Bývalé sanatorium v Rumburku, původně postavené v secesním stylu. Aktuálně je ve zchátralém stavu a nepřidává mu ani název, který se pro něj v minulosti zažil: Frankenstein. Na snímku druhý vedlejší pavilon.Dočasné útočiště v něm na okraji republiky našla rozmanitá skupina uprchlíků. Aktuálně nouzové ubytování využívá zhruba 150 lidí. Jednou z výhod pro seniory je, že přímo v objektu mají ordinace i lékaři.Ve dvou objektech bydlí rodiny s malými dětmi. Práci nacházejí rodiče v nedalekých továrnách.Realita nouzového ubytování může vypadat i takto, na jednom pokoji žije žena hned s několika dětmi. Provozní se jim snažil dát pokoj stranou od ostatních, aby měly více soukromí.V ubytovně přijímají i uprchlíky se svými domácími mazlíky. Ať jde o husky…...nebo kočku.Nataliia na ubytovně bydlí s vnukem a zároveň zde pracuje jako provozní. Pokud má někdo problém, nebo potřebuje pomoc, tak jde za Natalií .Nataliia ukazuje, jak vypadají společné kuchyně.Při přípravě jídla se musí ubytovaní vystřídat. Někteří ubytovaní, kteří nemohou do práce kvůli různým zdravotním potížím nebo hendikepům, se snaží přivydělat si alespoň z ubytovny. Například za pomoci šicího stroje.Ubytovna je podporovaná i tamními podnikateli a lidmi. Uprchlíci se tak například dostanou i k modernější kuchyňské technice.Zmocněnec majitele, který se stará o chod rumburské ubytovny, a zároveň dobrovolník organizace ADRA Milan Bendl ukazuje, jak jsou tamní Češi solidární. Sklad s oblečením, ale i kočárky vznikl díky obyvatelům Rumburku.V bývalém sanatoriu jednu místnost vyhradili jako dětskou hernu, je zde ale i učebna, kde se uprchlíci mohou učit češtinu.Přítomnost uprchlíků je patrná i z venku. Například z popisků na kontejnerech.V rámci možného se ubytovaní uprchlíci, ale i zaměstnanci snaží o co nejpřívětivější atmosféru.
NaN/16