Flowee

Rychlost chůze může překvapivě mnoho napovědět o stavu vašeho mozku, fyzické kondici i celkovém zdraví. A změřit to zvládnete za minutu.

Třes svalů, rozpad logiky a nakonec bizarní rituály, které popírají lidský rozum. Umírání v mrazu není náhlý proces, ale metodická kapitulace organismu, při níž se mozek v agónii vrací k živočišným kořenům.

Gratuluji. Dosáhli jste vrcholu partnerské pyramidy. Rozumíte si beze slov, víte přesně, kdy ten druhý půjde na záchod, a dokážete se shodnout na barvě dlaždiček v koupelně. Jste nejlepší přátelé. A to je přesně ten důvod, proč spolu nespíte.

Paradox obezity je fenoménem posledních let. Lékaři vysvětlují, jak je to možné. Co to znamená? Je tedy obezita ve skutečnosti zdravá? Jak si to přeložit? Jaký je přesah do běžného života?

Klíčem je předvídatelnost a každodenní rytmus, který ji dětem dává. Základní opěrné body dokážou hasit požár dříve, než vypukne.

Náročným a špatným dnům se nedá vyhnout. Dají se ale přežít bez větší újmy – vaší i vašeho okolí. Přečtěte si sedm tipů, jak napáchat co nejmíň škody.

Luxus je jejich životním cílem a jsou ochotny tomu podřídit vše. Mohly bychom jim říkat moderní Popelky. Jak vypadá život dívek, které mají jediný životní cíl: Najít si bohatého ženicha.

Poprvé v historii dokážeme nádorovému onemocnění prevencí účinně předcházet. Díky očkování, pravidelnému screeningu a včasné diagnostice by rakovina děložního hrdla měla být spíš výjimkou, jenže spousta žen prevenci ignoruje. Gynekoložka Hana Kosová vysvětluje, proč HPV není banální virus, proč „nic mě nebolí“ není dobrá zpráva a proč dnes už nejde o smůlu, ale také o rozhodnutí.

V časech, kdy společnost zasáhne násilí, máme tendenci hledat rychlé odpovědi a jednoduché viníky. Tento text se o to nepokouší. Nabízí pohled pod povrch psychických mechanismů, které mohou v krajních situacích nasměrovat bolest buď dovnitř, nebo ven.

Když vidíte někoho zívnout, zpravidla si to ani neuvědomíte a zívnete taky. Stojí za tím buňky známé jako zrcadlové neurony.

Dnešní rodičovství připomíná dobrovolnou otročinu, maskovanou za tolik moderní „respektující přístup“. Stali jsme se generací logistiků, animátorů a osobních asistentů svých dětí. Zatímco naši předkové vypustili potomky ráno na dvůr a večer je, společně se slepicemi, přepočítali, my trávíme dny v roli umetačů cestiček, abychom odstranili z cesty každé smítko nepohodlí.

Ticho má někdy silnější výpověď než slova. Prázdná krajina s jemnými jizvami v zemi a jediný poškozený strom připomínají křehkost světa, který považujeme za samozřejmý. Nejde o katastrofu, ale o chvíli k zastavení.

Proč lidé dobrovolně jedí pálivé papričky, vrhají se za úsvitu do ledové vody nebo stojí fronty na nejnovější horor? Nejspíš je to vzrušuje a spojuje. Vítejte ve světě benigního (neboli nezhoubného) masochismu.

Třikrát týdně tři vteřiny cvičení a máte hotovo. Zní vám to trochu přitažené za vlasy? Podle nové studie ale skutečně můžete s touto účinnou alternativní technikou dosáhnout znatelných výsledků

Proč někdy zůstáváme ve vztazích, o kterých dávno víme, že nám ubližují? Ne proto, že bychom byli slabí, ale proto, že naše tělo a mozek se přizpůsobily dlouhodobému stresu. Spoluzávislost není selháním charakteru, ale biologickou reakcí, kterou lze pochopit – a postupně změnit.

Každý leden se vrací stejná otázka: je Blue Monday skutečně nejhorším dnem v roce, nebo jen chytrým marketingovým mýtem? I když vědecký základ nemá, míří na něco reálného – zimní únavu, psychický útlum a pocit, že energie i radost jsou na bodu mrazu.

Jen máloco zraňuje mladého člověka více než zjizvená tvář a narážky a výslech okolí. Akné je přitom mnohem víc. To, co začne na tváři, se podepíše v hlavě.

Líbání je velmi zdravá aktivita, ale proč ji vůbec tak rádi děláme? Souvisí to pouze s dobrým pocitem, který navozuje, nebo to má hluboké psychologické kořeny?

Hodiny na nočním stolku neúprosně hlásí třetí hodinu ranní. Dům je ponořen do ticha, ale vy místo spánku cítíte podivnou, jasnou bdělost. Možná sáhnete po telefonu, možná po prášku na spaní a hlavou vám běží úzkostná myšlenka: „Zase nespím. Zítra budu k ničemu.“ Ale co když se vaše tělo jen snaží rozpomenout na rytmus, který byl po tisíciletí pro lidstvo zcela přirozený?

