Maloval jsem mrtvé kočky, byly první setkání se smrtí. Obrazy nedělám pro peníze, říká Lubomír Typlt
Před 1 dnemV umění mě baví napětí, mělo by nahlodávat společenské jistoty, říká Lubomír Typlt a tohle přesvědčení promítá i do své tvorby. Žák výtvarníka Jiřího Šalamouna a absolvent nejlepší umělecké akademie v Evropě patří mezi nejúspěšnější současné malíře. Počkat si na to musel do pětatřiceti. Odmítá se totiž podbízet a honba za penězi je mu nepříjemná. Přehodit výhybku a dělat obrazy jenom proto, aby se prodávaly, považuje za strašně nebezpečné, nemusí být totiž cesty zpět. A tak ve dvaadvaceti začal malovat mrtvé kočky a rozloučil se s představou, že ho lidi budou kupovat. Dnes patří právě tahle jeho plátna ke sběratelsky nejvyhledávanějším a jejich majitelé, kteří měli svého času odvahu do nich investovat, si je cení pro jejich kunsthistorickou hodnotu. Sám Typlt připouští, že si nedokáže představit, že by někomu vysela v obýváku. Jsou to malby do galerií, v té Národní ale zatím chybí, což nepovažuje za svou chybu. Nejstarší kulturní instituce podle něj neplní svoji roli, pro českou společnost dělají hodně jiní. Kdo? Jak se v rodině lesního dělníka zrodí umělecký talent? Co má malování obrazů společného s kuřáctvím? A co zničilo lukrativní kontrakt a zapříčinilo rozpad WWW, jedné z prvních českých rapových kapel, ve které v 90. letech působil? I o tom jsme mluvili. 00:00 Napětí v umění 03:25 Salonní vkus a podbízení se 06:44 Schopnost uživit se a nezaprodat 10:43 Rodinné zázemí a střet dvou světů 14:20 Život chudého umělce 19:48 Studium na nejlepší umělecké škole v Evropě 25:37 Ikonický obraz mrtvé kočky a zápach mršiny CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRUmělá inteligence je velké tajemství, hrozí nám ale otroctví, říká oceněný profesor Michal Pěchouček
Před 2 dnyAI je tajemství, změna a taky příležitost, abychom se naučili žít trochu jinak, myslí si Michal Pěchouček, ředitel a spoluzakladatel Centra umělé inteligence na ČVUT a loňský laureát medaile Karla Kramáře, nejvyššího státního ocenění za zásluhy v oblasti vědy a výzkumu. Upozorňuje přitom, že v krátkodobém horizontu jsou naše očekávání od AI přehnaná. V tom středně a dlouhodobém ale může technologická realita překonat veškeré predikce. I proto, že proces náběhu technologie do reálného života je složitější než její vývoj, a tak je těžké předvídat, kdy se co stane. Podstatné je si uvědomit, že umělá inteligence umí něco, co my ne, a naopak, maximálně toho využít a minimálně se tím nechat omezovat. V praxi to znamená, že o sobě nenecháme rozhodovat a diktovat si rekomendačními systémy. Za posledních 15 let jsme si na to zvykli a už vlastně nevnímáme, že na základě toho, na co klikáme a co sdílíme, vzniká extrémně přesný mentální obraz, díky němuž dostáváme obsah, který se nám líbí. V novém paradigmatu by měl každý z nás převzít část odpovědnosti za své bezpečí. Dnešní útočníci totiž neatakují jen stroje, sítě, disky a telefony, ale také lidskou mysl. Uživatelé, kteří budou ochotni reagovat pouze na to, co jim přinese umělá inteligence, budou perfektním cílem manipulace. Kdokoli bude chtít, si je koupí. Jako společnost bychom proto měli usilovat o to, abychom lidi vytahovali ze světa algoritmů, aby si dokázali vytvářet názor z dat a informací, které se jim dostávají i z jiných zdrojů. Čím víc takhle intelektuálně nezávislých bude, tím líp se nám bude žít, je přesvědčený Pěchouček. V čem se podle něj Elon Musk fundamentálně mýlí? Proč považuje zrušení bakalářských prací kvůli tomu, že je studenti píšou pomocí AI, za primitivní rozhodnutí a intelektuální lenost? Proč by byla katastrofa zaujmout k umělé inteligenci restriktivní přístup? A hrozí ČR, že se stane AI kolonií? Poslechněte si v našem „prima“ rozhovoru. 00:00 Význam AI, přehnaná krátkodobá očekávání a překonané dlouhodobé predikce 05:34 Zásadní zlom v používání umělé inteligence 12:00 Budoucnost jednotlivých profesí 14:43 Hranice svobody a všudypřítomné rekomandační systémy 18:22 Mentální obrazy vs. realita 24:57 Skutečně nebezpečný vyhledávač 29:22 Fatální omyl Elona Muska CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMikýř a tým: O2 Arena stála miliony. Ukázali jsme Nově, jak pracovat s lidmi
Před 3 dnyTřetí řada Survivor Česko a Slovensko zná vítěze. Stal se jím Martin Mikyska alias Mikýř, komik, influencer a taky můj kolega, se kterým se několikrát týdně potkávám ve studiu. Z blízka jsem měl možnost sledovat nejen jeho přípravy na nejdrsnější reality show světa, ale i návrat z ostrova. Zajímalo mě proto, jak zpětně hodnotí svůj pobyt v Dominikánské republice. V extrémních podmínkách prožil 2,5 měsíce, během kterých si nejednou sáhl na dno svých sil. Nejdřív byl přesvědčený, že zkolabuje pod vlivem nedostatku spánku, a když tělo konečně vypnulo, začaly se mu zdát živé sny o jídle. Dva týdny jedl jenom kokos, což bylo jako chroupat cement a následně znamenalo potýkat se žaludečními problémy. V nejhorších chvílích zaměstnával hlavu. Jak sám říká, do Survivoru šel, aby tančil valčík s diváky, a tak pro ně vymýšlel vtípky. Ne vždy se mu to povedlo, a tak ze dne na den žili v Česku i jeho spolupracovníci Vilém Franěk a Honza Cón, kteří se starali o jeho mediální obraz a komunitu sledujících, která se rozrostla o 200 tisíc. Jak jim výhra změnila život, co udělají s vlivem, který se jim podařilo získat, nebo čeho se bojí, odpovídají v našem rozhovoru. 00:00 Dva a půl měsíce života v extrémních podmínkách 04:34 Týden hrůzy a motivace hrát 08:33 Adekvátnost výhry 11:20 Překračování vlastních limitů 15:52 Návrat z ostrova 17:35 Zesílené emoce, spojenectví a reálná přátelství 25:03 Žaludeční problémy 27:09 Spánková deprivace a kolaps 27:40 Fenomén Mikýř, komunita a konspirační teorie CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 79 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIREva Burešová: Když se žena nesměje, je pro lidi arogantní. Překážky nás se synem spojily
Před 5 dnyEva Burešová o sobě říká, že je zpěvačka, herečka, maminka a hlavně šťastná žena. K tomu poslednímu jí trvalo dojít nejdéle, hlavní roli v Národním divadle hrála už ve třinácti. Zatímco ostatní ji měli tehdy za malou holku, ona se cítila dospělá, a makala o to víc, aby dostávala další nabídky a mohla se věnovat tomu, o čem odmala snila. Před pár měsíci vážně přemýšlela, že se toho vzdá. Snaha dělat všechno správně a nezavdat nikomu důvod říct o ní něco špatného ji přivedla až do nemocnice. Tehdy si uvědomila, že buď začne dělat něco jiného, nebo se přestane hnát za tím, aby se zalíbila všem. Podstatnější než být vnímaná jako dobrý člověk, je pro ni se tak skutečně chovat a šířit dobro dál, zvlášť v dnešní době, kdy je mezi lidmi hodně strachu, nenávisti a smutku. S tímhle zjištěním, ke kterému je ráda, že dospěla ještě před třicítkou, i když to bylo těsně, přistupuje nejen nově ke své tvorbě a dlouhodobě k pomoci samoživitelkám i samoživitelům nebo šikanovaným dětem. Sama si zažila obojí. Svého prvorozeného syna vychovávala tři roky sama a ze základní školy v ní zůstala obava a nedůvěra v autority. O tom, jak se s tím vším vyrovnávala, kde nacházela oporu nebo kdo ji zklamal, který moment ve svém kariérním životě považuje za zlomový a v co doufá, že ještě přijde s věkem, mluví Eva Burešová velmi otevřeně. Věří, že upřímnost je cestou, jak dát druhým vědět, že v tom nejsou sami. 00:00 Cesta ke štěstí 02:48 Chodící katastrofa 04:13 Snaha zalíbit se lidem 06:45 Nekonečný boj s hejty 11:53 Svět není tak zlý 13:15 Zlom, hospitalizace a terapie 16:40 Potřeba být opravdová a hodná 20:22 Rozjetá kariéra vs. matka samoživitelka 25:48 Jiné mateřství, stejná láska 28:30 Touha po změně CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRTáta přišel o 3 prsty, poslalo ho to hlouběji do alkoholismu, bratr má anorexii, říká Václav Havelka
Před 6 dnyPracuju, odpovídá hudebník Václav Havelka na otázku, co všechno aktuálně dělá. Tvůrčí svoboda a autenticita jsou pro něj natolik důležité, že než by dělal ústupky, radši upozadil svou ambici živit se pouze autorskou tvorbou. I tak říká, že má štěstí, protože výčet všech jeho aktivit nějak souvisí s hudbou. Mimo jiné je autorem hudebního doprovodu řady uměleckých představení, která často na jevišti sám živě doprovází, což v případě pátým rokem uváděného Romea a Julie prakticky znamená tříhodinovou přehrávku s každou reprízou, s česko-islandským projektem fyield upozorňujícím na klimatické změny absolvoval severoamerické turné, producentsky se podílí na dvou mezinárodních hudebních festivalech Metronome Prague a Colours of Ostrava nebo vytváří hudební dramaturgii v centru současného umění MeetFactory. Jak tenká může být hranice mezi zmiňovaným štěstím a jak snadno se z enormního zaujetí a lásky může stát neštěstí, už ale taky poznal. Musel se naučit striktně si ordinovat mentální a fyzický prostor pro sebe i odejít ze vztahu, který ho nenaplňoval. Přiznává, že to bylo bolestivé a v jednu chvíli mu to podlomilo nohy. Doslova. Zpětně to vnímá jako dar, díky kterému se stal laskavější. S odstupem času si hledá cestu i k otci, který propadl závislosti na alkoholu. O tom všem, navzdory tomu, že jsme se viděli poprvé, mluvil velmi otevřeně a já si toho moc vážím. Pevně věřím, že to oceníte i vy. 00:00 Tvůrčí svoboda vs. ústupky 03:11 Hudba k představením 08:02 Hranice svobody, úspěch a oběti 13:16 Touha po nedosažitelném 17:57 Alkohol v rodině a vyrovnávání se s ním 22:48 Vztah se syny 24:32 Životní zlom a podlomené nohy CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRNetanjahu je větší hrozba než Hamás, chce diktaturu. Válku bych ukončil včera, říká David Shorf
Před 10 dny„Nevěřím, že by izraelská armáda postavila v Gaze lidi jako nacisté v Lidicích a odstřelovala je. Veškeré mé zkušenosti říkají, že to nedává smysl,“ má jasno David Shorf, který v Izraelských obranných silách (IDF) sloužil. Ne snad proto, že by toužil po adrenalinových zážitcích a chtěl si hrát na vojáky. Má izraelský pas, a tak se na něj vztahovala branná povinnost. Je přesvědčený, že izraelští vojáci dělají maximum, aby mezi oběťmi nebyli palestinští civilisté, ale při prohledávání potenciálních útočišť Hamásu se sami stávají chodícími terči, a tak když zaslechnou výstřel, taky pálí. Válka je chaos, a kdyby byl Shorf náčelníkem generálního štábu IDF, dávno by ji ukončil. Její prodlužování je zbytečné a nepomáhá vůbec nikomu, kromě Benjamina Netanjahua, toho drží u moci, a proto se vymlouvá, že nerozhoduje. Reálně je ale tím, kdo operaci velí. Izraelský premiér je podle něj zlý člověk, který, jak říkají i Shorfovi izraelští kamarádi, je pro budoucnost země větším ohrožením než samotný Hamás. Hrozí totiž, že pokud se mu podaří přestát všechny protivládní protesty, nejschopnější Izraelci odejdou do zahraničí. A zůstanou ti, kteří můžou přetvořit charakter státu a z demokracie udělat chalífát v jarmulkách. Doufá proto, že se schyluje ke konci současného kabinetu a ten další, ať už v něm usedne kdokoli, přispěje k tomu, aby spolu obě strany znovu začaly jednat. Argumenty, které by k tomu mohly přispět, pojmenovává Shorf v rozhovoru. Není jich málo. A zároveň upozorňuje, že uzavřít Gazu a udělat z ní zoologickou zahradu by mohlo mít ještě hrozivější následky než ty, které šokovaly svět 7. října loňského roku. Proč nejde Hamás zničit? Čím je specifická izraelská mentalita? Proč je nepřípustné odvolávat se na frázi From the river to the sea, Palestine will be free? Co si myslí o izraelských osadnících? Nebo jak ho služba v izraelské armádě formovala, v čem je jiná než česká vojna a komu se v ní vyhýbal? Poslechněte si. 00:00 Cesta do izraelské armády 03:47 Hrozba jménem Netanjahu a nezničitelný Hamás 08:29 Staré křivdy a nová řešení 16:10 Vraždění izraelské armády 19:07 Jeden semitský kmen a špatná energie v Gaze 26:07 Chalífát v jarmulkách 28:30 Šílení osadníci CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRDita Charanzová: Babiš se stal protievropským, s Turkem nesouhlasím, Evropa se začerňuje extremisty
Před 13 dnyJednota v postoji a pomoci Ukrajině je po volbách ohrožená, míní europoslankyně Dita Charanzová. Před pěti lety byla zvolená za ANO, vývoj názorů hnutí na Evropu pro ni ale byl nepřijatelný, a proto z něj odešla. V rozhovoru popisuje, k jakému myšlenkovému posunu došlo u Andreje Babiše, a odpovídá na otázku, jaké postoje doopravdy zastává. Mluvili jsme ale taky o tom, co dělá vliv v Evropském parlamentu a jak probíhají vyjednávání. Ví o tom mnohé, byla totiž jednou z jeho vůbec nejvlivnějších členek. Rozhovor jsme točili jen pár hodin po volbách a sdílím ho s vámi co nejdřív, protože otřesy v Evropě i Česku jsou a dost možná ještě budou značné. Proč uspěl Filip Turek? V čem jsou tyto volby budíčkem (nejen) pro české politiky? A může prezident Emmanuel Macron ustát prohru ve Francii? I o tom jsme se s Ditou Charanzovou bavili. 00:00 Začerňování mapy Evropy a úspěch Filipa Turka 05:47 Dělení západní a východní Evropy 09:01 Schopnost oslovit mladé lidi 10:22 Macronova riskantní hra 14:00 Poražení voleb a velký budíček 18:37 Kandidatura za hnutí ANO 23:42 Myšlenkový posun Andreje Babiše CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMédia byla antibabišovská. Po jeho odchodu bude klid, říká Jindřich Šídlo
