v Bulharsku jsem byla jako dítě poprvé v roce 1968 jako dítě. Pamatuji si, že v obchodech nic nebylo. Za Niveu, froté ručníky , nebo sifonovou lahev by nám ruce utrhali. Díky slavným událostem v srpnu, kdy se neprodyšně zavřely hranice, se nám prázdniny protáhly až téměř do konce září. Takže 3 měsíce u moře bylo pro dítě sen. Dnes v Bulharsku již koupíte vše. Tato země je asi díky dětství srdeční záležitostí. Jen bych nechtěla zažít jejich nemocniční péči a taky přísloví " dře jak Bulhar" fakt nesedí. Nic na tom však nemění, že se tam vracím dnes už i s vnoučaty.
Já maminku zcela chápu. Doma by byla celý den sama a čekala až přijdete z práce. Její kamarádky by těžko do Vašeho domova chtěly jít na návštěvu. Jako děti mají být se svými kamarády, tak starší lidé / pokud sami chtějí / mají být mezi svými vrstevníky. Mají tam o mnoho více aktivit, než byste mamince mohli poskytnout Vy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Myslím, že mezi velmi vysoké negativní faktory patří stres. Toho je čím dál tím víc. Co s tím ? Je to daň této moderní době.
2 odpovědi