Zvířecí zprávy

Zní to jako kratičké frkání, chrochtání a říhání. Mořští biologové z Madagaskaru poprvé zaznamenali, jak se mláďata keporkaků dožadují mléka od mámy.

Hlavolamy rozlousknou snáz než lidé. Alespoň pokud pracují ve skupině. Řeč je o mravencích. Video vědců z izraelského Weizmannova institutu dokonce ukazuje, že tento hmyz dokáže spoustu věcí vyřešit rychleji než lidé. Podívejte se.

Bez pomoci obyčejných lidí bychom se neobešli, shodují se útulky. Přestože praskají ve švech a za péči o zvířata vydají statisíce korun, podporu od obcí většina z nich nemá. Místo toho se musejí spoléhat na dary od příznivců. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu, který v listopadu mezi 77 českými a moravskými spolky uspořádala organizace Běhejme a pomáhejme útulkům.

Pozor na to, jak v zimě přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.

Stavte se na dobročinný jarmark v centru Brna a kupte si rukodělný výrobek. Podpoříte tím třináct útulků pro opuštěné kočky. Akci, která se koná v sobotu 14. prosince od 13 do 19 hodin ve foyer brněnského Divadla Husa na provázku, pořádá Charitativní kočičí spolek Kryšpín.

Na ochranu vlků už Evropská unie poslala miliardy eur. Chtěla totiž zachovat biodiverzitu, chránit rostliny a zvířata. Peníze ale nakonec paradoxně poslouží úplně jinému cíli: tomu, aby si mohlo pár myslivců ulovit navrácené trofejní kousky do své sbírky, píše biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Měří sotva osm milimetrů a žije jen pár dní. Přesto se na ni upřely zraky vědců z celého světa. Larva brouka rodu Alphitobius by totiž mohla vyřešit několik palčivých problémů lidstva. Třeba to, jak naložit s částí plastového odpadu. Nebo kde vzít dostatek krmiva pro zvířata. A co víc: Její trus se dá použít i jako vydatné hnojivo pro plodiny.

Po dobrém obědě má následovat sladká tečka. Třeba kapka nektaru. Tímto mottem se řídí i labužníci zvířecí říše. Dokonce i ti, kteří mají jídelníček postavený na mase. Dokládá to video, které tento měsíc zveřejnili vědci z britské Oxfordské univerzity.

Slonice Mary z berlínské zoo zaujala svou dovedností: sama od sebe vyzkoumala, jak proměnit hadici ve sprchu. Podle vědců je to další důkaz toho, že sloni používají nástroje.

Mají dobrou paměť a neodpouštějí. Pokud jim způsobíte jakoukoliv křivdu, budou vás za to celý život nesnášet. Dají vám to také jasně najevo. Řeč je o obyčejných vranách. Profesor John Marzluff z Washingtonské univerzity si tuto jejich vlastnost ověřil na vlastní kůži.

Nejnovější rozhodnutí šumavského parku povolit řízený odstřel vlků je šokující, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec. Jde proti dosavadní politice ochrany šumavské přírody i proti zdravému rozumu, dodává.

Šelmy se musejí potýkat s dalším obrovským problémem, který jim způsobuje globální oteplování klimatu.

Čím nápaditější kreace vytvoří, tím více pozornosti upoutají. Samice gibonů se proto pouštějí do složitých tanečních choreografií. Pohupují se v kolenou, expresivně šermují rukama a pózují ve strnulých polohách. Leckterá hvězda ze StarDance by jim mohla jejich umění závidět.

Pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě tím, že snižuje stavy přemnožené zvěře. Díky lepší ochraně životního prostředí se vlk pomalu vrací i do míst, kde ho člověk v minulosti vyhubil. Nyní ale hrozí, že se bude smutná historie vlků opakovat, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy ředitel táborské zoo Evžen Korec. Státy Evropské unie se totiž dohodly, že ochranu tohoto zvířete sníží.

Zvířata se bez omráčení na jatkách porážet nebudou. Proti plánu lidoveckého ministra zemědělství Marka Výborného se postavili ochránci zvířat, část poslanců i široká veřejnost.