Před 22 dnyPořád je čemu se smát, říká komentátor Jindřich Šídlo s tím, že jsou ale témata, ze kterých není na místě dělat si legraci. Jedním z nich je válka v Gaze, do hlubších debat o ní se vědomě nepouští, speciálně ne na sociálních sítích. Jakkoli se to ne vždy daří i jemu samotnému, považoval by za užitečné, kdyby si každý dal závazek, že než na ně něco napíše, bude tři minuty přemýšlet. Obezřetný je i v souvislosti s volbami, hlídá si, aby nikomu nedal podnět myslet si, že na nich má nějaký osobní zájem. Způsob, jakým přistupuje k novinařině, neovlivnil ani nedávný atentát na Roberta Fica. Slovenská média, která jsou mnohem víc součástí politiky než ta česká, i když ta se k tomu za posledních 10 let taky posunula, si podle něj nemohou nechat říkat, že jsou odpovědná za to, že se nějaký „šílenec“ pokusil zavraždit slovenského premiéra. Tamní vládní scéna k vyhrocené situaci přispěla. Úplně zdravé nebylo, ani když se čeští novináři nechali Andrejem Babišem nacpat do role jeho veřejného nepřítele. Zpětně to za chybu nepovažuje, přičítá to době a naplňuje ho to lehkým optimismem, že Česko je vlastně docela stabilní a že ani několik let soustředěné vlády Miloše Zemana s Andrejem Babišem ho neposunulo směrem k nedemokratickým maďarsko-slovenským tendencím ani o píď. Jak hodnotí vládu Miloše Zemana a co bylo exprezidentovým jediným úkolem v druhém funkčním období? Co si myslí o šéfovi hnutí ANO? Mají názorově zaujatá média vůbec schopnost referovat o politice a společnosti bez předsudků? A kam směřují Seznam Zprávy? I o tom jsme s Jindřichem Šídlem mluvili. 00:00 Pořád je čemu se smát 01:54 Konfliktní Gaza a rozdělená země 08:38 Diskuze na síti X 13:09 Seznam Zprávy a jejich zaměření 17:35 Názorová média vs. pravicová a levicová témata 24:00 Atentát na Fica a slovenští novináři v defenzivě CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRHamás nejsou jen zrozenci pekla, v Gaze není hladomor, lidi jsou hysteričtí, říkají Novotný a Szántó
Před 24 dnyPolitická vůle směřovat ke konci války v Pásmu Gazy je evidentně velká nejen ze strany USA, ale i části izraelské vlády, problematický je protějšek, konstatuje reportér Jakub Szántó. Zásadní je podle něj uvědomit si, že na druhé straně vyjednávání není stát, ani legitimní politická síla, ale teroristická organizace na úrovni Islámského státu nebo Al-Káidy, která má v zásadě i stejný cíl. Boj na život a na smrt vede ve jménu islamistického chalífátu, nikoli palestinského národního státu, jak se spousta lidí mylně domnívá. Těžko si tak představit situaci, že Jahjá Sinvár někde v tunelech pod městem Chán Júnis, kde se pravděpodobně ukrývá, řekne ano a příměří začne fungovat. Skeptický je k mírovému plánu, který považuje spíš za americký, i jeho novinářský kolega a podcaster Pavel Pawluscha Novotný. I když připouští, že ne tolik. Pravdou je, že vůdce Hamásu reprezentuje to nejbarbarštější, co hnutí nabízí, ale taky jsou jeho součástí pragmatici, kteří žijí léta v zahraničí, zejména v Perském zálivu a jsou dost často pod tlakem tamních vlád. Tvrdit, že jeho stoupenci jsou na věky věků zplozenci pekla odsouzení k tomu, že buď zemřou, nebo se probojují do věčného chalífátu, a srovnávat je s antisystémovým Islámským státem nebo Al-Káidou, mu přijde nepatřičné. Hamás ve svých nejlepších dobách totiž dokonce zvažoval, že ve vztahu k Izraeli nastolí dlouhodobé příměří. V říjnu 2023 v něm ale převážilo nejtvrdší křídlo, které překročilo veškeré hranice. Takhle drsnou válku region nezažil a svět na to reaguje. Z jeho reakcí se ale často vytrácejí fakta a místo z historie vychází diskuze z hysterie, v níž se zlehka zachází s pojmy jako genocida nebo hladomor, které mají jasné právní definice, prozatím nenaplněné. Zatímco dřív byl Blízký východ okrajové téma, dnes jsou na něj odborníci všichni. I proto jsem znovu pozval k rozhovoru Pavla Pawluschu Novotného a Jakuba Szánto, kteří jsou regionu prokazatelně znalí a získávají informace přímo odtud. 00:00 Konec války v Gaze 05:13 Hamás, jeho ideologie a stoupenci 12:24 Palestinský stát a jeho hranice 16:55 Okupace, která neproběhla 22:41 Demonstrace a jejich motivace 23:58 Proizraelská média, hysterie a přítel Bibi CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRLidí je prostě moc, klimatu nejvíc škodí přelidnění. V Česku je nová divočina, říká David Storch
Před 25 dnySpíš mě znervózňují data než to, co se děje v přírodě, odpovídá biolog a ekolog David Storch na otázku, jestli planeta hoří. Říká, že globální oteplování samo o sobě nemusí být problém, protože biologická rozmanitost roste s teplotou, problematická může být rychlost, jakou k němu dochází a jakou predikují modely. I tak má ale na planetu mnohem horší vliv její přelidnění. Osm miliard je ve srovnání s ostatními populacemi živočichů úplný extrém a je to bezprostřední příčina enviromentální krize, která tady je, byť trochu jiná, než si lidé myslí. Snížení spotřeby by mělo být naším cílem, a to na základě postupných opatřeních vzešlých z demokratické diskuze, ne že se všichni sešikujeme do nějakých družstev, ve kterých budeme lokálně hospodařit, a tak zabráníme konci světa. V evropském kontextu je na místě mluvit především o ekologických změnách, a to až teď, kdy dochází k přeskupování vztahů mezi organismy – šíření nepůvodních druhů v naprosto bezprecedentní míře, křížení druhů, které se předtím nikdy nepotkaly, nebo vzniku nových typů prostředí včetně nových divočin. Právě v jejich důsledku totiž dochází k vymírání těch původních. Přesto doklady ve vědecké literatuře ukazují, že to všechno nelze jednoduše zarámovat tím, že příroda mizí. A zpětně vyšlo najevo také to, že úbytek hmyzu není tak razantní, jak uváděl slavný článek dvojice německých vědců, který způsobil obrovský poprask a kvůli kterému se ochrana hmyzu dostala dokonce do německého vládního programu. Na jakém čísle se počet obyvatel země zastaví? Je vůbec možné, aby člověk fungoval v souladu s přírodou a společnost přitom dál bohatla? Žijeme v době šestého masového vymírání? A co nejlepšího můžeme pro přírodu udělat? Poslechněte si, zajímavých a nezřídka překvapivých informací je rozhovor s profesorem Davidem Storchem plný. 00:00 Závažnost globálního oteplování 02:56 Přelidněná planeta 08:48 Nová divočina, přibývání velkých a vymírání malých zvířat 13:34 Smysluplná ochrana přírody 15:46 Nesmyslné koncepty 20:00 Nebezpečná rétorika 25:15 Extrémní přístupy v boji za klima CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRPo covidu jsem skončila na vozíku a musela se plazit. Sport mi zklidňuje mysl, říká Eliška Krejčí
Před 27 dnyJe tomu sotva rok, co Světová zdravotnická organizace odvolala globální stav nouze spojený s pandemií covidu. Připomínat si dnes dobu všudypřítomné nejistoty a vlastní zranitelnosti se chce málokomu. Jsou ale tací, kteří na ni nezapomenout nikdy. Patří mezi ně i bývala všeobecná zdravotní sestra, aktuálně adaptive trenérka Eliška Krejčí, která začala mít po první prodělané nákaze problémy se sluchem a doteď nosí naslouchátka. Bez nich slyší jenom šum a pískání, nic jiného. Po druhém pozitivním testu se k tomu přidaly potíže s hybností dolních končetin. Nejdřív nejisté našlapování, pak vrávorání, což řešila berlemi, až jí nohy vypověděly službu úplně. Přestože na invalidní vozík je odkázaná dva roky, vlastní má teprve od prosince, do té doby si kompenzační pomůcky půjčovala. A hledala způsob, jak se zvednout zatím aspoň psychicky. Jestli bude ještě chodit, totiž nikdo neví. Přiznává, že ze začátku ji neurčitá diagnóza vadila, teď je neskutečně ráda, že má pořád naději a motivaci snažit se dál. Jak moc velkou pochopíte, když si poslechnete, jaké překážky musela překonat, když se doslova plazila po zemi, a co všechno se naučila. Navzdory tomu všemu se během rozhovoru pořád usmívá a usiluje o účast na paralympiádě. Myslím, že její příběh stojí za to společně sdílet. 00:00 Život před covidem a po něm 06:32 Průběh nákaz a jejich následky 08:21 Prvotní šok a smiřování se s novou realitou 12:00 Cesta ke sportovní střelbě 14:54 Plazení se po podlaze 16:10 Bariéry ve veřejném prostoru CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 46 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMoje olympijská kolekce bude bezpohlavní. Jsme upjatí, první mužský oděv byly šaty, říká Jan Černý
Před 1 měsícemChtěl jsem České republice vrátit, co mi dala, říká designér a kreativec Jan Černý o nové kolekci, ve které budou sportovci reprezentovat zemi na olympiádě v Paříži. S výsledkem je spokojený, protože nemusel dělat kompromisy a držet se zpátky, věrný zůstal i své genderless estetice, a tak se na odhalení olympijského oblečení a doplňků až masochisticky těší. Je přesvědčený, že kritiku už se naučil přijímat, nebojí se jí, ukazování nových cest vnímá jako svůj úkol. Zároveň si uvědomuje, že může být sebelepší a sebeúspěšnější, ale hodnocený bude vždycky na základě své poslední práce, která může dopadnout výborně, nebo úplně na nic. Sám za oblečení utrácí nerad, základem jeho šatníku jsou trika a mikiny, tři bílé košile, rifle, černé kalhoty s puky, tři obleky a pár svršků. Víc toho podle něj není potřeba, žádné ultra šílenosti. Trend rychlé módy ho nefrustruje, je zastánce toho, ať si každý koupí, co potřebuje, ale nevytváří obří poptávku. Právě na ni totiž řetězce reagují. Jak fungují trendsettingové agentury? Je ještě vůbec možné vytvořit něco, co nikdo neudělal? Proč bychom se měli zamýšlet nad tím co na sebe? A co mu na práci pro Louis Vuitton přišlo nezdravé? I na to mi Jan Černý odpovídal. 00:00 Olympijská kolekce 04:26 Přijímání kritiky 07:05 Genderless estetika a její vnímání 12:08 Strašně rigidní Češi 16:47 Logománie 23:32 Rychlá a drahá móda 28:12 Co je základ šatníku CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRČeská koruna nejsou dobré peníze. Bitcoin je pro mě nejlepší spořicí účet, říká Kicom
Před 1 měsícemJakub Vejmola alias Kicom je kryptoměnový, resp. bitcoinový evangelista, nikoli investiční poradce a rozhovor s ním tak není investičním doporučením. V praxi to znamená, že se před šesti lety nadchl pro bitcoin a o rok později o něm začal natáčet videa na Youtube, přestože to pro něj coby introverta znamenalo překročit hranice své komfortní zóny a posadit se před kameru. Dnes má jeho Bitcoinovej kanál bezmála 100 tisíc odběratelů. Sám Kicom je přesvědčený, že bitcoin pomalu, ale jistě mění svět, do kterého jsme se narodili a kde peníze kontrolovaly státy. Považuje ho za jednoduchý nástroj, prostřednictvím kterého lze smysluplně a dlouhodobě spořit, aniž by měnu devalvovala inflace, zkrátka za aktuálně nejlepší spořicí účet. Vadí mu, že například těm, kteří si před třemi lety našetřili milion, klesla jeho kupní síla o 33 %. Lidem by podle něj měl být dostupný snadný způsob, jak uchovat reálnou hodnotu toho, co odpracovali, i jak ji utratit později. Fakt, že v Salvadoru už je bitcoin zákonným platidlem, a i banky v Česku se na něj přestávají dívat jako na zábavu geeků a podivných lidí ve flanelových košilích, jeho legitimitě nahrává. Pravdou nicméně je, že je extrémně volatilní, což není chyba systému, ale důsledek chování spekulantů, kteří jsou schopní jeho kurz vyhnat nahoru i srazit dolů. Jinými slovy je super, ale jak už to tak bývá, kazí ho lidi. V čem spočívají další výhody bitcoinu, kdo za ním stojí, jak energeticky náročné je ho těžit a jak snadné zneužít k financování organizovaného zločinu nebo terorismu a co si myslí o ostatních kryptoměnách? I na to jsem se Kicoma ptal. 00:00 Stěžejní vynález mezi kryptoměnami 02:13 Bitcoin mění svět 06:04 Konec hotovosti? 08:25 21 milionů mincí a jejich výhody 14:41 Kdo za systémem stojí 18:56 Energetická náročnost těžby 21:15 Zabezpečení a hrozba zhroucení 24:13 Co je vlastně bitcoin a jak funguje CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMiroslav Krobot: Z Česka mizí humor, lidi se bojí smát, filmy dělané pro peníze mi vadí
Před 1 měsícem„Mám trochu problém s tím, čemu se dneska smát,“ přiznává režisér a herec Miroslav Krobot s tím, že má pocit, jako by se ze společnosti vytrácel humor. Ten je pro něj přitom takovým lakmusovým papírkem k rozpoznávání lidí: Když je vidět, že se člověk dokáže odbourat, tak je to pozitivní. Tímhle prizmatem nahlíží i na politiky. Připouští přitom, že pod vlivem doby sám malinko couvá, a i když má rád trapnost a její nadstavbu v podobě mystifikace, ve svých inscenacích s nimi pracuje o poznání míň. Nechce přispívat k ještě většímu zmatení. V Dejvickém divadle by jeho záměr diváci určitě přijali, ale ve veřejném prostoru se bojí, že by jedna nepochopená kravina mohla strhnout melu. Porozumění není podle něj třeba předstírat ani ve vztahu k mladé generaci, podstatný je vzájemný respekt a inspirace z takových setkání. Jakkoli zádumčivě to celé zní a koresponduje s mediálním obrazem Miroslava Krobota, během našeho povídání opakovaně dokazuje, jak velký smysl pro humor a nadhled má. Pevně věřím, že Vás rozhovor s ním bude bavit stejně jako mě. Mluvili jsme v něm i o tom, za co by se pochválil, o budoucnosti Dejvického divadla, režijních začátcích, prvoplánových kšeftech nebo chápavé manželce a nas*aných inženýrech v publiku hry Štíři z února, kterou od dubna uvádí divadlo Studio DVA. 00:00 Herecká autenticita a umění maskovat 02:11 Mediální obraz zádumčivého herce a úděl režiséra 05:56 Vytrácející se humor a politická korektnost 11:08 Ideál souborového divadla 16:06 Tvůrčí ne/jistota, začátky a úspěch Dejvického divadla 23:33 Underground, provokace a inženýři v první řadě CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRAtentát na Fica je varovný signál, mohlo by se to stát i u nás, říká Josef Pazderka
