Proboha

V Parlamentu se opět rozproudila diskuze o smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Dokument, který má upevnit vztahy mezi státem a Římskokatolickou církví, vyvolává nejen podporu, ale i obavy.…

Nedávno jsem se na sociálních sítích zeptal přátel, co si myslí o „prvotním hříchu“, a dostal jsem mnoho různých odpovědí. Pravda je, že víra mnoha mých přátel prochází rozkladem, není tudíž překvapením, že se názory liší. Nicméně šíře rozmanitosti odhalila, jak velká nejistota kolem tohoto tématu panuje.

Teolog a religionista Pavel Hošek ve svých knihách přibližuje překvapivý duchovní rozměr díla Bohumila Hrabala, jehož vztah k víře zůstával dlouho opomíjen.

Šedesát let po vzniku Memorial Scrolls Trust se do Čech vrátil historický svitek Tóry z Uhříněvsi.

Immanuel Kant (1724–1804) je přesvědčen, že etika není myslitelná bez náboženství. Co si ale představuje pod pojmem náboženství a čím může být jeho 300 let stará koncepce inspirativní pro současnost?

Uplynulé prezidentské volby ve Spojených státech znovu rozjitřily bouřlivé emoce ohledně potratů. Ve vnášení této palčivé problematiky do politiky často hrají roli křesťanské argumenty, už jen proto, že křesťané tvoří většinu americké populace. Jak se američtí křesťané staví k potratům? A jak se v takovém postoji odráží jejich hodnoty?

Má člověk právo sám rozhodnout o konci svého života, nebo toto rozhodnutí patří jako jakási „morální pojistka“ společnosti, v níž žije? Je touha zemřít pohrdáním Božím darem života? Takové a další otázky otevřel v divadle MANA druhý ročník projektu Otevřená zpovědnice.

V průběhu života procházíme obdobími duchovního klidu a krizí, které nás vedou k pochybnostem, hledání a růstu. Na základě osobních zkušeností i odborných modelů můžeme lépe porozumět těmto střídajícím se fázím a tomu, jak formují naši víru.

Byť je hlavní zápletka filmu Konkláve postavena na soupeření o další směřování církve, poselství snímku je širší.

Jsou věci, které bych někdy moc ráda viděla, ale zatím se mi to nepodařilo.

Dokud mi budou síly stačit, budu dál udílet hraběcí rady mladým lidem, že sebevražda je špatně a aby jí nekončili své životy. Budu tyto rady udílet tvrdohlavě a umanutě.

Právě proběhlé americké volby znovu prohloubily propast mezi politickými názory a otevřely otázky, které rezonují i v Evropě a církvi. Populismus získává půdu pod nohama a ukazuje na krizi vůdcovství…

Budou jednou v katolických kostelích sloužit mše ženy? Hosté podcastu Bez filtru o tom diskutovali na večeru spolupořádaném Vysokoškolským katolickým hnutím Olomouc. Pozvání přijala Anežka Hesová, novinářka, která jako jedna…

27. října se na různých webech objevila informace o videu americké influencerky, na kterém se natočila při strhávání vlajek z řecké restaurace.

Volby posledních let ukazují, že ani křesťanská víra nechrání před příklonem k politickému extremismu. Část věřících dnes podporuje autoritářské vůdce a populisty, což zpochybňuje jejich hodnoty a odpovědnost. Co by na jejich místě dělal Ježíš z Nazareta?

Není hříchem být přemožen smrtící bouří, hurikánem nebo hladomorem vyvolaným suchem. Člověk umírá jako oběť přírodní katastrofy. Podobně umírá sebevrah zlomen bouřemi odehrávajícími se v jeho nitru. Ve většině případů nemá v úmyslu urazit Boha, vystupovat proti životu, ale je poražen silou, které nedokáže čelit.

V pátém svazku edice komentářů nakladatelství Biblion přináší čtenářům civilní a pronikavý pohled Martina C. Putny na knihu Kazatel.

„Žádná globální krize institucí podle dat, které máme k dispozici, nenastala,“ otevřel nečekaně debatu s názvem Postinstitucionální křesťanství politolog Petr Kratochvíl.