Stačí, aby se jeden z mravenců nakazil cizopasnou houbou a přinesl tuto smrtící infekci do hnízda. V mraveništi okamžitě vypuknou manévry. Jeho obyvatelé svůj příbytek kompletně přebudují. A to tak, aby zabránili dalšímu šíření nemoci. Způsob, jakým při své práci postupují, nyní popsali vědci z britské Bristolské univerzity.

O život přicházejí při plném vědomí: řezník zvířatům prořízne hrdlo a nechá je vykrvácet. Bez předchozího omráčení. Přesně tak vypadá rituální porážka halal. Brzy by ji mohla vykonávat i obyčejná jatka. Za komerčním účelem.

Adoptujte si psa z útulku, vyzývají veterináři. Výzkumy totiž ukázaly, jak velká psychická muka mazlíčci v azylech zažívají. Hladina stresového hormonu se jim během pobytu zvedne až o třetinu. Vůbec největší trápení přitom zakoušejí malá plemena.

Nekupujte bezsrsté kočky plemene Dwelf, vyzývají veřejnost evropské veterinární organizace. Množení těchto zvířat podle nich hraničí až s týráním chovem.

„Když jsem ho viděla poprvé, sevřelo se mi srdce,“ popisuje zraněného keporkaka v Sališském moři fotografka a ekoložka Jessica Farrerová.

Česko je bazénovou velmocí. Nikde jinde v Evropě nenajdete tolik bazénů na počet obyvatel jako tady, tvrdí ornitolog Martin Šálek. Pro zvířata jsou ale nezakryté nádrže s hladkými stěnami nebezpečné. Pokud do nich spadnou, už se nedostanou ven. Třeba vzácných sýčků takto zahyne kolem dvaceti procent.

Bič na množitele nefunguje. Zákonodárci sice odsouhlasili nová pravidla už před čtyřmi lety, centrální registr psů ale stále nevznikl. Ministerstvo zemědělství ještě nevysoutěžilo dodavatele.

Turecko má nový zákon. Ten umožni zabíjet toulavé psy. Úřady je budou muset odchytit, umístit do útulků, a pokud si je nikdo do měsíce nevyzvedne, veterináři je budou muset utratit. „Tento bezcitný přístup mě popudil. Pes ani jiné zvíře přece nemůže za to, že ho jeho majitel vyhodil z domu,“ píše v komentáři pro Zvířecí zprávy ředitel táborské zoo Evžen Korec. Stát by měl spíš pátrat po majiteli a žádat po něm „psí alimenty“, za které by se pak o pejska postaral.

Petice žádá povinné čipování a kastrace koček. Její organizátorka Kamila Dvořáková v rozhovoru pro Zvířecí zprávy vysvětluje, proč jsou taková opatření nutná. V některých zemích Evropské unie už podle ní na sterilizaci koček přispívá i stát.

Zákaz koupání. Takovou nálepkou označili hygienici osm vodních ploch v Česku. Vstupovat by do nich neměli lidé ani psi. Jedovaté sinice, kterými je voda v těchto místech kontaminovaná, jim totiž mohou způsobit vážné zdravotní potíže – od vyrážky přes krvavý průjem až po poškození jater.

Cestování s mazlíčky je stále populárnější. Letecké společnosti se proto snaží využít situace a nabízejí zvířatům stále komfortnější služby.

Chystáte se na prázdniny se psem? Nezapomeňte mu vyřídit pas a navštívit veterináře. Zvíře totiž bez očkování za hranice nesmí. Odborníci navíc připomínají: psy určitých ras do některých zemí nepustí.

„Zastavme tuto šílenost,“ apeluje na laickou i odbornou veřejnost biolog a šéf táborské zoo Evžen Korec.

Živořili v otřesných podmínkách. Jen na betonu a udusané hlíně. Veterináři proto pětici vlků a jejich kříženců z malého dvorku v pražských Řepích odebrali.

Vlci jsou podle soudců přísně chráněným druhem a jejich populace jsou stále velmi řídké. „Pouze ekonomické důvody tedy nejsou pro jejich odstřel dostatečné,“ uvedli ve svém rozhodnutí.

Pes doprovázel svého majitele na lovu ryb, když náhle spadl do vody.

