Prima Zoom

Češi jsou na konci každého roku schopni zkonzumovat tisíce tun kaprů. Přestože jejich podíl na štědrovečerní spokojenosti českých rodin zůstává už roky zásadní, rojí se kolem naší nejběžnější ryby otazníky.

Nejvodnatější a druhou nejdelší řeku světa dobře znáte. Délka jejího toku se podle zdrojnice pohybuje mezi 6-7 tisíci kilometry a hned tři státy se mohou pochlubit tím, že se vine jejich územím. Vzhledem k těmto statistikám by bylo pochopitelné, kdyby obyvatelé Peru, Kolumbie nebo Brazílie potřebovali Amazonku na některých místech překlenout mostem. Ve skutečnosti se tak ale neděje a řeka zůstává – alespoň podle oficiálních dat – bez jakéhokoliv mostu.

Poslední velkou ofenzívu naplánoval Adolf Hitler na prosinec 1944 s cílem dobýt zpět Antverpy a narušit zásobovací trasy Spojenců. Boj v neprostupných Ardenách byl především bojem o komunikace. V něm hrálo mimořádně velkou roli z dopravně strategického hlediska město Bastogne, které bylo křižovatkou pěti silnic a tří železnic.

Počítačová serenáda vám možná způsobí noční můry, vznikla však díky ní jedna z nejlepších sci-fi všech dob.

Antarktida je zemí extrémů a také domovem některých z nejodolnějších a nejunikátnějších živočichů, které na planetě máme. Živočich, který zažil doby, kdy se lidstvo během neolitické revoluce přetransformovalo z lovců a sběračů na zemědělce, je už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

S blížícím se koncem roku se ve zvýšené míře objevují souhrny nejrůznějších čísel nebo statistik a jednu z těch tradičních každoročně přináší společnost Google. Zaměřuje se na to, co lidé vyhledávali v uplynulém roce nejvíc, což je vždy do určité míry zajímavá sonda do společnosti i reflexe celého roku. Přinášíme vám tedy výsledky, ať už z celosvětového globálního pohledu nebo se zaměřením na Českou republiku.

Pastor z amerického Colorada a jeho sedmičlenný tým „kupodivu“ nenašli ani obří zeď, ani ozbrojence z NASA, kteří by ji měli střežit.

Speciální oblek vybavený na zádech a pažích silnými tryskovými motory umožňuje člověku připadat si jako filmový Iron Man. Létat s ním je podle jeho vynálezce Richarda Browninga stejně snadné jako lyžovat nebo jezdit na kole.

V roce 2011 obletěla svět zpráva o muži, který během drsné švédské zimy přežil neuvěřitelných 60 dní uvězněný ve svém autě. Peter Skyllberg, tehdy 44letý, se stal obětí osudu, když jeho vůz 19. prosince 2011 poblíž města Umeå na severovýchodě Švédska zapadal sněhem. Venku panovaly mrazivé teploty kolem -30 °C a hustý sníh zcela obklopil jeho vůz, což mu na dlouhé týdny znemožnilo dostat se ven.

Černobílý kytovec nejenže loví v naprosto bezprecedentní poloze, ale jeho původ je opředen tajemstvím. Na světě totiž žijí dvě blízce příbuzné populace, dělí je ale neuvěřitelných 8500 kilometrů.

Udělat dobrý první dojem nebo se dokonce stát oblíbeným členem kolektivu s sebou bezpochyby nese spoustu výhod. Některým lidem se ale v tomto ohledu zkrátka nedaří, a ani si nejsou jistí proč. Odborníci nyní díky sérii experimentů konečně pochopili, na jakém principu se o oblíbenosti rozhoduje.

Paraziti sami o sobě představují fascinující skupinu živočichů. Jejich životní cykly jsou většinou poměrně složité a často vyžadují i několik různých hostitelů. Druh, o kterém je tento článek, není výjimkou – na rozdíl od ostatních se ale může také pyšnit titulem „největší parazit na světě“. A právem; je tak obrovský, že byste měli problém ho udržet v náručí.

Pacienti, kteří prodělali transplantaci nějakého orgánu, občas lékařům hlásí změny, které si nedovedou vysvětlit. Ať už jde třeba o preference chutí nebo rozdíl v prožívání emocí. Odborníci bývají k podobným případům poněkud skeptičtí, přesto je ale nedokáží uspokojivě vysvětlit.