Někdy je ticho. Jindy šeptá. Občas zuří. A pak přicházejí slzy a květiny s omluvou. Nikdy by mě nenapadlo, že jsem se provdala za muže plného hněvu, i když jsem si na začátku vztahu všimla několika varovných signálů.

Abigail Favaleová ve své knize Zrození genderu vystavuje „genderové paradigma“ nevybíravé kritice, avšak provází ji citlivostí a láskou k jednotlivcům odlišné nebo nezapadající identity.

Lidská výchova nese různá úskalí – od přehnané volnosti po rigidní omezení. Obě krajnosti zanechávají stopy, které mohou naše životy zkomplikovat.

V křesťanském chápání je uvažování o významu Kristovy smrti a jeho zmrtvýchvstání neodmyslitelně spojeno s motivem zástupnosti.

Nakupovala jsem v potravinách pár věcí na dnešní večeři. Žádný velký nákup to nebyl. Kousek sýra, dva citrony, balíček čaje a jeden pórek.

S kamarádkou jsme rozhodly udělat si menší odpočinkovou podzimní dovolenou v Itálii. Ubytování jsme si domluvily v klášteře bosých karmelitek v Janově, zarezervovala jsem auto k půjčení, na které jsem dostala dokonce slevu, a všechno se zdálo sluncem zalité. Tedy až na počasí.

Snad nic jiného nám nepůsobí tolik bolesti, nejistoty a vlastního i vzájemného odsouzení. Matně vzpomínám na nešťastná slova kamarádky, když zjistila, že ten, do koho se zamilovala, má slečnu. „Kdyby aspoň byla blbá!“ Slečna byla ztělesněním dokonalosti. Byla nejen zbožná, společenská, inteligentní, obětavě se starající o postiženou sestru, ale ještě k tomu krásná.

Ve čtvrtek 24. října vatikánský sekretář Pietro Parolin a premiér Petr Fiala podepsali v Praze česko-vatikánskou smlouvu. Tento podpisy stvrzený mezinárodní dokument musí nyní projít parlamentem a získat podpis prezidenta. Právě během tohoto procesu se smlouva roku 2003 naposledy zarazila. Jaké je pozadí tohoto aktu a co smlouva zahrnuje? A v čem je problematická? Na to se v podcastu Týden bez filtru ptá Anežka Jakubcová historika Jaroslava Šebka, odborníka na mezinárodní právo Filipa Křepelky a právníka Jakuba Kříže, který se na smlouvě podílel.

Cítím tíseň z rigidnosti a bohorovnosti některých představitelů českého katolicismu. Chápu, že pro část božího lidu v ČR může být zneklidňující ztráta dosavadních jistot, ale lidé nehledají ideologii, nýbrž spiritualitu, říká v otevřeném rozhovoru farář a terapeut Petr Blecha, kde se věnuje i motivaci kněží k celibátu a tomu, co mužům v církvi na ženách vlastně vadí.

Před mnoha lety jsme se s jedním přítelem nepohodli. „Chceš vědět, jak to vidím já?“ zeptal jsem se ho.

Martin Luther. Synek ze selského rodu. Excelentní univerzitní student. Mladý muž, kterého úder blesku v jednadvaceti letech vyděsil natolik, že vstoupil do augustiniánského řádu a stal se mnichem.

Jeho fotografie zanechávají v člověku pocit, jako by se na chvíli stal součástí obyčejných, a přesto vzácných a důležitých okamžiků, které nás přesahují. Jindřich Štreit dokumentuje život v jeho prostotě a křehkosti a často je právem nazýván ikonou sociální fotografie. V nové epizodě Příběhů bez filtru si s ním povídal Jaroslav Tomáš.

Nedávno jsem v médiích četla, že ruský prezident Vladimir Putin by rád, aby na jaře do jeho armády narukovalo aspoň 150 000 branců. Jenže právě toto číslo mi přišlo symbolické.

Nevinné vyšlapané cestičky na trávnících odkrývají víc než lenost – ukazují naši touhu po svobodě bez omezení. Co nám vlastně říkají pravidla a proč je důležité je dodržovat?

Když jsem se stala matkou, měla jsem jasný cíl – být dokonalou matkou a vychovat dokonalou rodinu. Odložila jsem svou právnickou kariéru na vedlejší kolej a rozhodla se plně věnovat tomu, aby mé děti byly vzdělané a zbožné.