Stanoví diagnózu a pustí se do léčby. Tu přizpůsobí potřebám pacienta. Floridští mravenci dokážou zachraňovat životy svým soukmenovcům, zjistili vědci. Jde podle nich o první důkaz toho, že cílenou léčbu neprovádí jen člověk.

Zatímco Česko v posledních dnech sužovala úporná vedra, v provincii Chubut na jihu Argentiny řeší zcela opačný problém: většina tamního území se ocitla pod ledovým krovem. Husté sněžení a silný mráz už týden nepolevují, miliony zvířat se proto ocitly ve smrtící pasti. Jsou uvězněná v závějích sněhu a nemohou se ani hnout. Nemají také co jíst.

Napřímí se, napne všechny svaly a skočí. Možná i na hostitele, do kterého se pak s chutí zakousne. Řeč je o suchozemské pijavici rodu Chtonobdella, která žije v madagaskarských deštných pralesích. Vědci nyní doložili, že dokáže plachtit vzduchem. Její akrobatické kousky dokonce zvěčnili i na videu.

Nová legislativa myslivcům nařizuje, kolik jakých zvířat musejí postřílet. Pokud kvóty nesplní, dostanou pokutu „Stát tímto represivním způsobem přímo nabádá k masakrování volně žijící zvěře. Současně nijak neomezuje maximální odlovené množství, což může vést až k úplnému vystřílení konkrétního druhu z české přírody,“ píše šéf táborské zoo Evžen Korec.

Pokud nežijí v blahobytu zvířata, nedosáhnou ho ani lidé. Naše životy jsou totiž neoddělitelně spjaty, domnívá se část poslanců. Chystají proto změny: chtějí zvířatům zajistit ústavní ochranu. „Společnost ostatně po podobném kroku volá. Jasně to ukazují průzkumy veřejného mínění,“ dodávají politici.

Doposud živořili v zoufalých podmínkách: tygr se tísnil v příliš malé kleci, puma z hladu okusovala rámy vlastního výběhu a levhart neměl žádný přístřešek. Nic jiného jim ale nezbývalo, šelmy neměly kam jít. To se ale nyní změní. Táborská zoo vybudovala pro zvířata odebraná z nevhodných podmínek nové záchranné centrum.

Jde jen o kratochvíli znuděných teenagerů. Nic víc. Přesně tak vědci vysvětlují podivné chování kosatek, které ve vodách u Pyrenejského poloostrova potopily několik jachet.

Znovu se bude rozhodovat o osudu starého kontinentu: jen za pár dní propuknou volby do Evropského parlamentu. Ochránci zvířat proto sestavili „předvolební kalkulačku“, která mapuje postoje jednotlivých stran i kandidátů k ochraně zvířat.

Strach z medvědů na Slovensku je založený na iracionálních výkřicích, které nemají se skutečností nic společného, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec. „Medvědy hnědé v naší zoologické zahradě v Táboře dlouhodobě chováme, proto dobře vím, že jejich nebezpečnost je jen nafouknutá bublina,“ vysvětluje.

Biologové nepřestávají žasnout nad schopnostmi vran. Při jednom z posledních výzkumů třeba zjistili, že jsou tito ptáci schopni počítat. Bez problémů rozpoznají konkrétní číslici, přečtou ji nahlas a pochopí její význam.

Zakažte norování lišek, vyzývají ministerstvo zemědělství ochránci zvířat, veterináři i někteří myslivci. Přidávají se k nim i politici. Norování je podle nich krutou a překonanou metodu, která nepatří do jedenadvacátého století.

Fascinující 3D animace ukazuje, jakou maximální rychlost zvládnou vyvinout nejrůznější zvířata. Na trati se mihne i člověk.

Vláda kývla ta to, aby se do prostor jatek v celé zemi povinně nainstalovaly kamery. Provoz budou mapovat od ledna roku 2026.

Jsou to vnímající bytosti, které si zaslouží náš respekt. Státní správa i obce proto musí dohlédnout na to, aby žila v dobrých podmínkách a bez utrpení. Řeč je o zvířatech. Belgický parlament je minulý týden zahrnul do ústavy. Právo na ochranu jim nově zaručuje sedmý článek tohoto dokumentu.

Udělejte něco pro své zdraví a současně pomozte opuštěným kočkám. Jak? Příležitost nabízí akce, kterou během prvního květnového víkendu pořádá Charitativní kočičí spolek Kryšpín. Zúčastnit se jí mohou lidé kdekoliv v republice.