Ráno 20. listopadu 1820 se pro posádku velrybářské lodi Essex neslo v nadějném duchu. Uprostřed Tichého oceánu, téměř 3 tisíce kilometrů západně od Galapág, zahlédli harpunáři na stěžních výtrysky vody, tedy jasné známky přítomnosti vorvaňů. Místo očekávaného úlovku je však čekala tragédie, která navždy změnila jejich osudy a inspirovala Hermana Melvilla k napsání jednoho z nejvýznamnějších děl americké literatury – Bílé velryby.

Když něco závidíme, prožíváme poměrně komplexní emoci. Může se objevovat v mnoha formách a ovlivňují ji jak sociální, tak biologické faktory. Co nás ale vede k závidění druhému pohlaví? Zjistit to se rozhodli vědci z Ostravské univerzity, jejichž studie je nám šitá přímo na tělo – výzkum totiž dělali přímo v České republice.

Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pro fanoušky obojživelníků by setkání s tříkilovou žábou jistě bylo nezapomenutelným zážitkem. Veleskokani goliáší žijí na velmi malém území západní Afriky a jsou tak vzácní, že toho o nich moc nevíme. To, co víme, je ovšem zcela fascinující.

Fotografka Rachel Moore, která svůj život zasvětila dokumentování podmořského světa, nikdy nezapomene na okamžik, kdy se zblízka setkala se samicí keporkaka přezdívanou Sweet Girl. Během výpravy ve vodách kolem ostrova Moorea ve Francouzské Polynésii zachytila mimořádně detailní snímky jejího oka – pohledu, který byl naplněn důvěrou, inteligencí a majestátem úchvatného oceánského obra. Bohužel, jen několik dní poté, co se jejich cesty zkřížily, se Sweet Girl stala obětí tragické srážky s lodí.

Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení.

Jak výbornými skokany žáby jsou, učíme už malé děti. A opravdu, většina žabek je ve skocích skutečně zdatná. Existuje ale druh, který je tou slavnou výjimkou potvrzující pravidlo. Ne že by nebyly drobné žabky ropušenky schopné vyskočit. Jejich skok se však okamžitě, jakmile se ocitnou ve vzduchu, mění v neřízený pád.

Barbaři mohli v bitvách proti Římanům využívat nečekanou výhodu – drogy. Podle nové studie před bitvami s římskými legiemi užívali omamné látky prostřednictvím drobných lžiček, které nosili u pasu. Tyto lžičky, zdobené a nenápadné, sloužily zřejmě k dávkování opia, halucinogenních hub nebo dalších látek, které pomáhaly válečníkům zvládnout strach a zvyšovaly jejich bojovou energii.

Pražská galerie Mánes se až do 15. ledna 2025 promění v zemi oživlého papíru, stran barevných knížek legendy české ilustrace, Vojtěcha Kubašty, jehož geniální pohyblivé knihy a prostorové betlémy ovlivnily generace lidí po celém světě. O náročné realizaci i speciální technologii se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídal výtvarníkův vnuk a kurátor výstavy Roman Kubašta.

Bizoni jsou mimořádně zdatní plavci a na souši vyvinou rychlost až 55 km/h. Vzhledem k tomu, že samci váží kolem jedné tuny, jsou jejich souboje o právo na páření ukázkou neobyčejné síly a tvrdosti, ale také taktiky. Odměna je vysoká – vítěz zplodí až tři čtvrtiny mláďat, která se příští rok narodí.

Výzbroj a výstroj samurajů si slavné hollywoodské filmy upravují podle svého. Poslední samuraj je tak podle japanologa Jakuba Zemana něco jako mayovka, zatímco na bojové scény s japonskými meči ve filmové trilogii Kill Bill se můžeme dívat jako na humornou nadsázku.

Získat záběry jaguárů bojujících ve vodě s kajmany bylo dlouhou dobu snem dokumentaristů. A to hlavně v případě, kdy se kočkovité šelmě podařilo nebezpečného plaza ulovit.

Posledním pravidelným meteorickým rojem roku 2024 jsou Geminidy. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaethon, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa.

Filmovou sérii Matrix asi netřeba blíže představovat. Vzala diváky do velmi temné vize světa, kterému vládnou stroje, využívající lidi ve speciálních farmách jako zdroj energie. Aby vše probíhalo podle představ strojů, jsou lidé připojeni do počítačové simulace a nemají tušení, co se s nimi ve skutečnosti děje. Zajímavá, možná trochu děsivá představa, ale rozhodně jde o něco, nad čím se může člověk zamyslet. A pokud tím člověkem je univerzitní fyzik, možná začne bádat nad tím, jestli se něco podobného vlastně neděje s námi.

Abychom tvar fascinující Velké pyramidy mohli zhodnotit, je třeba se na něj podívat shora. A to se povedlo už v roce 1926, když ji vyfotografoval pilot britského letectva P. Groves. Už na jeho snímcích bylo dobře vidět, že základnu pyramidy ve skutečnosti netvoří čtverec.

Podivuhodného pavoučího jedince vědci popsali v roce 2014, narodil se přímo v laboratoři. O jak speciální exemplář jde, ale vědci netušili, dokud nedospěl.

Je nanejvýš pravděpodobné, že si při zmínce o delfínech vzpomenete hned na několik zajímavostí. V první řadě přichází na mysl hlavní zvláštnost – ačkoliv žije ve vodě, jde o savce. Delfíni jsou také velmi inteligentní a přátelští, nebojí se lidí, na světě jich žije obrovské množství druhů a velmi často jsou součástí nejrůznějších vodních světů a akvárií. Faktem ale zůstává, že jde pořád o zvíře s tlamou plnou zubů a jako takové umí pochopitelně i zabíjet.

Historie nám občas nabízí velmi bizarní důvody, proč mezi sebou začali lidé válčit. Ať už ale jde o nedorozumění, ješitnost, ego nebo třeba ženu, jen máloco překoná příběh z roku 1925. Jako roznětka krvavého sporu mezi Řeckem a Bulharskem totiž stačil jeden jediný pes, který se rozhodl běžet na opačnou stranu, než by bylo žádoucí. Nevěříte? Tady je neuvěřitelný příběh tzv. Petričského incidentu.

Vědcům trvalo čtyři roky, než dokázali pochopit, co hromadnou smrt tolika slonů způsobilo.

Požár, který v roce 2022 zpustošil Alzheimercentrum v Roztokách u Prahy, postihl ty nejzranitelnější. I přes obětavý zásah hasičů, kteří nepohyblivým nebo dezorientovaným klientům dávali své vlastní dýchací přístroje, zahynuli dva lidé a desítky dalších se zranily. Muselo k požáru dojít?

Celý podivuhodný incident, během kterého skončil obrovskému, třímetrovému žralokovi v tlamě mobilní telefon, potápěče kupodivu nijak nerozhodil. Naopak – prý takové kousky dělá často.

Je to možná trochu zarážející, ale na internetu se skutečně vyskytují lidé, kteří nemají jasno v tom, proč se musí letadla či vrtulníky někam složitě přesouvat, když by stačilo vzlétnout do vzduchu a chvíli počkat, než se tam dole díky rotaci Země objeví kýžené místo přistání. Ušetřilo by se tím letecké palivo a samotná doprava by byla rychlejší, protože Země se otáčí přibližně 1600 kilometrů za hodinu, což je víc, než jakou rychlost dosahují letadla. Všechno ale má jeden podstatný háček, jmenuje se... fyzika.

Štěstí, co je štěstí, ptá se básník Adolf Heyduk a přichází s odpovědí. Podle něj je to zlatá muška chvátající kolem vaší hlavy, mnoho lidí ale nehledí na své štěstí tak vzletně. Zdraví, peníze, milující rodina... atributů, které nás činí šťastnými, je hodně, a proto se není čemu divit, že jedna ze studií, která se lidským štěstím zabývá, probíhá skutečně už skoro devadesát let.

Americký Úřad pro ochranu ryb a volně žijících živočichů přišel s návrhem zařadit žirafy na seznam ohrožených druhů podle tamějšího zákona ESA. Pokud by byl tento návrh opírající se o petici už z roku 2017 schválen, nárok na federální ochranu bude mít hned pět druhů žiraf, jejichž celosvětová populace v uplynulých letech povážlivě klesla.

Ve floridském národním parku proběhl skutečný souboj velikánů. Vítězem se stal ten hbitější a zubatější.

Původní obyvatelé Ameriky si jeho smrtících vlastností velice vážili. Strom jim totiž poskytoval mnohé možnosti, jak přemoci a bolestivě zahubit nepřátele. Kryštof Kolumbus a jeho lidé ho ale přesně ze stejného důvodu káceli na potkání, a tak těchto fascinujících dřevin existuje jen málo.

Používání zkrášlujících filtrů na fotografie, které umisťujeme na seznamky, se nemusí někdy vyplatit. A nejde jen o případný pocit zklamání, že dotyčný nebo dotyčná ve skutečnosti vypadá jinak než na fotkách. Krása totiž zejména u žen očividně není zadarmo.

Existují daleko bezpečnější způsoby, jak novorozence láskyplně přivítat. I malá nevinná pusa na čelo totiž může znamenat pro dítě ohrožení zdraví. Co se děje, když příbuzní neodolají pokušení?

Pokud byste si měli představit hory, patrně se vám jako první vybaví Krkonoše, Alpy nebo třeba Himálaje. S tím jsou samozřejmě spojeny i země, v nichž se dané hory nachází, a určité přesvědčení, že například v Rakousku, Nepálu nebo Bhútánu musí být život v konkrétních oblastech poměrně tvrdý. Žádná z těchto zemí, kde se nachází opravdu vysoká pohoří a hory, se však nemůže pyšnit titulem, který na sebe bere africké Lesotho. Právě tato země je totiž jediná na světě, která se celá nachází výše než 1000 metrů nad mořem.

Rozmach umělé inteligence vede ke skvělým věcem. Lidé rázem získali asistenta k celé řadě každodenních činností. Můžeme si nechat generovat obrázky jen podle jednoduchého zadání. A nebude patrně trvat příliš dlouho, až si lidé budou moci skrze některého ze speciálně vycvičených agentů AI nechat vygenerovat třeba vlastní film. Umělá inteligence ale může posloužit i trochu děsivějším věcem, jako je výpočet či odhad věku, ve kterém zemřeme, a přesně to má nová aplikace Death Clock umět.

V hloubi amazonského deštného pralesa se nachází záhadná a smrtelně nebezpečná řeka. Už od dob konkvistadorů se traduje, že řeka Shanay-timpishka doslova vře, o čemž se po staletí vypráví legendy. Vědci ale dlouho nevěřili, že může taková řeka existovat, aby byla konečně teprve nedávno odhalena a zmapována. Ač v oblasti nejsou žádné sopky či známé geotermální horké prameny, informace o teplotě byla pravdivá.

Malý ostrov Peleliu leží 500 km východně od Filipín a je součástí souostroví Karolíny. Za druhé světové války zde Japonci vybudovali letiště a hornatý vnitřek ostrova proměnili v důmyslnou a nesmírně odolnou pevnost.

Pokud jde o vzájemné zabíjení, lidé v historii prokázali značnou vynalézavost a představivost. Konvenční způsoby boje mnohdy na krátko střídaly způsoby značně nekonvenční, což ale bylo z druhé strany pochopitelné, když chtěly válčící strany zaskočit nepřítele a přijít s něčím novým. Mnohokrát se o to pokusil i Sovětský svaz, jedna z epizod vývoje vojenské techniky je ale zvláště úsměvná. Během druhé světové války se totiž sovětská armáda rozhodla, že naučí létat tanky.

Brzy ráno 2. srpna 216 př. n. l. se v rovinatém terénu italské Apulie asi 300 kilometrů východně od Říma ostražitě pozorovaly dvě početné armády. Římané a Kartaginci na bojiště u osady Kanny (Cannae) přivedli dohromady téměř 140 000 mužů, z nichž se desetitisíce neměly dožít večera. Bitva u Kann se ale do historie zdaleka nezapsala jen množstvím prolité krve.

V roce 2015 byl u pobřeží Floridy objeven poklad nebývalých rozměrů. Z vraků 11 španělských lodí, které se v oblasti před 300 lety potopily kvůli nepříznivému počasí, vyzvedla společnost 1715 Fleet - Queens Jewels více než 350 zlatých mincí ve skvělém stavu. Odhadovaná hodnota mincí z doby vlády krále Filipa V. byla 4,5 milionu dolarů, tedy skoro 110 milionů korun, úlovek ale mohl být ještě větší.