Před 1 měsícemSlovenský politický souboj už delší dobu připomínal natlakovaný hrnec, který dřív, nebo později vybuchne, říká vystudovaný historik a novinář Josef Pazderka k atentátu na premiéra Roberta Fica s tím, že bychom měli být vděční, že situace v Česku ještě není tak špatná. Na druhou stranu jsme na podobné trajektorii a tohle je varovný signál, že stát se to může kdekoli. Zvednout vlnu násilí a verbálně ho rozdmýchat je totiž nesmírně jednoduché, zastavit ji už ale ne. Tragickou a v celé střední Evropě bezprecedentní událostí přitom vřící emoce neochladly. Pro úroveň veřejné diskuze je podle něj určující, jestli společnost má kvalitní veřejnoprávní média, která fungují jako zklidňující a nenahraditelný prvek. Ta česká zatím má, ale Pazderka se na základě dění v okolních státech obává, že to tak nemusí zůstat. Za legitimní považuje debatu o podobě Českého rozhlasu i televize, nikoli jejich nezávislé existenci, protože zásahy do ní bývají nevratné. Bránit demokratické hodnoty je podle něj potřeba i proti imperiálním choutkám Vladimira Putina. Ten totiž během své pětadvacetileté vlády zjitřil v Rusech nikdy nezpracované trauma z rozpadu Sovětského svazu, v důsledku kterého potupně spadli z první ligy do nižší soutěže, a prohloubil nespokojenost z demokratické transformace, během níž přišla v 90. letech většina lidí o svoje úspory hned dvakrát. Ruská společnost se tak chytila do podobné smyčky jako ta německá ve 30. letech. Pocity ponížení, nedocenění a touha vrátit se na vrchol za jakoukoli cenu v ní rezonují strašně silně. Tak silně, že zatímco z invaze do Afghánistánu se domů v rakvích vrátilo 15 tisíc sovětských vojáků a veřejnost byla otřesená, válku na Ukrajině už zaplatilo životem odhadem sto tisíc Rusů a žádný šok se nekoná. Mluvili jsme ale i o Ukrajině a jejích problémech, o koncertu velmocí, kritice EU nebo odpůrcích ruského režimu, se kterými se Josef osobně setkal. 00:00 Slovensko jako tlakový hrnec před výbuchem 04:03 Atentát na polského starostu 08:25 Nadávky, zesměšňování a role médií 15:56 Zestátnění Českého rozhlasu a televize 22:23 Proruské sympatie a volání po míru 27:23 Snahy prezidenta Zelenského CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRKajakář Hradilek: Bratr ve vodě málem zemřel. Olympijský výbor měl ruské sportovce zabezpečit
Před 1 měsícemVodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek ukončil před pár dny profesionální kariéru, a tak mě zajímalo, jaké to je, udělat po bezmála třiceti letech takové životní rozhodnutí. Přiznává, že o něm přemýšlel dlouho a snadné to nebylo, protože pádlovat ho pořád baví a od devíti let měl to štěstí, že denně chodil na vodu s úsměvem. Pozitivní vztah k ní ale neměl odjakživa, splývat neumí dodnes a dlouho se bál i plavat. Přestože je dvojnásobným mistrem světa v individuální kajakářské disciplíně a majitelem stříbrné olympijské medaile z Letních olympijských her v Londýně, obešel nejednu peřej, kterou jeho kamarádi dali. Přiznává, že v tu chvíli je těžké nenechat se strhnout skupinou a být jediným, kdo z lodi vyleze, ale to, že stát se může na vlně cokoli, pochopil už jako dítě, když měl jeho starší bratr Václav během soustředění juniorské reprezentace vážnou nehodu na kanále, při které málem přišel o život. A fakt, že v partě, se kterou divoké řeky jezdí, se už spousta lidí včetně jeho blízké kamarádky utopilo, to potvrzuje. A nejsou zřejmě poslední. Aby se dokázal vrátit na místa, kde k tragédiím došlo, opakuje si, že odešli při tom, co je bavilo a naplňovalo nejvíc. Vzdát se svého snu a sjet jeden z největších asijských veletoků Indus, který patří k extrémním vodáckým výzvám, nechce. Je přesvědčen, že blbá náhoda ho může potkat i na přechodu. Co dalšího mu stojí za to nedržet se při zemi, čeho v životě lituje, jaká píseň mu hrála v hlavě na olympijských stupních vítězů, co měl Mezinárodní olympijský výbor ruským sportovcům nabídnout, nebo jak vzpomíná na StarDance, si poslechněte v našem rozhovoru. 00:00 Konec profesionální kariéry 06:17 Útěk k filmu 11:05 Zadní vrátka a studium VŠ 15:47 Strach z vody 17:52 Bratrova vážná nehoda 20:56 Celoživotní vzor 23:06 Popularita a potřeba se veřejně vyjádřit CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRDětem mobily nezakazujte, i o pornu je třeba s nimi mluvit, říká Michaela Slussareff
Před 1 měsícemDnešní děti jsou konfrontovány se spoustou informací mnohem dřív než generace před nimi, což ale neznamená, že jsou na ně připraveny. U předškoláků se tak nezřídka projevuje enviromentální úzkost a čtvrtina 12letých viděla podle dostupných dat porno, což je ve skutečnosti dost podhodnocený údaj, upozorňuje Michaela Slussareff z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí a je také zapojená do probíhajícího Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání, jehož 4. ročník pořádá platforma uMĚNÍM ve spolupráci s desítkami kulturních a vzdělávacích organizací po celé České republice. Stres ale zažívají i jejich rodiče, kteří se ve snaze obstát při výchově svých potomků co nejlépe a uchránit je před nástrahami online světa dočítají na nejrůznějších internetových platformách, co všechno dělají špatně, přičemž univerzálně platný návod neexistuje. Řešením, jak se zorientovat v digitální džungli, která je pro nejednu mámu a tátu rejdištěm sexuálních predátorů a prostorem pro kyberšikanu nebo další nebezpečí, zatímco pro jejich ratolesti příslibem dobrodružství plného her a kamarádů, je vstupovat do ní spolu a o potenciálních nástrahách se bavit. Nezakazovat, ale přistupovat k mobilům a tabletům stejně jako ke knížkám – společně si prohlížet, co v nich vidíme, komentovat to, věnovat pozornost tomu, co dítě zajímá nebo naopak čeho se bojí, a ptát se proč. Tímhle způsobem lze „ošetřit“ i dostupnost problematického obsahu, což si Michaela Slussareff ověřila v praxi. Jak digitální technologie ovlivňují produkci dopaminu, co je video deficit a kdy k němu dochází, proč by měly děti vědět, co děláme na mobilu, nebo kolik času je v jednotlivých věkových skupinách optimální na mobilních zařízeních trávit? Na to všechno jsem se ptal, protože s tím dost pravděpodobně budu jednou konfrontovaný a vy třeba taky. 00:00 Mají to dnešní rodiče těžší? 05:45 Jaký vliv mají digitální technologie na děti 08:06 Přístup k problematickému obsahu, dostupnost pornografie 14:08 Digitální džungle a jak se v ní zorientovat 18:59 Hry a levný vs. drahý dopamin 25:03 Pozornost a schopnost soustředit se CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMladí chtějí odpočívat a bavit se, ale někdo tu bramboru oškrábat musí, říká šéfkuchař Martin Svatek
Před 1 měsícem„Nechci, aby moji hosté říkali: Jé, to bylo dobrý, kam jsme mi to dali,“ vtipkuje o velikosti porcí ve fine diningu Martin Svatek, šéfkuchař táborské restaurace Mace a člen národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Sám si degustační menu při návštěvě konkurenčních podniků neobjednává a „komentované krmení“ nevyhledává. Jeho prvotním cílem je mít plnou hospodu lidí, spolehlivý tým, protože bez něj to nejde, a když by se povedlo získat michelinskou hvězdu, bylo by to moc hezké. Ale ne na úkor toho, že se bude soustředit na někoho, kdo zrovna mluví francouzsky, a přehlížet přitom paní z Tábora, která v jeho podniku slaví padesátiny. Michelinskými hvězdami jsou jeho hosté. Vyhraněný vztah má i k jídlům, která servíruje. A nejen on. Vtipkuje, že kdyby z jídelního lístku, po 15 letech vyndal liškový krém, tak by mu lidi rozbili barák. Léty prověřené jsou také zadělávané dršťky nebo kedlubny se zázvorovým sýrem, fungují už v podstatě jako značky, a o to větší smysl mu dává je neměnit. Jeho gastronomickým rukopisem jsou česká jídla se světovými prvky, vzhledem i použitou technologií, která ale pořád vychází z toho, že když se podívá z kuchyně, nevidím Eiffelovku, ale furt Tábor. Co si myslí o podnicích, které neberou karty, a jak je to v gastru s černými penězi, proč přestal podávat koňská líčka, co je největší nepřítel kuchaře nebo jak se mu spolupracovalo se Zdeňkem Pohlreichem na pořadu Česko na grilu? Poslechněte si. 00:00 Cesta do gastra 03:52 Politika kuchyně 06:46 Dnešní učni a jejich přístup k práci 11:54 Jihočeský úspěch a nabídky z Prahy 14:43 Znalost řemesla 18:02 Fine dining v Táboře 21:05 Velikost porcí a michelinská hvězda 23:34 Stálice na jídelním lístku 25:06 Co dělá dobré jídlo CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRRajchl je proruský agent, ať mě klidně žaluje. Říkat tak Babišovi je chyba, myslí si Václav Láska
Před 1 měsícemJe v zájmu České republiky přestat Andreje Babiše označovat za proruského agenta, myslí si senátor Václav Láska. Argumentuje přitom tím, že jednak to byl právě expremiér, který v době své vlády, vykázal ze země největší množství ruských diplomatů, ale taky osočování z kolaborantství všech, kteří se nám nelíbí, vede k tomu, že až bude někdo skutečným agentem, nikdo to nebude brát vážně. Koho se sluhou cizího státu označit nezdráhá, je Jindřich Rajchl. Za svá silná slova je přitom Láska připraven čelit i žalobě a je přesvědčen, že lídr PRO by v případě soudního sporu dostal „strašně na zadek“. Podobně nekompromisních výroků lze od něj očekávat víc, jak sám říká, nesmělý a pokorný už byl, teď je potřeba si říct o pozornost. Po kolečku úvah, v rámci kterého zvažoval i konec politické kariéry, dospěl k rozhodnutí po 10 letech opustit Senát a pokusit se přivést hnutí SEN 21 do Poslanecké sněmovny. Další parlamentní strana je podle něj v současné nestandardní situaci potřeba velmi, protože všechny demokratické síly jsou ve vládě a opozice je tvořena jenom populistickým hnutím ANO a radikálním SPD. Chybí demokratická opoziční partaj, která by byla konstruktivním kritikem vlády, motivovala ji pracovat lépe a ne se spokojit akorát s tím, že za všechno může Babiš. S přesvědčením, že je šéf hnutí ANO zlo, Láska souhlasí, ale svalovat na něj vinu za všechno mu přijde laciné. Svou ambici vstoupit do Strakovy akademie tak považuje za společensky prospěšnou. Poslechněte si, jaké jsou jeho priority, přes které nejede vlak, s kým je ochoten spolupracovat, co udělá pro to, aby vzal hlasy hnutí ANO, proč je tzv. Istanbulská úmluva nuda nebo konzervativní politika vysloveně nebezpečná. 00:00 Impulsivní rozhodnutí a 10 let v politice 02:17 Potřeba další parlamentní strany 08:56 Hlasy znechucených voličů 13:17 Povinnost státu starat se 16:14 Reálná práce Senátu 18:34 Nálepky proruských agentů 25:02 Priority, přes které nejede vlak 28:25 Spojené státy evropské CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRSvoji realitu si můžete naprogramovat, myšlení a cvičení ovlivňuje kvalitu života, říká Radek Ptáček
Před 1 měsícemCivilizační onemocnění, pro která má angličtina výraz diseases of modernity, tedy moderní choroby, tu byla v určitém procentu vždycky, ale patřila spíš k výsadám bohatých lidí, kteří se k nim prostě prožrali a uváleli, říká Radek Ptáček, profesor lékařské psychologie, klinický psycholog a psychoterapeut. V současnosti postihují většinu populace starší šedesáti let. Stejně tak narůstají počty případů duševních problémů u dětí, mladistvých i dospělých, v souvislosti se kterými se hlasitě diskutuje, jestli máme dost psychiatrických kapacit. O poznání méně už je slyšet, co můžeme udělat v rámci prevence. Přitom propojenost fyzického a duševního zdraví je až děsivá, a jakkoli to zní jako klišé, pozitivní myšlení je jedním z faktorů, které do určité míry v ovlivňují nejen kvalitu našeho života, ale i délku. Obranou proti informační zahlcenosti, v níž má mozek tendenci extrémně senzitivně reagovat na negativní zprávy a v konečném důsledku se bát i maličkostí, je dramatickým způsobem omezit přísun jakýchkoliv zpravodajských informací tak, abychom si jednou denně udělali základní přehled o aktuálním dění, a taky se učit vidět věci v pozitivním kontextu, a to doslova. Vnitřní hypotézu o tom, jak funguje vnější svět, si totiž vytváříme sami a prostřednictvím tzv. retikulárních formací automaticky filtrujeme podněty, které k nám přicházejí. Jinými slovy pokud svět vnímáme jako nebezpečné místo, uvidíme ho temný a plný nástrah. Proč je důležité mít soucit sám se sebou, čím začíná péče o duševní zdraví, jak si poradit s názorovými rozkoly v rodinách, jsou psychopatické rysy základním předpokladem politického úspěchu nebo jaké argumenty mluví ve prospěch fyzických trestů? S Radkem Ptáčkem jsme palčivých témat otevřeli hned několik. 00:00 Cvičení jako pojistka dlouhověkosti 05:37 Civilizační choroby a jejich původ 08:04 Mladí a jejich psychika 09:39 Hranice mezi duševním a fyzickým zdravím 12:46 Trénink pozitivní mysli 17:45 Vlastní naprogramování vs. vnímání reality 21:17 Hranice mezi vědou a ezoterikou 24:00 Absence soucitu a přiznání vlastní slabosti 28:29 Základní čtveřice péče o duševní zdraví CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIREva Holubová: Já se do politiky plést nemůžu, a nějaká bába z Tesca může?
