Po přečtení tohoto výtvoru mi okamžitě naskočila slova Karla Čapka: "Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl."

Co se komu líbí a co ne, je pouze otázkou osobního vkusu. Nic více, nic méně. Proto je svět tak rozmanitý, abychom všichni měli možnost si vybrat to svoje. Tvorba pana Stracha, jako konec konců každá jiná tvorba, není určená všem. Stejně jako nekonečné seriály, které mají jediný účel, a sice to, aby se tím všichni zúčastnění mohli živit co nejdéle. Což je třeba můj názor, který ovšem nikomu nevnucuji. Ale přesto se na ně lidé neustále dívají. Inu, proč ne? Někdo má rád vdolky, jiný holky a někdo třeba oboje. Když se mi něco nelíbí, nekoukám na to, nečtu to, nechodím na to do divadla nebo na koncerty. Ale neříkám o tom, že je to blbé. Nejsem cílová skupina, tak to míjím a nechám to těm, kterým se to líbí. Tak jednoduché to je.

Pan Čapek kdysi také řekl, že ve společnosti by se lidé styděli vydat jisté tělesné zvuky, ale už se nestydí říci, že například moderní malířství je mazanice. Autor(ka), jakoby vydával(a) ty tělesné zvuky. Beze studu.

Pane Jiří Strachu, točte dál svoje pohádky pro dospělé. Jak je vidět podle sledovanosti, je mnoho lidí, kterým zůstala duše dítěte. Taky mezi ně patřím.

Na závěr mě napadají dvě úsloví. To první říká, že v zemi české se úspěch neodpouští. To druhé pochází z Arábie. Psi štěkají, ale karavana jde dál.

V první třídě nám paní učitelka říkala: "Děti, když budete číst, naučíte se gramatiku z knížek, protože v nich je to správně." Cha, kdeže loňské sněhy jsou! Jazykové korektury textů knih i článků v médiích jsou jen zbožné přání. Kromě toho, kolik dětí dneska čte...Stejně tak jsou nedostatkoví odborní poradci u filmu či televize, takže se i v dokumentech dozvíte takové nehoráznosti, že se nestačíte divit. Kdo by vyhazoval peníze za zbytečnosti,že? Ono to obecenstvo i tak zkousne! Holt nová doba, host vyhazuje vrchního!

Znáte tuhle písničku od skupiny Folk Team? Odkaz 1  

Jakou cestu mi může ukázat vílák na podpatcích nebo Popelka, co si založí butik, to tedy opravdu netuším. Stejně jako Sněhurka s tmavou pletí a sedm trpaslíků, kteří nejsou trpaslíci. Nebo afroamerická anglická královna Anna Boleynová či afroamerická Keopatra z řeckého rodu Ptolemaiovců. A už vůbec netuším, jaké tyto pohádky zobrazují archetypy.

Konec konců, je to tip pro naše filmaře, kteří přemýšlí o tématu nové vánoční pohádky. Už se těším na princeznu Slavěnu, která setne hlavy tříhlavému drakovi, osvobodí Bajaju, kterého si vezme za muže a zatímco princ bude rodit a vychovávat jejich děti, princezna bude moudře vládnout celé zemi.

Pan Lada jako recesi napsal pohádku o Popelákovi. Tak to dotáhněme do konce a natočme pohádku Tři oříšky pro prince. Popelka bude farmářkou a uspořádá soutěž v dojení, které se zúčastní i princ a vyhraje jí. Protože chce zachovat inkognito, před předáním ceny (Popelka + půl statku), raději uteče, ale cestou ztratí dřevák velikosti 52 a podle něj ho nakonec Popelka najde, anžto tak velkou haxnu nikdo jiný v království nemá. Vezmou se a zatímco princ bude dojit a pást krávy, Popelka bude vládnout.

Kdyby tyhle nové výplody nebyly myšlené smrtelně vážně, dalo by se to považovat za recesi. Ale tohle na recesi nevypadá. TVL, čeho já se ještě nedočkám!

P.S. Teď jen abych se nedočkal toho, že se těch mých námětů někdo chytne a fakt to natočí. Ale, upřímně řečeno, ani bych se tomu nedivil. 🙂

Chyba v otázce č. 3. Proces podzimního opadávání listů je u opadavých dřevin způsobený horší fotosyntézou, což je důsledkem ubývání světla. Fotosyntéza je důvodem, nikoli názvem opadávání listů. Více viz. Odkaz 1  

Byl jste rychlejší, pane Vaculíku. 🙂 Špatně formulovaná otázka, každá odpověď byla správná.

Říkal se v devadesátkách takový vtip:

"Koho budeš letos volit?" "Komunisty." "To mi je jasný. Ale, v který straně?"

Osobně mám problém s něčím jiným, a sice, že u někoho se bude jeho komunistická minulost připomínat ještě po jeho smrti, zatímco u jiného se omlouvá např. mladickou nerozvážností. Co mi na tom vadí, je dvojí metr. Protože, co se týče toho, co kdo dělal v minulosti, to si každý musí především srovnat se svým svědomím. Pokud ovšem něco takového vlastní.

Chyby v kvízu.

Kapoun - je to mladý, vykastrovaný kohout, který byl chovatelem vykrmen, aby jeho maso bylo co nejjemnější a nejchutnější.

Poulard - mladá krmená a vykličkovaná slípka.

Aspoň tak to uváděly staré kuchařky. Pochází to z Francie, kde jsou poulardi a kapouni dodnes v nabídce restaurací. U nás nemá kastrování drůbeže tradici. Chová se tu brojler, vysvětlení viz. odkaz Odkaz 1  

Po přečtení článku a některých komentářů, jsem si znovu uvědomil, že v zemi české se úspěch neodpouští. Dále, paní Čechová, Santiniho jazyk opravdu není seriál. Leda by existoval seriál o jedné epizodě. Zrovna tak Jiří Strach nenatočil několik Andělů páně, ale pouze dva. Kromě toho, právě tyhle dvě pohádky vysoko ční nad valnou většinu pohádek natočených po roce 1990 a z toho, co bylo natočené po Andělech, jim zatím nic nesahá ani po paty.

Tahat do hodnocení natočeného díla otázku víry autora a podle toho je hodnotit, to dělal naposledy za minulého režimu na Barrandově soudruh Ludvík Toman. Paní Čechová je, jak je vidět, jeho zdatnou pokračovatelkou.

A nakonec jsem si vzpomněl na pana Karla Čapka, který říkal: "Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl."

S veškerou neúctou Zdeněk Žežulík

Zákazník v restauraci se odjakživa nazývá host, A jako každý host, měl by respektovat pravidla svého hostitele. Jestliže se mu ta pravidla nelíbí nebo mu nevyhovují, nemusí hostitele navštívit. Nikdo ho k tomu nenutí. Stejně jako si vybírá host hostitele, může si vybrat hostitel svého hosta. Na tom není nic špatného ani zavrženíhodného.

Na návštěvu reaturace a konzumaci není žádný nárok, je to pouze volba. Na to by se nemělo zapomínat. Odjakživa se říká, bez peněz do hospody nelez. Ne, že bych byl nadšený ze současných cen, ale když chci navštívit restauraci, vybírám si podle své kapsy a v neposlední řadě podle toho, zda ceny odpovídají poskytnutým službám. Takže si dopředu zjistím, co mě asi tak může čekat, což není u cen žádný problém. Ani ve snu by mě nenapadlo někde si sednout a jako první polemizovat s personálem o cenách.

Pokud se mi ceny nelíbí, můžu si koupit vedle v krámě lahváče a kus flákoty a udělat si jídlo doma. Určitě to vyjde levněji, jenom holt nebudu ten obskakovaný, ale kuchař a číšník v jedné osobě. I taková volba je možná. Ale to už si musí každý přebrat sám, co mu za co stojí.

