, když je přece s výjimkou Maďarska celý Západ sjednocený?) a článek 5 NATO by měl být aktivován na obranu před Ukrajinou. (A jen pro připomenutí, zatím jediný raketový „útok“ - i když neúmyslný a způsobený technickým selháním - na území členského státu NATO/EU se ztrátami na životech jeho občanů provedla rovněž Ukrajina: Odkaz )
Trocha nedávné historie. Po rozpadu Libye a přesunu bojovníků a zbraní do Mali ovládla jeho sever koalice tuarežských separatistů (jejich cílem je nezávislý stát, Azavad) a islamistů. Islamisté získali převahu a postupovali na jih s cílem obsadit celou zemi, zabránila jim v tom intervence Francie v roce 2013, která vedla k znovudobytí severu. Tuaregové uzavřeli mírovou smlouvu s centrální vládou, islamisté pokračovali v boji především teroristickými útoky.
Od roku 2013 do loňského roku v Mali působilo několik zahraničních misí, některé i s českou účastí (francouzské Barkhane, Serval; francouzsko-koaliční Takuba; evropská EUTM cvičící malijskou armádu; OSN MINUSMA, regionální protiteroristická G5). Všechny podporovaly jednotu Mali, ale z různých důvodů ("neokolonialismus" Francie, neefektivita MINUSMA) malijskému režimu nevyhovovaly a nahradil je spoluprací s Wagnerem.
Wagner tak pouze - stejně jako ještě nedávno i čeští vojáci - podporoval malijskou vládu. Pokud se Ukrajina podílela na útoku na (také) malijské
síly, šlo by o agresi proti neutrálnímu státu a porušení mezinárodního práva (stejně, jako kdyby Rusko zaútočilo na ukrajinské vojáky cvičené v ČR). Vrcholem absurdity je, že by tím podpořila SEPARATISTY (zatímco pokračování války na Ukrajině je zdůvodňováno celistvostí země). Proto doufám, že si Ukrajinci vymýšlejí, jinak by šlo o ukázkový příklad pokrytectví a dvojích standardů "světa založeného na pravidlech" v podání Západu, což jeho podporu na "globálním Jihu" určitě nezvýší.
TMBK není zrovna originální, stejný obrázek jen s jinými popisky (expert na epidemiologii a expert na - myslím, přesně si nepamatuji - americké prezidentské volby) byl na netu už před několika roky.
Ani moc nechápu, co tím chtěl říct. Myslel bych, že móda i zahajovací ceremoniály olympiády jsou určeny pro všechny, ne jen pro "experty", a každému se mohou líbit či nelíbit.
Nebo má jít o projev "kulturní války" s cílem ne zaujmout a pobavit, ale šokovat, bořit stereotypy atd.? Řekni mi, co si o zahájení myslíš a já ti řeknu kdo jsi - nelíbilo se ti? Jsi konzervativec, dogmatik, dokonce - podle některých zdejších komentářů - pod vlivem ruských webů. Správnému liberálnímu demokratovi se líbilo.
V tom případě má pravdu P. Hampl:
"Nelíbilo se vám [zahájení olympiády] proto, že jste nepochopili, že už nežijete v 80. letech. Tehdy by se taková podívaná dělala pro davy. Dnes to vymýšlí jedni příslušníci elity pro jiné příslušníky elity. Cílem není, aby se to líbilo lidem. Cílem je, aby to ocenil nějaký časopis nebo výbor, o kterém jste v životě neslyšeli.
Když se na slavnostní zahájení díváte vy, je to podobné, jako když se sedláci dívají oknem na panskou slavnost. Nelíbí se vám to? Tak prostě nejste dost vznešení!"
Ukrajinci - muži - zůstali v zahraničí, čímž porušili ukrajinské zákony, přesto ale podle článku chtějí sloužit a najednou se jich hlásí tisíce.
Podmínkou je ale údajně řádný výcvik a vybavení - to znamená, že ho ukrajinská armáda (přes pomoc NATO) neposkytuje a posílá na frontu vojáky bez výcviku a vybavení?
