21. století

Neandertálci jsou dnes považováni za naše nejbližší příbuzné, víme dokonce, že docházelo ke křížení mezi nimi a ranými Homo sapiens. Před 34 000 lety však došlo k jejich vyhynutí. Odborníci se snaží nalézt odpověď na otázku, co za tím stálo.

Pupeční šňůra je často vnímána jako spojení mezi matkou a dítětem. Je to ale mnohem víc. Jde o jedinečný životodárný orgán, který spojuje vyvíjející se plod s placentou v děloze matky, kdy zajišťuje výživu, okysličení a odvod odpadních látek během těhotenství.

ThinkOrbital, vesmírný startup spoluzaložený Vojtěchem Holubem, za pár dní vypustí experimentální satelit s revoluční vesmírnou stavební technologií. Cílem mise je otestovat sváření, řezání a rentgenovou inspekci pomocí elektronového paprsku.

Chrapot, nebo chcete-li nakřápnutý hlas, je běžným jevem, se kterým se většina z nás setkala. Po několika dnech by se však měl hlas začít vracet ke své obvyklé podobě. Pokud tomu tak není, je na místě zpozornět.

Leonardo da Vinci byl malíř, sochař, architekt, spisovatel, anatom, geolog, astronom, botanik, vynálezce, inženýr a vědec, zkrátka nadaný renesanční všeuměl. Je považován za jednoho z největších umělců všech dob a oslavován pro svoji technologickou vynalézavost i vědeckou genialitu.

Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let.

Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení. Úspěšné kojení je zásadní pro přežití, růst a zdraví dítěte.

Před pár lety australští astronomové zpozorovali něco neobvyklého. Jen 4000 světelných let od naší domoviny se nacházel zdroj podivného a poněkud záhadného rádiového signálu. Takový signál astronomové totiž ještě nezachytili.

Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé žijící mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo.

Varanu komodskému (Varanus komodoensis) se přezdívá komodský drak. Ve skutečnosti se však nejedná o draka, ale o obřího ještěra. Je to největší, co do hmotnosti a celkové mohutnosti, žijící ještěr vůbec.

Ačkoliv dnes již považujeme lety do vesmíru za téměř rutinní záležitost, stále se jedná o riskantní podnik, při kterém se může leccos zvrtnout a životy astronautů se pak ocitnou v nebezpečí. To je i důvod, proč dva ostřílení veteráni NASA uvízli na Mezinárodní vesmírné stanici, jejich návrat domů je plánován na únor 2025.

Češi za rok najedou téměř 76 miliard kilometrů. Ukázala to analýza, kterou pomocí dat z STK zpracoval odborný datový tým společnosti Cebia, která je známá především tím, že pomáhá motoristům bojovat proti podvodům při prodeji ojetin prostřednictvím kontroly jejich historie.

Robotika opět pokročila na další úroveň. Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli systém, díky kterému se humanoidní roboti mohou pohybovat mezi lidmi přirozeně a bezpečně. Třeba i hrát stolní hry.

Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení.

Původně šlo o čistokrevnou parodii, v průběhu let se Ig Nobelova cena vyvinula v respektované uznání inovativního výzkumu. A letos nechybělo ani české zastoupení. Falešnou skromnost odložme stranou, úspěch to je významný – konkurence na poli bláznivého výzkumu je totiž veliká. „Každý nositel Ig Nobelovy ceny udělal něco, co lidi nejprve rozesměje, a pak přiměje k zamyšlení,“ připomněl

Mezi časté nálezy, které archeologové objevovali v oblasti neolitické Horní Mezopotámie, patřily tak zvané „husking trays“ neboli „podnosy na loupání“. Nejnovější zkoumání těchto podnosů, pocházejících z archeologických nalezišť v Sýrii, ukazují, že nesloužily k loupání plodin, ale spíše k pečení chleba podobného dnešní focaccie.

Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních.

