Květy

Pašijový týden je za svou polovinou a školákům začínají velikonoční prázdniny. Po sérii zamračených dnů se konečně hlásí o slovo slunce a spolu s ním i teplejší jarní dny. Jakou předpověď meteorologové slibují?

S lehkou přezíravostí – a vědomím, že si to může dovolit – tvrdil, že o herectví nemá valné mínění. „Je to vlastně služební povolání. Ale přesto někdy krásné.“ Na jevišti i před kamerou bylo těžké se mu vyrovnat. Měl všechno dopředu a do posledního detailu promyšlené a vynikal vytříbenou technikou.

Cestovní pojištění už dávno není jen papír navíc řešený na poslední chvíli. Nikdy nevíte, co se může stát. A vlastně ani nezáleží na tom, kam vyrážíte a na jak dlouho. Lepší je být připraven, než nemile překvapen.

Málokterý příběh ze světa spáleného benzínu připomíná hollywoodský scénář tak věrně jako osud tichého Australana. Jack Brabham nebyl typickým hrdinou z plakátů, který by oslňoval davy naučenými úsměvy. On totiž raději trávil čas v montérkách pod vozem než s lahví sektu na stupních vítězů.

Zelený čtvrtek, který letos připadá na 2. dubna, představuje pro křesťany velmi důležitý den. Nese se ve znamení přísného půstu, modliteb a večerní bohoslužby. Ta zahajuje i hlavní část Velikonoc, tzv. triduum – velikonoční třídení.

Od smrti mima Borise Hybnera dnes uplynulo deset let. Možná, že kdyby v mládí věděl, že si tzv. na stará kolena pořídí dvě děti, žil by střídměji. Bojoval se závislostí na alkoholu a byl silný kuřák. Prodělal rakovinu tlustého střeva, v 74 letech ho skolily dva infarkty. Jeho umění však žije dál.

Zatímco někteří z nás považují za vrchol sportovního výkonu i pouhé natažení se pro ovladač od televize, existují jedinci, kteří mají ambice zapsané přímo v DNA. Hvězdy jim do vínku nadělily neutuchající motor, který je nutí pracovat i ve chvílích, kdy ostatní už dávno spokojeně odfukují v říši snů.

Kdybyste před Kanaďany zmínili „kanadské žertíky“, nejspíš by se zatvářili nechápavě. Co to má být? V angličtině totiž nic takového neexistuje. A když byste jim vysvětlili, že jde o apríl, plácli by se do kolen: Aha! Myslíte pranks a practical jokes, kterými se lidé baví na April Fool’s Day!

Představte si ženu, která celý život pečuje o nemocnou matku v malém skotském městečku a její největší ambicí je neztratit klíč od kostela. Susan Boyleová nebyla prototypem popové divy, vlastně vypadala spíš jako vaše teta, co peče skvělé koláče, ale občas si u toho zapomene učesat vlasy.

Všichni máme ve svém okolí člověka, který je zosobněním klidu. Jak to dělá, že téměř nikdy neztratí nervy? Klidní lidé nejsou bez emocí, jen s nimi umějí dobře pracovat.

Víme, že je dneska apríl, ale my si z vás nechceme nijak utahovat. Hity postavené na hlavu nejsou nijak nesmyslné, popletené, nebo dokonce absurdní – jen pocházejí z druhé strany zeměkoule.

1. dubna 1976 byla v garáži rodičů Steva Jobse založena firma, bez jejíchž počítačů, chytrých telefonů nebo hudebních přehrávačů si lidé už neumí představit svůj život. Pro získání počátečního kapitálu Jobs prodal svůj mikrobus Volkswagen a jeho společník Wozniak programovatelnou kalkulačku.

Co jedli Češi o Velikonocích před staletími? Zapomeňte na klasiku! Naklíčený hrách opečený na másle, ječmen s bylinkami nebo smažená sluníčka z těsta – to byly pokrmy, které zdobily slavnostní stůl. Historické recepty stojí za vyzkoušení i dnes.

Patří k nejrozporuplnějším postavám historie české kinematografie. Chtěl dát filmu vše, ale k nejvyšším metám ho nepřivedly skvělé režijní výkony, nýbrž intriky a politikaření. Jeden čas patřil k nejvlivnějším a nejobávanějším lidem ve filmové branži. Jeho strmý pád vítali téměř všichni.

Pesto – slovo rázné, rychlé, jasné. Prakticky každý ví, že označuje typickou italskou omáčku. Většina si ho představí v jeho klasické formě s bazalkou, ale recept a ingredience jsou přitom velice variabilní. Jedna zajímavá rostlina pro přípravu pesta má právě svou sezónu sběru.

Znáte takové to „jó a né“? Proč druh vztahu–nevztahu bolí víc než jasná rozchodová tečka? Realita situationshipu, tedy skorovztahu, je jako jíst v restauraci předkrm a čekat na hlavní chod. Najíte se trochu, máte chuť na další pokrm, ale kuchyně se nějak neurčitě loudá.

Ewan Gordon McGregor vtrhl na svět 31. března 1971 ve skotském Perthu a od té doby se prakticky nezastavil. Narodil se do rodiny učitelů, což byla ideální startovní čára pro někoho, kdo se rozhodl ignorovat učebnice a místo toho začal už v pěti letech snít o záři reflektorů a filmovém plátně.

Slavný dort Pavlova dostal jméno po ruské primabaleríně a jeho vznik provází mezinárodní spor. Austrálie versus Nový Zéland – kdo ho vytvořil první? Lehký dezert z bílků bez mouky, ozdobený šlehačkou a ovocem, má přitom předchůdce už na stolech šlechty v 18. století.

Když se v padesátých letech objevila na plátně, lidé v kinech skoro nedýchali. Jana Rybářová nebyla jen další hezká tvářička, kterých byly tehdy ateliéry plné, ale do šedi budovatelských filmů vnesla něco, co se nedalo naučit ani vynutit, nefalšovanou křehkost, která vás prostě chytla za srdce.

Bratři Mašínové mu přezdívali Český Rambo. Nikoliv neprávem – to, co se jim podařilo jednou, Rambousek zopakoval čtrnáctkrát. Estébáci o něm do spisů napsali: „Jedná se o výjimečně nebezpečného zpravodajce, který v Československu vybudoval dokonalou špionážní síť.“ Nedal se zlomit ničím ani nikým.

Představte si, že se narodíte do rodiny, kde jméno vašeho táty zná úplně každý, kdo kdy otevřel učebnici dějepisu nebo hudební výchovy. Kateřina Burianová, která přišla na svět 30. března 1946 v Praze, přesně v téhle kůži vyrůstala.

Představte si červencové odpoledne. Místo toho, abyste s bolavými zády klečeli v záhonu a dobývali ze země pýr, sedíte v křesle s vychlazenou limonádou a pozorujete, jak vám pod rukama doslova roste večeře. Základ téhle pohodě jste dali už na sklonku března.

Když se řekne jméno Pergner, většina lidí si okamžitě vybaví blonďatou moderátorku s jejím legendárním pozdravem. Jenže tenhle příběh začal mnohem dříve, konkrétně v prosinci roku 1935 v Sobotce. Narodil se tam kluk, který měl v osudu vepsáno, že nuda v jeho životě rozhodně nedostane žádný prostor.

Měla smůlu, že se narodila jako dívka. Nadání měla stejně jako oba slavní bratři, Karel a Josef, na rozdávání. Chtěla být klavíristkou, ale matka rozhodla, že se vdá a odejde z domu. Vdaná byla dvakrát, podruhé za osudového muže. Komunistický režim je však připravil o deset let společného života.

Tento týden se vesmír rozhodl uspořádat neplánovaný sraz vašich bývalých lásek, i když o to nikdo z vás nestál. Nostalgie vás zasáhne v tu nejméně vhodnou chvíli a vy začnete přemýšlet, proč to tehdy vlastně nevyšlo a kdo za to mohl.

Psal se 29. březen 1976 a probíhalo předávání cen americké Akademie filmových umění a věd. V publiku seděl český režisér Miloš Forman se dvěma malými syny, které šest let neviděl, a sám ani nedoufal, že promění některou z nominací. Poté, co zaznělo: „A Oscara získává Miloš Forman,“ málem omdlel.

Královská Albertova síň není běžná budova. Je otiskem lásky královny Viktorie, který přetrval staletí. Už krátce po otevření se proměnila v pulzující centrum dění, kde se konaly výstavy, koncerty i přednášky. I po 155 letech přetrvává jako symbol kultury a elegance překračující generace.

Existují tváře, které v dětství vnímáme jako symboly hrdinství. Mezi takové patřil i Alexej Gubarev, muž s věčným úsměvem, který musel na svou životní příležitost čekat dlouhých dvanáct let. Narodil se 29. března 1931 a jeho cesta ke hvězdám vedla přes spálenou zemi i nečekané životní kličky.

Když se řekne úspěšný podnikatel z konce devatenáctého století, většina lidí si představí upjatého pána ve fraku. František Topič sice frak nosil, ale uvnitř to byl dravý vizionář s vytříbeným vkusem. Tenhle kluk ze severočeského Chvalína dokázal, že i selský rozum se v Praze náramně vyplatí.

Velikonoční období začíná letos 29. března Květnou nedělí a vrcholí o týden později. Každý den Pašijového týdne má své pojmenování, tradice a zvyky spojené s křesťanskou vírou i lidovými obyčeji. Od posvěcených ratolestí přes jarní úklid až po vymetání komínů. Pojďte s námi na cestu pestrých obyčejů…

Místo Devět křížů u vísky Lesní Hluboké zná každý. Sto šedesátý osmý kilometr dálnice D1 nechvalně proslul svou krvavou minulostí. A některé řidiče provází do dnešních dní. Zjevuje se zde přízrak pomsty, nebo jsou zdejší časté mlhy a podivné události pouhou shodou náhod?

Slovo Lapanka znělo jako dětská říkanka – skutečně tak se jmenovala hra podobná naší hře na slepou bábu. V polském odbojovém slangu však mělo zlověstný význam: Označovalo uzavření náhodně vybrané ulice z obou stran německými vojáky, a kdo v ní uvázl, byl na místě zastřelen – ušetřeny byly jen děti.

Když se 28. března 1986 v New Yorku narodila malá Stefani Joanne Angelina Germanotta, sousedé netušili, že jim pod okny vyrůstá budoucí královna popu. Už jako mrně se drápala ke klavíru a místo s panenkami si hrála s černobílými klávesami, na které hrála dřív, než se vůbec naučila pořádně běhat.

Modest Petrovič Musorgskij byl hudební samouk, skladatel z období romantismu, klavírista a autor slavné opery Boris Godunov. Vedl vnitřní zápas s vlastními démony. Neunesl smrt matky ani kritiku své tvorby a propadl alkoholismu. Jeho věrnou podobu, kdy už definitivně prohrával zápas s těžkou nemocí, zachytil v posledních dnech jeho života malíř Ilja Repin.

„Čistonosopleny“ zažívají doslova znovuzrození. Používání látkových kapesníků má oproti těm papírovým řadu výhod, a navíc se z nich stává i sběratelský artikl. Mnozí z nás je mají zastrčené hluboko ve skříni a často ani neví, že mohou výrazně ušetřit rozpočet nebo že se vlivem času proměnily ve sběratelsky cenný exemplář, z něhož kouká nějaká ta kačka na burze.

Když si pročítáte události roku 1988, málokdy se zaradujete. Zase více negativních okamžiků přemohlo ty radostné a pozitivní. Dokonce nic nenasvědčovalo tomu, že o rok později se zhroutí socialistický východní blok. Stále se rozháněly demonstrace a zavírali odpůrci režimu. Ve světě umírali lidé – ať už kvůli terorismu, válce, nebo zemětřesení.

Zrzavé vlasy, uhrančivý pohled a temperament, který by dokázal rozsvítit celou Budapešť i Prahu dohromady. Herečka Vica Kerekes oslavila koncem března své pětačtyřicáté narozeniny, a i když by jí tento věk hádal málokdo, ona sama se ve své kůži cítí lépe než kdykoliv předtím.

Máte někdy chuť vrátit čas o pár desítek let a nostalgicky se navinout na dávný pomalu plynoucí analogový svět, kdy zmáčknutí tlačítka „play“ na magneťáku nebo videopřehrávači byla jediná cesta, jak zahnat nudu? Jsou fanoušci, kteří na VHSky a magnetofonové pásky nedají dopustit. A světe div se, sbírky starých zaprášených kazet se tiše proměňují ve slušný kapitál.

Mladší sestra Lídy Baarové vedla život plný vnitřních bojů a tragédií. I přes svůj talent a krásu ji pronásledovaly osobní i profesní neúspěchy, které ji nakonec přivedly k zoufalému činu. Její příběh ukazuje, jak křehká může být lidská duše a jak těžký je život ve stínu slavnějšího sourozence.

Už od pradávna jsou oslavy jakýchkoliv svátků nejen o zvycích, tradicích a radovánkách, ale ruku v ruce s nimi jde i dobré jídlo. A tak v našem seriálu nemohou chybět ani tradiční velikonoční pokrmy.

Německý spisovatel Heinrich Mann byl o čtyři roky starší bratr slavnějšího Thomase, nositele Nobelovy ceny z roku 1929. Byl sociálním demokratem a odpůrcem války. Bratři měli vazby na tehdejší Československo a v Česku žije také vnuk Heinricha Manna. Dnes si připomínáme 155 let od jeho narození.

Svět je kouzelné, a hlavně velice pestré místo. A právě jeho rozmanitost nabízí řadu možností, jak vybrat a porovnat různá světová nej. Jak se v nich orientujete vy?

Nový úsměv za pár dní? Dnes žádný problém, ba naopak velký trend. Pokud máte pár set tisíc na účtu a nebojíte se létat, stačí se objednat na některou zahraniční kliniku a svěřit se do rukou tamních lékařů. Zoubky jako perličky za lepší ceny můžete mít sice téměř na počkání, jenže to s sebou přináší i řadu rizik.

Skotský závodník David Coulthard patří k těm vzácným úkazům, které definovaly moderní éru královny motorsportu. Narodil se 27. března 1971 a ve svých 55 letech stále vypadá, že by mohl z fleku naskočit do monopostu a vyprášit kožich polovině startovního pole, kdyby se mu zrovna chtělo.

Za války jí nacisté popravili dědečka. Po únoru 1948 přišla rodina o majetek a musela opustit vlast. Jenže cestou se rozpadla a rozdělila. Eliška Hašková Coolidge zakotvila ve Spojených státech, kde vystudovala diplomacii a osmnáct let pracovala v Bílém domě. Dnes se slavná rodačka dožívá 85 let.

Kladete si někdy otázku, proč vás dokážou obyčejné věci uklidnit a zpomalit? Třeba váš oblíbený hrneček na kávu, starý zápisník nebo náramek s historií? Nejsou to jen věci, jsou to emoční kotvy, které pomáhají přenést pozornost z hlavy do těla a přítomnosti.

Vesmírné divadlo nám občas servíruje postavy, které si pletou celý svět se svým soukromým jevištěm. Zatímco někdo by se pro druhé rozdal, jiní mají v horoskopu vepsáno, že nejdůležitější osobou v místnosti jsou vždy oni sami. A to bez ohledu na to, jak moc se ostatní snaží o pozornost.

Tennessee Williams nebyl žádný uhlazený klasik z učebnice, ale spíš hromádka neštěstí s obrovským talentem. Thomas Lanier Williams se narodil 26. března 1911 v Mississippi a už od kolébky mu sudičky namíchaly koktejl, ze kterého by se průměrný člověk zbláznil dřív, než by stihl dospět.

Naše manželství bylo skvělé a já byla spokojená. Hodný a starostlivý manžel a dvě šikovné, hezké děti, co víc si přát? Stačila však jedna informace a všechno se změnilo.

Příběh nejslavnějších kabelek světa nezačal v hedvábí, ale u nádobí. Guccio Gucci se narodil 26. března 1881 ve Florencii do rodiny, kde kůže sice voněla, ale mladému rebelovi se v otcově dílně s koňskými sedly zrovna dvakrát zůstávat nechtělo. Raději tedy sebral odvahu a vyrazil na zkušenou.

Zatímco starší Vitalij se stal po ukončení kariéry starostou Kyjeva, věnuje se politice a stal se tváří obrany své země, Vladimir je šedou eminencí – na veřejnosti se příliš neukazuje. Filantrop, podnikatel a zákulisní hráč se věnuje pomoci skrytě. Je to muž telefonátů, schůzek a tichých dohod.

Velikonoce hýří barvami a každá z nich má svůj historický původ a kontext. Kraslice neboli nabarvená vajíčka tak nemohou v tomto ohledu zůstat pozadu. Příroda vám poskytne celou řadu možností, jak v ošatce mít pestrobarevnou nadílku pro koledníky.

Simone Signoretová patřila k ženám, které nepotřebovaly retuš ani falešný úsměv, aby si podmanily svět. Narodila se 25. března 1921 v německém Wiesbadenu jako Simone Kaminkerová a ukázala, že krása v jejím podání bude mít mnohem hlubší rozměry, než bylo v tehdejším nablýskaném Hollywoodu zvykem.

Polovina 70. let, konkrétně rok 1976, byla hudební křižovatkou – měkké rockové zpovědi střídala taneční diskotéka pěkně od podlahy. Pořád ale šlo o nezapomenutelné melodie, což dokazuje fakt, že si je i po půl století nadále připomínáme.

Benátky šestnáctého století připomínaly jeden velký, nekonečný večírek, kde víno teklo proudem a morálka byla jen prázdným pojmem. V tomto městě plném hříchu se 25. března roku 1546 narodila Veronica Franco, žena, která dokázala, že krása a mozek tvoří vražednou kombinaci, před níž kapitulovali i králové.

Máte doma staré plechovky od kávy, čaje nebo kakaa? Možná tak sedíte na slušném pokladu! Vintage dózy zejména z první republiky dnes na aukcích dosahují hodnot vyšších tisíců korun. V rámci jarního úklidu tak nastal čas prozkoumat půdu a sklep – mezi harampádím se může skrývat cenná starožitnost, o kterou sběratelé stojí.

Nebyla to sovětská Milada Horáková a nezemřela pro pravdu. „Železná Bella“ se z obyčejné servírky vypracovala na hlavu jedné z nejznámějších úplatkářských sítí a její vliv sahal až na nejvyšší místa. Ani její zastánci ji však nakonec neuchránili před popravištěm. Anebo ano? Důkazy chybějí.

Vnímáme je jako vady na kráse. Máme je v obličeji, na břiše nebo jiných částech těla jako připomínky dávného úrazu, operace, popálení nebo třeba akné. Je ale nutné žít s nimi napořád? Odpověď zní: Nikoliv. Jizvy sice ani nejmodernější přístroje nedokážou úplně vyzmizíkovat, můžou je ale výrazně zjemnit.

Johan Cruyff byl pro fotbal jako zjevení, kterému nestačilo vyhrát, on u toho chtěl vypadat dobře. Narodil se 25. dubna 1947 v Amsterdamu a už jako kluk z dělnické čtvrti měl v hlavě jiný vesmír než jeho vrstevníci. Míč ho poslouchal na slovo a on věděl, kam ho pošle, aniž by se na něj podíval.

Bylo jí čerstvě dvaadvacet let, když jí nacistický kat ve Vratislavi vystavil konečný účet. Marie Kudeříková, které nikdo neřekl jinak než Maruška, se stala symbolem odvahy, co se vzepřela i těm nejtvrdším výslechům. Její příběh mrazí i dnes, protože ukazuje, že hrdinství nemá věk ani jasný scénář.