Před 1 měsícem„Byla jsem apolitická, ale ze sametové revoluce jsem se vydrápala jako občanka, a už si to vzít nenechám,“ říká Eva Holubová, kterou k tomu, že nelze nemít názor, „trošku vycvičila“ Olga Havlová. S ní a jejím manželem se herečka seznámila za minulého režimu, tehdy jim záviděla bony, které dostávali a za které si mohli koupit džíny. Pak ale viděla, že mají na Hrádečku 40 let starý dřez, který Václav Havel po každém použití vytřel, aby mu nezrezivěl. Nefalšovanou skromnost oceňuje i na současné hlavě státu Petru Pavlovi a fakt, že byl členem komunistické strany jí nebrání v tom, aby na něj byla hrdá. Sama připouští, že neví, jestli by neměla stranickou legitimaci, kdyby jí nezrušili skauta, nezažila ruskou okupaci a nezakázali Martu Kubišovou, kterou obdivuje natolik, že se setkání s ní dlouho bránila, protože se necítila hodna. Když k němu konečně došlo, byla tak vynervovaná, že místo, aby se představila svým jménem, řekla: „Dobrý den, já se jmenuju Kubišová, já vás mám, paní Holubová, strašně ráda.“ Svým názorem se v rozhovoru netají ani na ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle ní spratek, nebo na Jaroslava Duška a Petra Čtvrtníčka, které tituluje jako „hovada“. V případě svých hereckých kolegů ale vulgární označení používá s láskou. Ačkoli když dojde na Duškovy výroky o rakovině, které v mém podcastu loni zazněly a následně vyvolaly silné emoce, přiznává, že ho nedokázala poslouchat. Za ně by ho nazvala „hovadem“ zcela vážně. Jak vzpomíná na natáčení milostné scény v Pelíšcích a jaký má po bezpočtu repríz k filmu vůbec vztah? Co jí baví na hraní v seriálech? Jak se chybou systému stala katoličkou? Nebo proč zažívá na Sicílii pocit jako u Káji Maříka? I tom byla řeč. 00:00 Nezdolná a vysoce senzitivní 05:55 Slib otci a komunistická minulost 11:30 Petr Pavel a jeho příslušnost ke straně 16:19 Putin je spratek 21:01 Vliv Olgy Havlové a vyjadřování se k politice 24:56 Bohyně Marta Kubišová a diktatura konzumu CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRZměna klimatu ohrožuje potravinovou bezpečnost, odmítat Green Deal je nesmysl, říká Daniel Pitek
Před 1 měsícemProtestovat proti Green Dealu je nesmysl, říká soukromý zemědělec Daniel Pitek s tím, že opatření, která jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jsou důležitá a dobrá. Fakt, že ke klimatickým změnám dojde, nelze ignorovat a pouhou adaptací krajiny je nebudeme s to zvládnout. K tomu abychom byli uhlíkově neutrální by přitom stačilo snížit naši spotřebu o třetinu, jak vypočítal kanadský profesor českého původu Václav Smil, na kterého se Pitek odkazuje. Každopádně to, že budeme hospodařit jinak, jak v lesnictví, tak v zemědělství, je jasné už nyní a úplně jednoduše se může stát, že se tu budou pěstovat pomeranče. Jižní Morava, kdysi jedna z nejúrodnější oblastí České republiky, už je na tom dnes z hlediska výnosů obilí hůř než bramborářská Vysočina. Pitek se přitom netají obavami, že se systém začne rozpadat, což by v konečném důsledku mohlo znamenat, že člověk jako druh nebude schopen přežít. Ohrožená je už například potravinová bezpečnost ve Španělsku, což se může stát i nám, a ne nutně ve vzdálené budoucnosti. Nechce ale strašit a věří, že situace nás donutí se o půdu lépe starat. Přispět by k tomu mohl i zákon o rodinných farmách, který má podpořit životaschopnost venkova a zmírnit koncentraci moci v oboru, která je bezpečnostním rizikem. Jaký způsobem sám žije a proč se zatvrdil, k čemu bude potřeba přistoupit, abychom nežili obklopeni stepí, jsou agrobaroni skutečně problém nebo proč letos vezme tradice prvomájového polibku pod rozkvetlou třešní za své? I o tom jsme s Danielem Pitkem mluvili. 00:00 Zvyšující se extrémy a budoucnost českého zemědělství 06:18 Dobrý Green Deal a nutná opatření proti klimatické změně 10:58 Rozpad systému 16:44 Proměna lesního porostu 22:27 Nové plodiny 23:58 Ohrožená potravinová bezpečnost CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRSeriál Fallout jsem si představoval jinak. Zack Snyder má mentalitu chlapce, hodnotí Čestmír a Cival
Před 1 měsícemPetr Cífka je zpět! Filmový publicista a majitel serveru MovieZone se vrátil, abychom probrali tentokrát vlastně docela dobré filmy a seriály. S výjimkami. Mluvili jsme o Občanské válce od režiséra Alexe Garlanda, Rebel Moon 2 od Zacka Snydera, dokumentech Tady Havel, slyšíte mě? a Hranice Evropy nebo o fenoménu posledních týdnů, výborném seriálu Fallout. Jak se nám to všechno líbilo a na co se těšit příště? Dozvíte se v rozhovoru. 00:00 Témata, kterými je doba těhotná 03:58 Postapokalyptická Amerika v Občanské válce 12:24 Zack Snyder a jeho tvůrčí úpadek 18:13 Rebel Moon a všechno špatně 24:37 Potřeba televize udělat Fallout přehnaně vtipný CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRPlukovník Ivo Zelinka: Máme plán, kdyby Rusko zaútočilo na NATO. Největší umění je vyhrát bez boje
Před 2 měsíciStejně jako na moři, ve vzduchu nebo na zemi je i na informačním bojišti nutná schopnost útočit, bránit se a získávat informace, říká plukovník Ivo Zelinka, někdejší výsadkář a účastník misí v Afghánistánu, dnes velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací. V praxi to znamená, že členové jeho útvaru neustále monitorují potenciálně nebezpečné informace, jejichž závažnost vyhodnocují a na základě toho přistupují k takzvanému prebankingu nebo debankingu. V tom prvním případě upozorňují, co pravděpodobně zasáhne informační prostor, jako tomu bylo u masakru v obchodním centru Krokus na předměstí Moskvy, u kterého bylo od první chvíle jasné, že z něj Rusové obviní Ukrajince, byť se k teroristickému útoku přihlásil Islámský stát. Včasné varování před šířením takových zpráv je relativně efektivní strategií, limity jsou v její omezené trvanlivosti, funguje dva až tři měsíce. Horší je jejich vyvracení, tedy zmiňovaný debanking, protože lidská psychika reaguje na prvotní sdělení. Navíc přibližně 4 % Čechů jsou chronicky proruská, dalších 11 % k tomu má dost blízko, nejpočetnější je šedý střed a na opačném protipólu stojí atlantisté. V rámci strategické komunikace přistupuje Zelinkova jednotka ke všem vyjmenovaným jako k třídění raněných na bitevním poli. Ti, kteří spadají do první kategorie, zranění přežijí bez ohledu na to, jestli se jim budou věnovat, nebo ne. V druhé naopak nepřežije nikdo, kdyby udělali bůhvíco. A pak jsou tu ti, u kterých bude adekvátní péče rozhodující. Nejvíc pozornosti je proto potřeba upřít na nerozhodnuté, váhající a znejistěné jedince, o což dlouhodobě a nepřetržitě usilují. Stejně jako zdravotníkům ani jim služba nikdy nekončí. Co je pro společnost extrémní hrozbou, čeho všeho jsou hackeři schopní, jak se provádí psychologické operace, v jakém stavu je česká armáda a daří se jí lákat do svých řad mladé nebo jaká mylná představa koluje o výsadkářích? I tom jsme mluvili. 00:00 Vedení informačního boje 06:14 Prebanking a debanking 10:43 Strategická komunikace po vzoru třídění raněných 14:56 Absence přirozeného korektivu a co s tím 21:27 Sociální jistoty a náchylnost k ruské propagandě 25:35 Psychologické operace v praxi CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRNemáme čas zpracovávat emoce, škodí to zdraví. Ticho už je pro nás nepříjemné, říká Roksana Táborská
Před 2 měsíciHlavní věc je mít čas na odpočinek, odpovídá psycholožka Roksana Táborská na otázku, jak se vyrovnat s těžkostmi doby i těmi vlastními. Přestože to zní jednoduše, často se ve své praxi setkává s tím, že mnozí nevědí, jak se s takovým doporučením popasovat. Nejde přitom o žádné sofistikované meditace, úplně stačí se na chvíli zastavit, zaměřit na své pocity a vědomě dobíjet baterky – spánkem, chůzí nebo jinou fyzickou aktivitou, pobytem v přírodě, relaxací, rozhovorem s blízkým člověkem, to je individuální. Právě dostatek zdrojů, i když to zní jako klišé, je klíčový při zvládání náročných situací, které přirozeně přichází. Není možné se jenom vydávat a jet pouze na výkon, je potřeba to vyvážit. Člověk není bezedný kelímek, je sice schopný posouvat své limity a nezřídka je v téhle iluzi utvrzován, z dlouhodobého hlediska to ale nic dobrého nepřináší. Není přitom výjimkou, že si lidé myslí, že cítit se špatně je normální. Není, je to první známka, že něco není v pořádku. Duševní zdraví není samozřejmostí, je potřeba o něj pečovat stejně jako o to fyzické. Nutně to přitom neznamená, že by každý potřeboval terapii. Ta může být v případě nevhodně zvoleného kontaktu dokonce nebezpečná. Jasným radám a 100% návodům na život, jakkoli jsou úlevné, radí Táborská se spíš vyhýbat, od odborníků nezaznívají. Čím dalším podpořit psychiku a snížit stres, která skupina obyvatel je z hlediska sebevražd nejrizikovější, proč se víc než polovina mladých lidí necítí dobře nebo v jakém životní období nejčastěji propuká duševní onemocnění? I tom jsem mluvil s letošní držitelkou ocenění 30 pod 30 magazínu Forbes. 00:00 Ukrajinský původ a motivace studovat psychologii 04:47 Psychicky náročná doba 08:06 Emoční gramotnost 09:40 Proč se víc než polovina mladých necítí dobře 12:32 Sebepoškozování a proč k němu dochází 18:14 Jak rozpoznat, že se dítě poškozuje a co dělat 23:20 Jak podpořit zatíženou psychiku CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMarek Wollner: Podle Babiše jsem psychopat, šéf ČT je neviditelný. Zničili mi kariéru
Před 2 měsíciByl to očistec, hodnotí Marek Wollner uplynulé dva roky, kdy čelil nařčení ze sexuálního obtěžování a šikany, které ho stálo pozici šéfredaktora reportážní publicistiky veřejnoprávní televize.Jak nás sítě manipulují? Twitter je nástroj propagandy, Musk pomáhá Trumpovi k moci, říká Josef Holý
Před 2 měsíci„Fascinuje mě, že se v roce 2024 bavíme o tom, jestli jsou naše mozky ovlivnitelné a média utvářejí náš pohled na svět,“ netají se programátor a publicista Josef Holý svým údivem nad společenskou diskuzí o faktu, který ve svůj prospěch zneužili nacističtí i komunističtí vůdci a lidstvo za něj zaplatilo stovkami milionů životů. Přestože 20. století je prakticky historií propagandy, která se utrhla ze řetězu, nepoučili jsme se. Informace o světě kolem nás, politice, krizích, kauzách i válkách získává stále větší část populace z informačních platforem, které nejsou neutrální a které s nálepkou start-upu dlouho zůstávaly neregulované, ačkoli dávno generovaly multimiliardové zisky. Jejich cílem přitom není suplovat debatu ve veřejném prostoru, prioritou jsou jejich obchodní zájmy nebo hůř ty mocenské, což je slovy Holého případ někdejšího Twitteru, dnešní sociální sítě X. Nejvíc nesmyslnou akvizici v byznysové historii, na kterou si Elon Musk půjčil 44 miliard, si podle něj jinak než jako investici do čistě propagandistického nástroje, který má dostat Donalda Truma zpátky k moci, vysvětlit prostě nejde. Buď, jak buď, jedno je všem aplikacím společné, vzhledem počínaje a vyhodnocováním informací konče usilují o naši pozornost, a to dějinami prověřeným způsobem – s využitím emocí, protože právě ty vyvolávají reakce. V sázce je přitom dost možná mnohem víc než jen čas promarněný scrollováním záplavou emotivních příspěvků. V čem spočívá skutečné nebezpečí TikToku, proč není na místě se smát exministryním Schillerové a Dostálové, je regulace cestou k ochraně uživatelů nebo ohrožení svobody slova a co byl obrovský produktový omyl? I to jsme probrali v rozhovoru s Josefem Holým, o který jste si psali, a já jsem moc rád, že jsem ho pro vás mohl natočit. 00:00 Přehnané strašení? 04:12 Sociální sítě vs. média a jejich boj o pozornost 09:22 Vědomí algoritmů a pokřivený obraz reality 17:38 Svoboda slova 21:37 Twitter jako nástroj propagandy 25:02 Motivace Elona Muska CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 82 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRVlastislav Bříza: Utíkat před válkou? Musíme zůstat a bránit vlast. Ruské děti se učí nás nenávidět
Před 2 měsíciCo je v civilizovaných zemích normální, u nás není, pozastavuje se Vlastislav Bříza mladší nad českým přístupem k obraně vlasti. Zatímco pro naše polské sousedy je to otázka osobní cti a prestiže, v Česku je vlastenectví prázdný pojem, téměř synonymum nacionalismu nebo urážky. Na přímou otázku, jestli by sám v případě nutnosti narukoval a riskoval vlastní život, odpovídá bez zaváhání. Podle odborníka na mezinárodní vztahy z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy máme za co bojovat a měli jsme už v roce 1938. Ani v nejmenším mu přitom nejde o krveprolití, stejně jako ti, kteří volají po míru, chce ho i on, ale aniž by musel rezignovat na čest. A to je momentálně nemožné, protože Rusko je ochotno vyjednávat, pouze když ztratí převahu a je k tomu donuceno. V současné situaci je Bříza přesvědčen, že by přistoupilo jedině na faktickou kapitulaci Ukrajiny. Věřit Vladimiru Putinovi, že by se s ní spokojil, přitom nelze. Ruská hrozba přitom není otázkou následujících pár let, ale generací. Invaze na Ukrajinu se totiž nezapsala jen do historie, ale i do ruských školních osnov. Ty v souladu s kremelským režimem děti učí, že jejich největším nepřítelem jsou státy NATO nebo že druhou světovou válku vyprovokovalo Polsko. V největší zemi světa tak vyrůstá generace, která bude bytostně nenávidět Západ. Proč nemůže být Severoatlantická aliance nikdy poražena, kdy ruský prezident zacouval, kdo je válečný štváč nebo jakou pozitivní roli může sehrát bývalý a možná budoucí prezident Trump? Nejen odpovědi na tyhle otázky zaznívají v dalším z mých rozhovorů s Vlastislavem Břízou, kterého jste si tak oblíbili a kterého jsem proto po čase zase pozval. 00:00 Vlastenectví v civilizovaných zemích a u nás 04:37 Proč jsme se měli bránit v roce 1938 i dnes 09:17 Vidina míru a jeho cena 14:19 Putinova důvěryhodnost 18:43 Nenávist k Západu jako součást školních osnov 22:54 Role Trumpa, Orbána a Pellegriniho 27:05 Neporazitelnost NATO CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRPutinovi vycházelo, na co sáhnul. Ukrajinu mohl mít bez boje a Západ k tomu, říká Stanislav Krupař
Před 2 měsíciJsem asociál, říká o sobě fotograf Stanislav Krupař s tím, že jeho životní dráha bohužel není rovnoběžkou, ale jde úplně na štorc skoro vůči všemu. Ani neví, jestli je mu v tom dobře, zkrátka to jinak neumí. Polovinu dospělého života díky, nebo kvůli tomu, záleží na úhlu pohledu, strávil v Rusku, hlavně na Sibiři. To, co měl na největší zemi světa rád, se mu s vypuknutím války úplně uzavřelo a odcizilo a asi už to tak zůstane. Vízum mu sice vyprší až v září, a tak si pohrává s myšlenkou, že by se do Tuvy ještě jednou podíval a s místními se rozloučil, ale děsí ho představa, že mu FSB podstrčí nějaké drogy nebo cokoli jiného, protože si potřebuje vyřídit účty s českými politiky, což by se reálně mohlo stát. Režim ho dobře zná a nástupci KGB jsou králi celé federace. Doteď nerozumí tomu, proč Putin před dvěma lety konflikt takovým způsobem vyhrotil, když Ukrajina byla v mizerném stavu, její bývalý prezident Porošenko byl stíhaný za vlastizradu a ten úřadující, Zelenskyj, měl 25% podporu. Zatímco ruské hlavě státu tehdy vycházelo všechno, a kdyby počkal, mohl svého dosáhnout mnohem elegantněji. Nejenže by schramstnul Ukrajinu celou a bez boje, ještě by si totální závislostí na ruském plynu podmanil Evropu. Krupař nikdy nezapomene na ráno, kdy se 24. února 2022 probudil v Avdijivce, pouhé tři kilometry vzdálené od ruských pozic. Od té doby se na ukrajinském území necítí bezpečně nikde. Pro Ukrajince jsou důsledky války logicky ještě fatálnější. Žijí ze dne na den, nikdo neplánuje. O tom, že bylo lepší se vzdát, nikoho mluvit neslyšel, pravdou ale je, že vojákům síly i energie bojovat dochází. Většina nejlepších už padla. O životě mužů, kteří šli dobrovolně bránit svoji vlast, nezřídka rozhodují velitelé se sovětskými manýry, pro které je mnohdy důležitější, jestli se vrátil z akce kulomet než člověk. A ruská výroba dronů zatím jede naplno… Kde v tom všem zůstává malé lidské štěstí, co je základním předpokladem pro přežití nebo jaké je to mít přátele mezi Tuvinci, kteří mají pověst chirurgů bez diplomu, si poslechněte v celém rozhovoru. 00:00 Síla fotky a potřeba vážit slova 05:08 Na štorc životem od šamanů do zákopů 07:15 Frustrace, odcizení Ruska a nepochopení Putina 14:08 Probuzení do války 16:51 Rozdělené ukrajinské rodiny bez budoucnosti 20:12 Konec války, sovětské velení a mrtví snajpři 27:16 Vyrovnávání se s všudypřítomnou smrtí CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRDítě jsem nechtěla. Expřítel mi ho chtěl vyříznout z břicha, říká koreanistka Nina Špitálníková
