Pravda bude někde uprostřed. Záleží kolik si nemocnice dokáží nasmlouvat s pojišťovnou.
Ano u některých případů je centralizace přínosem . Někdy je minus v tom, že se do velkých nemocnic rozhodnou jít i pacienti, kterým by okresní nebo krajská nemocnice nabídla stejnou a možná i lepší a dřívější péči v nesložité situaci. Myslí si však, že dostanou lepší péči. Ne vždy tomu tak musí být.
Pacient by měl mít nárok na péči napříč republikou bez centralizace. Stejně tak zdravotnický personál v Horní Dolní potřebuje svojí prací uživit sebe či rodinu bez toho, aniž by musel dojíždět půl republiky do práce či být mimo domov a rodinu.
Sama mám zkušenost se zdravotnictvím v Praze, že se ne vždy podaří ukočírovat lidský faktor pýchy zdravotníků vůči pacientovi. A na druhou stranu mám velmi dobrou a dlouhodobou zkušenost se zdravotnickou péčí v okresní nemocnici. A za tu moc děkuji.
Souhlasím s názorem. Dříve šlo dítě do školky, umělo si zavázat tkaničky, obléct se, vysmrkat, dodržovat hygienu a normálně se najíst. Dnes maminky dají už ve 2 letech dítě raději do soukromé školky, neboť jim výsledek nevýchovy přerostl přes hlavu. 3-5 leté děti jdou do školky a paní učitelky je učí to, co měli naučit rodiče. Dnes děti smrkají přes vysavač, boty jsou na suché zipy či gumičky, učí se stolovat apod. A to rodičům příjde normální.
Když dojdeme do školního věku, stále se dětem ubírá učivo, aby nebyli přetížené. Nemyslím si, že stačí 1 vyučovací hodina na to, aby si dítě zapamatovalo a osvojilo nové poznatky a nemuselo doma již nic procvičovat. Celé mi to přijde jako řešení si osobních traumat rodiče přes děti - poslouchání, dodržování standardů pro život ve společnosti. A už vůbec nechápu, jak může být malé dítě rovnocenným partnerem svého o 25 a více staršího rodiče. Jsem moc ráda, že tuto těžkou roli po mě rodiče nechtěli a že jsem ani já svým dětem nesebrala krátký čas dětství.
1, V 70 letech byla krátká mateřská dovolená, ženy musely dát děti brzo do jeslí. Psalo se o tom, že tím trpěly maminky i děti.
Jsme 35 let po revoluci a maminky dávají děti dobrovolně od 2 let do soukromé školky, aby mohly pracovat.
2, V 70 letech nebylo vidět tolik žen v kavárnách jako je teď. V tom má paní v diskuzi pravdu.
3, Moc by mě zajímalo, jak je pro stát ekonomicky výhodné platit rodičovský příspěvek pracujícím ženám?
Musím říct, že se ve společnosti vyskytuje tolik paskvilů pro současné rodiče, až se nestačíme generačně divit.
A porodnost je nižší a nižší.
Rodiče a prarodiče současných rodičů mysleli na budoucnost a pokračování lidstva. Výplatu měli řádově ve stokorunách, náklady byly plus mínus poměrově jako dnes a dali to.
Dnes je moderní o všem příliš psát a mluvit, mít depresi, sedět v kavárně a dávat děti brzo do školky na převýchovu rodičovské nevýchovy, emancipace žen...
Myslím si, že každý problém vzniká v hlavě. Dost často při jakékoliv změně. Někdo prostě nemá změny rád . No a když se o tom ještě hodně mluví a píše, tak to už úplně.
Také si myslím, že nikdo z nás nezažil celoročně zimní nebo letní čas. A tak si děláme iluze, jak by ten či onem čas byl celoročně super. Argumenty si každý zastánce svého názoru najde.
Také si myslím, že vždy budou jedinci, kterým daný stav bude nebo nebude vyhovovat. Stejně jako teď.