Šunka nejvyšší kvality koupená v Lidlu. Skoro 30,-Kč za deset deka. Po přivezení domů vybalená z igelitu a zabalená do papíru. Za dvě hodiny papír kompletně promočený, takže nové přebalení. Ráno druhý den už mírně zaváněla a papír byl zase promočený.

Krkovice koupená v Lidlu. Při pečení dvakrát vylitá voda, aby se maso peklo a ne vařilo. Kuře koupené v Lidlu. Do trouby kuře, z trouby holub plovoucí ve spoustě vody. O křehčení na obalu ani slovo.

Šunka od kosti z malého koloniálu. Cena 22,-Kč za deset deka. Zabalená do papíru žádnou vodu nevypotí ani za 24 hod. a pořád voní a chuná stejně. Déle nevydrží, anžto se zbaští.

Krkovice od řezníka. Nutno podlévat, aby se nepřipekla. Dtto kuře od řezníka. Ztráta hmotnosti při pečení odpovídá normám ze kdysi, tj. cca 10-15%.

Zkusil jsem najít něco o Pribináčku a svalil jsem se smíchy, když jsem se dočetl, že je OBOHACENÝ o modifikovaný škrob a želatinu. Složení zde: Odkaz  

Tam o složení potravin najdete ledacos.

Cokoli paušalizovat je nesmysl, Nebylo všechno za socíku kvalitnější, než je dneska, ale také nestálo všechno za bačkoru. Ta šidítka uvedená v článku (sójová mouka a podobně) se začala používat až v devadesátkách.

Hádáte se zbytečně. Každý si pamatuje jen to co chce a preferuje také jenom něco. Tyhle nekonečné debaty jsou dobré akorát k tomu, aby pisateli článku nahnaly body. Píše o kontroverzních věcech proto, že ví, že rozpoutá nekončící debatu a na konci je pak počet zhlédnutí, za které bere podíl z reklam. 🙂

Buď si umím nože nabrousit a pak takové nesmysly nepotřebuju, nebo to neumím a pak těm nožům nepomůže ani svěcená voda, natož tak slaná. Pro toho, kdo brousit neumí nebo nechce, znám velmi jednoduchou cestu.

Kupte si keramické nože, které potřebují jen minimální údržbu. Až se nůž otupí, což bývá za opravdu hodně dlouho, buď si ho nabrousíte speciálním diamantovým brouskem nebo ho odložíte na nějaké akce typu krájení na talíři nebo na plechu a pro normální práci s potravinami si pořídíte nový keramický nůž. Dneska je to otázka pár stovek, pokud chcete vyšší kvalitu, koupíte něco dražšího z produkce firmy Kyocera.

A máte po starostech a nemusíte řešit nějaké solné lázně a mumlat k tomu zaklínadla. Jo, abych nezapomněl, hlavně se neřiďte nesmysly, jako je tento článek. Ušetříte tím čas, nervy a peníze za nákup nových nožů místo těch, které byly poničené takovými královskými radami.

Protože podobnou "dobrou radu" jsme četl už na webu nasezahrada.com, dá se předpokládat, že se jedná o sesterské weby, které použily stejný zdroj.

Srandičky, srandičky... Proč si chystat takové krkolomnosti? Že jednou dojde k přerušení dodávky elektřiny nebo dokonce k blackoutu není žádná chiméra. Kdo zažil pár dnů bez elektřiny, ať už z jakéhokoli důvodu, ví o čem mluvím. A když je to ještě ke všemu v zimě, o radost je postaráno. V paneláku si kamínky na dřevo nezatopíte, Pak je jakýkoli nouzový zdroj energie cennější, než hrouda zlata. Zapoměňte na to, že se o Vás postará stát.

Když cvičně ve Stuttgartu zkusili nasimulovat blackout, nestačili se všichni divit. Nouzové zdroje v nemocnici stačily pouze na dva dny jen na svícení, a to ještě ne všude a na provoz jedné jednotky intenzivní péče a jednoho operačního sálu. A šmytec! Víc ani nudli! Nefungovalo dálkové topení ani dodávky plynu, nešlo načerpat pohonné hmoty, přestaly fungovat mrazáky a chlaďáky, což by znamenalo za pár dnů zkažené maso a potraviny, pekárny by nemohly péci atd. Komise, která to hodnotila, došla k závěru, že na něco takového není infrastruktura vůbec připravená. Vzpoměňte si, jak vypadala připravenost všech států na příchod epidemie. Což platí i nadále. No a včíl se posmívejte!

Tak, vážení posměváčci, ono to oopravdy funguje. Osobně to mám vyzkoušené. Ne, že byste touhle nouzovou píckou vytopili 4+1 i s příslušenstvím, ale zvednout teplotu v místnosti o pár stupňů to opravdu zvládne.

Abych posměváčky a skeptiky dorazil, na čtyřech čajových svíčkách se dá nouzově i uvařit. Kdo je připraven, není překvapen!

Nikomu nepřeju, aby ho přešel smích, protože bude hůř. Ale ty posměšky na adresu autorky článku jsou tak trochu trapné.

Arogance, nevychovanost, chybějící tolerance vůči druhým atd. atd., to se tu řeší každou chvíli. Jenže ono to nesouvisí s věkem, stejně jako to nesouvisí s počtem zubů nebo nohou. Chceme-li někoho vychovávat, pak nejlepší způsob je jít příkladem. Tak schválně, kolik dříve narozených jde mladým příkladem?

Aby nedošlo k omylu, že snad nějaký mlaďoch chce poučovat staré a zkušené. Jsem senior a nejen u mladých, ale i u svých vrstevníků jsem viděl takové chování, že příslovečný řeznický pes by v tu chvíli byl proti nim učiněný Guth-Jarkovský. Ono to platí napříč věkovými skupinami. Člověk je buď slušný a nebo hulvát. Věk s tím nemá nic společného.

V televizní debatě se proti návrhu paní Maláčové, aby se platy politiků odvíjely od minimální mzdy, ohradil pan Skopeček, že by se pravidla měnila podle toho, kdo je zrovna u moci. Tak se na nás dívají naši politici. A tam je ten zakopaný pes. Kdo je zrovna u moci. Politici neslouží této republice a jejím občanům, kteří je zvolili. Jsou u moci.

Paní a páni politici zapomněli, že mají zastupovat zájmy svých voličů, ne svoje vlastní. Že politická kariéra je služba své zemi, ne vlastním, ve většině případů ne zrovna malým ambicím. Vytvořili si takové podmínky, aby byli hlasy voličů neodvolatelní a zcela beztrestní. Leda by se znelíbili svým kolegům, kteří jim v případě trestního stíhání zruší jinak zcela neomezenou imunitu. Tím se postavili nad zákony, které ještě navíc překrucují, jak se jim zrovna hodí. Viz. zvýšení platů politiků od 1.1.2025, které zdůvodňují rozhodnutím Ústavního soudu, ačkoli to jasně hovoří pouze o platech soudců.

Mohl bych dále pokračovat třeba o paušálních náhradách poslancům parlamentu a jiných a jiných nemravnostech. Což je ještě velmi jemné označení.

Ve škole nás učili, že demokracie je vládou občanů, prostřednictvím jimi zvolených zástupců.

Fakt? Opravdu?

Nezlobte se, ale podle mého jste se takto rozepsal naprosto zbytečně. Proč se obhajovat obtížností studia a mírou znalostí, kterou potřebujete ke svému povolání? I kdybyste opravdu prodával ve večerce rohlíky, je to naprosto jedno.

Podstatou problému je arogance a buranství zákazníka, který sice zažil nějaké nepříjemnosti, ale vylévá si je na někom, kdo je nezavinil. Druhé straně to nijak nevysvětlíte, dál bude mlít svou. Pláčete sice hezky, ale na špatném hrobě, milostivá paní, jak říkal pan Holzmann blahé paměti. V tomto případě to platí pro obě strany.