Před 2 měsíciZa svoji knihu Svědectví o životě v KLDR získala ocenění Magnesia Litera, psaní pro ni ale není ničím, čím by podmiňovala svou existenci. Spíš naopak, když nepíše, je jí dobře. Citově nezahořela ani pro studium koreanistiky, přestože je první Češkou, které po Sametové revoluci povolil Kimův režim studovat na univerzitě v Pchjongjangu, a jedinou ženou na světě, kterou tam pustil dvakrát. Zpětně se tomu dost diví, protože než poznala severokorejský výslech, vysloveně dráždila soudruhy bosou nohou a v bláhovém přesvědčení, že s pasem demokratické země se jí nemůže nic stát, porušovala kdeco. Pak už byla mnohem opatrnější a dnes by ji tenhle propagandistický výlet za hranice jedné z nejuzavřenějších zemí světa pravděpodobně vyšel na 10 až 15 let vězení, protože to, co dělá, definuje severokorejský zákoník jako špionáž. Než se stala nepohodlnou, přála si být japanoložkou, na obor se ale nedostala. Taky nechtěla nová a větší prsa, ale rozsáhlý nádor se jí o ně postaral a ona se dva roky vyrovnávala s posttraumatickým syndromem označovaným jako Frankenstein body. A stejně neplánované bylo i její mateřství, ke kterému ji přemluvil expřítel, aby jí během těhotenství posílal zprávy, že jí vyřízne dítě z břicha, a šest let se s ní soudil o alimenty, zatímco se stala milující matkou samoživitelkou. Nejen to je Nina Špitálníková, která toho o sobě i o životě v Severní Koreji prozrazuje daleko víc. Třeba příznačnou historku o tom, jak se Kim Čong-un snaží navázat na kult osobnosti svého dědy Kim Ir-sena a ve svém nedávném proslovu vyzýval ženy, aby více rodily, což ho přivedlo až k slzám nad prázdnými dělohami soudružek. Problém byl v tom, že v auditoriu byly soudružky 60+, jejichž dělohy už naplněny rozhodně nebudou, takže si všichni akorát svorně pobrečeli. Ne všechny historky a svědectví jsou ale takhle komické. Ostatně poslechněte si sami. 00:00 Vztah k Severní Koreji, psaní knih 06:07 Nádor, nová prsa a posttraumatický syndrom 12:40 Studium koreanistiky a cesty 15:21 Nechtěné těhotenství a výhrůžky expřítele 21:51 Samoživitelkou v Česku 29:48 Rasismus, synovy dlouhé vlasy a nalakované nehty CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRPetr Uhlík: Smrt kolegy mi změnila život. Dva dny jsem nejedl kvůli výčitkám
Před 2 měsíciRole sadistického sériového vraha a kanibala Hojera byla pro Petra Uhlíka kýženým oceněním jeho herecké práce, ale taky mimořádně náročnou psychickou a fyzickou zkouškou, která se podepsala na jeho zdraví i vztahu. Že balancuje na hraně, zjistil až zpětně. Během natáčení jednoho z nejlépe hodnocených seriálů posledních let Metoda Markovič byl postavou natolik pohlcený, že nebral v potaz obavy své ženy, ani varovné signály svého těla. Neuvědomoval si je, chtěl do toho dát 100 %. To první se projevilo nedorozuměním a paralýzou partnerského soužití, to druhé sžíravými pocity z vlastního fyzična, které byly důsledkem extrémního hladovění a následného přejídání. Po něm přicházely výčitky, nadměrné užívání tablet na odvodňování a neustálé pozorování se v zrcadle. Rozjetou poruchu příjmu potravy zastavila další práce, proto se zdráhá říkat, že ji dokázal utnout. Svoje pochybnosti a pochybení nezastírá, věří, že otevřenost je cestou, jak nebýt kompromitován. Není pak čím. V jednu chvíli se svěřil i s tím, že mu v den rozhovoru umřela babička. A tak jsme mluvili o smrti jeho blízkých a způsobu, jakým se s ní vyrovnává, o hledání sebe sama a jistotách, na které občas zapomíná, nebo touze přestěhovat se do Sudet a živit se vlastníma rukama. Jakkoli tíživě to možná zní, nejednou jsme se zasmáli. Ostatně poslechněte si sami. 00:00 Herecké ego, upřímnost a manželství 04:58 Životu nebezpečný Hojer 08:51 Porucha příjmu potravy a terapie 11:32 Škatulka vyšinutého a expresivní herectví 16:41 Smrt blízkého člověka 21:30 Duchovní život a hledání sebe sama 26:26 Aktuální nadšení a touha přestěhovat se do Sudet CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRFedor Gál: Na Slovensku žijou trochu hloupí lidé. Válka je za humny, zítra může být tady
Před 2 měsíciŽasnu nad tím, co Slováci dělají před volebními urnami, říká sociolog Fedor Gál s tím, že jeho krajané jsou hodní, ale taky hloupí a naštvaní. Projevem jejich hlouposti je masový příklon k sebevražedným politickým, ideologickým, náboženským nebo osobním strategiím, které jim neprospějí dnes, ani zítra. Naštvaný je každý na něco jiného, pro téměř polovinu obyvatel Slovenska jsou slova jako liberál, intelektuál nebo demokracie sprostá. Společnost jako kdyby se pořád chvěla v jakési křeči. Netají se proto tím, že v Česku se mu žije mnohem líp. Čechy považuje za sofistikovanější, méně emotivní a schopnější citlivěji pracovat s vlastní racionalitou. Elity nicméně selhaly v obou zemích. Totálně se vykašlaly na bezprostřední kontakt s lidmi za hranicemi Prahy i Bratislavy, neznají prostředí, ve kterém žijí, ani jejich každodenní starosti. Kdyby chtěl být patetický, tak řekne, že svoboda má smysl jen tehdy, když jde ruku v ruce s odpovědností. Tomu, že řešením je dialog, přestává věřit, ale člověk se o něj musí snažit i v těch nejbeznadějnějších situacích. Ve chvíli, kdy narazí, je potřeba se začít bránit. Až tahle nutnost nastane, skuteční lídři se podle něj objeví. Listopad 1989 je toho důkazem. Jakým způsobem ho v životě ovlivnil antisemitismus, komu přičítá vinu za to, že se Slovensko nedokázalo vyrovnat se svou minulostí, co způsobí válka na Ukrajině, co se začátkem 90. let naučil o kampaních a čeho se bojí? I o tom jsme s Fedorem Gálem mluvili. 00:00 Trochu hloupí Slováci a jejich sebevražedné strategie 04:35 Negativní duch doby 07:16 Mnohem lepší Česko, sociální bubliny a politici 11:27 90. léta na Slovensku a testovací peklo 15:11 Válka a populisté 21:00 Nacionalismus, selhání elit a smysl médií CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRJaderná válka nejde vyhrát. Rusko blafuje, Putin si hraje se strachem, říká Martin Svárovský
Před 2 měsíciNutíme Ukrajinu bojovat s jednou rukou za zády, říká bezpečnostní analytik Martin Svárovský s tím, že Severoatlantická aliance nebo USA by se na jejím místě bez raket dlouhého doletu, po kterých napadená země už přes rok volá, do žádných akcí ani nepouštěly. Ona ale nemá jinou možnost. A co víc, scénáře dalšího vývoje války pro ni nejsou tak skeptické, jak je tuzemská i zahraniční média vykreslují. Rusko sice přešlo na válečnou ekonomiku, ale třeba produkce tanků nestačí krýt jejich ztráty. Jeho zbrojní výrobě přitom nechybí jen technologie, naráží mimo jiné na to, že neumí vyrobit kuličková ložiska. A tak pálí staré sovětské zásoby, které se tenčí, a na frontě jsou díky tomu k vidění různá vozidla včetně čínských golfových vozíků. Pravdou nicméně je, že ochota kremelského režimu posílat další a další lidi na smrt je pořád obrovská. I tak si ale Svárovský stojí za tím, že pokud pomoc Západu nepoleví, Ukrajina vyhraje. Ostatně porážka Rusů s 18 % dobytého území je podle něj zřejmá už teď. A slabost projevil i samotný Putin, když po prezidentských volbách zaúkoloval ruskou tajnou službu FSB, aby potírala teroristy a extremisty a stupňující se napětí v neruských etnikách. Jen pár hodin po našem rozhovoru došlo na předměstí Moskvy k jednomu z nejhorších útoků v zemi za poslední roky. K původnímu záznamu proto přikládám ještě doplňující komentář Martina Svárovského k aktuálnímu dění: „Islamistická stopa útoku u Moskvy je vysoce pravděpodobná, byť v tuto chvíli ještě nevíme, kdo byl jeho objednavatelem. Stopa může vést jak do Sýrie, tak do Střední Asie nebo Afriky. V každém případě má útok a jeho nezvládnutí ze strany ruských bezpečnostních jednotek destabilizující potenciál pro ruský režim. Mizí pocit bezpečí obyvatel centrálního Ruska, na kterém Putin vystavěl svou politickou kariéru. Způsob reakce (tvrdá odvetná opatření) může posílit už tak přítomné odstředivé tendence neruského obyvatelstva Ruské federace, o kterých jsme ve videu také mluvili.” 00:00 Kritické momenty ve válce na Ukrajině 06:52 Krev na rukou politických lídrů Západu 07:29 Hrozba ruských jaderných zbraní 15:44 Rétorická cvičení a sebeodstrašování 20:37 Neochota vládnoucí garnitury USA porazit Rusko 24:40 Další vývoj války 27:04 Pesimistické scénáře českých i zahraničních médií CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRTomáš Klus: V Gaze probíhá etnická čistka. Nemůžu mlčet
Před 3 měsíciUmění by mělo být angažované, myslí si zpěvák a herec Tomáš Klus a v souladu se svým přesvědčením otevřeně poukazuje na humanitární katastrofu, ke které dochází v Pásmu Gazy. Záběry tamních obyvatel, kteří živoří v nelidský podmínkách, mu trhají srdce a představa, že by jim mlčky přihlížel, nebo je dokonce přehlížel, je pro něj nepřijatelná. Že je Hamás teroristická organizace přitom nezpochybňuje ani v nejmenším, stejně jako nechce relativizovat nutnost řešit příčiny dlouhodobého napětí v regionu. Jde mu o to, aby se pozornost tuzemské politické reprezentace i médií upřela na ten aktuálně nejpalčivější problém a Palestinci přestali být dehumanizováni. Blokace humanitární pomoci podle něj není řešením, ale prakticky etnickou čistku. Pakliže tohle budeme tolerovat, tak pánbůh s námi, milé lidstvo, varuje. Zastává názor, že naší prioritou by měl být soucit a vědomí toho, že každý člověk, který probudí zájem o společenské dění a lidská práva a začne se o to intenzivně zajímat, může reálně změnit svět. Bez ohledu na to, že za své postoje čelí dosud největší vlně nenávisti a hysterie ve své kariéře, vnitřně je přesvědčený, že dělá dobře. Kdyby se chtěl „jen“ zviditelnit, tak tohle by byla poslední možnost, kterou by si vybral. Co pro něj znamená popularita? Jak reaguje na tweet podnikatele a filantropa Jana Dobrovského, že je „dobroser, který je součástí zla“, nebo co si řekl na kafi s Jakubem Železným? A jak se vůbec cítí? I na to jsem se v emotivním rozhovoru Tomáše Kluse ptal. 00:00 Vystupování proti Babišovi a lidskoprávní aktivismus 01:53 Kritizované video a diskuze o Gaze 03:41 Etnická čistka 06:52 Boj o humanitární pomoc 09:18 Hamás a dehumanizace Palestinců 14:14 Touha zviditelnit se 17:50 Potřeba emotivních vyjádření 22:38 Příčina napětí na Blízkém východě 27:02 Odpovědnost něco měnit CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMarek Dvořák: Nemocnice Motol se mi omluvila. Lidi mi na Instagramu píšou, jak ošetřit popálené dítě
Před 3 měsíciNež počet jeho sledujících na Instagramu přesáhl 30 tisíc, odpovídal na každou zprávu. Dnes jich má Marek Dvořák desetkrát tolik a přiznává, že reagovat všem už prostě není v lidských silách. Kromě influencera, kterým si v našem rozhovoru vůbec poprvé připustil, že je, je především lékařem urgentní medicíny a záchranářem.Ženy tu mají horší podmínky a film válku nezastaví, říká Radim Špaček
Před 3 měsíciŽivotem režiséra Radima Špačka se prolíná hned několik paradoxů. Zatímco jeho otec Ladislav je ztělesněním distingovanosti a společenské etikety, on se zamiloval do Indie, tamního mumraje a za nejlepší město na světě považuje Bombaj. Jinak jsou si ale podle jeho slov s tátou podobnější víc, než jsou si ochotní přiznat. Svůj celovečerní debut Mladí muži poznávají svět natočil během přerušeného studia FAMU a byl za něj nominovaný na hlavní cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Až po něm uvedl první studentský snímek, za který si pro změnu vysloužil Plyšového lva udělovaného kritiky nejhoršímu filmu roku. Nutno podotknout, že v roce 2010 získal i toho křišťálového za drama Pouta. Taky mu manželství vždycky přišlo jako církevní vynález, který vznikl, aby lidi kontroloval a ovládal, a pravděpodobně by o něj nestál, ani kdyby byl heterosexuál. Manželství pro všechny ale podporuje. Dělá to s přesvědčením, že je to dobře i pro konzervativní lidi. Nemůžou přece žít ve lži nebo v iluzi toho, že tu žádní gayové nejsou. Říkal jsem si, že už jen kvůli tomu všemu stojí za to vás s ním seznámit. Radim navíc mluvil i o tom, jak na misích v Afghánistánu pochopil, že v některých chvílích není možné být pacifistou, o uměleckém ztvárnění příběhu jednoho z nejznámějších českých sériových vrahů Viktora Kalivody, který bude k vidění v kinech od 25. dubna pod názvem Lesní vrah, nebo o tom, jak se vyrovnával se svou orientací on i jeho rodina. A vyjádřil se i k umlčené laureátce Českého lva Darie Kashcheevě a její tvorbě. 00:00 Láska k Indii, její společenské problémy a fenomén Bollywoodu 08:57 Ve dvaceti pod palbou snajprů v Sarajevu 13:35 Pohřbený pacifismus 17:34 Vztah s otcem Ladislavem 20:00 Umlčená Daria Kashcheeva 25:32 Extrémně zastoupená množina konzervativců 27:04 Queer CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIREva Adamczyková: Po smrti rodičů jsem se cítila hrozně sama, před bulvárem jsme utekli do metra
Před 3 měsíciSvětovou snowboardcrossařku a olympijskou vítězku Evu Adamczykovou předchází pověst věčně usměvavé a prdlé pohodářky, což jí začalo být poslední dobou trochu nepříjemné. Optimismus je jí vlastní, což ale neznamená, že neumí být smutná, nepříjemná a naštvaná. Nebo že navzdory své hvězdné sportovní kariéře neprožívala období, kdy byla nešťastná a pochybovala o sobě. Po olympiádě v Soči, ze které se vrátila jako „zlatý poklad“, měla pocit, že si zničila život. S odstupem 10 let je smířlivější a, jak sama říká, dospělejší. Jakkoli to bylo „hustý“, nic z toho by nevrátila. Vyčítat si nechce ani to, že v době, kdy byl její táta nemocný, byla často pryč. Na závodech byla i v den, kdy umřel. Mohla zůstat, ale přání držet ho za ruku předtím, než naposled vydechne, by se jí asi stejně nevyplnilo. Uvědomila si, že je to velká vzácnost a podaří se to málokomu. Skoro to stihla s mámou. Ta odešla rychle. Tak rychle, že si po smrti Evina otce, o kterého roky pečovala, nestihla ani odpočinout, natož jet na Aljašku, kam se chtěla podívat. To mrzí Evu nejvíc. A taky to, že na ni v pubertě byla drzá. Když to říká, nebrečí. Se ségrou si občas dělají srandu, že mají srdce z kamene. Podle mě ho mají na pravém místě, což zachycuje nejen tenhle rozhovor, ale taky dokument Efka: Nejrychlejší holka ve vesmíru, na který jsem se v rámci přípravy podíval. My jsme kromě toho mluvili taky o víře, StarDance, terapiích nebo otázce mateřství. 0:00 Nálepka nonstop veselé Evy 3:35 Být vzorem a naplňovat očekávání 6:03 Zranění, strach a konec sportovní kariéry 13:35 Zájem bulváru a otázka mateřství 17:28 Manžel a rodinné zázemí 18:42 Smrt rodičů 25:38 Závody a výčitky CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRDemokracie je reálně v ohrožení, ale Fico není Slovensko, upozorňuje bratislavský primátor Vallo
