Pomoc při povodních si představuju zcela jinak, než nám předvedla vládnoucí " pětikolka". Pouze se vystrojili do značkových obleků a zdržovali ty, kteří skutečně pomáhali ve dne i v noci v boji s vodou. Doufám, že to občané při volbách spravedlivě ohodnotí...
Pomáhali hlavně profesionální i dobrovolní hasiči a záchranné složky a starostové. A nešlo o politiku, ale o skutečnou pomoc. Taky jsem zvědavá, jak bude probíhat pomoc postiženým oblastem vládou, když se jí v době, kdy k tomu nebyly žádné příčiny, podařilo státní pokladnu zcela vyčerpat a navíc těžce zadlužit. Opravdu nechápu, za co jsou na sebe tak pyšní. Moje maminka vždycky říkala, že "samochvála smrdí."
Ty "opěvující lidi " bych ráda poznala. Kdo dělá skutečně mnoho v této těžké situaci a zaslouží chválu úctu a obdiv, tak to jsou profesionální i dobrovolní hasiči a záchranáři. Pan ministr jen zopakoval to, co mu ze všech stran meteorologové sdělovali a to skutečně není nic co zaslouží "opěvování lidu".
A teď kolik učitelů se těší do školy? To nikoho nezajímá? Před 20 lety jsem se jako kantor těšil. Teď ani náhodou.
Ještě jedna věc. Pokud inspekce nerozlišuje žáky 1. stupně a středoškoláky ma učňáku, je takový dotazník jako obvykle na dvě věci.
Dnes mají některé děti rodiči a okolím vypěstované vysoké sebevědomí, ale mají malé schopnosti a hlavně mnoho dětí je líných a často i obézních. Do toho inkluze a s ní spojené často vysoké nároky na učitele.
Mě se vždycky vyplatilo, když děti pravidelně sportovaly. Nemusí se jednat o žádný vrcholový sport. Děti ve sportovním týmu se přirozenou cestou naučí, kde jsou mantinely chování a navíc pohyb rozvíjí i intelekt jedince. To ale nemohou být líné...
Já chápu školu jako prostředek k rozvíjení schopností dětí a to co do neustálého rozvíjení paměti, tak rozvíjení orientace při řešení problémů. Jde nám přece o schopnosti samotných dětí a ne jejich tabletů a mobilů. To co jsem se tu dočetla by spělo pouze k výchově jedinců, kteří bez pomoci techniky, by časem neuměli vůbec nic. Národ by sice zhloupl, ale možná , že by se těšil do školy.
Tady je velmi důležitá spolupráce : rodič - dítě - učitel. Učitel musí mít autoritu a rodič nemá právo ji podrývat. Docela by mě zajímalo kam to se svými názory dotáhl pan Pekař a jeho potomci. Moje děti, vnuci i já jsme nejvíce uznávali právě kantory s největšími požadavky na žáka. Ti nám dali do života nejvíc a nejvíc jsme si jich vážili.
Podle mé letité rodičovské i babičkovské zkušenosti je potřeba, aby děti od útlého věku hodně četly knihy, aby dospělí s nimi mluvili, aby u nich rodiče podporovali přirozené zájmy, dále si myslím, že " člověk roste s úkoly" , tzn. že dospělák musí najít odvahu dítě / přiměřeně / zatížit a dítě to unese. Když ho nezatížíme, bude líné a pohodlné - nebude aktivní.
Dnes to není moderní, ale u nás doma platilo, že učitel má vždycky pravdu.
A 40 procent deváťáků s psychickými problémy je jako co? Jenom vychvalujete, ale záporné stránky nevidíte. A je tam obludná informační ztráta, v paměti zůstane tak kolem 2 až 3 procent z celkového objemu učiva ze školy. To je taky v pořádku, že? Tak se proberte ju!😠😡
Právě tím, že se učíme, tak si cvičíme paměť, aby si pamatovala víc, než uvádíte. Má dcera měla běžné paměťové schopnosti/neschopnosti. Začala chodit na Francouzský gympl. Tam se učili každý den 30 nových slovíček, učitelé byli většinou rodilí mluvčí. Ze začátku to bylo velice těžké, jen chodila se psem a slovníčkem a drtila slovíčka. Pak jí to chytlo a začalo bavit a dnes zná perfektně francouzsky, anglicky, španělsky, domluví se německy a trochu zkusila i čínštinu. Nikdo jí nenutil. Musí se ale chtít a nebýt líný. Je to každého věc, jak se probere.
Vztah ke škole vždycky závisí na vztahu Rodič - školák - učitel. Nesouhlasím s Vašimi poznatky. Už jsem důchodce, ale nejvíc a s láskou a obdivem vzpomínám právě na kantory, kteří měli největší požadavky. Nikdy nezapomenu na p. učitele Biskupa, který nás všechny, běžnou třídu ZDŠ, naučil mít rád matematiku, těšit se na ní a rozumět jí. Nezapomenutelná byly i naše p. učitelka Zlámalová. Učila zeměpis a přírodopis, měla velmi vysoké nároky. Znali jsme kde co, od botaniky až po anatomii, do hloubky a často i latinsky. Vychovala budoucí lékaře, přírodovědce, i broučkaře, ale minimálně jsme všichni přírodu milovali a předali to dál na naše děti.
Moje vnučka se letos dostala na víceleté gymnázium. Moc jsme jí to přáli, protože se zodpovědně na přijímačky připravovala. Nejvíc mě ale dostala, když mi na začátku prázdnin řekla : " Babi, já už se do té školy tak těším, už aby bylo po prázdninách." Myslím, že to je současně veliké ocenění kantorů, kteří jí učili.
Vy, pane Mucho, asi máte ze školy jiné zážitky.
Co si má někdy kantor počít, když má ve třídě děti s velkým sebevědomím ale malou pílí a schopnostmi, "vychovávané po americku", do toho občas někoho hyperaktivního nebo autistu a k tomu některé rodiče, kteří místo aby na děti měli vyšší požadavky, tak často před dětmi kritizují kantory, za to co po nich oprávněně požadují. Myslím si že vzdělaný člověk musí mít i mnoho znalostí uložených u sebe v mozku a umět s nimi pracovat. Internet a počítač jistě velmi pomůže ale nezachrání to.
Tohle může napsat skutečně jen dokonalý blb ! Já od zpěváka očekávám krásné písně, krásný kulturní zážitek. Za svůj život jsem byla v průběhu cca 30 let, na velkém množství koncertů Jarka Nohavici. Všechny koncerty měly společný jmenovatel. Byl to nezapomenutelný zážitek. Je mi úplně jedno, jaký další výmysl napíše nějaký rádoby-aktivní žurnalista, aby se proslavil, jakou další pomluvu vymyslí a napíše. Pro mne stále zůstane Jarek Nohavica člověkem, na jehož koncerty se velice těším, a jsou pro mne, a jistě nejsem sama, vždycky nádherné. Jen nepropást zahájení prodeje lístků. Ty jsou vždycky prodané během několika hodin. To je asi známka největší kvality a přízně fanoušků.
Už jsem doufala, že lidi dostali rozum.
Nemám ráda lidi, kteří např. dobu " Šumperáků " nezažili a říkají nám, co si my, co jsme v té době žili, stavěli paneláky a i Šumperáky, máme o tom myslet. Já tu dobu prožila, paneláky pomáhala stavět, měla jsem mnoho přátel a prožila jsem pěkný a aktivní život. Na tuto dobu vzpomínám ráda. To není o bohatství. To je o vztazích.
Bez jakékoliv nenávisti nechápu proč je nám pořád podsouváno jací jsou Ukrajinci všichni skvělí, nadnárod... nelžou, nekradou, žádná kriminalita ani korupce tam není, všichni pracují, všichni jsou dobře vychovaní, žádní fa..... tam nejsou, nikdy po svých lidech nestříleli....Když jsou tak skvělí, proč nám to musí každý den podsouvat a opakovat...ať si už do prčic dělají co chtějí...a nám tady nemusí každý servírovat Ukrajina, Ukrajinci.... vždyť to máme od rána do večera každý den a pak se někdo diví, že jsou lidi už nasr..... máme snad dost svých problémů !!!!
To je pravda, zkuste se podívat večer na zprávy, většina je, jak p. Valentová popsala. Myslím, že by nás všechny spíš zajímala příprava rozpočtu atp.
Na naše děti s vážnou nemocí se dělají sbírky a kdo bude platit ošetření těchto dětí, jsem pro ale pro všechny, jsem zvědav jak to bude.
Je běžná praxe, že platí ten, kdo objednává, takže jistě Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj. Peněz mají asi dost.
Souhlasím s vámi, že není v pořádku, aby se na české vážně nemocné děti pořádaly sbírky. To by měl platit stát.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jen to, že používáte pejorativní název pětikolka pro jednu z nejlepších vlád, které jsme tu kdy měli, svědčí o tom, že vůbec nechápete základní demokratická pravidla a s nadšením budete fandit těm, kteří je z principu nedodržují. Pokud nepochopíte, že pět koaličních stran, na rozdíl od všech těch populistů, kritiků a autorů rychlých řešení, se chová principiálně demokraticky v jednom z nejtěžších volebních období, pak žití v této zemi na vás nezanechalo žádné pozitivní stopy, jen brečíte a nadávate. Tím akorát přispějete k návratu totality. Asi by se vám v zemi ruského střihu líbilo víc.
1 odpověď
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Mýlíte se. Brečím jen když krájím cibuli a jsem optimista. Jen to kolem nás vnímám zcela jinak, nežli vy. Současná vláda se mi vůbec nejeví, jako nejlepší, jakou jsme kdy měli a demokracie v naší společnosti vidím stále méně a méně. Pomoc při povodních si představuju taky jinak než vy. Například tak, jak to bylo u nás, že p. starosta společně hasiči a dobrovolníky pytlovali písek, aby chránili majetek spoluobčanů. A podařilo se. Pro mě je důležitý výsledek a ne řečnění.