Musíte se každé dva dny přihlásit. Jinak aplikace upozorní vaše blízké, že se mohlo stát něco vážného. Čínská aplikace Are You Dead? se během pár týdnů stala hitem – a nepříjemně přesně odhaluje strach lidí žijících o samotě i to, jak se z osamělosti stává byznys.

Pokud jste někdy v nose hledali „holuby“, nejste sami. Asi 90 % lidí si šťourá v nose. Existují ale dohady, že by tento nechutný zvyk mohl být škodlivý pro náš mozek.

Sníh na chvíli zakryl praskliny a dal Praze iluzi klidu. Jakmile ale roztál, zůstalo město stejné – unavené, bez směru a bez ambice. Praha přežívá, funguje, ale nikam nemíří. Neprovokuje, neinspiruje, nesní.

Silné projevy dětských emocí bývají pro rodiče náročné. Jedním z nejobtížnějších projevů je fyzická agrese. Když dítě uhodí rodiče, probouzí se obranné mechanismy. Dítě je na tom ale mnohem hůř než vy.

Obezita patří mezi nejčastější chronická onemocnění a medicína o ní mluví čím dál jasněji: nejde jen o „málo vůle“. Tělo se hubnutí aktivně brání, roli hrají hormony, genetika i mozek. Jenže právě tahle znalost otevírá nepříjemnou otázku: jak o obezitě mluvit bez studu a moralizování – a zároveň bez pohodlné rezignace?

Ze všech stran neustále slyšíte, jak je nesmírně důležité dodržovat pitný režim. Ano, náš organismus tekutiny potřebuje, zvláště v letním období, to je bez debat, znáte však fakta? Víte například, že obyčejná voda nestačí? Tušíte, co s vámi udělá ranní sklenice vody na lačný žaludek? Podívejte se na mýty o pitném režimu

Jak spolu souvisí spánek, strava, únava a kult výkonu – a proč na to doplácí hlavně mileniálové?

Začínali jako oslava vstupu do Evropské unie, dnes jsou přirozenou součástí pražského života – a pro mnohé i první festivalovou zkušeností vůbec. O tom, proč festival zůstává dobrovolně otevřený, proč se přesunul na Štvanici a proč nechce být jen akcí „na jeden víkend“.

Až když se syn začal ptát na rodinné příslušníky a zkoumat, kde má hrob můj bratranec, nebo kolik měla babička sourozenců, se skutečnou tíhou jsem si uvědomila, jak moc nefunkční je naše rodina.

Režisér Jan Látal natočil dokument o vězních, včetně vrahů, s cílem více pochopit jejich příběhy. V rozhovoru mluví o vině, odpovědnosti i o tom, co může společnosti přinést empatie bez zlehčování spáchaných činů.

Svět neničí jen zlí lidé, ale i nečinnost těch dobrých. Různé tragédie ukazují, jak snadno v davu umlčíme vlastní morálku a čekáme na supermana, který pomůže.

Je to jeden z nejnepříjemnějších pocitů, který nás dokáže spolehlivě vytočit. Jste uprostřed věty, nadechnete se – a někdo vám do toho skočí a dokončí myšlenku za vás. Samozřejmě špatně. Psychologie nabízí překvapivě uklidňující vysvětlení: Nebývá to známka vaší neobratnosti, ale důkaz, že dotyčný ještě úplně nezvládl umění diskutovat.

Taky vás někdy napadlo, že byste prostě přestaly po „manžovi“ uklízet? Několik žen tento experiment uskutečnilo.

Schopnost kritického myšlení a vytváření úsudku, empatie, získávání znalostí, intelektuální rozvoj… O to všechno se ochuzujeme, když dovolujeme, aby na knihy sedal prach.

Časté noční močení není jen banalita. Může signalizovat i vážnější zdravotní problém.

Hubnutí si ještě pořád hodně lidí spojuje se škrtáním. Méně sacharidů, žádné přílohy, brambory a rýže jen výjimečně, těstoviny raději vůbec. Výživa se ale v posledních letech posunula od pouhého počítání kalorií k podstatně zajímavějšímu zjištění: rozhoduje nejen to, co jíme, ale i to, jak s jídlem zacházíme dřív, než ho sníme.

Jazyk může rozhodnout o tom, jestli dítě skončí s rovnátky. A často mnohem dřív, než si rodiče myslí.

Mozek dětí vyrůstajících v neustálém rodinném napětí nebo hádkách se podle neurologů adaptuje podobně jako mozek vojáků v boji. Platí stejný mechanismus, potřeba základního bezpečí. Cílem je přežít za každou cenu.

Dnešní doba ale umožňuje skoro každému „vrátit“ čas. Padesátileté ženy už dávno nepůsobí jako babičky, ale přírodu nelze šálit donekonečna. A tak přichází na řadu odborníci, kteří provedou facelift, který mnoha lidem vrací ztracené sebevědomí.

