Co mají společného arsen, azbest a alkohol, kromě prvního písmene? Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny patří spolu s tabákem do nejrizikovější první skupiny karcinogenů.
Máte chytré hodinky, se kterými i spíte? Důvodem, proč to děláte, je asi i pocit, že přesně monitorují váš spánek. Jenže tato data o spánku ničí někdy naše rána víc než kofein. Proč? Protože existuje fenomén ortosomnie, poruchy, která vás chytne to vaší vlastní pasti.
Pro někoho je to úleva. Pro dalšího zlozvyk a závislost v jednom. A pro jiné příšerný zvuk, při kterém se jim ježí chlupy na zádech. Co vlastně způsobuje křupání kloubů?
Obsah na sociálních sítích, který vás rozčiluje, není náhoda. Rage bait je promyšlená strategie, jak z vašeho hněvu vytěžit pozornost, interakce, a hlavně peníze.
Jsou dva typy lidí: jedni by bez večerní sprchy do postele neulehli, druzí nedají dopustit na ranní sprchu jako na každodenní probuzení. Co z toho je podle akademiků lepší volba?
Kvašená jídla podporují trávení, mají vliv na trávicí systém a chemickou rovnováhu toho, co jíme. Jíst kvašené potraviny bez rozmyslu ale může být přímo zdraví škodlivé, zvláště když se ze zdravého návyku stane módní vlna. Pak jsou z nich zbraně hromadného ničení.
Když se bavíme o nelegálním sdílení a následném stahování e‑knih, velmi rychle v komentářích narazíme na jeden zdánlivě logický argument. Filmy a hudba si tímhle obdobím prošly, zvykly si na něj a dnes fungují na platformách, které stojí na měsíčním předplatném. Proč tedy v knižním businessu nesledovat stejnou cestu?
Péče o staré rodiče nepoměrně více dopadá na ženy, i když mají sourozence bratry. Je eticky přijatelné vlastní rodiče ponechat osudu, když si péči dcery „nezaslouží“?
Zatímco svět sleduje padající rekordy na zimních olympijských hrách v Miláně, v zákulisí se odehrává další příběh: romantika. Randění mezi sportovci se opět stalo tou nejpikantnější soutěží.
Jak by se vám líbil konec diktatury salátů? Pokud ještě navíc milujete italskou, rychlou a chutnou kuchyni, pak zpozorněte. Ony totiž právě těstoviny jsou legální cestou k euforii a italská kuchyně je tak vstupenkou ke štěstí.
Možná míváte jako rodiče pocit, že záchvaty vzteku nebo projevy úzkosti jsou od dítěte pokusem o manipulaci: Prostě se snaží dostat, co chtějí. Podle evoluční psychologie to ale nedává význam.
Stojíte na jižním pólu. Nebo na severním, to je jedno. Všude kolem jen bílá pustina, vítr a pocit, že vám umrzne zadek. Uděláte krok dopředu – a právě jste prošli všemi časovými pásmy planety.
Smrt byla až dosud nejdemokratičtějším prvkem lidské existence. Ale nyní i ona prochází brutální privatizací. Už to není nevyhnutelný osud, ale technický problém, který lze vyřešit dostatečným množstvím nul na účtu.
Odmítají přesun očkování do lékáren a varují před rozmělněním odpovědnosti v primární péči. Tvrdí, že nízkou proočkovanost nezpůsobuje nedostupnost vakcín, ale nedůvěra pacientů. Dlouhodobý konflikt mezi praktiky a lékárníky o kompetence, peníze i podobu zdravotnictví tak znovu nabírá na síle.
Umělá inteligence dokáže napodobit porozumění a nabídnout okamžitou podporu. Detailní rozbor jejích odpovědí ale naznačuje, že u některých duševních potíží může reagovat nevhodně nebo zjednodušeně.
Noha přes nohu. Elegantní póza, v níž se zrcadlí staletý kulturní příběh. Zatímco pro oko pozorovatele představuje ladnou asymetrii, pro tělo znamená především mechanickou zátěž.
Erektilní dysfunkcí trpí až polovina českých dospělých mužů. Dobrá zpráva je, že s většinou případů si dokážou lékaři poradit, pokud ovšem nezvítězí zbytečný stud a pacienti přijdou včas.