Před 3 měsíciFico není Slovensko, Fico nejsou Slováci a budu rád, když nás tak budete brát, říká bratislavský primátor a architekt Matúš Vallo. Zastánci demokracie se podle něj dopustili základní chyby, když podlehli přesvědčení, že ji po roce 1989 vybojovali navždy. Přitom ve skutečnosti je třeba o ni bojovat skoro každý den, každý svou prací a konkrétními činy. Navzdory tomu, že teď jeho zemi hrozí ovládnutí veřejnoprávních médií, všemožných kontrolních funkcí státu, policie a jde diplomatickou cestou vedoucí k izolaci od Evropské unie, chce být optimistou. Ostatně těžké časy Slováci už zažili. Fakt, že se Robert Fico stal znovu premiérem, je bolestivý, ale vrátil se do čela jiné společnosti, než na kterou byl zvyklý. A Vallo pevně věří, že ta se nenávisti a nesmyslům, které živí, dokáže ubránit. Vzdát se odmítá i své vize, že z Bratislavy udělá současné evropské město s kvalitním veřejným prostorem, byť si kvůli tomu vysloužil nálepku zlého městského liberála a někdy musí dělat nepopulární rozhodnutí, jejichž správnost ukáže až čas. Už od svých studií na Kolumbijské univerzitě je ale přesvědčený, že právě veřejný prostor ovlivňuje to, jak se lidé cítí a v důsledku toho také chovají k sobě navzájem. A on má v popisu práce zlepšovat lidem život a chce v tom pokračovat. Jak hodnotí blížící se prezidentské volby na Slovensku a jejich favority? Jak je možné jednou lavičkou ovlivnit česko-slovenské vztahy? Proč jsou ve městech důležité cyklostezky? Nebo co by změnil v Praze? I to jsme probrali s Matúšem Vallo. 00:00 Bolestivý návrat Roberta Fica 04:08 Reakce na současnou vládu 08:38 Prezidentské volby a jejich favorité 10:06 Bratislava a zlý městský liberál v jejím čele 13:42 Populistické kroky a kontroverzní cyklostezky 16:15 Politické ambice 17:52 Lavička česko-slovenského přátelství 22:19 Veřejný prostor a jeho vliv CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 51 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRJan Bendig: Dokážu, že v kauze „mouka“ nemám prsty. Takhle mě máma nevychovala
Před 3 měsíciS Janem Bendigem jsme se domlouvali na rozhovoru v posledních měsících několikrát a vždycky do toho něco přišlo. Nejdřív kniha Roma boy, která vzbudila mimořádný zájem médií. Zpěvák v ní popisuje svou cestu z romského ghetta před zraky více než třech milionů diváků, kteří v roce 2009 sledovali hudební show Česko Slovenská SuperStar a poslali tehdy šestnáctiletému soutěžícímu tolik hlasů, že se stal druhým nejúspěšnějším Čechem soutěže (lepší už byl jenom Martin Chodúr – poznámka pro pamětníky). Pak incident s moukou, kterou ho při příchodu na slavnostní vyhlášení ankety Český slavík zasypal neznámý muž a který z Bendiga udělal oběť potenciálního rasistického útoku. Z té se před pár týdny stal na základě vyjádření kriminalistů z odboru extremismu a terorismu, kteří napadení označili za zinscenované, spolupachatel a vlnu solidarity vystřídala tsunami nenávisti. Samotného mě proto zajímalo, kdo přijde do studia, jak zvládá čelit enormnímu náporu emocí a čím chce prokázat svou nevinu, na které trvá. Odpověď nechávám na vás. 00:00 Co se doopravdy stalo na Slavíkovi 04:11 O vyjádření policie 06:11 Jak přesvědčit lidi o nevině 09:18 Společné fotky s pachatelem 11:30 Proces a důkazy v něm 13:28 Výchova a nátlak 16:09 Prohlášení a práce policie 17:32 Kim Kardasian a zinscenované PR 20:35 Rasismus a romská komunita 24:30 Újma na cti CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRDuna 2 je skvělá, ale… Oppenheimer je nejslabší film, hodnotí hollywoodské trháky Čestmír a Cival
Před 3 měsíciProtože jste si o to psali, sešli jsme se po čase ve studii znovu se šéfredaktorem magazínu Moviezone a taky scenáristou Petrem Cífkou a natočili pro vás bonusový filmový speciál. O čem budeme mluvit, bylo přitom doslova nad slunce jasné. Naší pozornosti nemohl uniknout jeden z nejočekávanějších snímků letošního roku – Duna. Zatímco Petr v druhé části filmové adaptace kultovního sci-fi románu nachází hodně divácké rozkoše, můj zážitek ovlivnila znalost knižní předlohy. Mám ji hodně rád a měl jsem proto hodně velká očekávání, která s sebou přinesla i zklamání, jak už to tak bývá. Shodli jsme se ale na tom, že podívaná je to pořád nádherná a mimořádně skvěle obsazené. V čem jsme jednotní nebyli, jsou naše názory na další hollywoodský blockbuster, kterým je Oppenheimer. I k němu nebo k Barbie jsme se v souvislosti s blížícími Oscary vrátili. A bez povšimnutí jsme nenechali ani výroční ceny České filmové a televizní akademie, které budou rozdány v sobotu 9. března. Pokud vás zajímá, komu bychom dali Českého lva my, který superhrdina je na poli animovaného komiksu bezkonkurenčně nejlepší, nebo na jaké další novinky se letos v kinech těšíme, stiskněte „play“. A v komentářích nám napište, jaké filmy baví v kinech vás. 0:00 Duna a její nevyužitý potenciál 4:52 Vzdálená knižní předloha 7:30 Nedokonalý casting 13:22 Nejlepší film Denise Villeneuva 19:16 Kdo vyhraje Českého lva a Oscary CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 48 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRVe zdravotnictví se blíží zemětřesení, nejsou peníze a stát nechce platit, říká lékař Tomáš Hauer
Před 3 měsíciČeské zdravotnictví je jako dobře trénovaný maratonský běžec, který má cílovou pásku téměř na dohled, myslí si lékař Tomáš Hauer. Zdánlivě dobrou zprávu vzápětí upřesňuje s tím, že jde o závodníka na pokraji zhroucení, který sotva klopýtá. Jinými slovy stojí systém na dobrých základech, ale dva ze základních stavebních kamenů se teď bortí. Katastrofální je personální situace i nedostatek financí ve veřejném zdravotním pojištění. Požadavky na stále lepší služby dostupné všem a vyšší platy ve zdravotnických i nezdravotnických profesích rostou, ale brát už není kde. V horizontu deseti let tak budou některé odbornosti prakticky nedostupné. Problém je podle něj v tom, že mentálně žijeme v socialismu. Neumíme rozlišit špatnou medicínu od dobré, a tu ohodnotit, a za standardní péči platíme poměrově míň, současně za specializovanou léčbu čím dál víc, což je objektivně neudržitelné a potenciální pád Vojenské zdravotní pojišťovny je toho důkazem. Vykrmili jsme si zlaté prase, které když začne kvičet hlady, tak mu zatím každá vláda přisypala, aby udržela sociální smír. To ale není řešení. Co jím je? Měli by být pacienti spoluzodpovědní za své zdraví, a jakou roli v tom hraje negativní motivace? Máme moc nemocnic? Ztrácí medicína svou prestiž? Kdy si volat záchranku? A co ho na jeho práci pořád baví? Na tyto a další otázky mi odpovídal Tomáš Hauer a servítky si přitom rozhodně nebral. 0:00 České zdravotnictví jako klopýtající maratonec 1:58 Hroutící se základní kameny 4:15 Otázka prestiže a peněz 11:10 Ambulance hynoucí na úbytě 14:28 Socialistické přemýšlení 17:37 Kdo a co bude platit 21:03 Pojišťovny v deficitu 23:25 Vykrmené zlaté prase jako záruka sociálního smíru 25:36 Politici bez vize CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRJiří Macháček: Lidi jsou nejkrutější stvoření. Nebrat se vážně je jediný způsob, jak přežít
Před 3 měsíciHerce a frontmana kapely Mig 21 Jiřího Macháčka předchází pověst baviče, a tak mě zajímalo, jestli je pořád takový šoumen, jak se o něm říká. Bezelstně odpovídá, že neví. Rozhodně se ale pořád snaží bavit sebe, protože věří, že teprve když se člověk dokáže zasmát sám, může rozesmát i ostatní. Nezřídka mu přitom cukají koutky nad vlastní neschopností. Nebrat se vážně pokládá za jediné možné východisko z naší existence. Když zvážní, připouští, že ho napadá, jestli celé lidské pokolení není jen nepovedený experiment, protože oproti jiným formám života dokážeme být až nečekaně krutí. V dějinách bylo sice pár světlých chvil, ale nejen válka na Ukrajině je jasnou ukázkou toho, že ač lidi, chováme se nelidsky. Sledovat síly ohrožující lidskoprávní a demokratické hodnoty a upozorňovat na ně považuje za občanskou povinnost. Handlovat při tom s počty fanoušků odmítá. Radši o některé z nich přijde, než by se tajil svými postoji a zpronevěřil sám sobě. Slevovat ze svých přesvědčení nemusel ani v herectví, byť bylo pár případů, které ho utvrdily v tom, co dělat nechce. V první seriálové roli je tak k vidění až nyní. Čím ho oslovilo právě osmidílné To se vysvětlí, soudruzi!, které od neděle 3. března vysílá Česká televize? Bude teď hrát i v dalších seriálech? Jak ne/snadné je žít s jednou kapelou čtvrtstoletí? A s jednou ženou? Nebo co bylo donedávna v troubě? To všechno prozrazuje Jiří Macháček v jednom z mála rozhovorů, na které kývl. 0:00 Sám sobě pro legraci 7:30 Fenomén Samotářů a generační propasti 12:05 Splněné herecké sny, kvalitativní nároky a seriály 17:33 Poprvé a naposled v Hospodě 21:00 To se vysvětlí, soudruzi! 23:20 Zkušenost s paranormálními jevy 25:14 Jak se bránit společenským hrozbám CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRPopulární se stala v 69 letech: V životě mi chyběl otec. Ráda hraju chlapy, říká Simona Peková
Před 3 měsíciKariéru jsem si nikdy nebudovala, byla jsem líná, přiznává herečka Simona Peková, které role Valerie ve filmu Přišla v noci vynesla nejen mimořádný zájem, ale také dvě filmová ocenění (Cenu české filmové kritiky a Trilobit) – a další (Českého lva) má šanci získat v sobotu 9. března. To vše poprvé v devětašedesáti letech. Velkou herečkou se přitom nikdy stát nechtěla, vždycky se jí cítila být. Když se teď lidé ptají, kde ji „vyhrabali“, nepřipadá si zneuznaná a nevnímá to ani jako zadostiučinění. Je vděčná, že jí chlapci, jak familiárně označuje tvůrce snímku Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara, dali dárek před smrtí. Oni by dozajista namítli, že je to nějaký blbý brněnský humor, ale ona je z Třebíče, takže brněnský humor moc neumí. Ráda říká, že ji našli čtyři metry pod zemí, protože právě tam v pasáži Alfa sídlí HaDivadlo. Na jevišti je Peková expresivní a beze zbytku se stává postavou, kterou ztvárňuje. Se stejným nasazením se před kamerou oddala i zmiňované Valerii a dotáhla to tak daleko, že byla strašně protivná i sama sobě. Pravdivost je ale to, o co jí vždycky enormně šlo, byť připouští, že cesta k ní není vždy jednoduchá. Složitost podle ní k branži prostě patří, protože aby herec uměl divákovi předat to, co si zaslouží, tak sám musí projít peripetiemi. Simonu Pekovou v tomto ohledu život nešetřil a pádů do tmy jí potkalo hned několik… Ostatně poslechněte si sami. 0:00 Popularita a pády do tmy 4:07 Ne-šťastné dětství a absence mužů v životě 9:12 Zadostiučinění a navštívenky z Kurvahošigutntág 10:08 Velká gesta, nepříjemné pravdy a role Valerie 15:41 Herecké škatulky a zneužívání režisérů 22:04 Návraty do samoty a zrnící televizor Otava 25:18 Purismus a touha zanechat stopu CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRTomáš Halík: Svět je blízko světové válce. Rusko musí být zastaveno vojensky. Jinak půjde dál
Před 4 měsíciŘíct o mně, že jsem antisemita, je jako říct o Miloši Zemanovi, že je abstinent, brání se Tomáš Halík nařčením z nepřátelství vůči židům, kterým čelí v souvislosti s Výzvou ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě. Stanovisko kabinetu Petra Fialy pokládá za příliš jednostranné. Podle katolického kněze a filozofa je odpověď na krvavý útok Hamásu ze 7. října loňského roku nepřiměřená a teroristé jen dosáhli svého – udělali z Izraele druhého viníka. Definovat střet jako spor civilizace s barbarstvím nelze, 30 tisíc životů, které má na svědomí izraelská armáda, také překračuje hranice lidskosti. Nevinných umírá moc a jejich krev má na rukou nejen ten, kdo konflikt začal, ale i ten, kdo ho eskaluje. Obě znepřátelené strany se přitom budou muset přestat démonizovat a naučit se spolu žít. To platí i v případě války na Ukrajině, kde jde o zřetelnou genocidu a pokud Putin nebude zastaven, půjde ještě dál, kopíruje totiž Hitlerovu taktiku. Nebezpečí, že velké diktatury projdou dvířky demokracie, je stále přítomné. Kromě demokratických hodnot je proto potřeba rozvíjet kulturu práva a naslouchat hlasu menšiny, která se věnuje tomu těžkému úkolu přemýšlet a vidět věci z obou stran. Jinak to se světem dopadne špatně. Halík přitom nezastírá, že obavy má. Kde v dnešní době hledat to pozitivní? Jaký je rozdíl mezi optimismem a křesťanskou nadějí? Čemu chce věnovat „zbytek svých let“ a dosáhl v životě toho, co chtěl? Nebo kdy ho církev zklamala? O tom všem i mnohém dalším jsem mluvil s Tomášem Halíkem. 0:00 Nařčení z antisemitismu a výzva k nejednostrannosti 5:20 Pochopitelná reakce Izraele a barbarství 9:20 Morální kapitál holocaustu 11:54 Další postup a diskuze v blízkovýchodním konfliktu 17:37 Politický obchod s utrpením 20:41 Putinem zkopírovaná Hitlerova taktika 24:00 Ochota Západu postavit se Rusku 26:28 Vítězství dobra nad zlem CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRKdo vyhraje volby? Babiš to vůbec nemá jisté. ODS nechápe voliče, říká Petros Michopulos
Před 4 měsíci„Máme před sebou velmi zábavný rok, co se týče politiky,“ predikuje Petros Michopulos, bývalý politický marketér, dnes podnikatel a tvůrce úspěšného podcastu Kecy a politika. Už na sklonku toho loňského bylo podle něj vidět, že se politické strany probouzí z dvouleté hibernace, řeší, jak v nadcházejících volbách uspět, a za tím účelem se porozhlíží po různých poradcích, kteří by jim s tím pomohli. Teď se začíná ukazovat, kdo si koho najal, kdo je koho ochoten poslouchat nebo kdo se jak poučil z předchozích neúspěchů. Dá se přitom očekávat, že pozornost na sebe strhnou už červnové eurovolby, u kterých volební účast zatím nikdy nepřekročila 30 %. Tentokrát je tu ale silně motivovaný šéf ANO Andrej Babiš, který „potřebuje konečně něco vyhrát, aby nebyl za úplnýho lúzra,“ čímž k aktivitě vyburcuje i své politické oponenty. Koalice Spolu si přitom bude muset ujasnit, o jaké voliče se chce opírat. Pokud o ty ve věkové kategorii 60+, což předvádí v řadě kulturně-válečných témat, tak nemá vůbec žádnou budoucnost. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan už to pochopil, a slovy Michopulosova otce, že dobrý tanečník si na parketu vždycky místo najde, teď předvádí Dirty dancing. Ten přitom nikdy nepatřil mezi jeho parádní disciplíny, najal si ale dobré taneční mistry, kteří mu řekli, jak se to dělá, a poslechl je. Vyčítat mu na tom nelze vůbec nic. Pokud chtějí ostatní ukázat, že umí tančit, mají stejnou šanci. Co bude nakonec pro výsledek voleb rozhodující a je načase začít brát Petru Fialovi míru na politickou rakev? Kdo je nejslabším článkem vlády? Proč tuzemskou ekonomiku nezachrání ani sebelepší nápad? Nebo z čeho viníme Evropskou unii neprávem? I o tom jsme s Petrosem Michopulosem mluvili a o další mimořádně trefná přirovnání při tom nebyla nouze. 0:00 Bolestivá transformace médií 2:52 Tvůrci placeného obsahu a jejich budoucnost 8:49 Šance uspět v zahraničí a v Česku 13:32 Zábavný rok a zvýšený zájem o eurovolby 16:09 Kritika politiků a její vnímání 19:45 Andrej Babiš vítězem příštích voleb 21:10 Volební průzkumy a kdo v nich umí číst 29:06 Co rozhodne u uren CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIREvropa se musí stát jadernou velmocí. Donalda Trumpa jsme potřebovali, říká Petr Boháček
Před 4 měsíciDonald Trump nebyl prezidentem, kterého Evropa chtěla, ale prezidentem, kterého trochu potřebovala, říká Petr Boháček s tím, že nás Bidenův předchůdce a současný vyzyvatel přiměl si uvědomit, že na Spojené státy spoléhat nemůžeme. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky a taky šéfa strategie společnosti TRL Space je pro vůdce republikánů dlouhodobě klíčové upevňovat svou politickou moc, v aliance, partnerství a spolupráci nevěří a svými kontroverzní výroky ohrožuje fungování NATO. Nezbývá než doufat, že právě Trumpova prohlášení evropské představitele zmobilizují a probudí k adekvátní reakci. Otázka, jestli bude starý kontinent jen kolbištěm velmocí, kde se Rusko, Čína nebo USA přetahují o spojence a vliv, anebo se coby Evropská unie stane jejich rovnocenným protějškem, zůstává bez jasné odpovědi už 15 let. Navzdory celé řadě varování. Tím posledním je probíhající válka na Ukrajině, ve které hrajeme o osud celé Evropy, Evropské unie i NATO. Ruské vítězství by totiž zpochybnilo nejen funkčnost Severoatlantické aliance, ale také uvažování o Evropě jako svébytném geopolitickém aktérovi. Aby k tomu nedošlo, bude potřeba přehodnotit původní záměr řešit veškeré konflikty diplomatickou cestou bez použití síly, s nímž EU v poválečné době vznikala, nastartovat válečnou ekonomiku a stát se jadernou velmocí. Ultimátní test jednoty nás teprve čeká a prověří, jestli je Evropa ve skutečnosti jen shlukem národních států na stejném kontinentu, nebo něčím víc. Podle Boháčka je žádoucí usilovat o to druhé, protože se nevyhnutelně blíží doba, kdy i Francie, Německo nebo Anglie budou na svou relevanci v kontextu světového dění jen vzpomínat. Na jakém příkladu se ukazuje naivita dosavadního evropského přístupu? Kolik miliard dolarů by Ukrajina potřebovala, aby dokázala zvrátit situaci na bojišti ve svůj prospěch? Jakou roli hraje ve válce Elon Musk? Kdy se uskuteční první česká mise na Měsíc? Nebo co je v současnosti pro lidstvo největší překážkou, aby se stalo meziplanetární civilizací? I na to jsem se ptal Petra Boháčka, který se zabývá mezinárodní bezpečností a vesmírnými technologie. 0:00 Trumpovy výroky jako impuls ke změně 6:00 Mobilizace EU a přechod na válečnou ekonomiku 10:39 Evropa coby jaderná velmoc 15:46 Test evropské jednoty 20:08 Naivita dosavadního přístupu 23:01 Souboj národních zájmů 24:45 Konec prozápadních vlivů CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRHubnutí mi začalo lézt na mozek, jak mě vidí fanoušci, běžně nevypadám, říká MMA bojovnice Šormová
Před 4 měsíciKdyby měla sebe samu zaškatulkovat, což nedělá moc ráda, tak by se označila za bojovnici. Zatnout pěsti totiž dokáže nejen v kleci, ale i v životě. A v rámci terapeutického výcviku o sobě nedávno zjistila i to, že občas umí být trochu… co přesně se dozvíte v závěru rozhovoru. Přijde mi nepatřičné to po MMA zápasnici Magdě Šormové opakovat, protože během našeho povídání na mě udělala úplně jiný dojem. Na profesionální úrovni se smíšeným bojovým uměním začala věnovat až na vysoké školy, tedy cca před dvanácti lety, kdy o sobě začal dávat vědět i Jiří Procházka a Karlos Vémola se po čtyřech prohrách v UFC vracel do České republiky. Do třetice mě proto zajímala její cesta na vrchol jednoho z aktuálně nejpopulárnějších sportů a podmínky, které v něm ženy mají. A taky jak jdou skloubit náročné tréninky s těhotenstvím a mateřstvím, čím si coby veganka kompenzuje v přípravné fázi na zápas zvýšený příjem bílkovin nebo jak je možné se obejít bez sponzorů. Magda je totiž v tomhle ohledu opakem obou zmiňovaných matadorů a nabídky placené spolupráce odmítá. Na to, aby se mohla soustředit výhradně na svou sportovní kariéru, si našetřila. Po roce zjistila, že jenom zápasení ji nenaplňuje. Potřebuje toho mít víc, což se jí teď úspěšně daří. Sedm měsíců po porodu stála znovu v kleci, než bude synovi rok, ráda by nastoupila k dalšímu duelu, a do toho se třetím rokem připravuje na práci terapeutky. V neziskových organizacích, které poskytují různé druhy služeb drogovým uživatelům, působila velkou část svého života. A ráda by pomáhala i do budoucna. 0:00 Kdo je Magda Šormová 2:53 Férovost MMA vs. ukradené zápasy 3:56 Vnímání a postavení žen v bojovém sportu 06:24 První zápas po porodu 08:41 Mateřství a větší opatrnost 11:06 Vyrovnávání se s prohrou 14:11 Výhody a nevýhody ženského MMA 18:25 Domácí porod 24:20 Řízené hubnutí a (ne)zdravý přístup k jídlu CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 51 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRUžívání drog nezastavíme. Musíme snižovat jejich následky, upozorňuje adiktolog Michal Miovský
Před 4 měsíciTzv. psychomodulační látky, jako jsou HHC nebo kratom, ukázaly v plné nahotě vyčerpanost a nepoužitelnost původního regulačního systému, říká adiktolog Michal Miovský. K tomu, aby se na ně mohl vztahovat zákon o návykových látkách, je nutná řada studií, které jsou jak finančně nákladné, tak časově náročné. A zatímco jejich autoři shromažďují potřebná data, trh rychlostí blesku zaplavují nové a nové syntetické drogy, které je nejen snadné a levné vyrobit, ale s využitím anonymních webových stránek, internetových objednávek a kurýrních služeb také bezproblémové doručit. Představa, že je jejich šíření pod kontrolou, je velmi naivní. S dosavadním nelegálním ochodem a zásilkami kokainu v krabicích od banánu, u kterých bylo jasné, odkud proudí, a sem tam se některou z nich podařilo zadržet, se to vůbec nedá srovnat. To je historická reminiscence, na kterou budeme chodit do kina. Stojíme na začátku nové éry. Musíme si přestat hrát na to, že jsme schopni efektivně řešit nabídku, a zaměřit pozornost na poptávku, to znamená na uživatele, na důvody, které je vedou k užívání, a současně hledat způsoby, jak společnost ochránit. Preventivní opatření přitom budou nutná nejen na úrovni jednotlivců, resp. rodin, ale celých komunit, což bylo doteď Čechům cizí. Doslova iracionální je pak tuzemský přístup k alkoholu, který Miovský považuje za vůbec nejhorší drogu. Spousta látek, která je zakázaná, má totiž významně menší zdravotní nebo dokonce společenská a kriminální rizika. Jaký je rozdíl mezi drogami a návykovými látkami? Čím je alkoholový byznys obhajitelný a státu prospěšný? Co si myslí o dekriminalizaci konopí? A je jen otázkou času, kdy se u nás rozšíří fentanyl tak masivně jako v USA a počet úmrtí s ním spojených bude rapidně narůstat? I na to jsem se ptal přednosty Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 0:00 Rozdíl mezi drogami a návykovými látkami 6:11 Společensky přijatelné drogy 9:25 Nová profese adiktolog 12:12 Vyčerpanost a nepoužitelnost regulačního systému 16:34 Historický milník a určující síla nabídky a poptávky 22:13 Naivní představy o prevenci a potřeba ji přehodnotit 25:47 Co je HHC a jeho nebezpečí CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRHrozilo, že skončím rozřezaný a zneužitý. Živil jsem se obelháváním opilců, přiznává Luděk Staněk
Před 4 měsíciLuděk Staněk je stand-up komik, scenárista, spoluautor podcastu, bývalý novinář a šéfredaktor několika magazínů nebo moderátor. Své, jak sám říká, excentrické CV přičítá především zvědavosti a překotnosti doby, v níž žijeme, resp. nutnosti médií na ni reagovat. A protože on do nich nastoupil v 90. letech a je jejich součástí dodnes, přizpůsobuje se spolu s nimi. Ze všeho nejvíc pyšný je ale na to, že proces demokratizace společnosti vůbec přežil. Zpětně totiž přiznává, že to tak být vůbec nemuselo. Mohl skončit rozřezaný, znásilněný a pohozený někde v příkopě, nebo v lepším případě závislý na některé z omamných látek, se kterými tehdy experimentoval. Formativní byly i jeho výjezdy na kempy Čtvrté internacionály, kde mladí evropští ultralevičáci vzývali permanentní revoluci a v diskuzích při tom používali tytéž argumenty, jaké jsou slyšet dnes. Rozdíl byl jen v tom, že tehdy zaznívaly z úst levičáka z pařížského předměstí, dnes je na sociálních sítích sdílí student humanitních věd, který se narodil v roce 2000. Buď, jak buď, nepřesvědčivé jsou pro Staňka pořád stejně a nadto ještě iritující, protože vede ty stejné boje. Musí. Má totiž podle svých slov reaktivní povahu. V praxi to znamená, že je schopný koukat z okna na lítající ptáčky a láteřící veverky a uklidňovat se tím, dokud nepadne vysílením, nebo nedostane hlad. Jakmile se ale venku začne něco dít, napíše o tom na sociální síť X. Jak reagoval na moje další otázky, si poslechněte v našem rozhovoru. Mluvili jsme i o tom, k čemu je dobrý humor a kde jsou jeho hranice, o generačních střetech, zásadním vlivu hudby nebo vyrůstání vedle diplomatů a otce pracujícího pro komunistickou kontrarozvědku. 0:00 Zvědavost a pochybnosti jako cesta k úspěchu 7:20 Vyrůstání vedle diplomatů v rodině estébáka 12:07 Hazard a poflakování v Belgii 19:40 Drogová scéna a závislost na pervitinu 24:00 Zásadní vliv hudby CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRExkluzivní rozhovor s Putinem: Ruský prezident byl jako strejc na oslavě, říkají Boháč a Schneider
Před 4 měsíciPrvní rozhovor Vladimira Putina pro zahraničního novináře od začátku války byl … překvapivě nudný. S Matějem Schneiderem a Vojtěchem Boháčem, odborníky na USA, respektive Rusko a Ukrajinu, jsme ho detailně rozebrali. Schneider vysvětlil, kdo je Tucker Carlson a proč právě on dostal možnost s ruským prezidentem mluvit. Vliv má totiž velký a zastupuje silný hlas protrumpovsky naladěných voličů. Ti toho od Putina ale moc nedostali, jak poznamenává Boháč. Historický výklad a výsměch, jinak vše, co už jsme slyšeli. Možná nevyužitá příležitost. Boháč taky popsal, jak to aktuálně vypadá na Ukrajině, odkud se nedávno vrátil. Situace se mění tam, ale i v samotném Rusku. Naopak moc se nemění v USA, kde budou voliči vybírat mezi dvěma muži, kteří už mají místy problémy (nejen) s vyjadřováním. Co čekat od dalších měsíců? A bude příštím prezidentem Ukrajiny odvolaný generál? Dozvíte se. 0:00 Strejcovské řeči Vladimira Putina 5:44 Manipulace, lži a vyhrocený imperialismus 7:11 Kdo je Tucker Carlson 9:40 Absurdní a servilní chování 11:17 Americké publikum, megalomanství a snaha proslavit se 15:06 Hlásná trouba trumpistické frakce 17:03 Na co se ptát ruského prezidenta 20:12 Legitimita rozhovoru 24:03 Nenaplněná očekávání 26:27 Americký pohled na podporu USA CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRMartina Hynková Vrbová: Kvůli kauze Cimický mám vztek, oběti jsou hrdinky, stát za nimi nestojí
Před 4 měsíciSoud s Janem Cimickým v ní vyvolává nejen noční můry, ale i vztek, který myslela, že v sobě nemá. Moderátorka a bývalá hlasatelka Martina Hynková Vrbová je jednou z žen, které proti někdejšímu primáři psychiatrické nemocnice v Bohnicích svědčí. O tom, že ji sexuálně obtěžuje, mluvila už v roce 2009, kdy s ním natáčela pořad pro Českou televizi. Výsledkem její stížnosti bylo pochopení tvůrců pro to, že musí odejít. Ona, ne on. Na to měl populární psychiatr příliš mnoho vlivných známých a status lékařské autority. Důvodem, proč se rozhodla prožitým traumatem projít znovu, je důvěra ve spravedlivý proces, na jehož konci bude potrestaný viník. Přiznává, že je pod tlakem, a to v zádech cítí oporu dalších obětí – hrdinek, jak sama říká. Dokáže si představit, že čelit zpochybňování, předsudkům a zažitým frázím osamoceně, může snadno vést k přesvědčení, že svět je zlý a je lepší tady nebýt. Sama zažila chvíle, kdy měla ke smrti blízko. Paradoxně kvůli tomu, že toužila po životě. Po novém životě. Tak zoufale prahla po mateřství, že byla ochotná obětovat cokoli včetně svého zdraví. Zpětně přiznává, že kdyby se s myšlenkou, že nebude biologickou matkou smířila dřív, mohla si ušetřit spoustu bolesti. Právě ta ji ale přivedla k otázce, proč dítě tak urputně chce. A protože si nedokázala odpovědět, začala se ptát dobrovolně i nedobrovolně bezdětných žen na jejich osudy. Sdílí je v knize Žiju bez dětí a některé z nich i ve velmi otevřeném rozhovoru, ve kterém jsme mluvili také o tom, jak ji ovlivnilo vyrůstání s indiánskou chůvou, o vlastní neúplnosti nebo nevyžádaných radách. 0:00 Bezmoc a známosti v kauze Cimickým 5:55 Hlavní motivace zviditelnit se 6:56 Trauma a potřeba se chránit 9:20 Tolerance vůči násilí a případ Aničky 15:58 Oběti a jejich síla 20:32 Necitlivost, předsudky a zpochybňování 25:23 Život bez dětí CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRAnna Slováčková: Tušila jsem, že se rakovina vrátí. Nemůžu si dovolit být pesimistka
Před 4 měsíci„Pokud mě má moje současná situace něco naučit, tak je to vnímat život jako něco jiného než jen práci, stres a nervování se, abych měla dost koncertů,“ zamýšlí se osmadvacetiletá herečka a zpěvačka Anna Julie Slováčková, které lékaři loni v létě znovu diagnostikovali rakovinu. Poprvé s ní bojovala před čtyřmi lety. Teď se nádor, který byl původně v prsu, dostal do plíce a uzlin kolem. Zpětně ani neví, jestli ji ta informace šokovala. Už když si šla pro výsledky, cítila, že něco není v pořádku, dlouhodobě ji trápil kašel. Když se její předtucha potvrdila, jela za tátou a strašně se rozbrečela. Poprvé a naposled. Pak si s ním dala panáka a šla do toho zase. Jakkoli odhodlaně přitom zní, přiznává, že je to náročné a jsou lepší a horší dny. Na konci každého z nich je pro ni důležité si říct: Jsi dobrá, žes tohle zvládla, teď se vyspi a ráno bude určitě líp. Pesimismu, který je jí vlastní, si nemůže dovolit, stejně jako nechat se paralyzovat strachem, nakonec všichni máme nějaký vyhrazený čas. Dané bylo i to, že návrat onemocnění neutají. Její život je veřejný od narození, navíc hraje a zpívá, takže otázkám a spekulacím, proč najednou nemá vlasy, váží o 15 kilo víc nebo ruší vystoupení, bylo lepší předejít. Bulvár přitom prosila, aby respektoval její zdravotní stav a nekontaktoval ji, ale nestalo se. Z některých komentářů se pak dočetla, že se svou nemocí jenom zviditelňuje. Ani tak nelituje, že o tom, čím si prochází, mluví od samého začátku. Sama by ocenila, kdyby jí tehdy někdo řekl, kde si koupí super paruku a šátek, jestli bude opuchlá pořád, nebo zítra už ne, a co se bude dít s jejími vlasy. Věří, že když se o tohle všechno podělí, může pomoct mladým lidem, kteří zažívají něco podobného. A reakce jí to potvrzují. Jak na ni zapůsobila slova herce Jaroslava Duška, že onkologičtí pacienti si za rakovinu můžou sami? Co znamenalo vyrůstat v rodině Patrasů a Slováčků, jak vnímá mediální obraz svých rodičů, jací jsou ve skutečnosti a kým by byla bez nich? Poslechněte si. 00:00 Poučení, zpomalení a zvyk neodmítat práci 05:08 Proč se rakovina vrátila? 07:18 Zraňující slova Jaroslava Duška 13:36 Vysilující kašel a jeho příčina 17:37 Dobré i špatné dny a paralyzující strach 22:44 Život na prvním místě 27:22 Negativní zkušenosti s lékaři CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRUmělá inteligence je politicky zaujatá. Výsledky výzkumu se falšují, říká nejcitovanější český vědec
