Tragedií je dekret, který omilostňoval vrahy z řad českých občanů, kteří bezdůvodně vraždili české Němce. Volně cituji:"Činy, které by byly jinak činy trestnými, se promíjejí, pokud byly vedeny snahou o potrestání osob, které vyvíjely činnost namířenou proti čs. státu." Za tuto činnost bylo považováno zřejmě i to, že se člověk narodil jako Němec.
Pan president by se měl zamyslet i nad ubytováním své matky vedle svého sídla, kde "nebohá" žena žije na státní útraty. Její ubytvání ve státní budově odůvodňoval Pavel nutnou péčí o její zdraví. Kdo však o ni pečuje v době jeho zahraničních cest a pobytu na své chlupě v Černoušku nebo České Čermné, nám jaksi zapomněl sdělit.
Řešení je jediné. Vyhnat z lesů ten všelidový bolševický spolek, vymyšlený komunisty a znovu obnovit hájenky ve kterých by sídlili absolventi lesnických škol, kteří by nejen hlídali les proti zlodějům dřeva a pytlákům, ale rozhodovali by i o množství zvěře určeného k odstřelu a umožňovali by, pod odborným vedením, laické veřejnosti se tohoto odstřelu za ůplatu účastnit. Výstavbu hájenek a jejich provoz by financovali vlastníci lesů a honiteb v daném katastru, který by mohl činit i několik desítek km2.
Díval jsem se včera v TV na Otázky VM, kde se různí generálové a politici cachtali, jak díky zkušenostem z minula vše zvládají a brání větším škodám. Měli by jim pustit videa z Krnova z Hanušovic a desítek dalších míst postižených povodní, aby se jim rozsvítilo a přitom jim řádně nakopat zadky, včetně Moravce, který tu předvolební šaškárnu zorganizoval.
Doba pobělohorská, přesněji doba po tiřicetleté válce, byla dobou největšího rozvoje českých zemí. Německá, italská, francouzská šlechta, která se do zemí koruny české přistěhovala, přinesla sebou nejen kulturu, ale i nebývalý hospodářský rozvoj. Stačí se jen podívat, kolik v té době bylo postaveno zámků, kostelů a hospodářských budov.
Praha je klasickým příkladem dopadů politiky ODS v reálu. Je to ukázka činnosti jejich stoupenců, jejich myšlení a také jejich pracovitosti. Tito lemplové ničí Prahu a svojí přítomností ve vládě ničí celý stát. Jsme demokratickou zemí, kde rozhodují volby. Praha je vždy tím jazýčkem na politických vahách. Doufejme, že se pražáci konečně probudí a pomohou svým odklonem od ODS změnit poměr sil ve státě. Pomohou tím nejen sobě, ale hlavně celé zemi.
Firmy by byly hloupé, kdyby se ve výběrových řízeních navzájem pobíjely nízkými cenami. Proto jsou dohody mezi nimi, tzv. křoví, zcela běžné a jsou respektovány doékonce i zadavateli. Dělají to všechny stavební firmy, kterých jsou u nás tisíce. Takže těch pár obvinění je zcela směšné. Vzpomínám si, že takto byla vysoutěžena dokonce oprava budovy Policie v Třebíči za několik milionů.
Děsí mě, když při významných státních událostech slyším chorál husitské lůzy Kdož sů boží bojovníci. Kdo vlastně jsme a kam směřujeme, když se bojíme distancovat a odsoudit zvěrstva husitského hnutí, které vrhlo naši zemi před dobu Karla IV? Vždyť toto rabování, loupení a ničení kulturních hodnot odsoudil a o odpuštění prosil před svou smrtí i Jakoubek ze Stříbra, ideologický vůdce husitů.
S článkem naprosto souhlasím. Když procházíte pohraničím a vidíte zbytky stovek zničených a zlikvidovaných vesnic, uvědomujete si, že to to jsou místa největšího zločinu, kterého jsme se my Češi ve své historii dopustili. Jsou to vlastně stovky sudetských Lidic. Skutečnost, že jsme ani po 80 letech nebyli schopni ta místa znovu osídlit a tu zemi oživit a obdělat je důkazem našeho totálního selhání. Každá ta zaniklá vesnice by si zasloužila alespoň mohylku s nápisem " ... a odpusť nám naše viny tak, jakož i my odpouštíme našim viníkům ..."
Když se podívám na dobové filmové záběry z přeplněných prvorepublikových kolonád a tančíren v Karlových Varech a Mariánských lázních, na přeplněné Barandovské terasy, zimní a fotbalové stadiony, výstavy a atrakce a srovnám to s dneškem, pak v současné době zřejmě prožíváme tu nejhlubší krizi, která nás v dějinách mohla postihnout.
Celá debata o zásahu policie se záměrně vede v rovině, zda police mohla , či nemohla střelbě na fakultě předejít. Zametači pod koberec ví, že tato debata nemůže jinak skončit, naž tím, že někteří budou tvrdit že ano a druzí že ne a pak emoce opadnou a šup pod koberec. V celé kauze jsou totiž dva momenty, kdy lze zcela jednoznačně říci, že policie selhala a to dokonce v trestní rovině. První trestuhodné selhání policie: Na fakultě se střílí a pracovnice fakulty volá na policii, co má dělat. Policie ale na volání nereaguje a tak po delší době pracovníci fakulty lokálním rozhlasem vyzývají studenty a ostatní pracovníky aby se buď zamkli ve třídách a nebo opustili fakultu. To, že ponechala policie pracovníky fakulty svému osusu je její totální selhání, které naštěstí suplovali zaměstnanci fakulty. Druhé selhání: Zásahová jednotka je navedena jedním ze studentů do 4, patra, kde na ochozu stojí terorista a střílí do lidí opouštějící fakultu. Jeden z policistů jej má na mušce a kříičí: Mám ho. Terorista dál stílí a zřejmě i zabíjí lidi pod sebou, ale policista rozkaz k palbě nedostává. Nevím co múže být horší selhání, než právě toto. Za tu krátkou dobu mohly vyhasnout životy deseti studentů. Pachatel se naštěstí pak zastřelí sám, jinak by tam střílel asi dodnes. Toto je rovněž pochybení v rovině trestného činu a to se pod koberec zamést nedá. Proto se o těchto dvou pochybeních vůbec nemluví. A tomu všemu říká Rakušan profesionální jednání na které jsme u policie zvyklí.
Celá debata o zásahu policie se záměrně vede v rovině, zda police mohla , či nemohla střelbě na fakultě předejít. Zametači pod koberec ví, že tato debata nemůže jinak skončit, naž tím, že někteří budou tvrdit že ano a druzí že ne a pak emoce opadnou a šup pod koberec. V celé kauze jsou totiž dva momenty, kdy lze zcela jednoznačně říci, že policie selhala a to dokonce v trestní rovině. První trestuhodné selhání policie: Na fakultě se střílí a pracovnice fakulty volá na policii, co má dělat. Policie ale na volání nereaguje a tak po delší době pracovníci fakulty lokálním rozhlasem vyzývají studenty a ostatní pracovníky aby se buď zamkli ve třídách a nebo opustili fakultu. To je totální selhání nikoho jiného než policie, které naštěstí suplovali zaměstnanci fakulty. Druhé selhání: Zásahová jednotka je navedena jedním ze studentů do 4, patra, kde na ochozu stojí terorista a střílí do lidí opouštějící fakultu. Jeden z policistů jej má na mušce a kříičí: Mám ho. Terorista dál stílí a zřejmě i zabíjí lidi pod sebou, ale policista rozkaz k palbě nedostává. Nevím co múže být horší selhání, než právě toto. Za tu krátkou dobu mohly vyhasnout životy deseti studentů. Pachatel se naštěstí pak zastřelil sám, jinak by tam střílel asi dodnes. Toto je rovněž pochybení v rovině trestného činu a to se pod koberec zamést nedá. Proto se o těchto dvou pochybeních vůbec nemluví.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Sedlák, v dobách minulých, vždy kola svého povozu před vjezdem na cestu od hlíny očistil a hlínu vrátil zpět na pole, neb věděl, že mu ji nikdo na pole nevrátí. Dnešní zemědělští lempli, kteří nejsou schopni bojovat se zahraniční konkurenci, zkažení komunisty a dnes evropskými dotacemi, nemají k půdě žádný vztah protože dobře ví, že na ně vydělají dělníci ve fabrikách s třísměnným provozem, zatím co oni čtvrtinu roku proflákají.
2 odpovědi