Mezi tajností a otevřenou dohodou je hluboká propast. O tom, co doopravdy znamená pojem konsenzuální nemonogamie, čím se liší od nevěry a proč kolem ní pořád koluje tolik mýtů, jsme mluvili s Ivou Rolederovou, spoluzakladatelkou projektu Nemonogamně, který poskytuje podporu všem se zájmem o vztahovou rozmanitost.
Podezřívavost, žárlivost, vztahovačnost či nedůvěřivost – to je jen pár znaků jedince s paranoidní poruchou osobnosti. Trpí jí přibližně 2 % populace a často se pojí se schizofrenií.
Nejlepší nápady přicházejí, když přestaneme myslet. Vhled není jen kognitivní událost – je to fyzický, paměťový a možná i kvantový jev, který mění způsob, jakým rozumíme lidské kreativitě.
Co kdyby chemická látka, díky které se zamilováváme, dokázala vyléčit poškozenou srdeční tkáň? Oxytocin dokáže v srdečním svalu spouštět ozdravné procesy.
Stáří často nepřináší jen klid, ale i osamělost, ztráty a pocit, že už člověk nikam nepatří. Zatímco se naše zraky soustředí na duševní potíže mladých, nejvyšší riziko deprese i sebevraždy roste s věkem. Nejohroženější jsou muži po sedmdesátce.
Chcete udělat radost, ale je to totál propadák. Někdo prostě dárky nerad. Téma dárků je v psychologii považováno za jeden z nejkomplexnějších projevů lidského chování. Nejde totiž o věci, ale o emocionální hru jeden na jednoho. V tomto matchi ale balicí papír slouží jako maskování pro naše nejhlubší nejistoty, ambice i mocenské hry.
Kdysi jsme se hádali kvůli fotbalu, dnes je to Ukrajina, Babiš nebo Macinka. Rodiny, které se mají rády, se rozpadávají na paralelní světy. Každý má svá fakta, své zdroje a svou realitu.
Představa toho, že snížíme váhu o čtvrtinu, je pro mnohé extrémně lákavým cílem. Hubnoucí injekce toho dosahují mimo jiné i tím, že zpomalují trávení. To má velmi nepříjemné důsledky, se kterými lze naštěstí bojovat.
Dlouhá léta jsme je vnímali jako nebezpečné vstupenky do světa barevných halucinací a bezbřehého chaosu. Jenže časy se mění. Dnes už psychedelika nepředstavují jen rebelskou vzpouru proti systému, ale stávají se precizním nástrojem v rukou lékařů.
Zapomeňte na loňský hejt na plyšáky. Valentýn je stále více diagnózou generace, která se bojí závazku víc než jaderné války. Proč je 14. únor jen falešným výkupným za naši celoroční emocionální absenci? Čtěte dál, pokud snesete pravdu bez růžových filtrů.
Napětí v žaludku, které přijde dřív, než víte proč. Intuice, nebo jen stres? Neurověda mluví jasně: tělo reaguje rychleji než vědomí. Takzvané somatické markery vysvětlují, proč někdy „víme“ něco, co si ještě neumíme pojmenovat.
Sedím v kuchyni, v ruce držím sklenici vlažného vlašáku (víno, nikoliv retro salát – suchý únor matka prostě držet nemůže) a tupě zírám na hromadu bahna, která byla ještě ráno exkluzivní světle modrou mikinou s logem synovy školy. Stála „ranec“, voněla novotou a měla být symbolem toho, že moje dítě patří do slušné školy.
Sociální roboti míří do zdravotnictví i péče o seniory. Stroje budou hlídat zdraví, dávkovat léky i asistovat v domácnosti. Jenže když přijde na emoce a blízkost, většina Čechů říká jasné ne.
Lidské tělo si pamatuje všechno. Pohyb i nečinnost, péči i zanedbání. Právě tenhle jednoduchý fakt stojí za otázkou, jak stárnout tak, aby člověk neztrácel sílu, orientaci ani chuť být součástí tohoto světa.
Podle nových zjištění think-tanku Ministr zdraví by zdanění slazených nápojů mohlo snížit jejich konzumaci a postupně zlepšit dlouhodobě tristní zdravotní stav českých teenagerů. Polovina z nich má nadváhu a v dospělosti je čekají zdravotní problémy. Musíme si vybrat: buď vše zůstane při starém, nebo připustíme, že levné limonády v budoucnu draze zaplatíme.