Táborská zoo dokončuje "útulek" pro tygry a pumy odebrané z nevhodných podmínek.

Japonští vědci zjistili, že měsíc narození ovlivňuje taktiku olihní při páření po celý jejich život.

Stačí málo: vztyčit palec, kývnout hlavou, nebo jí naopak zavrtět. Druhý člověk okamžitě pozná, co mu chcete říct. Drobná gesta jsou totiž nedílnou součástí lidské komunikace. Nyní se ale ukazuje, že nejenom lidské. Svá gesta totiž mají i zvířata. Například sýkorky.

Takto by podle veterináře Dana O'Neilla z britské Royal Veterinary College vypadalo zvíře, které by vzniklo spojením všech dosavadních psích plemen.

Čeští vědci vyšetřili krev 453 tuzemských psů. Zjišťovali, kolik z nich někdy kouslo klíště nakažené encefalitidou. Výsledek: protilátky proti této nákaze našli u třinácti procent zvířat. Osmina psů se tedy někdy v životě encefalitidou nakazila.

Nic podobného jsem ještě neviděl, přiznává biolog Joshua Welter. Bylo zasněžené říjnové odpoledne, když při svých potulkách Yellowstonskýn národním parkem spatřil početnou smečku vlků. Poklidně putovala lesem, občas se pustila do hrátek. Ve svém středu ale měla neobvyklého návštěvníka: medvěda grizzlyho.

Slováci uspořádali nelítostný hon na medvěda. Místo aby chráněné zvíře uspali a přemístili na bezpečné místo, zastřelili ho. To je neospravedlnitelné, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Uloví pár pěvců, oškubou jim peří a strčí je do pukliny ve skále. Tam je nechají, dokud nedostanou hlad. Živé. Takové chování zaznamenali maročtí ornitologové u ostřížů jižních, tedy středně velkých dravců ze středomořského ostrova Mogador. Je to vůbec poprvé, co u zvířat něco podobného pozorovali. Žádný jiný predátor si podle nich živou kořist do spižíren neukládá. Vždy jen mrtvou.

Původně si myslela, že datel jenom vyklízí hnízdo. „Ale chyba lávky, byla to rvačka,“ popisuje své týden staré záběry americká fotografka Emily Tornga. Datel červenohlavý na nich vyhání ze svého domova drzého vetřelce. A nebere si servítky. Invazivního špačka obecného popadl za peří a pořádně ho ztrestal.

Pryč jsou časy, kdy znamenala ztráta tlapky konec běhání. Český designér Jan Jiránek navrhuje vozíky, ortézy a protézy pro zvířata. Poté je tiskne na 3D tiskárně. Díky této výrobní technologii umí přizpůsobit zdravotní pomůcku každému mazlíčkovi přesně podle jeho potřeb.

Hmyz nemá rozum. Cokoliv, co dělá, má vrozené. To tvrdili ještě nedávno vědci. Jenomže nyní tato teze padá. Nové výzkumy totiž ukázaly, že i bezobratlí se dokážou učit. Zvládnou díky tomu rozlousknout i velmi složité hlavolamy. A co víc: osvědčené návody si pak mezi sebou předávají. Podle vědců je takové chování základem pro vznik jednoduché zvířecí tradice a kultury.

Asijští sloni pohřbívají svá mláďata. Zasypávají je hlínou a hlasitě pro ně truchlí. Důkazy přinášejí indičtí vědci, kteří toto rituální chování zdokumentovali na pěti konkrétních příkladech.

Zakažte norování lišek, vyzývají ministerstvo zemědělství ochránci zvířat i někteří hajní. Přidávají se k nim i politici. Norování je podle nich krutou a překonanou metodu. Způsob lovu, během kterého myslivci obklíčí liščí noru a vpustí do ní psa, aby zardousil všechno živé uvnitř, podle nich nepatří do jedenadvacátého století.

Ochráncům přírody se podařil husarský kousek: zachytili početnou smečku vlků, kterak se snaží překonat mohutné závěje sněhu. A to tak, že si v nich vytvářejí síť tunelů a chodeb. Vzácné video pochází z Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v severozápadní Číně.