Takže za mě další lichý článek o ničem.😉
Myslím si, že jde o obchodnický trik. Do většího košíku dáte víc věcí. I ty co jste nechtěli. Vlastní zkušenost.
Jinak může být obchodníků jedno, jestli se pro to musím do košíku ohnout. Vyberu si takový košík, který mi na naplánovaný nákup vyhovuje. Vadí-li zrušení košíku 90% zákazníků, pak by se nad tím obchodník měl lépe zamyslet.
Proč měnšina společnosti v různých směrech neustále nutí do svého názoru většinu? Tohle je jedna z otázek, která není životně důležitá, ale většině může znepříjemnit běžný život.
Co kdyby se přestalo z manipulací skrytou pod nežádanou pomoc na oko?
Za mě si myslím, že pokud druhého nezajímají, jak se dotazovaný má, neměl by otázku ani pokládat. Společenského divadla je tu dost. Pak se kolikrát lidi diví, když se něco stane, že o tom ani nevěděli. Jak mohli, když se ani nezajímali. Život se má brát takový, jaký je. A umění unést úspěch i starost u sebe i okolí svědčí o umění žít. Ne jen hrát společenské pózy.
Vůbec nejde o přesčasy. První informací je, že chtějí více peněz.
Je tomu tak, že s jídlem roste chuť.
S pacientů dělají rukojmí a to studovali humanitní obor.
Pacient aby k nim pomalu chodil domů.
Budou se divit, až jejich místa zaplní lékaři z jiných zemí.
Mohli jít studovat jinou práci, kterou chtějí dělat. Kde není nepřetržitý provoz.
A jde zase jen o peníze.
V moci vlády asi není omladit zdravotníky, kteří stárnou a stále ještě pracují. To je věc výchovy, přirozené zapojení mladší generace. Ale ta di chce užívat.
Navrhuji, aby pacienti stonali s byli ošetřováni podle požadavků mladé generace. Takže na krátké úvazky. A z nemocnic byli propuštění domů třeba ve 14 hod a přišli až v 7 hod. Nejlépe 3 dny v týdnu.
Prosím, aby bylo již konečně vyhověno.
Někteří prostě více pracovat nebudou s jejich kolegové už mají vyčerpané přesčasy.
Ale to je asi nezajímá.
Vládo vybírej peníze, oni si je lékaři na různých poplatcích vyberou ještě jednou.😂😂😂😂
Ne vždy se dá význam situace a práce zhodnotit objektivně mladým subjektem. Možná něco pro jednotlivce příjde nesmyslné, neboť nevidí do hloubky. Podle vývoje situace usuzuji, že je již dlouhodobější trend výchovy, dělat jen to, co mě baví. A jen tak dlouho jak mě baví..A to je dětinský přístup.Usuzuji, že by bylo vhodné, aby lidé s tímto přesvědčením byli majitelé firem a dokázali s pracovníky stejné ideologie - pracovat, jen když chci a co chci, zajistit několikaletou funkčnost firmy. Pak tu o tom mohou napsat článek.😂
Přečetla jsem si článek a diskuzi pod ním. Ano je to tak, jak se píše. Sloužím podobně a dobrovolně. S vědomím, že je třeba zajistit provoz ve zdravotnictví. Osobní život mi funguje, vychovala jsem 4 děti a stíhám chodit na volejbal, do tanečních, plavat, na padleboard, mám přátele a opečovávám rodiče 250 km od svého domova. A ptáte se jak? Je to o hlavě. Svoji práci mám ráda, vím, že je potřeba ikdyž si pacienti teď hodně vymýšlí a chodí s blbostmi. Ale někdo fakt příjde, jak má a pomůžeme. Koníčky mám jako relax a dobití energie a své rodiče miluji. A funguje i vztah, jak měli někteří dotazy. Nejsem jediná, kdo to tak má. Je to jen o mentálním nastavení. Mé okolí není sobecké a já nejsem sobecká k němu. A zřejmě ten, kdo dělal průzkum a píše o tom, má v záloze ochotné pracovní síly do zdravotnictví. Nebo má nápad, jak ještě zhoršit provoz ve zdravotnictví a odsunout ošetření a vyšetření pacientů a tím zhoršit jejich zdravotní stav. Nepsal tento článek a nedělal průzkum hrobník, který chce zvýšit svůj byznys? Pořád se někdo ohání penězi. Ale ty lidi nenahradí. Tak už přestaňte planě jiskřit situaci a nechte ochotné pracovat. Neochotní ať jdou sázet kytky na 8 nebo 6 hod a výjde to na stejno. A ti co dnes s rodinného života dělají aliby, ať si to žijí a nevnucují neperspektivní sobecký život oststním. Rozumní partneři i děti pochopí, že jejich máma, táta, manžel, manželka pracují. Pomáhají lidem a váží si jich. Takže dejte hlouposti, sobectví a sebestřednosti vale.