Před 5 měsíciJeho první zaměstnání na plný úvazek bylo v Googlu. Tomáš Mikolov do něj nastoupil v roce 2012, během svého desetiletého pobytu v USA ale pracoval i pro Microsoft nebo Facebook, tedy technologické průkopníky. Aspoň s takovou představou o nich do Silicon Valley mířil a záhy o ni přicházel. Praxe totiž ukázala, že jsou mnohem pomalejší, než se zdá. A taky pragmatičtější, což je ale podle jednoho z nejcitovanějších českých vědců vlastní celým Spojeným státům. Kromě velmi schopných kolegů nebyli výjimkou i ti všehoschopní. V oboru umělé inteligence, kterému se věnuje, tak zažil falšování závěrů, publikování článků s nereprodukovatelnými výsledky, kradení nápadů, šizení na všech možných úrovních, prezentování výsledků systému, který nikdy neexistoval. Ani v nejmenším přitom nepochybuje, že se to děje dodnes. Za razantním nástupem ChatuGTP a jemu podobných jazykových modelů není žádný převratný objev, ke kterému by došlo v uplynulých měsících, využívají stejných principů jako neuronové sítě před deseti lety. Zatímco Mikolov v nich viděl potenciál už během svého studia, důvěra velkých korporací, a tudíž i ochota do jejich rozšíření investovat stovky milionů dolarů, vzrostla až nedávno. I tak jsou ale od silné umělé inteligence pořád daleko. I k jejímu vývoji by rád přispěl, věří totiž v pozitivní přínos, a přijde mu škoda, že diskuze o ní se stáčí ke katastrofickým scénářům. Těch, kteří je předestírají, bychom se stejně jako ve starém Římě měli dotazovat, pro čí dobro to dělají. Já jsem se ptal mimo jiné na to, jestli může být chatbot dobrý investiční rádce, v čem můžou být regulace EU paradoxně hrozbou, proč se rozhodl vrátit do podfinancované české vědy nebo na čem aktuálně pracuje. A došlo i na smysl života. 00:00 Největší kariérní průlom a jeden malý trik 03:41 Stagnace výzkumu a potenciál, který ostatní nevidí 06:42 Nedůvěra velkých korporací a podvodníci v nich 13:43 Umělá inteligence a její halucinace 20:30 Důvěryhodnost ChatuGTP a jeho politické názory 25:49 Chatbot jako investiční rádce CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRBabiš se zhoršuje, nechápe podstatu politiky. Volby budou cirkus, říká Jan Kysela
Před 5 měsíciVolby jsou sice označovány za svátek demokracie, ale současně vykazují rysy karnevalu a s ním spojených šklebů, masek nebo toho, že jindy platné konvence, jdou v tu dobu stranou, což v roce, kdy nás čeká troje hlasování, vede ústavního právníka Jana Kyselu k neblahé předtuše, že politická kultura bude dál upadat. K tomu, že jsme nabyli dojmu, že se vulgarity a buranství můžou někomu líbit, přispěl podle něj Miloš Zeman. Ten své invektivy vydával za bonmoty, přestože jim příznačná břitkost často scházela. Jeho epigoni už jsou jenom agresivní. Širší populistická vlna se ale nezvedá jen v Česku. Specifický slovník, který by Donalda Trumpa jako prezidentského kandidáta před 20, 30 lety naprosto diskvalifikoval a degradoval na klauna nebo šaška, z něj teď dělá autentického mluvčího části společnosti, která se cítí být opomíjená liberálními elitami, jež smrkají do kapesníku, a ne do prstů, a jedí kompletním příborem, nejenom lžící. Novým fenoménem se stalo přesvědčení, že vítězství znamená absolutní moc, které popírá hodnoty demokratických právních států, protože rozbíjí společnost a část jí eliminuje jako nelegitimní. Na tom staví svůj politický úspěch, jak zmiňovaný exprezident USA, tak expremiér Andrej Babiš. Oběma je jim přitom vlastní i to, že, ač sami enormně bohatí, daří se jim v chudých, ne úplně úspěšných a velmi často frustrovaných lidech budit dojem, že jsou ze stejného vrhu. Šéf hnutí ANO se přitom dopouští stále ostřejších rétorických figur, se kterými možná vyhraje volby, ale taky se zapíšete do dějin jako někdo, kdo přispěl ke zničení společnosti. Není liberální demokracie jen přežitým „libtardím projektem“? Jak zvládá prezident Petr Pavel plnit svou roli moderátora znepřátelených vládních a opozičních stran? Trpí Ústavní soud nedostatkem kompetentních osob? Nebo v čem by pro nás měli být inspirací obyvatelé planety Pandora z filmu Avatar? I o tom jsme s profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradcem prezidenta Petra Pavla mluvili. 00:00 Úpadek politické kultury 03:44 Buranství a vulgarity zaobalené do bonmotů Miloše Zemana 07:03 Dříve šašek, dnes autentický mluvčí 13:56 Fenomén vítěze, který bere všechno 22:16 Delegitimizace systému a proměna Andreje Babiše 28:16 Přirozená touha po míru CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIROtakar Foltýn: Válka opravdu hrozí, jsme v nejhorší situaci. Je třeba mluvit i o možné mobilizaci
Před 5 měsíciJsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku České republiky, říká armádní důstojník a bezpečnostní analytik Otakar Foltýn a poukazuje na paralelu mezi Hitlerovým a Putinovým režimem. Stejně jako tehdy, ani teď není na místě spekulovat, zda jsou výroky o hrozící válce strašením. Rusko je třetí říše v barvě a fatální nebezpečí pro celou Evropu. Předpokladem pro to, aby jeho jednotky znovu nepřekročily hranice našeho státu, je koheze a poctivé spojenectví s NATO, které je zárukou naší bezpečnosti. Jako každý spojenecký svazek je i tento založen na důvěře a na tom, že nelze jen brát. Vyžaduje ochotu bojovat a disponovat vlastní armádou i skladovými zásobami. Dobře vycvičené vojáky bychom i díky zahraničním misím měli, nicméně pro konflikt vysoké intenzity není rozhodující taktický um jednotlivých pěšáků, ale palebná síla, utajené spojení a efektivní protivzdušná obrana, což jsou extrémně drahé věci. Česká armáda přitom byla donedávna spíš kasičkou, ze které se vysypávalo, a ještě se masivně odzbrojovalo. A zatímco diskutujeme, jestli budeme dávat na obranu 2 %, a EU přislíbila roční dodávku milionu granátů, Rusko jich od začátku války vypálilo už 12 milionů, během tří měsíců získalo ze Severní Koreje dalších nejméně 800 tisíc a na vojenské účely letos vyčlení 40 % rozpočtu. Přitom čím déle budeme otálet, tím víc nás to bude stát nejen ekonomicky. Pokud připustíme porážku Ukrajiny, zaplatíme za ni životy evropských vojáků. Myslet si, že se z toho dá vykecat, tedy že zafunguje politika appeasementu, vychází z předpokladu, že diktátor se někde zastaví. Jenže diktátor se vždycky zastaví až tam, kde je zastaven, a Západ jen opakuje stejnou chybu, jaké se dopustil ve 30. letech, kdy se mohl nacismu mnohokrát zbavit a nikdy to neudělal. Češi by měli být ti první, kteří na to budou poukazovat a Ukrajině pomáhat. Že se mezi nimi najdou takoví malí šmejdi, kteří za druhé republiky psychicky zabili spisovatele Karla Čapka, a teď srovnatelným způsobem útočí na herce Ondřeje Vetchého, Foltýna strašně štve. Probrali jsme i možné scénáře dalšího vývoje, motivace kremelského režimu a kam až je ve svém odhodlání ochoten zajít, proč jsou teď drony relevantní a jakou roli sehrají do budoucna a proč tanky Leopard, systémy protivzdušné obrany Patriot, raketomety HIMARS nebo stíhačky F-16 nedokážou naplnit očekávání. 00:00 Strašení válkou a podoba Putinova režimu s Hitlerovým 03:51 Prázdné sklady a odzbrojená armáda 08:24 Poctivé spojenectví s NATO 12:24 České zděšení z mobilizace a schopnost ubránit se 14:14 Výrok Aleny Schillerové a volání po míru 16:35 Šance Ruska na vítězství 21:46 Motivace kremelského režimu 23:29 Slabá vůle Západu a politika appeasementu CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRKateřina Lišková: Sociální dávky dělaly 1/3 příjmu domácnosti. Za socialismu bylo některým líp
Před 5 měsíciZatímco stát se v současnosti samoživitelkou nezřídka znamená ocitnout se v hmotné nouzi, což ovlivňuje i svobodnou volbu z neuspokojivého, nebo dokonce toxického vztahu odejít, matkám v socialistickém Československu se mohl rozvodem životní standard výrazně zvýšit. Jak upozorňuje socioložka Kateřina Lišková z Historického ústavu Akademie věd ČR, nástup komunistů k moci přinesl ženám ekonomickou nezávislost a rovná práva ve sňatcích, ale také zvýšený zájem o kvalitu jejich sexuálního života. V době, kdy se jejich západní současnice musely vtěsnat do představy asexuálních domácích andělů, českoslovenští sexuologové realizovali výzkum, v rámci kterého od respondentek zjišťovali, co jim brání v dosažení orgasmu. Jeho výsledky pak publikovali v první sexuologické příručce o manželství, v níž párům radili, aby se brali z lásky, protože když se partneři budou vzájemně znát, milovat a respektovat, tak bude jejich vztah dobře fungovat po všech stránkách. Dnes nejenže si spousta vědců může o šetření v takovém rozsahu nechat zdát, stranou šly i sociální jistoty, a tak není divu, že si lidé stýskají, že bylo líp. Z hlediska sociálního zabezpečení skutečně bylo. Námitku, že ti, kteří volají po větší podpoře státu, znevažují základní práva a svobody, Lišková odmítá. Volba mezi demokracií a sociálními jistotami by neměla být buď, anebo. Relevantní je požadovat obojí, protože společnost je jenom tak dobrá, jak se v ní daří těm, kteří jsou na tom nejhůř. V Česku přitom podle ní neexistuje politická strana, která by byla zároveň demokratická a autenticky zvedala sociální témata. V důsledku toho se řada voličů rozhoduje mezi menším zlem a problém se zvětšuje. Mluvili jsme ale i o dalších tématech, která aktuálně rezonují ve společnosti u nás i v zahraničí. 00:00 Hostka, studenti a genderově neutrální jazyk 05:36 Sex a nezávislost socialistických žen 10:05 Rozvodem k vyšším životním standardům 12:30 Rovnost a garantované jistoty 16:33 Opomíjené sociální svobody 19:26 Volby mezi menším zlem 26:20 Zájmy státu a velký sexuologický výzkum CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRVeronika Kašáková: Terapeutka mi zachránila život. Chci, aby můj syn byl brán normálně
Před 5 měsíciNemoc svého syna nemám zdaleka tak vyřešenou jako fakt, že jsem vyrůstala v dětském domově, přiznává Veronika Sovadina Kašáková. Svého času finalistka soutěže krásy Česká Miss, dnes zakladatelka nadačního fondu, který nese její jméno a pomáhá opuštěným dětem překonávat těžkosti na cestě z ústavní péče do reálného života. A taky maminka tříletého Matyáše. Tomu byla po narození diagnostikovaná fenylketonurie, tedy metabolická porucha, při které tělo nedokáže zpracovat jednu ze základních aminokyselin, a pacient tak musí dodržovat striktní bezlepkovou, bezlaktózovou a nízkobílkovinnou dietu, jinak by u něj docházelo k nezvratnému poškození mozku. Když jí lékař diagnózu oznamoval, měla pocit, že si na ni pánbůh zasedl. A to ještě netušila, že od té chvíle bude svému synovi vážit každý pokrm, zapisovat, pokud ho nedojí, aby o to víc dostal později, a když bude chtít na pár dní odjet, vozit s sebou kufr trojnásobného množství jídla a speciálních preparátů, protože co kdyby… Ke spoustě vyšetření, nezodpovězených otázek a emocí navíc přibyl zájem médií. Jako už mnohokrát předtím se tehdy po prvotním šoku rozhodla ke všemu přistoupit s pozitivní myslí, což je, jak sama říká, jedna z mála fajn věcí, kterou jí rodiče předali. Jakkoli si uvědomuje závažnost onemocnění, nechce se strachem omezovat víc, než je nutné. To, že má svou rodinu, totiž vnímá jako obrovský dar. Kdy si připustila, že na ni máma kašle, co cítí ke svému otci, který odmítl dát souhlas k její adopci, co ji uchránilo před drogovými zkušenostmi a sexuální vykořisťováním, nebo v čem je společnost vůči dětem z dětských domovů lhostejná? Poslechněte si. 00:00 Nálepka misska z děcáku s nemocným synem 03:10 Seznamování se s fenylketonurií 07:58 Jedna rána za druhou 11:42 Pozitivní mysl a víra v boha 16:20 Přiznání: Máma na tebe kašle 21:03 Osudové setkání 22:44 Nevyzrálí partneři, domácí násilí a nevěra CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRAndrej Drbohlav: Masoví vrazi jsou nemoc společnosti, zabránit tomu nešlo, musíme se ale poučit
Před 5 měsíciMasoví vrazi jsou mnohem víc než dílem individuální patologie dílem nemoci společnosti, říká behaviorální patolog a psychoterapeut Andrej Drbohlav. Odkazem na statistiky odrážející meziroční nárůst počtu případů masové střelby a masových útoků v USA i okolních zemích ČR, nechce strašit, ale upozornit, že vstupujeme do nové kapitoly společenského vývoje, ve které bychom měli kolektivní neduh reflektovat a začít se věnovat jeho symptomům. Záměrně přitom používá plurál, protože očekávání, že protektivním a preventivním nástrojem před dalšími podobnými činy, jakým byla prosincová střelba na filozofické fakultě, se stane systém nebo stát, jsou velmi mylná, a upínání se k nim přinese jen zklamání a naštvanost. Alarmujícím faktem je, že více než 80 % pachatelů tohoto typu se krátce před svým činem někomu svěří, buďto s tím, že něco nezvládají a mají toho dost, anebo detailně popíší, že chtějí něco provést. Varovné signály ale zanikají v množství násilného obsahu ve veřejném prostoru, které se stalo základním stavebním kamenem liknavosti, necitlivosti vůči zlu, ale také strachu a úzkostí, a to nejen u dospělých. Téměř každé dítě ještě před svým 12. rokem vidí 10 000 individuálních vražd ve zprávách, animovaných pohádkách, filmech, videohrách a dalším audiovizuálním obsahu. Vizibilita a viralita zla je velmi rychlá a jednoznačně vytváří možnou půdu pro copycat effect neboli fenomén nápodoby. Pokud se stejně jako já ptáte, jak čelit bolestem doby, překonat generační propast, z čeho se poučit nebo na jaké informace bychom se měli zaměřit, odpovědi najdete v rozhovoru. 00:00 Citlivost a pozornost nastupující generace 05:04 Fenomén masových vrahů a jeho mediální pokrytí 11:58 Nadlimitní informace a vizibilita zla 16:28 Vnitřní pnutí pachatele a možnost zabránit mu 24:44 Zájem o okolí a síla komunity 28:10 Nárůst úzkostných poruch CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIRLucie Hrdá: Lidi se budou vždycky znásilňovat. Jsme vychovávaní násilí nevidět
Před 5 měsíciIntimní násilí vychází z dlouhodobých patriarchálních základů a v nějaké formě bude součástí naší kultury vždycky, myslí si advokátka Lucie Hrdá a upozorňuje, že i dnes je 90 % světového majetku ve vlastnictví mužů, což ženy determinuje k tomu, aby tahaly za kratší konec a senioři a děti za ten nejkratší.Mirai: Obdivuju Marka Ebena, nechci hyperkorektní bláboly
Před 5 měsíciPodle hudebníka Miraie Navrátila je upřímnost nade vše. Oceňuje ji na druhých a „hyperkorektně blábolit“ nechce ani on sám, proto s ní přistoupil i k našemu rozhovoru, a v jednu chvílí zaváhal, jestli udělal dobře. To když bezelstně přiznal, že si občas při psaní zapálí jointa, aby si otevřel hlavu. Nijak se tím nechlubí, uvědomuje si, že mezi fanoušky jeho kapely Mirai nejsou jen dospělí, a nechce být dětem špatným příkladem. Na druhou stranu se odmítá vydávat za někoho, kým není, protože to považuje za destruktivní. Na objednávku neumí psát ani hity, přestože dlouhodobě patří k nejhranějším interpretům tuzemských rádií a jeho písně prakticky nelze v českém rozhlasovém éteru přeslechnout. Vysvětlení pro to nemá, zato má tendenci své úspěchy relativizovat. Kromě vlastního zpochybňování ho dokážou rozhodit i hejty, které se sice snaží nečíst, ale někdy jim neunikne a je mu z nich smutno. Zklamaný byl i po vyhlášení kategorie skupin v anketě Český slavík, v níž se spoluhráči obsadili druhé místo. Ve skrytu duše doufal, že se jim podaří zopakovat prvenství, a byl by pokrytec, kdyby to nepřiznal. Mluvili jsme i o StarDance a kritice, která se na soutěž snáší, překonávání strachu a bojácnosti, která je Čechům vlastní, jízdě metrem s Jaromírem Jágrem nebo mejdanu, na kterém by se rád podíval pravdě do očí. 00:00 Pochyby a potřeba se schovat 05:15 Jak napsat český hit 06:58 Mejdan s fanoušky 08:30 Rádiové stálice 10:45 Hejty a přístup k nim 15:02 Tvůrčí svoboda vs. tlak na úspěch 18:56 Zklamání ze Slavíka 21:21 StarDance a obdiv k Marku Ebenovi CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR