Okraj

Ostrava. Město, které milujeme, ale o kterém musíme stále dokola vysvětlovat, že už není „černé“, plné smogu, uhlí a oceli. Rozhodli jsme se to změnit.

Zářijové povodně přinesly Ostravě miliardové škody. Protržení hráze na soutoku Opavy a Odry ale budí otázky. Zatímco obyvatelé věděli o problému už v neděli, krizový štáb zasáhl až v pondělí. Kdo měl o prasklině vědět jako první? Úřady i Povodí Odry reagují na otázky vyhýbavě.

Podle ministra zemědělství a ředitele Povodí Odry by přehrada v Nových Heřminovech ochránila Opavu před povodní. Analýza z veřejně dostupných zdrojů ale ukazuje, že vodní nádrž by letošní povodeň na toku pod Krnovem omezila jen nepatrně.

Náměstí, byt a hrob. Tři klíčová místa ostravské sametové revoluce vypráví příběh severomoravských disidentů. Boj proti režimu jim komplikovala propracovaná síť bezpečnostních složek. Přesto do ulic vyšli horníci i matky, aby je podpořili na cestě ke svobodě.

Alternativní televize KTV z Frýdku-Místku si získala příznivce po celém Česku. Redakce Okraj je oslovila s dotazy, jak si projekt aktivisty Ivana Smetany získal jejich důvěru. KTV se "proslavila" díky protestům proti koronaviru, teď sází na podporu antisystémových hnutí.

Nedostatek zdravotnické péče a omezené sociální služby představují pro Moravskoslezský kraj výzvu související se stárnutím populace. Jak se žije seniorům v Bruntále, centru okresu s nejstarší populací v kraji? Jakým překážkám čelí a jaké mají potřeby?

Když se vydáte na Osoblažsko, dříve či později na to téma dojde. Soužití s Romy v Osoblaze je pro tento region výzva, která se projevuje hlavně na tamní základní škole. Místní základky přitom dostávají pochvaly i ocenění. Osoblažsko je ale také unikátní úzkokolejka nebo obnova zchátralých zámků.

Po povodních čelí jeden z nejchudších regionů v Česku nejisté budoucnosti. Osoblažsko přitom nepřešlapuje na místě, nabízí levné bydlení a buduje i podnikatelské zóny. Oblast ale trápí nezaměstnanost a odlehlost. Jak bojují starostové a živnostníci v Dívčím Hradě, Osoblaze a Slezských Rudolticích?

Rozdíly ve vzdělávání mezi českými kraji jsou tématem desítky let. Proč se však mohou výsledky škol, které jsou si blízko, ale mají jiného zřizovatele, tak výrazně lišit? Ptali jsme se Jana Zemana z PAQ Research, organizace, která se dlouhodobě věnuje vlivu socioekonomických faktorů na vzdělávání.

Malotřídní škola v Heřmanicích u Oder jako centrum komunitního života obce. Proti tomu největší škola v lokalitě, která pracuje se stovkami žáků z různých prostředí. Jak probíhá vzdělávání v ekonomicky znevýhodněných Odrách a jakou roli hraje dostupnost bydlení v procesu vzdělávání dětí?

Blízkost rodiny, klidnější a levnější život nebo práce. To jsou některé z důvodů, proč se do Moravskoslezského kraje vrátili vzdělaní, zkušení a úspěšní rodáci. Přitom dříve o návratu do regionu vůbec neuvažovali. Jak se jim dnes v kraji žije?

Moravskoslezský kraj platí v době voleb statisíce za propagaci hejtmana Josefa Bělici (ANO). S mediálním domem Vltava Labe Media a Radiem Čas uzavřel smlouvy v hodnotě čtyři sta tisíc na rozhovory s hejtmanem. „Je to na hraně, ale ne proti pravidlům,“ říká expert na politický marketing Otto Eibl.

Vláda nevyslyšela starosty obcí, které nejvíce postihla povodeň, aby odložila krajské volby. Ty tak budou v řádném termínu v pátek a v sobotu. Jde o demokratické rozhodnutí? A může někdo kvůli povodni zpochybnit volební výsledky? Ptáme se politologa Michala Pinka a ústavního právníka Jana Kysely.

Zastupitelům Moravskoslezského kraje se za poslední čtyři roky nepodařilo zvrátit odchod lidí, povedlo se jim ale čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace, míní politolog Lukáš Vomlela ze Slezské univerzity v Opavě. V rozhovoru přibližuje některé kandidáty i to, k čemu jsou kraje dobré.

Jaký je život na vnitřních českých periferiích? Na Odersku jsme hledali odpovědi na otázky, proč v těchto oblastech někteří lidé zůstávají a jiní odcházejí. Zároveň jsme se pokusili pochopit, jak místní vnímají svou situaci v kontextu regionálního i celostátního rozvoje a rozhodování.