Nebo jsou pobídky jiné, třeba finanční a dostanou za nasazení zaplaceno víc, než by měli v AFU? Jak se pak budou na tyto dobrovolníky, de iure "dezertéry", ochotné "bránit vlast" jen za příplatek, dívat ostatní vojáci, kteří jsou v boji - ať už dobrovolně nebo nemohli odejít do zahraničí a byli zmobilizování - a žádné benefity navíc nemají?
Nebo byli k přihlášení motivováni nátlakem, třeba hrozbou deportace (a legie je pro ně logicky menší zlo než mobilizace po návratu na Ukrajinu), odebráním povolení k pobytu, k práci apod.?
Chápu (a rozhodně neodsuzuji, spíš - s výjimkou začátku války - naopak), že se někdo chce válce vyhnout, nechápu ale, že se jí vyhýbá skoro dva a půl roku a potom si to najednou rozmyslí a chce bojovat. Jednotlivec ano, ale tisíce naráz (když se přitom situace na bojišti nemění tak prudce, aby to mohla vysvětlit)?
Nezlobte se, ale to mi připadá poněkud divné.
Myslím, že i česká společnost je polarizovaná a plná nenávisti, stačí si přečíst mnohé příspěvky třeba i u tohoto článku. Proč tedy místo starostí o Ficovo chování, po němž nám nic není, a rad co by měl nebo neměl dělat raději nezačít doma? Fiala může jít příkladem a snažit se sjednotit společnost v Česku.
Na Orbána může mít každý svůj názor, faktem ale je, že takto se chová každý mírový vyjednávač - jedná se všemi stranami konfliktu i těmi, kteří na ně mají vliv. Totéž dělá např. nyní americký emisar na Blízkém vychodě Hochstein, který jezdí mezi Izraelem, Libanonem a dalšími státy, nebo Kissinger tamtéž v sedmdesátých letech (tehdy se tomu říkalo "kyvadlová diplomacie"). Je to mnohem smysluplnější než svolávat "mírové konference" bez pozvání jedné ze stran konfliktu.
Něco jiného je, že toto by měl dělat Guterres nebo nějaký jím jmenovaný zástupce, je to jeho práce. To by ovšem nesměl být "neviditelný" a OSN pod jeho vedením pouhou "velkou neziskovou" (oba termíny od komentátorů sledujících OSN) věnující více pozornosti genderu a klimatu než válce a míru.
Odpovědět
Myslím, že humanitární pomoc je na místě, Ukrajina sama nemocnici neobnoví. Nemocní a děti k tomu jsou oběti, měli bychom jim pomáhat (pokud by se tam, samozřejmě, neposlal materiál, který je v ČR nedostatkový).
I když v nejmenším nepochybuji, že za rozhodnutím je (geo)politika a ne starost o postižené.
Lidská tragédie následovaná obvyklou komedií - pokrytectvím a hujerovskou snaživostí vlády (kolikrát si např. Lipavský předvolal izraelského velvyslance, přestože i IDF způsobily ztráty v nemocnicích? Tento útok ale už dříve odsoudil Biden, tak se může taky odvážně přidat) a odhodlaným řevem klávesnicových válečníků. Nic nového.
Seznam zemí, které závěrečné komuniké podepsaly, bez "Sjednoceného Západu" (tj. členů či rádoby členů zemí EU, NATO + Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea a Japonsko), které Ukrajinu podporují vždy a všude:
Argentina, Benin, Kapverdy, Chile, Komory, Kostarika, Pobřeží slonoviny, Dominikánská republika republika, Ekvádor, Fidži, Gambie, Gruzie, Ghana, Guatemala, Izrael, Japonsko, Keňa, Libérie, Palau, Peru, Filipíny, Katar, Rwanda, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Singapur, Somálsko, Surinam
Kdyby se geografické rozčlenění znázornilo graficky na mapě světa, bylo by to ještě výraznější - plně vybarvená Evropa a Severní Amerika, jinde sem tam barevný flek.
Nemluvě o tom, co nezápadní státy k podpisu vedlo, jestli zájem o Ukrajinu, nebo spíš vztahy s USA (Argentina a Filipíny po volbách, Rwanda a Keňa coby nejbližší spojenci v Africe, Izrael odkázaný na pomoc ve válce) či jiné důvody (např. Chile má velmi "progresivní" vládu ideologicky spřízněnou s EU). Důležitý je i význam, např. ze zemí, které Foreign Policy označil za "global swing states" rozhodující o budoucí geopolitice (Brazílie, Indie, Indonésie, Saúdská Arábie, Jižní Afrika a Turecko) podepsalo pouze Turecko (a při vší úctě k obyvatelům Palau, Surinamu či Svatého Tomáše a Princova ostrova, jejich podpis takovou váhu nemá).
A to se nejednalo o Zelenského "mírovém plánu", jak chtěl původně, ale o méně kontroverzních tématech, bezpečnosti jaderných elektráren, vývozu obilí a výměně osob.
O úspěchu summitu, jehož cílem bylo získat podporu Globálního Jihu, tak lze, myslím, docela pochybovat.
Mírová jednání obvykle probíhají tak, že se na nich setkají znepřátelené strany a jednají spolu (i když třeba nedokáží sedět u jednoho stolu a komunikují přes prostředníky) ve snaze dosáhnout konsensu.
Tak probíhala i jednání v Istanbulu, když bylo ještě cílem ukončit válku, tato "mírová" konference je parodie a se snahou o ukončení války nemá nic společného, jde jen o snahu získat alespoň částečnou podporu od zemí mimo západní blok (když už, vzhledem k událostem v Gaze, není možné podporu Ukrajiny prosazovat na Valném shromáždění OSN). Z tohoto důvodu nejspíš už Zelenskyj nepropaguje v souvislosti s konferencí svůj desetibodový "plán" jako dříve, ale omezil se na obilí, bezpečnost jaderných elektráren a výměnu osob. Tato témata mohou oslovit i některé nezúčastněné země, zatímco k jednání o jeho plánu by se dostavil celý "sjednocený Západ" – a jinak nikdo.
O významu konference vypovídá nejlépe neúčast Bidena (i když by mě nepřekvapilo, kdyby nakonec přece jen přijel, aby jí dodal lesku a vypadala důležitěji).
Nezbývá než doufat, že vedle tohoto divadla probíhají v pozadí utajeně reálná a vážně míněná jednání, která nakonec k ukončení války povedou.
Nikdo nemůže vědět, jaká je skutečnost, až v budoucnosti se ukáže, kdo je lhář, kdo se mýlí a kdo - pokud vůbec někdo - má pravdu.
Myslím, jediné, co můžeme je litovat obětí a přát si, aby se jejich počet dál nezvyšoval a ne se hádat. Ať se o příčinách, průběhu a dopadech války jednou dohadují historikové, teď je důležité se ji snažit ukončit.
Stejně jako mnozí jiní komentující si nemohu odpustit překvapení, že se takový (podle mého názoru rozumný a velmi dobře napsaný) článek objevil na jednom z nejvýznamnějších mainstreamových webů. Přitom obsahuje totéž, co před několika lety tvrdili ti, kteří byli obviňováni z xenofobie, rasismu, šíření nenávisti, hoaxů a kdoví čeho ještě - že integrace velkého množství imigrantů z jiného civilizačního okruhu je velký problém.
A pak se může někdo divit, že se tzv. "dezinformační scéně" daří. Podle jednoho bonmotu je hlavní rozdíl mezi dezinformací a informací časový a skutečně mnoho narativů původně označovaných za dezinformace se dodatečně potvrdilo. Logicky to vyvolává nedůvěru k mainstreamu a obecně "režimu", úřední snahy o potlačování dezinformací jsou potom stejně marné jako pokusy soudruhů zabránit lidem poslouchat Svobodnou Evropu pomocí rušiček.
Kéž by to vedlo k poznání, že nejsou správné a nesprávné, ale pouze odlišné (i když některé mylné) názory a místo boje proti těm nesprávným (že, pane premiére) by se mělo o všem svobodně (a "nekorigovaně") diskutovat – od genderu, přes zahraniční politiku až po klimatické změny. Diskuse není slabost, ale výhoda demokracie
Ale to je fantasy...
