Když jsem byla miminko před 50 lety naložila mamka mého v té době rok a půl starého bratra do autobusu, než jí někdo pomohl s kočárkem ve kterém jsem byla já, autobus zavřel dveře a odjel. I přes křik cestujících nezastavil. Odjel až na další zastávku kde někdo z ochotných lidí s bratrem vystoupil a počkal než tam mamka s kočárkem dosprintuje. Fakt se u nás za těch 50 let nic nezměnilo. Na videu není vidět za jakých okolností do vlaku dítě nastoupilo ale toto se stát nemělo. Mohli se všichni vážně zranit.
Paní advokátka zapomněla na nejrychlejší a nejefektivnější možnost - pokud rodič neplatí soudem určené výživné, předat to rovnou exekutorům. Ti si na něj došlápnou, bude to exekuce přednostní a rovnou mu naběhne i exekuce na budoucí výživné. A rodič neplatič zapláče. Teda pokud pracuje a není bezdomovec.
Nevím jak je to v jiných městech, ale já jsem tištěný leták neviděla ve schránce snad rok. Dříve nechávali distributoři hromádku u schránek, ale když se tak nad tím zamyslím, myslím že je to hodně dlouho co tam naposledy něco leželo. A nemyslím si že by to někomu chybělo, kdo chce leták si vezme v obchodě. Za mě je to krok správným směrem, když se toto plýtvání papírem zruší.
Nejlépe z toho vyjdou insolvenční správci. Jim musí jejich ovečky pravidelně měsíčně sypat krmení, to je u oddlužení priorita, pak zbytek jde na věřitele. Když má svých 100 oveček ve stádě tak má 90 tis bez DPH měsíčně jistých. Nedluží každý jen za půjčky, za dovolené atd. Jsou lidé kteří přišli k dluhům jako slepí k houslím.
Škoda že u nás nejsou posudkoví tak důslední. Soudí jen od stolu, nemocného nikdy neviděli, záleží kolik doktorů si "nemocný" oběhá a kolik lejster ve zprávě má. Někdo nemá sílu někam chodit, je ležák, nosí pleny a dostává pár korun na péči, někdo si vezme pod paži berle, heká a skuhrá, dostane ID a příspěvky, nemusí do smrti pracovat a má více než ti co poctivě makají.
Když jsem před 15 lety měla střídavou péči týden, týden tak mi exmanžel děti nedával, pořád samé výmluvy (nemoc, nachlazení, závody, kroužky) pak se s nimi odstěhoval 400 km daleko, ani mi nikdo neřekl kde bydlí, kam chodí do školy děti mi napsaly dopis, že mě nenávidí, že mě nechtějí vidět. Nikdo to neřešil, pořád byl čas, sociální pracovnice toho měla moc, děti podle ní byly v pořádku, měla jsem to prý řešit přes soud a bla bla bla. Teď mají děti 27 a 25 let, pořád mě nenávidí a nechtějí mě vidět. A co mám dělat? Nic, děti mají v hlavě za 15 let natlačené bludy od svého otce. Šťastné konce jsou ve filmech, ne v životě.
Je mi 50 a půjdu do důchodu v 60. Pokud ne do důchodu, tak na ÚP, ale od 60 už pracovat nebudu. Chci z konce života něco mít a ne jen vstávat brzo ráno, 8 a půl hodiny dřít pak přijít domů unavená a ráno zase vstávat a tak pořád dokola. Nejsem stroj. Raději se uskromním, nepotřebuju jezdit na dovolené, vozit si zadek autem a jíst luxusní jídla. Mám už teď odpracováno 32 let tak mi můžu všichni a víte co.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Muselo mu být jasné že ženy pro Luis Vuitton dokážou zabít.
1 odpověď