Odklad školní docházky býval českou pojistkou proti nejistotě. Rok navíc měl dítě ochránit před tlakem výkonu i před selháním. Teď tato pojistka mizí. Místo odkladu má přijít podpora přímo ve třídě. Zvládne to česká škola – a zvládnou to rodiče?
Odklad školní docházky býval českou pojistkou proti nejistotě. Rok navíc měl dítě ochránit před tlakem výkonu i před selháním. Teď tato pojistka mizí. Místo odkladu má přijít podpora přímo ve třídě. Zvládne to česká škola – a zvládnou to rodiče?
Redaktorka Flowee popsala svou zkušenost s „sugar daddy“ seznamkou. Opravdu tam můžete potkat štědrého milionáře, nebo si z vás maximálně někdo vystřelí?
Vyčítáte si v těchto dnech, že vám práce trvá déle než obvykle? Že se do každého vyřízení e-mailu musíte nutit a pocit tvůrčí energie se rozplynul jako ranní mlha? Nejste v tom sami.
Bůček, příloha k obědu a sladká tečka po jídle. Ne, není to návod na dietní anarchii. Spíš čtyři aha momenty, které mi ukázaly, že hubnutí neznamená hlad, smutek ani prázdný talíř.
Už několik let byla zdravá a spokojená. Přesto se jí během několika měsíců život sesypal jako domeček z karet. Na příčinu přišla až po dvou letech: perimenopauza.
Většina z nás žije v iluzi, že stárnutí je jako pomalé klesání po mírném svahu, tedy spíše pomalé stoupání v lepším případě do nebe. Každý rok jedna nová vráska, každých pět let o něco méně dechu. Jenže věda právě tuhle představu rozmetala. Stárnutí není plynulá křivka, je to schodiště s nečekaně vysokými schody.
Nikdy nepila ráno, nikdy nepřišla pozdě do práce, nikdy neudělala nic, za co by ji hanba fackovala. Jak ráda sama říkala, měla Alena s alkoholem idylický vztah. A jednoho dne ráno se probudila s tím, že je závislá a že s tím musí něco dělat.
V zahraničí běžná praxe, u nás stále tak trochu medicína na okraji – i tak by se dala definovat chiropraxe, metoda, kterou respektují i oficiální lékařské autority.
Myslíme si, že své partnery vidíme takové, jací skutečně jsou. Neurověda ale tvrdí opak: náš mozek není objektivní pozorovatel, ale scénárista, který si realitu upravuje tak, aby měl pravdu.
Přiznejme si to, nevidíme je rádi. Ale oni to s námi taky nemají zrovna jednoduché. Jak se žije českým revizorům? O tom jsme si povídali s Markem, kterého můžete potkat v pražské MHD.
Patřím ke generaci, pro kterou byl pohyb buď traumatem na hodinách tělocviku, nebo tvrdou měnou, kterou jsme platili za každý pěkně mastný nedělní rodinný oběd. Devadesátková dieta nás naučila, že cvičení je trest za jídlo a tělo je nepřítel, kterého je třeba zkrotit.
Probudíte se více unavení, než když jste šli spát. Ptáte se sami sebe: šel jsem spát včas? Nebyl jsem moc dlouho na mobilu? Obviňovat se za špatnou spánkovou disciplínu ale nemá smysl a problém to jen zhoršuje.
Pro některé páry se nevěra stává impulzem ke změně – za cenu ztráty iluzí, dlouhé práce s bolestí a přijetí toho, že jistoty ve vztahu nejsou samozřejmostí, ale křehkou dohodou.
V éře, která zaměňuje informační nasycenost za hloubku poznání, se naše pozornost stává nejvzácnější komoditou. Tam, kde nás všudypřítomná kakofonie podnětů neustále vytrhává z vlastního středu, nabízí pohled do plamene svíce vzácný prostor pro vnitřní integritu.
Austrálie jako první země na světě zakázala sociální sítě dětem do šestnácti let. Nový zákon reaguje na rostoucí obavy z dopadů digitálních platforem na duševní zdraví, spánek i bezpečí dětí. Může takové omezení skutečně pomoci – a kde jsou jeho hranice?
Zatímco Spejbla a Hurvínka čeká rebranding, legendární Washington Post propouští stovky novinářů. Staré značky, které po desetiletí formovaly kulturu i veřejnou debatu, se střetávají s realitou digitálního světa.