Co vlastně mental breakdown znamená, proč není správné obviňovat sebe či druhé a jak se povznést nad sebe samého, když se taková situace vyskytne

Neběhají v posilovně na páse ani si nekupují proteinový nápoj s pistáciovou příchutí. V podpaží drží bochník chleba a děti vyženou na pole. Amišové jsou nejzdravější komunitou v západní civilizaci.

Ticho v dětském pokoji už není jistota. Dospívající mozek ještě nemá brzdy, ale už má smartphone – a algoritmus tak často rozhoduje za rodiče dřív, než si vůbec všimnou, že je problém.

Vývojoví psychologové vysvětlují, proč není špatně, když dítě během adaptace na novou situaci pláče. Důležitá je především náruč, v níž to mohou udělat.

Domov by měl být bezpečné místo. Aspoň teoreticky. Prakticky je to ale takový malý Černobyl.

Pro všechny, kterým se zdá, že dělají všechno správně, ale čísla tvrdí opak.

Nosíme ji všude s sebou, ale málokdo ji myje správně – a právě proto může být znovupoužitelná láhev na vodu překvapivě špinavá.

Dětí se rodí méně než kdy předtím. Problém se netýká pouze Čechů a Evropanů, ale celého světa – nižší porodnost hlásí i jihovýchodní Asie. A podle odborníků nejde pouze o dočasný problém.

Geny nejsou neměnný osud. Moderní epigenetika ukazuje, že silné životní zkušenosti – hlad, stres, trauma i péče v raném dětství – mohou zanechat biologické stopy, které si neseme celý život. A někdy je předáváme dál, aniž bychom si to uvědomovali.

Před časem hýbala internetem zpráva, která zněla skoro jako pohádka pro dospělé: že by lidem jednou mohly dorůstat „třetí zuby“. Co tehdy působilo jako sci-fi fantazie, dnes získává konkrétnější obrysy.

Lidé udělají cokoliv, bez ohledu na to, jak je to absurdní, jen aby nemuseli čelit vlastní duši.“ — Carl Gustav Jung

Cestovat ve dvou je levnější, praktičtější a někdy i bezpečnější. A tak přibývá lidí, kteří hledají parťáka na cesty, nikoli do života. Bez romantiky, bez závazků, jen se sdílenými náklady. Jenže lidské emoce nejsou položka v rozpočtu – a dohody někdy narazí dřív, než dojde na první noc v hotelu.

Brigitte Bardot zemřela a místo vzpomínek přišel tvrdý soud. Sydney Sweeney je mladá, krásná, úspěšná a ženy ji shazují. Jaké jsou psychologické kořeny nesnášenlivosti mezi ženami?

Na sítích se znovu rozjíždí starý dobrý koloběh: někdo vymyslí jednoduchý hack, který slibuje rychlé hubnutí, a část internetu ho okamžitě povýší na spásu.

Co mají společného 70 % Američanů, Arnold Schwarzenegger a mistr těžké váhy UFC Tom Aspinall? Podle tabulek BMI jsou všichni obézní. Výsledky nové studie potvrzují, že BMI je nespolehlivý údaj, protože neřeší rozložení tělesného tuku.

Co mají společného 70 % Američanů, Arnold Schwarzenegger a mistr těžké váhy UFC Tom Aspinall? Podle tabulek BMI jsou všichni obézní. Výsledky nové studie potvrzují, že BMI je nespolehlivý údaj, protože neřeší rozložení tělesného tuku.

Mateřská láska je považována za základní jistotu. Co když ale chybí? Příběhy nechtěných dcer ukazují, jak hluboce může vztah s matkou ovlivnit sebevědomí, vztahy i vlastní mateřství – a že uzdravení je možné.

V rozhovoru s mediátorkou Klárou Bauer Harazinovou se díváme na to, proč se naučené strategie přežití vracejí i po letech a jak z nich lze postupně vystoupit.

Leden se s námi nemazlí. Bere rukavice, čepice i náladu. Přesto v něm zůstává cosi uklidňujícího – vědomí, že se dá přežít, stejně jako ho přežívali ti před námi. Stačí se obrnit, nezpanikařit… a občas si představit, že sjíždíte Grébovku na pekáči.

Říkají vám, že jste silná. Že inspirujete. Že všechno zvládáte. Jenže síla často nevypadá jako výkon, ale jako únava, kterou už není komu ukázat. Text o ženách, které se naučily fungovat za každou cenu – a o tom, proč je možná čas přestat být skálou.

Kvalita spánku je nejupřímnější zpětná vazba, kterou vám vaše tělo dává. Když se budíte často, neuvažujte nad tím, jak se přinutit rychle usnout. Zamyslete se, co udělat, aby k tomu nedocházelo.

Jste úspěšní a zajištění, vycházíte bez problémů, kromě běžných výdajů jste si jako železnou zásobu našetřili výrazně víc než doporučované tři platy. Přesto vás přepadává peniafobie, strach z toho, co bude dál.