!!!!! Přidělování lázní se řídí především platnou legislativou, konkrétně Zákonem č. 48/1997 Sb., což je Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů = Odkaz 1
a Vyhláškou č. 2/2015 Sb., což je Vyhláška o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče = Odkaz 2
V daném zákoně je přitom nejdůležitější příloha č. 5.
Každému, kdo uvažuje o lázních, doporučuji si danou legislativu (důkladně) prostudovat. !!!!!!!!!!!
Ve zjednodušené formě lze vše podstatné najít také na www prakticky všech lázeňských zařízení.
Pro pojištěnce VZP je pak také důležitý seznam zařízen, se kterými má tato pojišťovna uzavřenou smlouvu = Odkaz 2
konkrétně Odkaz
Fascinují mě předchozí příspěvky. Myslela jsem si totiž, že je již obecně známo, že THC je obsaženo "pouze" v konopí indickém, zatímco CBD se získává (pro potravinářské a kosmetické využití apod.) z konopí technického. V preparátech pro potravinářské a kosmetické využití se přitom obsah THC kontroluje, a musí být z laického pohledu zanedbatelný. A v tom je problém. Účinnost CBD je totiž vyšší (významná) pouze v případě, že současně přijímáme i jisté množství THC. A to si nikdo netroufne povolit pro volný trh (kromě léčiva snižujícího bolest u terciálních stádií rakoviny a roztroušené sklerózy), neboť THC může například způsobit rozvoj schizofrenie. Takže úžasný všelék se opět nekoná.
"Snížit příjem a zvýšit výdej je nesmysl."
Tak já nevím. Podle mě je naopak základem snížit příjem a zvýšit výdej. Člověk se přeci musí dostat do záporné bilance, tj. vydávat více než přijímat. Jednotlivé diety jsou pak, podle mě, především o tom, jak nízký příjem dobře zvládat, nepřicházet o svaly apod.
V zásadě se článkem souhlasím. Ale s-re mě (s prominutím), když někdo říká, píše, ..., že měl traumatické dětství, a pak se dozvíme, že se mu třeba děti smály, že je tlustý. Někteří z nás si ale z dětství nesou skutečná traumata. Vzpomeňte se například na ten případ z Kuřimi A zprávy dnes a denně ukazují, že to nebyl případ ojedinělý. Tam prostá snaha (byť zcela upřímná) odpustit nestačí.
A i příklad o oněm hrdinovi ze 2. Světové války pokulhává. (I když se před statečností daného člověka skláním.) Je totiž velký rozdíl, když ke traumatu dojde v dospělosti a v dětství. V tom druhém případě jsou často rány ne zcela vyléčitelné.
Boris Rösner byl velký herec.
Ale jeho "pedagogické" působení (Dokonce si prý v každém ročníku DAMU vyhlédl jednu z krásných studentek a jen málokdy se stalo, že by jeho přízeň nebyla opětována. Není příliš divu, vždyť oplýval charismatem jako nemnoho dalších, navíc měl přece jen možnosti a příležitosti tu a tam dívkám pomoci v rozjezdu vytoužené kariéry. ) by nemělo být prezentováno stylem "to byl ale borec".
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Odkaz