Nástraha v podobě otázky zněla: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ Všimněte si toho oslovení. Ti, kteří jinde nazvali Ježíše přítelem hříšníků a milovníkem hodů a pitek, nebo ho dokonce považovali za posedlého, najednou vytáhli kartu respektu a ctihodnosti. Asi věděli, že to jinde a jindy zabírá, stejně jako to někde a někdy na někoho zabírá i dnes. Je úsměvné, jak to opakovaně zkoušeli a opakovaně odcházeli s nepořízenou.

Přijde mi zvláštní, jak nepřátelsky reagovali lidé na zprávu o projednávání přesunu části finančních náhrad z rozpočtu pana prezidenta na finanční náhrady jeho manželky. Tolik zlostných a ukřivděných slov! Mnohé ženy v diskusích na sociálních sítích vypisovaly průběh celého svého profesního života a lkaly nad výší své nynější penze. Jak je to nefér, že ony nic. Nejspíš si představovaly, jak by samy zatočily s takovou sumičkou. Bylo mi jich líto, ale zároveň jsem cítila také hněv.

Česká společnost není nejvíce ateistickou, jak se často tvrdí, ale je ve vztahu k víře spíše lhostejnou a „něcistickou“, míní autoři knižního rozhovoru Český bůh. Profesor politologie a jeden z autorů knihy Stanislav Balík v rozhovoru vyjasňuje, co znamená pojem „něcismus“ nebo jak mizí lidová zbožnost a nahrazuje ji církev města a elit.

V roce 2009 se na českém knižním trhu objevily hned tři nové překlady Bible. Bestsellerem se stal překlad Bible21, který měl za cíl oslovit čtenáře současnou, čtivou češtinou počátku 21. století. Přestože se Česko pokládá za ateistickou zemi, Bible21 se záhy stala nejprodávanější knihou roku.

Napětí na Korejském poloostrově stoupá. V oblasti Jihočínského moře houstne atmosféra. Z mnoha ostrovů Pacifiku se stává útočiště organizovaného zločinu. A to vůbec nemluvím o Islámském státu, který pomalu vstává z popela, o…

Jedna z pacientek po mrtvici má téměř stále v jedné ruce své zrcátko. Drží ho jako zbrojnoš svůj štít. Zhlíží se v něm celé hodiny.

Mluví o vztazích a lásce na přednáškách, v podcastech i knihách. Sami vyrostli v evangelikálním protestantském prostředí, deset let tu vedli mládež.

Autorka knihy Do stejné řeky s nesouhlasí s tezí, že násilí se dopouštějí vystresování vojáci žijící ve špatných podmínkách.

Jsem rozvedená. Vlastně dvakrát. Poprvé jsem se vdala, když jsem byla mladá, vyděšená a hloupá. Může mi to Bůh odpustit? Podruhé jsem se provdala za někoho, o kom jsem si myslela, že je dokonalý, ale ukázalo se, že je stejně nedokonalý jako já. V kostelních lavicích nás sedí mnoho ve stejné situaci, a je to až překvapivé.

Jednodenní výlet se synem k řece Sázavě měl být poklidným dobrodružstvím, ale nečekaně se stal zrcadlem každodenních stereotypů, které jsou hluboce zakořeněné i v tak banálních situacích, jako je obyčejný turistický výlet.

Veřejný prostor rozvířila diskuse nad finančním příspěvkem navrženým manželce našeho pana prezidenta.

Mediální svět i současné filmy a nekonečné seriály počítají s meditací jako s životním stylem. Je cool, dobře vypadá a zdá se, že dotyčnému v něčem opravdu pomáhá.

V měsíci říjnu si připomínáme svatou Faustinu Kowalskou, velkou mystičku 20. století, která svým životem a poselstvím ukázala světu pravou tvář Boha – Boží milosrdenství.

Bible21 – překlad Bible do současné češtiny – oslavila tento čtvrtek v pražském dominikánském klášteře patnáct let od vydání! Nabitý komponovaný večer s filmem, rozhovory, hudbou a scénickým čtením pořádalo nakladatelství Biblion ve spolupráci s platformou Dominikánská 8.

