Jair Bolsonaro

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se po zhruba týdenní hospitalizaci musel ve čtvrtek vrátit do věznice. Informovaly o tom agentury.

Bývalý brazilský prezident se vrací do věznice v Brasílii, kde si odpykává dlouhý trest za pučismus.

Bývalý brazilský představitel si odpykává 27letý trest za pučistické činy

Bývalý brazilský prezident, který si odpykává 27letý trest za pokus o státní převrat, trpí touto nemocí od té doby, co ho v roce 2018 během kampaně pobodal do břicha duševně nemocný člověk.

V Brazílii se rozhořel politický spor kvůli reklamě na letní plážové pantofle. Zapojil se do něj i syn krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara Eduardo, jenž na sociálních sítích vyzval k bojkotu oblíbených žabek Havaianas.

Bývalý brazilský prezident, který bude týden v nemocnici, v dopise znovu vyjádřil podporu svému synovi Fláviovi jako kandidátovi pro rok 2026

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro, který si odpykává trest 27 let vězení za pokus o převrat, se dnes podrobil operaci tříselné kýly. Agentura AFP s odvoláním na jeho manželku Michelle napsala, že operace byla úspěšná.

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro opustil vězení kvůli operaci tříselné kýly. Ta se zdařila. Do prezidentského úřadu chce příští rok kandidovat jeho syn Flavio Bolsonaro (44), který je senátorem.

Na brazilských sociálních sítích se rozhořel politický spor kvůli reklamě na žabky, tedy lehkou letní obuv. Zapojil se do něj i jeden ze synů bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, Eduardo, který vyzval k bojkotu v Brazílii oblíbených žabek havaianas. Informoval o tom ve čtvrtek deník El País.

Bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara kvůli operaci ve středu poprvé propustili z vězení, kde pobývá od konce listopadu za plánování převratu. Informovala o tom agentura AFP. Odvolává se na zdroje ze soukromé kliniky v brazilské metropoli, kde Bolsonaro zákrok ve čtvrtek podstoupí.

Bývalý prezident Brazílie Jair Bolsonaro, který si odpykává trest 27 let ve vězení za plánování převratu, byl propuštěn, aby mohl podstoupit chirurgický zákrok.

V roce 2026 se napříč planetou uskuteční hned několik důležitých volebních klání, která budou mít potenciál ovlivnit další směřování demokracií, národních ekonomik i mezinárodních aliancí. Důležitá hlasování čekají v příštím roce světové mocnosti, rozvojové země i některé členské státy Evropské unie. Jedněmi z nejočekávanějších voleb budou ty v USA. V takzvaných „midterms“, které se uskuteční 3: listopadu, tedy v polovině prezidentského mandátu Donalda Trumpa, si Američané zvolí novou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. I když se nejedná o prezidentské volby, jejich význam bude velký. Rozhodnou totiž o tom, zda bude Trump i ve druhé polovině svého mandátu schopen hladce prosazovat svoji agendu. Volby jsou také obvykle vnímány jako jakési vysvědčení úřadujícího prezidenta. Nejočekávanější volby v Evropě Viktor Orbán stojí v čele maďarské vlády nepřetržitě od roku 2010. Podle průzkumů veřejného mínění existuje velká šance, že jeho éra poznamenaná rozsáhlou korupcí a autoritářskými praktikami na konci dubna skončí. Tamní opozice je totiž aktuálně mnohem silnější než kdy dřív. Maďarská ekonomika se potýká s problémy a vztahy s EU jsou na bodu mrazu. Favoritem na vítězství je podle průzkumů strana Tisza politika Pétera Magyara. {code 1} O budoucnosti své země rozhodnou v říjnu také Brazilci, rozhodnou v říjnu také Brazilci, kteří si zvolí nového prezidenta i parlament. Klání rozhodne, jestli bude Brazílie pokračovat v levicové politice současného prezidenta Luly da Silvy, nebo se vrátí ke konzervativnímu směřování ve stylu bývalé hlavy státu Jaira Bolsonara. Ten kvůli obviněním ze zneužití pravomoci až do roku 2030 kandidovat nemůže, svoji kandidaturu už však oznámil jeho syn a současný senátor za Rio de Janeiro Flávio Bolsonaro. Zvolí si Bangladéš demokracii? Již 12. ledna půjdou k urnám také obyvatelé Bangladéše. Bude se jednat o první volby v zemi od sesazení autoritářské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové, jejíž vládu v roce 2024 smetly celostátní protesty vedené studenty. Bývalá premiérka kvůli protestům utekla do Indie a později byla ve své zemi odsouzena k trestu smrti kvůli podílu na zabití několika lidí během demonstrací. Nadcházející hlasování však doprovázejí obavy týkající se bezpečnosti, důvěry veřejnosti a schopnosti volební komise zajistit svobodné a spravedlivé volby. V zemi se aktuálně konají také protesty proti přechodné vládě premiéra Muhammada Júnuse. {code 2} V září se parlamentní volby uskuteční i ve Švédsku, kde se rozhodne o osudu současného premiéra Ulfa Kristerssona, jenž zemi se svou pravicovou vládou vede od roku 2022. Ta se v parlamentu opírá o hlasy krajně pravicové strany Švédští demokraté. Švédsko bylo dlouhé dekády považováno za symbol sociální demokracie a otevřené společnosti, v posledních čtyřech letech se však proměnilo v jakousi „laboratoř“ pravicové politiky, která se vyznačuje tvrdšími postoji k migraci, bezpečnosti i klimatu. Padne Netanjahu? Nejpozději v říjnu by měli k parlamentním volbám vyrazit také obyvatelé Izraele a to už po šesté za sedm let. Jejich hlasy příští rok rozhodnou, zda se u moci udrží současný premiér Benjamin Netanjahu. Na toho byl v roce 2024 vydán mezinárodní zatykačvydán mezinárodní zatykač kvůli údajným válečným zločinům v Pásmu Gazy. Netanjahu ve své zemi čelí také obviněním z korupce. Jeho strana Likud by aktuálně podle průzkumů sice vyhrála, parlamentní většinu potřebnou k vládnutí by však získala opozice.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro si v současné době odpykává trest ve výši 27 let a tří měsíců za plánování státního převratu. Bolsonarovi spojenci v Kongresu však usilují o snížení doby trestu na dva roky a čtyři měsíce.

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Ten si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.

Brasília - Brazilský Kongres v noci na dnešek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, který si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce. Návrh by umožnil Bolsonarovi opustit vězení výrazně dříve než za současných pravidel, a to za dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva později oznámil, že zákon bude vetovat, napsala agentura AFP, podle které však parlament může prezidentské veto přehlasovat.

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Děti bývalého brazilského prezidenta a jeho manželky se snaží udržet vliv na pravici, zatímco patriarcha si odpykává trest

Z vězení podporuje exprezident Brazílie Jair Bolsonaro kandidaturu svého syna Flávia v příštích prezidentských volbách. Toto oznámení negativně ovlivnilo brazilské finanční trhy.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro právě nastoupil svůj 27letý trest.

Nejvyšší brazilský soud potvrdil, že si bývalá hlava státu Jair Bolsonaro odpyká sedmadvacet let za mřížemi za pokus o vojenský puč.

Bývalý prezident, který má vážné zdravotní potíže, byl odsouzen za vedení pokusu o puč proti Lulovi.

Brazilský nejvyšší soud rozhodl o ponechání bývalého prezidenta Jaira Bolsonara ve vazbě. Exprezident čeká na konečný verdikt o odvolání proti trestu za plánování puče, v sobotu byl zadržen kvůli možnému pokusu o útěk.

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro poničil sledovací zařízení, které hlídalo jeho domácí vězení. Před soudem tvrdil, že měl halucinace kvůli změně léků. Měl pocit, že ho náramek odposlouchává.

Bývalý brazilský prezident, odsouzený k 27 letům vězení, strávil první noc ve vazební věznici kvůli nebezpečí útěku

Bývalý ultrapravicový prezident byl z domácího vězení přesunut do vyšetřovací vazby s tím, že se pokusil odstranit sledovací kotníkový náramek a utéct. Přečíst si více

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro skončil v sobotu ve vazbě. Objevilo se totiž nebezpečí, že by večer utekl z domácího vězení. Bolsonaro byl v září odsouzen na 27 let za plánování převratu. Do vyřízení odvolání ale dosud zůstával v domácím vězení.

Brazilská policie v sobotu ráno zatkla exprezidenta Jaira Bolsonara, sdělili jeho právníci agentuře Reuters. Podle agentury AP zadržení exprezidenta nařídil soud se zdůvodněním, že Bolsonaro plánoval útěk jen několik dní před svým nástupem do vězení. Bolsonara v září soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat a dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení. Odvolání nejvyšší soud zamítl, a podle agentury AP tak Bolsonara v příštích dnech čekal nástup do vězení.

Brasília - Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro si začne odpykávat svůj trest 27 let vězení za pokus o státní převrat. Podle médií mu dnes nejvyšší soud nařídil nástup k výkonu trestu. Soud krátce předtím informoval, že rozsudek, který trest Bolsonarovi uložil, nabyl právní moci. Sedmdesátiletý Bolsonaro se nachází od minulého týdne ve vazbě.

Bývalého prezidenta poslal brazilský nejvyšší soud do vyšetřovací vazby, aby „zajistil veřejný pořádek.“ Přečíst si článek

Brazilský exprezident údajně plánoval útěk těsně před svým nástupem do vězení. V září ho soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat. Dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení.

Bývalého pravicového populistu odsoudili k 27 letům vězení za pokus o státní převrat poté, co prohrál volby v roce 2022

Normalizování násilí na ženách dopadá na ženy ve vedoucích pozicích na celém světě i na ty, které se na takové pozice teprve chystají. Expertky tvrdí, že jde o „krocení“, tedy představu, že nikdo není před obtěžováním v bezpečí.

Brazilské vládní úřady ohlásily krátce před začátkem klimatické konference COP30 ve městě Belém pokles ničení amazonského pralesa. V období od srpna loňského roku do letošního července bylo zničeno 5796 kilometrů čtverečních pralesa, což bylo meziročně o 11 procent méně. Jedná se o nejnižší údaj od roku 2012 a třetí nejnižší od začátku měření v roce 1988, píší agentura AFP a brazilská média.

Co do počtu obětí šlo o největší policejní operaci v novodobých dějinách Brazílie, napsal server Deutsche Welle.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se odvolal proti rozsudku nejvyššího soudu, který jej v září potrestal 27 lety vězení za pokus o převrat.

Washington a Peking také před jednáním republikánského kongresmana s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vykazují známky oteplení vztahů

Rozhodne se po debatě s manželem, někdejším prezidentem Jairem Bolsonarem, a pokud jí Bůh ukáže, že chce, aby se dala na politiku.

V Brazílii lidé protesty požadují amnestii pro bývalého prezidenta Bolsonara. Ten byl v září odsouzen k 27 letům vězení za pokus o puč. Momentálně je Bolsonaro v domácím vězení.

YouTube, gigant v digitálním světě, uzavřel s Donaldem Trumpem dohodu za 24,5 milionu dolarů, aby ukončil spor o pozastavení jeho účtu před čtyřmi lety. Tato částka, v přepočtu zhruba 520 milionů korun, odráží širší debatu o svobodě projevu na sociálních sítích.

Parlament brazilského spolkového státu Rio de Janeiro v úterý schválil vyplácení prémií policistům za zabíjení zločinců. Obnovil tak legislativu z poloviny devadesátých let, která způsobila mohutný nárůst případů mimosoudního zabíjení v místních chudinských čtvrtích. Návrat této praktiky kritizují nejen lidskoprávní aktivisté, ale i bezpečnostní experti.

Příští rok bude největší demokracie Latinské Ameriky hlasovat ve volbách, přičemž Lula usiluje o znovuzvolení a jeho bývalý prezident si odpykává trest odnětí svobody.