To je tedy síla. O jeho předchozí kariéře ani spojení s Bartošovou jsem nevěděl (o celebrity a tedy ani tento typ bulváru jsem se nikdy nezajímal), znal jsem ho jen díky jeho vystupování coby starosty. Je to ještě mnohem větší špína, než jsem si myslel.
A že někdo jako on může dělat kariéru ve straně, která se prezentuje jako konzervativní, o ODS hodně vypovídá.
Pro upřesnění - původní článek Associated Press uvádí nárůst incidentů "genderově podmíněného násilí" (gender-balanced violence), ne, jako zde, znásilnění. To je rozdíl, podle moderní definice zahrnuje gender-based violence vedle znásilnění i domácí násilí, sexuální obtěžování apod., z dnešního pohledu se ho dopouštěli i američtí vojáci, kteří v čtyřicátém pátém rozdávali dívkám nylonky a čokoládu za jisté služby.
Seznam:
"Podle místních obyvatel a humanitárních skupin ve Středoafrické republice narůstá sexualizované násilí v důsledku probíhajícího konfliktu, do kterého jsou zapojeni i vagnerovci. (...)
Příčinou nárůstu počtu znásilnění je i slabý právním systém, stigmatizace a nedostatečná péče o oběti. Organizace spojených národů a její partneři, kteří případy mapují, uvádějí, že od roku 2020 počet případů znásilnění narostl z přibližně 9200 na 25 500."
(Mimochodem, Wagnerovci, podle R. Wagnera, s W)
AP:
"Podle místních obyvatel a humanitárních skupin ve Středoafrické republice narůstá násilí na základě pohlaví v důsledku pokračujícího konfliktu, slabého právního systému a systému péče a stigmatizace, která je spojena s tím, že se o něm mluví. Podle případů sledovaných OSN a jejími partnery se od roku 2020 počet incidentů zvýšil z přibližně 9 200 na 25 500 případů.
("Gender-based violence is rising in Central African Republic amid ongoing conflict, weak legal and care systems and the stigma of speaking up, locals and aid groups say.
Since 2020, incidents have jumped from about 9,200 reported cases to 25,500, according to cases tracked by the U.N. and partners.)
Přestože považuji ČT stále (nebo opět) spíše za prostředek masové komunikace a propagandy než za médium veřejné služby, zvýšení poplatků mi nevadí. Stejně jako za normalizace netočila televize pouze politické s..čky, ale i kvalitní pořady, které jsou dodnes součástí jejího zlatého fondu, i dnes se vedle politiky a ideologie věnuje také technickým klenotům, skrytým skvostům, starým hospodám, reenactingu (abych zmínil jen některé aktuální premiéry) i mnoha jiným tématům, za něž si rád připlatím. Totéž platí i pro ČRo.
Jediné, co moc nechápu, je souvislost mezi firemními poplatky a počtem zaměstnanců. Na rozdíl od parlamentu se na většině pracovišť pracuje, nemyslím, že mnoho lidí v práci čumí na tv.🙂
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zmiňovaná "Nová agenda pro mír" je kombinací woke ideologie (např. slovo "gender" je v ní použito 29krát, "peacekeeping" [udržování míru] pouze 16×), nerealistických požadavků (likvidace jaderných zbraní, kontrola umělé inteligence a zákaz autonomních zbraní), dlouhodobě neřešitelných problémů (např. o reformě Rady bezpečnosti se mluví už minimálně od roku 1995) a mnohokrát opakovaných obecných doporučení. Odkaz
Spíše než o reformu jde o doklad postupné degenerace OSN z bezpečnostní na progresivní „feministickou“ organizaci, která věnuje velkou pozornost genderu, rase, sexuální orientaci a klimapokalypse, ale v otázkách války, míru a mezinárodní bezpečnosti je irelevantní.
Je to vidět i na článku - v Evropě zuří válka, která si vyžádala už zřejmě statisíce obětí a může eskalovat do nukleárního konfliktu, o válce mezi USA a Čínou se mluví jako o prakticky jisté, válka v Libanonu může začít v nejbližších dnech - a podle generálního tajemníka organizace založené s cílem "uchránit budoucí pokolení metly války" je nejdůležitější rovnost žen a mužů.