Slunce je pro nás nezbytné, ale občas je ho až moc. A třeba studovat sluneční korónu je kvůli zářivosti naší mateřské hvězdy nanejvýš obtížné. Evropská kosmická agentura (ESA) nyní přišla s elegantním řešením: s dvojicí družic Proba-3, které dokážou Slunce na povel zastínit.

Základem regenerace vlčí populace v Evropě je šíření přes státní hranice, které zvířata logicky nerespektují. Disperze vlků umožňuje vznik nových alelických kombinací, jak dokládá nová studie zkoumající genetické míchání mezi alpskou a středoevropskou populací na Šumavě a v Bavorském lese.

Anhedonie je snížená schopnost až neschopnost prožívat příjemné pocity. Zpravidla je spojována s depresí, vyskytnout se však může i u lidí trpících schizofrenií či Parkinsonovou chorobou. Občas ji ale zažívá většina z nás, když už je stresu, který musíme snášet, zkrátka příliš.

Planeta Venuše je v mnoha aspektech podobná Zemi, proto se o ni často hovoří jako o její sesterské planetě. Vědci se dlouho domnívali, že mohla být Venuše kdysi Zemi ještě podobnější, a dokonce na ní údajně panoval i život.

Stačilo necelých 70 let, aby lidé proměnili panenské území, za které platila oběžná dráha Země, v minové pole. Na největší skládce ve vesmíru číhá nebezpečná kolize na každém kroku. Jak se ale říká: čím jsi to zkazil, tím to také sprav.

Náplně do elektronických cigaret dříve obsahovaly acetát vitaminu E. Jeho škodlivost popsali vědci ze Spojených států amerických už v roce 2019. Českým vědcům z Akademie věd ČR se nyní podařilo zjistit, jak přesně tato látka negativně ovlivňuje lidské plíce na molekulární úrovni.

V dubnu 2024 vyzval Bílý dům vědce, s výhledem na plánovanou přítomnost astronautů a posléze i lidských základen na Měsíci v rámci mise NASA Artemis, aby vytvořili standard lunárního času. Skutečnou otázkou však není: „Kolik hodin je na Měsíci?“, ale „Jak rychle tam plyne čas?“ Čas, který ukazují hodiny, dokáže nastavit každý časoměřič, je to

Vodíkové vozy nejsou na silnicích příliš obvyklé, Toyota v nich ale vidí vedle elektromobilů alternativu pro ekologickou mobilitu budoucnosti. Důležitým aspektem je také bezpečnost. Tu zajišťuje speciálně zkonstruovaná nádrž, která musí vydržet tlak až 700 barů.

Když naboso došlápnete na ostrý kámen, chodidlo se bleskurychle trochu pokrčí a noha zvedne. Teprve pak ohlásí mozek vjem bolesti. Jenže pro naše vnímání je časový odstup tak malý, že ho nezaznamenáme. To má důvod – reflexy jsou rychlejší než myšlenka, aby tělo chránily.

Vědci z Chathamské univerzity v Pensylvánii objevili v Keni 1,5 milionu let staré stopy, které náležely dvěma různým homininům. Naznačují, že náš předchůdce, Homo erectus, zde žil společně s jiným druhem dvounohého lidoopa.

K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19.

Toyota předvedla koncepční model, který počítá s využitím vodíku, který se odpařuje z nádrže během jízdy. Dosud se odpařený vodík vypouštěl do atmosféry, aniž by se využil. Koncept firma předvedla během závěrečného závodu ENEOS Super Taikyu Series 2024, kterého se účastní s vozem GR Corolla H2 Concept, což je GR Corolla na kapalný vodík.

Psychologové se nás ve svých dotaznících ptají na to, co sami o sobě víme, a co jsme ochotni prozradit. Ptají se nás na to, zda jsme rádi v centru dění, zda máme rádi kolem sebe spoustu lidí nebo zda často překypujeme energií.

Nejdřív se jevila jako porouchaná a neužitečná RNA. Později se ukázalo, že na ní závisí správné fungování těla. Nyní je z ní naděje pro budoucí léčbu nemocí. O existenci mikroRNA bychom dodnes možná neměli tušení, kdyby si vědci nevšimli zvláštních půdních červů.