Brazilská prokuratura obvinila Eduarda Bolsonara, syna exprezidenta Jaira Bolsonara, z maření procesu u nejvyššího soudu. Jeho otec v něm čelil obžalobě kvůli pokusu o převrat, soud jej tento měsíc odsoudil k trestu vězení 27 let. Bolsonaro mladší se podle prokuratury snažil lobbováním u amerických úřadů „zastrašit brazilské soudce, aby exprezidenta do vězení neposlali“, informovala agentura AFP.

Desítky tisíc lidí se účastní celostátní demonstrace proti škrtům v desítce největších měst zemí. Přečtěte si více

Bývalý brazilský prezident, odsouzený k 27 letům za státní převrat, se po dni stráveném v nemocnici s ušní infekcí a zvracením vrátil do domácího vězení

Bolsonarův stav se po jednom dni stráveném v nemocnici zlepšil a byl přemístěn zpět do domácího vězení. Byla mu diagnostikována rakovina kůže.

Brazilské ultrapravicové eso skončilo v úterý v noci v nemocnici, ale už bylo propuštěno Přečíst si více

Brazilský soud v úterý nařídil exprezidentovi Jairu Bolsonarovi zaplatit jeden milion realů (téměř 6,3 milionu korun) jako odškodné za kolektivní morální újmu způsobenou rasistickými poznámkami, které pronesl během svého působení ve funkci. Informovala o tom agentura Reuters.

Jair Bolsonaro v roce 2021 řekl údajně v žertu svému černošskému stoupenci, že má ve vlasech švába. Brazilský exprezident, kterého před časem odsoudili za pokus o převrat, za to musí zaplatit odškodné.

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro, kterého minulý týden nejvyšší soud latinskoamerické země poslal na více než 27 let do vězení za pokus o převrat, byl hospitalizován. Napsaly to ve úterý agentury AFP a Reuters s odvoláním na jeho syna, podle něhož sedmdesátiletého Bolsonara trápí nízký krevní tlak, zvracení a těžké škytání. Soud také v úterý nařídil Bolsonarovi zaplatit jeden milion realů (téměř 6,3 milionu korun) jako odškodné za kolektivní morální újmu způsobenou rasistickými poznámkami, které ve funkci pronesl.

KOMENTÁŘ / Brazílii a Jižní Koreu na první pohled nespojuje vůbec nic. Mluví různými jazyky, mají naprosto odlišnou historii i kulturu a dělí je vzdálenost více než šestnácti tisíc kilometrů. Přesto a…

Brazilského krajně pravicového vůdce při převozu do nemocnice doprovázela policie.

Bolsonaro opakovaně trpí problémy trávicího traktu od doby, kdy byl během předvolební kampaně v roce 2018 pobodán. Minulý týden jej nejvyšší soud latinskoamerické země poslal na více než 27 let do vězení za pokus o převrat.

Bývalý prezident Brazílie byl před pěti dny odsouzen k 27 letům vězení za to, že stál v čele pokusu o státní převrat.

Naděje Jaira Bolsonara na návrat do prezidentského křesla definitivně pohasla. Brazilský Nejvyšší soud exprezidenta a jeho spojence odsoudil k mnohaletým trestům.

V článku publikovaném v neděli v deníku The New York Times také vyzval Spojené státy k debatě o 50procentních clech, které Trump na Brazílii uvalil.

Ceny kávy jdou v posledních měsících opět prudce nahoru a na vině je zčásti i celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Maloobchodní ceny kávy ve Spojených státech v srpnu vyskočily téměř o 21 procent. To je největší meziroční skok od října 1997, upozornila CNN. Za pouhý měsíc vzrostly ceny kávy pro amerického spotřebitele o čtyři procenta, což je nejvíce za 14 let. Na komoditní burze v srpnu pak vystřelily o více než třetinu, což naznačuje, že zdražování bude pokračovat.

Bývalý brazilský prezident, kterého soud odsoudil na 27 let za pokus o státní převrat, nyní bojuje proti uvěznění a chce si udržet vůdčí roli v zemi.