Ať si zkusí být někdo vedoucím pracovníkem ve zdravotnictví, se všemi zkrácenými úvazky a neochotou zajistit služby a provoz. Vždyť se podívejte, jak to chodí. Např. jeden pediatrický obvod a tam je na běžnou osmihodinou pracovní dobu 4x týdně plus dopoledne pátek 4 - 5 lékařek. Jaká je kontinualita péče, vidí-li dítě pokaždé jiná lékařka? Jak se mohou napsat služby na oddělení či pohotovosti a jaké mohou být vztahy, když jsou 2 skupiny zaměstnanců. Ti co vezmou službu, neboť ví, že je třeba zajistit provoz a ti, co si odlouží své nutné a nezájem.
Takže vyřešení situace není otázka ředitele - jedné osoby, ale každého jedince toho systému.
Pan ředitel měl sice silné přirovnání, které se asi dotklo. Ale upřímně, situace ve společnosti je docela napjatá a tak tečou nervi. Někdo si myslel, že když minulý rok přidá lékařům, že se situace vyřeší. Výplata přece nenahradí počet lidí. To že je lékařů nedostatek je obraz společnosti. Možná bude více managerů a IT zaměstnanců. Telemedicína vše nespasí. Současné generace jsou méně početné, méně pracují, mají více zkrácených úvazků. Chtějí rozvoj osobnosti, plat a volný čas. Takže se pak hodiny chybějící do plných úvazků dohání těmi, co je nemají, mají zájem o medicínu a pacienty anebo si chtějí přivydělat a nejsou na soukromo. Tím stoupá počet přesčasů a je z toho začarovaný kruh. Dříve, když bylo potřeba pokrýt službu, ať už lékaři nebo sestra nebo vyměnit, byla ochota a kolegialita a služby byly pokryty. Pacienti byli vyšetřeni, ošetřeni v časovém rozmezí, kdy nebyly nebo se nerozvinuly komplikace. Dnes je nová generace zatím zdravá, takže je zdravotní potíže generace rodičů a prarodičů moc netíží. Chybí empatie. Zajímají se většinou o sebe a své děti a volný čas. Takže termíny jsou dlouhé, stavy závažnější. Služby a přesčasy dotahují starší sestry i lékaři. Ale i ti jednou odejdou a už z toho taky začínají být unavení. A je tu druhá půlka roku a už se zase hlásí pacientům, že lékaři moc pracovat nebudou pro vyčerpané přesčasy. Vyvolává se ve společnosti pocit nejistoty, strachu. Dokážete si představit, že by takto třeba řidiči MHD řekli, že mají vyčerpané přesčasy a pojedou za rok? Upřímně bych v této době nechtěla být vedoucím pracovníkem ve zdravotnictví.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
To naše republika taky. V 1000 den války se zveřejnila ekonomická podpora válčící zemi.
2 odpovědi