Komenský vidí krásu především v přirozenosti, v přirozeném světě, v přírodě, natuře. Natura má schopnost oslovovat a utvářet náturu člověka. „Ne bez příčiny svět řeckým jazykem KOSMOS, tj. krásný; a latinským mundus, tj. čistý, nazván jest.

Bible21 – překlad Bible do současné češtiny – oslavila tento čtvrtek v pražském dominikánském klášteře patnáct let od vydání! Nabitý komponovaný večer s filmem, rozhovory, hudbou a scénickým čtením pořádalo nakladatelství Biblion ve spolupráci s platformou Dominikánská 8.

Respekt k druhým náboženstvím znamená oprostit se od pýchy, že my rozumíme působení Ducha svatého nejlépe a že jsme proto oprávněni soudit jiné. Všichni máme vlastní limity a omezení.

Respekt k druhým náboženstvím znamená oprostit se od pýchy, že my rozumíme působení Ducha svatého nejlépe a že jsme proto oprávněni soudit jiné. Všichni máme vlastní limity a omezení.

Jak se pomalu krátí dny, ochlazuje se a často prší, mívám méně chuti pobývat venku. Cítím potřebu halit se do teplých šálů, svetrů a ponožek, vařit si pořád dokola nějaký čaj a moje spotřeba svíček prudce stoupla. Květináče s pokojovými rostlinami, které jsem na léto vystrčila ven, aby taky měly prázdniny na sluníčku, postupně nosím zpátky dovnitř. Začala jsem zase sypat sýkorkám. Měla jsem silný dojem, že na mě leze zimní spánek.

Film Vlny Jiřího Mádla je herecky skvěle obsazený a všichni s chutí a s velkým hereckým nasazením vstoupili do příběhu reformních komunistů, kteří s chutí a odhodláním uskutečňovali svůj sen o socialismu s lidskou tváří. Film zachycuje dění v prestižní redakci Mezinárodního života v Československém rozhlasu od prosince 1967 do srpna 1968.

Sestra Ludmila je ženou mnoha jmen i rolí. Vlastním jménem Marie Šindelková, řeholním pak Ludmila, ale posledních zhruba třináct let je jednoduše „mama mia“. V tanzanském sirotčinci Karibu Nyumbani, což v překladu znamená vítejte doma, ji tak oslovuje 28 dětí, o které se stará spolu s dalšími dvěma ženami – Angličankou Fionou a Tanzankou Ester. Kromě péče o děti i sirotčinec vede také krejčovskou dílnu, ve které učí tanzanské ženy šít.

Miloslav Jančík pochází z ukrajinské Bohemky, ale žije v nedalekém Pervomajsku. Manželka je předsedkyní spolku Nová Bohemka, jeho strýc Josef Jančík byl kazatelem. Místní křesťanské společenství nemá svého kazatele, a tak se bratr Jančík rozhodl, že zkusí pobožnost připravit sám. Od té doby připravuje bohoslužebné setkání každý měsíc.

Kniha Český bestiář Jiřího Padevěta přináší příběhy osmi mužů, kteří podlehli svodům moci, strachu a fantasmagoriím, že by se díky spolupráci s nacistickým a někteří pak i s komunistickým režimem…

Jak můžeme dělat správná rozhodnutí a moudré volby, které jsou pro nás a lidi kolem nás ty nejlepší? Toto je společná otázka všech lidí bez rozdílu věku, pohlaví, výše konta či životní filozofie.

Tak například, když se dítěti v druhé třídě pokoušíte vysvětlit, kolik je čtyři krát čtyři a dítě vám stále tvrdí, že osm, případně čtyřicet čtyři.

Po jazykovém gymnáziu vystudoval Łukasz Firla Evangelikální teologický seminář. Působil 12 let v organizaci Community Peacemaker Teams (CPT), kde měl na starosti koordinaci týmu usilujícího v iráckém Kurdistánu o mír a respekt k lidským právům, školení nových pracovníků CPT a speciální workshopy pro lidi, kteří prošli válečným utrpením. Od 2023 pracuje v organizaci Witness for Peace Solidarity Collective v Kolumbii.

V poledne mám ve svém knihkupectví polední pauzu. Můžu zavřít obchod a dělat si, co chci. Můžu zavřít a dočíst si v klidu knížku, kterou jsem dopoledne rozečetla. Můžu sbalit balíčky a…