Takzvaná Bhópálská katastrofa je důkazem toho, jak strašlivé mohou být následky lidské nedbalosti. Látky, které před 40 lety, v noci ze 2. na 3. prosince 1984, unikly z indické chemičky, během pár dní zabily tisíce lidí. Dlouhodobý dopad havárie byl ale ještě o dost tragičtější.

S ohledem na to, co se dělo koncem 30. let v Evropě a v Japonsku, bylo už před vypuknutím války v Pacifiku zřejmé, že Američané budou potřebovat letadlo s větším doletem a větším pumovým nákladem, než měla B-17.

Nápis na takzvané Lví skále v Turecku vědcům nedal dlouho spát. Pochází se 6. století před n. l. a není zcela kompletní. Vyluštit se ale povedlo jednu podstatnou část… a to jen díky tomu, že jej jeden z archeologů navštívil v ideálním čase.

V roce 1985 se výletní loď Achille Lauro stala dějištěm jedné z nejdrsnějších kapitol v historii moderního terorismu. Tenhle incident ji proslavil, tragických událostí se na ní ale stalo o mnoho víc a nakonec také vedly k jejímu potopení.

I přes to, že dnes lze na většině míst platit bezhotovostně a bankovky se tak pozvolna vytrácí z našich peněženek, asi si ještě neumíme představit svět bez bankomatů. Mávnout kartou u důvěrně známého stroje, případně ji do něj po staru vložit, vyťukat PIN a vybrat si peníze, zvládne úplně každý, v roce 1989 to ale v tehdejším Československu rozhodně nebyla samozřejmost. Naopak, éra peněžních automatů teprve začínala, když se na Václavském náměstí v Praze objevil první z nich.

Prskavci jsou pro vědce naprostou záhadou. Dosud nezjistili, jak se u nich vyvinul mechanismus, který jim přímo v těle umožňuje smíchat různé látky a v okamžiku stvořit brutální chemickou zbraň.

V roce 2019 oběhla svět zpráva, že neurobioložka Kelly Lambertová z University of Richmond naučila krysy ovládat malá vozítka na čtyřech kolech. Úspěch to byl nevídaný, už jen proto, že krysy musely skutečně aktivně vozítka řídit, čemuž se naučily proti odměně, kterou si v krysích autíčkách doslova vyjezdily. Teď se ale Lambertová ozvala znovu a poodhalila, proč vůbec krysy něco takového učila a jak by to mohlo pomoci v dalším výzkumu toho, jak si zvířata osvojují nové schopnosti.

Myšlenka, že se člověk může po smrti znovu narodit, fascinuje lidstvo odnepaměti. Některá náboženství jsou na této tezi přímo založena, jen stěží ale lze najít hmatatelný důkaz, že k převtělování skutečně dochází. Přesto je tu případ, který se neustále probírá a je považován za jeden z nejsilnějších náznaků, že k reinkarnaci potenciálně dojít může. Jde o příběh dvojčat Pollockových z Anglie, která se narodila rok po tragické nehodě, při níž zemřely jejich starší sestry.

Naprostá divočina, izolace, nedostatek jídla, nehostinné podmínky a místy dokonce kruté mrazy až -20 stupňů Celsia. To je jen část obtíží, se kterými se po celých 50 dní musel potýkat dvacetiletý Sam Benastick poté, co se ztratil během výšlapu v Britské Kolumbii na západě Kanady.

Skutečnost, že továrny produkující zplodiny mohou mít neblahý dopad na životní prostředí i lidi žijící poblíž, je všeobecně známá. Máme proto tendenci takové komplexy kontrolovat, regulovat míru škodlivých látek, které z nich proudí do ovzduší, případně je stavět tam, kde budou nejméně překážet. Málokdo si ale uvědomuje, že produkce továren může ovlivnit i počasí v blízkém okolí, na což se zaměřili vědci z Tartuské univerzity v Estonsku.

Ježíše Krista poháněného umělou inteligencí umístili do zpovědnice jednoho z kostelů ve švýcarském Lucernu. Původně šlo jen o hlasový projekt, nakonec se k němu autoři ale rozhodli přidat i fyzickou podobu.

Havárie letu Air New Zealand 901 se zapsala do historie jako jedna z nejtragičtějších událostí civilního letectví. Během vyhlídkového letu nad Antarktidou došlo ve středu 28. listopadu 1979 k nehodě, při níž zahynulo všech 257 osob na palubě.