Vzájemná úcta člověka k člověku a úcta ke každému povolání, které je potřebné, by měla být normou. Chce to "jenom" trochu obyčejné lidské slušnosti, nic víc. A vzájemné tolerance a empatie. Pochopení druhých a nevymáhání si extrabuřtů bez ohledu na okolí. Tyhle lidi takovými články stejně nevychováte, smiřte se s tím. I když to budete zkoušet bůhví jak dlouho, nad kravincem se stejně muškátu nedočucháte. 🙂 V takovém případě platí úsloví, že psi štěkají a karavana jde dál.

Každý to máme nastavené jinak. Já zase nechodím na Prazdroj ani na jiná piva ze "známých" pivovarů. Ještě tak na Bernarda, ale to je všechno.

Každý craftový pivovar má na výběr z několika druhů piv a když přijdu do pivotéky, sice se držím spíše konzervativního standardu, tedy ležáků, ale třeba v létě si rád dám summer ale, který má nižší stupňovitost a nezatemňuje v tom horku mozek. Dokonce i nealkoholická piva z malých pivovarů jsou chuťově o dost lepší, než některé ležáky ze známých pivovarů.

Beru to jako obohacení nabídky. Konec konců, ovocná piva před lety nikdo neznal, dokud nezačal Bernard vyrábět alkohol free švestku a dneska je jich mnoho druhů od různých pivovarů a na odbyt si nemohou stěžovat.

Buďme rádi, že máme z čeho vybírat! Když vzpomenu na doby minulé, měl jsem u nás ve vsi a v okolních vesnicích také výběr. Buď 10 Kozel nebo voda ze studny. Nikdo mě nepřesvědčí o tom, že to bylo lepší. 🙂

Přes naší vesničku vede cyklostezka. Když se jdu projít do lesa, vždycky zpátky přinesu plnou igelitku PETek a plechovek od energeťáků. Bez víčka jsem snad nikdy žádnou PETku nenašel. To zaprvé.

Zadruhé: PETky se nedají recyklovat společně s víčky. Víčka obsluha manuálně sundavá a recyklují se zvlášť. To teď musí být fajn práce, sundavat víčka! Více zde: Odkaz   I když jak znám dnešní svět, založený především na penězích, nedivil bych se, kdyby ty láhve šly i s víčky rovnou do spalovny.

Takže ta přidělaná víčka jsou "ekologické opatření" jak má být! A zatím dál místo vlaků vozí náklady kamiony, což je určitě velice ekologické. Kdejaká blbost se vozí po světě sem a tam, přičemž kontejnerová loď při jediné cestě ze Šanghaje do Hamburku vyprodukuje tolik emisí, jako milion osobních aut za rok.

Takže mi smysl těch přidělaných víček uniká. Ve světě, kde jsou na prvním místě peníze, pak chvíli nic, pak zase peníze a teprve pak to ostatní, se ostatně divit nelze. Jestli chceme stavět ekologii na podobných hovadinách, tak to brzo dopadne tak, že se jednou naše Země oklepe a zbaví se nás jako obtížného hmyzu. Nebudu se tomu vůbec divit.

Tak jsem to zkusil, ale asi jsem něco udělal špatně, protože kuře se neupeklo, ale uvařilo. Zřejmě málo mastná voda nebo co...

Je hezké, pane Krhutku, že vyjmenováváte všechny možné logické argumenty, proč ten nesmysl zrušit. Jenže hledat u politiků a úředníku EU v jejich rozhodování nějakou logiku, je něco podobného, jako hledat svatý grál. Asi to existuje, ale nikdo to doposud neviděl.

To se raději odhlasují neoddělitelná víčka na PET lahvích, která z hlediska skutečné ekologie nic neřeší, ale je možné tím prokázat činnost a oprávněnost svojí existence.

Ach jo!

Nějak mi to připomnělo ten klasický, jak se ozývá manželka z ložnice: "Co furt otravuješ, kdy už budu hotová? Už před hodinou jsem ti řekla, že za pět minut!"