Lukáš Polčák: Na pojišťovně mi řekli, že jednu ruku mám, tak druhou nepotřebuji
Před 3 roky
Čekám v kavárně na osmadvacetiletého Lukáše Polčáka. Přichází usměvavý mladý muž, ze kterého už na dálku sálá radost ze života. S úsměvem mi tiskne pravici bionickou protézou. Trochu nejistě se ptá, jaký ten stisk byl. S protézou, na kterou čekal deset let, se totiž sžívá teprve několik měsíců. V duchu se musím smát, protože tak dobře jako on neumí odhadnout stisk většina lidí bez jakéhokoli handicapu.