Jižní pól Měsíce je centrem zájmu Evropské vesmírné agentury, je totiž plánovaným místem pro přistání další lidské posádky na něm. Povrch jižního měsíčního pólu však ještě nebyl dostatečně detailně prozkoumán.

Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky.

Vědci simulovali situaci, která by mohla vysvětlit, jak čtvrtá planeta přišla ke svým malým měsícům, Phobosu a Deimosu. Tyto měsíce se svým vzhledem i charakteristikami vymykají běžným standardům a právě tato zvláštnost astronomy už léta fascinuje.

Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací.

Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus.

Jeden z největších koncernů na světě Stellantis představil svou třetí multienergetickou platformu STLA Frame, určenou pro velké pickupy a SUV, které tvoří klíčový segment v Severní Americe a na některých světových trzích.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg.

Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi.

Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje.

Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci.

Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik.

Před objevem elektřiny trávili lidé noci ve tmě a potřebné činnosti vykonávali maximálně za svitu měsíce, ohně a později petrolejových lamp. Dnes je asi 80 % světové populace vystaveno večer vysoké úrovni umělé světelné záře.

Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost.

Zákeřnice jsou dravé ploštice, které žijí (zatím) jen na americkém kontinentu. Přenášejí prvoka, který napadá člověka a postupně mu ničí orgány. Léčba je obtížná, výzkum se tedy zaměřuje přímo na ploštice, aby se prvoka podařilo zneškodnit dřív, než se zákeřnice rozšíří i jinde po světě. S Darwinem se to má tak: Chatrnější zdraví měl patrně

Komáři patří mezi nejsmrtelnější živé tvory, ročně zabijí přibližně milion lidí. Přenášejí na ně totiž životu nebezpečné nemoci jako je horečka dengue, žlutá zimnice, malárie či virus zika. Vědci proto hledají strategie, jak těmto krvežíznivým bestiím zabránit vrhat se na lidské oběti.

Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie.

Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná.

Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest.

Vědcům z Kalifornské univerzity v Irvine se podařilo zjistit, že ve střevech lidí, trpících Parkinsonovou chorobou, dochází ke stejným procesům jako v jejich mozku. Ty u nich v konečném důsledku vedou k nedostatku neurotransmiteru dopaminu, který způsobuje poruchy hybnosti.

Byl prvním sériově vyráběným hybridem, který způsobil revoluci v automobilovém průmyslu. Který z Toyoty udělal lídra v oblasti elektrifikace a vlastně i největší automobilku na světě. Dodnes je to první legenda – Prius.

Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu.

Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.

Naši předchůdci trávili většinu dne pohybem. Nám se díky pokroku daří přežívat bez větší fyzické námahy. Sezením trávíme až deset hodin denně, pohyb se pak snažíme dohnat hodinou v posilovně. Naše tělo ale i celkové zdraví tím však velmi trpí.

18. 10. 2024, 11.00 amerického času. Přesně v tento moment otevřel Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Čeští (bio)chemici se tím dostávají do těsné blízkosti nejlepších vědeckých institucí světa, např. Harvardovy univerzity, MIT nebo Boston Medical Center (Centra klinické medicíny).

Nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul plní obrovské množství funkcí. Je tekutým prostředím pro krvinky, transportuje vstřebané živiny nebo zabezpečuje imunitu.

Vědecký výzkum v oblasti reprodukce a metabolismu přinesl fascinující nové poznatky o energetických nákladech těhotenství u lidí, které byly dosud výrazně podceňovány. Nová studie odhalila, že energetické nároky lidského těhotenství dosahují téměř 50 000 kalorií, což je mnohem více, než se dosud předpokládalo.

Blíží se největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week. Už sedmý ročník největší koncentrace vesmírných technologií a informací, průmyslových podniků, nově vzniklých startupů proběhne od 4. do 10. listopadu.

Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe.