Ani nevím, je koaláček nějak nebezpečný, třeba kousací, nebo je jen takhle miloučký, že by ho člověk nejradši pomazlil.

Jsem toho názoru, že nejen na školách, ale i každé slušné dámské WC by mělo mít k dispozici toaletní papír a alespoň menší počet vložek pro případ nouzové situace.

Tak jdu dnes domů z práce kolem vývěsky úmrtních oznámení. Visí tam 6 parte, zastavím se a čtu údaje o věku zemřelých a honem jsem si to zapsala, protože jsem se doma chtěla podívat, jak dopadlo dnešní hlasování o odchodech do důchodu. A četla jsem: 67 let, 65 let, 68 let, 75 let, 72 let a 83 let. Netvrdím, že tak nízký věk při odchodu na věčnost mají všichni, ale tohle tam visí dneska, minulý týden mi až srdce ustrnulo, když tam měl parte padesátník a dvaašedesátiletá paní. Není to náhoda. Kromě osmdesátiletých a vyššího věku je stále více úmrtních oznámení o mnohem mladších ročnících. A to mě např. i z hlediska počtu let vyplácení důchodu zaskočilo.

Nejdříve bych chtěla říct, že mám paní Drexler jinak ráda, uznávám ji jako člověka, který dal svůj život tanci. A ještě bych dodala, že Lucie Vondráčková nepatří mezi mé oblíbence, nic proti ní nemám, ale ani ji nevyhledávám. A proč to zmiňuji? Ať se na mě porotkyně Drexler nezlobí, ale dát dobře tančící a náročnou choreografii zvládající, byť s drobnými chybami, Lucii Vondráčkové pět bodů a přešlapujícímu a postávajícímu Filipu Blažkovi šest, to je vyloženě nefér. Mám StarDance ráda, dívám se na tento pořad pro zábavu, eleganci, nádhernou živou hudbu a taneční výkony, které někdo zvládne skvěle, jiný dobře, další jakž takž, ale jasné je, že se všichni snaží, že chtějí diváky pobavit a ze sebe vydat to nejlepší. Vždyť nesou na trh vlastní kůži. Nedělám si z konečných výsledků těžkou hlavu, ale ani v zábavném pořadu nesmí docházet k nespravedlnosti. Asi takhle, pokud si paní Drexler upřímně myslela, že si Lucie Vondráčková nezaslouží víc než pět bodů, pak měla Filipa Blažka ohodnotit maximálně dvěma či třemi body.

Pan Navrátil na tom, že je jeden hráč zraněný a druhý onemocněl, žádnou vinu nenese. Je to hrozná situace a smolná v tom, že se to stalo na tak důležitém turnaji. Víc takto dobrých tenistů momentálně bohužel nemáme. Tohle je prostě smůla jako hrom.

Ale na druhou stranu, ačkoli si pana Navrátila za všechnu jeho práci opravdu hodně vážím, si i já myslím, že nastal čas na změnu u daviscupového kormidla. Třeba i proto, že je momentálně k současným hráčům věkově v pozici dědečka. Doba se prostě posunula a k mladíkům by se hodil třeba právě pan Štěpánek, toho bych tam opravdu ráda viděla.

Ale těm, co hudrají kvůli momentální situaci, bych ráda řekla, že ani kdyby právě teď seděl na lavici nehrajícího kapitána Radek Štěpánek nebo kdokoli jiný, nevedlo by se nám o nic lépe. Nemoci a zranění se prostě ovlivnit nedají.

Tak jsem se právě v televizním rozhovoru s naší běžkyní Lurdes Glorií Manuel dozvěděla, že sezóna je dlouhá a ona už nemá sílu, formu, je unavená... Já nevím, nejsem žádný super odborník, ale není to tak, že trenéři síly a formu atleta formují právě tak, aby kulminovala na nejdůležitějším závodě sezóny? Lurdes je velice milá a mladá, ale pokud se opravdu cítí tak, jak říkala, nestala se někde v přípravě na olympiádu chyba? Neměla by mít právě v tyto dny nejvyšší formu? Byla její forma špatně načasovaná?

Za čištění odtoků jedlou sodou by vám každý instalatér naplácal a pak vám vyprávěl, jakou paseku to může v trubkách za nějaký čas nevratně způsobit.

Proboha, kdo toho herce učil sedět? Neumím si představit, že by se při rozhovoru s mladou ženou, která normálně slušně sedí, takhle "válel" po bílé pohovce některý z dřívějších hereckých bardů. Pan Weber vystudoval brněnskou JAMU, tak snad alespoň základy slušného chování mohl pochytit.

Evidentně coby divačka nemám nárok, abych se dočkala chvíle, kdy by filmové Vary, Českého lva či knižní Magnesii Literu vyhrálo kvalitní dílo, které diváka či čtenáře potěší.

Mám jen jednu drobnou otázku: prosím, kolik Afroameričanů nás přesně bude reprezentovat?

Skvělá volba. Kéž "hoja hoj" slyšíme co nejčastěji!!!

Nominace knih pro Magnesii Literu mi trochu připomíná nominaci filmů pro Českého lva. Odborné poroty v nich sice shledávají jistou kvalitu, ale do knihkupectví či do kina moc lidí nepřilákají. Jsem velká čtenářka, knihy si kupuji i půjčuji v knihovně, ale z těch nominovaných tak nějak nemám chuť ani na jednu. Což neznamená, že si své čtenáře nenajdou, určitě jim to upřímně přeji.

Den bez knihy si vůbec neumím představit. Vyzkoušela jsem všechny současné možnosti, jak si knihu číst, ale vrátila jsem se ke klasické papírové knize a nedám na ni dopustit. Držet knihu v ruce, cítit její vůni, otáčet stránky, slyšet jemné lupnutí hřbetu knihy, když ji poprvé otevřu, prostě potřebuji knihu vnímat všemi smysly. Knihy si kupuji, ale i půjčuji v knihovně. Doma si nechávám jen ty knihy, o kterých si myslím, že se k nim budu vracet, nebo si je chci alespoň jednou ještě užít. Ostatní knihy po přečtení buď nechám putovat po přátelích, nebo je věnuji do knihovny, případně do knihovničky v nemocnici, v domově důchodců a podobně. Skvělé jsou i knihobudky.

Bez toho, aby autor přidal i náklady domácnosti na elektřinu, plyn a nájem, jsou ta data hodně manipulativní. 🙂

Prokristapána, to není pohádkový Jiřík, to je současný puberťák, který snad bude i házet patkou přerostlých vlasů. Jiřík nemusí a nemá být kopií minulého skvělého Jiříka Petra Štěpánka, ale tohle? Tak to se filmaři pěkně přehmátli. Jiřík, jak ho vidím na uveřejněných fotografiích nevypadá jako pohádkový Jiřík, ale jako sotva odrostlé dítě, jako současný student, který se chystá rebelovat.

Myslela jsem, že když přijela slovenská prezidentka Čaputová ihned poblahopřát k vítězství Petru Pavlovi ještě v den voleb rovnou do jeho volebního štábu do Fora Karlín, že tím nastolila nějakou novou zvyklost mezi našimi národy, proto mě zaskočilo, že se stejně nezachoval včera náš prezident vůči vítězi slovenskému Pellegrinimu. 🙂

Už se něco v tom smyslu naznačovalo včera, ale věřila jsem, že jde o blábol. Jak můžou vyměnit skvělého Chlopčíka, který je odborník, má charisma, švih a vtip za neuvěřitelně nudného Tománka, tak to mi hlava nebere. Když Chlopčík v porotě musel snad dva díly StarDance vynechat pro nemoc, tak tam jako osobnost strašně chyběl a všichni se těšili, až se uzdraví a vrátí se.

Jak to paní myslí, že u nás vlaky někdy jedou? U nás vlaky jezdí stále a neexistuje, aby si vlak prostě jen tak vůbec nepřijel, natož aby to bylo pravidlo. Bydlím na menším městě a nikdy jsem nezažila, že by nám nepřijel vlak. Zažila jsem jen situaci, kdy byla na trati výluka a místo vlaku byl pro cestující přistavený autobus, který nás odvezl na nádraží v nejbližším městě. Podle toho, jak se paní vyjádřila to vypadá, že u nás se jako občas povede, že přijede pravidelný spoj, jinak lidi celé dny na nádraží vyhlížejí, jestli nějaký vlak na jejich zastávku vůbec přijede.

Přijde mi to celé naprosto absurdní. Představuji si, že jako těhotná žena přijdu na běžnou ambulantní kontrolu a jsem odvezena na operační sál a uvedena do narkózy. To se jako tomu vůbec nebudu divit, bránit se? Vždyť ta paní musela přijít do styku se spoustou zdravotního personálu, než se na sál dostala. Neměla žádné předoperační vyšetření atd. Zkrátka já bych na jejím místě protestovala, chtěla důkladné vysvětlení, pak bych i řvala a bránila se. Pokud bych byla cizinka, chtěla bych tlumočníka, než bych se nechala operovat. Prostě mi to celé nějak nesedí. Je to tragédie, ale celé je to divné.

Přijde mi to celé naprosto absurdní. Představuji si, že jako těhotná žena přijdu na běžnou ambulantní kontrolu a jsem odvezena na operační sál a uvedena do narkózy. To se jako tomu vůbec nebudu divit, bránit se? Vždyť ta paní musela přijít do styku se spoustou zdravotního personálu, než se na sál dostala. Neměla žádné předoperační vyšetření atd. Zkrátka já bych na jejím místě protestovala, chtěla důkladné vysvětlení, pak bych i řvala a bránila se. Pokud bych byla cizinka, chtěla bych tlumočníka, než bych se nechala operovat. Prostě mi to celé nějak nesedí. Je to tragédie, ale celé je to divné.