Zahrádkářská poradna

Podzimní hnojení je velmi důležitým krokem, pokud chcete mít i příští rok na zahradě bohatou úrodu. Co nyní ještě můžete hnojit, jak na to a jaká hnojiva použít?

Semena fazolí jsou ideální pro start každého začínajícího semenáře. Pokud chcete být soběstační v pěstování svých vlastních potravin a nevíte, odkud začít, semenaření fazolí vám pomohou se v této tématice zorientovat. A aby to bylo pro vás ještě jednodušší, v tomto článku vám poradíme, jak se semenařením fazolí začít. Pojďte s námi objevit tajemství úspěšného semenaření, najdete zde všechny potřebné informace, které potřebujete k úspěšnému začátku.

Kompost v zimě bývá v mnoha případech utlumen, je to ale škoda, protože i přes zimu můžete udržet váš kompost aktivní. Nevíte, jak toho docílit? Přečtěte si náš článek, dozvíte se v něm, jak kompost udržet při životě a jak si připravit kvalitní hnojivo na jarní sezonu.

Pokud tíhnete k ekologickému smýšlení a chemie u vás na zahradě nemá co dělat, možná vás bude zajímat, jak při svém pěstování lze využít užitečné houby, kterým se říká mykorhizní. Jsou to unikátní systémy mikroskopických hub, které přežívají v kořenovém systému rostlin a vzájemně se s rostlinami podporují. Rostliny díky těmto houbám odolávají lépe chorobám i škůdcům a lépe prospívají.

Vinná réva na zahradě z vás sice vinaře roku neudělá, ale budete mít vlastní voňavé lahodné hrozny, na nichž si určitě pochutná celá rodina. Réva je navíc keř zajímavý i svým vzhledem, takže s jeho pomocí vytvoříte na pozemku nebo u domovní zdi velmi pěkné zákoutí.

Sběr rostlin je na pořadu dne s příchodem podzimu, než se příroda uloží k zimnímu spánku. Toto období vám umožňuje, abyste zachytili jedinečnou krásu přírody a přinesli si ji domů. Víte však, že i sbírání rostlin má svá pravidla a zásady? A právě o nich budeme mluvit v tomto článku.

Semenařením nejen ušetříte za nákup sazenic, ale získáte další generaci vlastních rostlin, což je cenné zvláště v případě, že na zahradě nepoužíváte chemii. Navíc se bude jednat o jedince, kteří jsou už geneticky zvyklí na podmínky na vašem pozemku. Například na danou nadmořskou výšku, složení půdy, místní klima i na to, jakým způsobem se o rostliny staráte, takže budou lépe prospívat.

Rostliny na balkoně s posouváním klimatu, kdy je u nás stále tepleji a tepleji, prochází proměnou. Na balkonech se nedaří rostlinám, které se na nich obvykle pěstovaly. I jejich výběr proto musíme přizpůsobit aktuálním podmínkám. Nevíte, jaké rostliny pěstovat na balkoně?

Pohled na kvetoucí tamaryšky uchvátí každého obdivovatele okrasných dřevin. Tyto keře milující slunce jsou v podstatě nezničitelné a díky své odolnosti zdolají ledajakou překážku. V případě tamaryšku bezezbytku platí ono okřídlené, že méně znamená více, takže to s ním na zahrádce raději nepřehánějme, protože mnoho tamaryšků může znamenat zhoubu pro ostatní rostliny.

V zahradách zpravidla nesklízíme brambory s pomocí zemědělské techniky, ale obvykle ručně pomocí motyky nebo rycích vidlí. Sklízení brambor by mělo být založeno na pečlivém načasování a citlivém vyjímání hlíz z půdy. Jinak dojde k jejich poškození, a poškozené brambory začnou velmi rychle zahnívat. Dejte si také práci s uskladněním. Brambory hlavně nesmí zůstat ve vlhku a nesmí namrznout.

Na mnoha místech je jicama považována za ovoce, ale ve skutečnosti je to hlíznatý kořen s popínavou liánou, na které najdeme hrachu podobné květy a lusky. Lusky jsou jedovaté, ale ukrývají semena, z nich je možné vypěstovat nové rostliny. Pěstování jicamy není složité, pro lepší růst ale potřebuje pevnou oporu.

Sklizeň zeleniny zvané mangold je snadná a vychutnat si ji můžete po velkou část roku. Také jste propadli kouzlu této vděčné zeleniny? Nevíte však absolutně nic o způsobu a času sklizně? V našem článku zjistíte, jak správně a kdy sklízet listy a řapíky, aby vaše rostliny dlouho vydržely a přinášely bohatou úrodu.

Řízkování rostlin, ať už okrasných, bylinek nebo třeba dřevin, je záležitost, která vám dokáže uspořit spoustu peněz. Díky řízkování si můžete jednoduše namnožit ne jednotky, ale rovnou desítky nových rostlin a podstatně si tak rozšířit svou flóru na zahradě, případně podělit přátele a příbuzné novými rostlinami, které ještě nemají.

Skořice na zahradě udělá stejně dobrou službu jako v kuchyni, protože se nehodí jenom do štrúdlu nebo svařeného vína, ale zatočí také s nezvanými hosty na záhoncích a podpoří rostliny v růstu, protože zvýší jejich odolnost před nejrůznějšími plísněmi a houbami.

Vyvazování stromků, zejména těch mladých má svůj zásadní smysl. Podpora v podobě kůlu stromky ochrání před vyvrácením, růstem "nakřivo", ale může pomoci také při vytváření tzv. ovocných stěn. Vyvazování je možné uplatnit i u starých a mohutných dřevin, kde díky stáří a zhoršené kvalitě pletiva hrozí rozlamování koruny.

Jakou péči potřebují ovocné stromy po sklizni? Kromě řezu se jim můžete věnovat i jinak. Pomocí bílení kmenů a výsadby vhodných rostlin pod jejich korunou můžete úrodu ochránit a užívat si ji ještě více. Jaké rostliny a proč se pod stromy hodí?

Jaký je rozdíl při oživování půdy mezi kompostem a hnojem? Použití hnoje na zapravení do půdy znamená poskytnout půdě obrovské množství živin a důležitých látek. Nepoužívejte ale nikdy hnůj čerstvý, je natolik silný, že by vám rostliny pravděpodobně spálil. Tam, kde není možné používat hnůj, můžete vsadit na dobře proleželý kompost, který je ideální alternativou k hnoji.

Za svůj český název vděčí topolovky svému vzhledu: jsou to krásné vysoké květiny hýřící pestrou paletou barev a přitahující včely, motýly i další hmyz milující nektar. Pocházejí sice z teplých krajů jižní Evropy, Malé Asie a Orientu, ale ve velké oblibě je měli už naši předkové, takže vlastně dávno patří mezi tradiční obyvatele českých zahrádek.

Stejně jako u zeleniny a ovoce je i pěstování květin bez chemie možné. A výsledkem můžou být krásné květiny, které v obchodě jen tak nekoupíte, a po ruce je budete mít po celou sezónu. Co tento způsob pěstování obnáší?

Pod pojmem košťálová zelenina si většina z vás asi představí zelí, kapustu nebo květák. Do této skupiny patří také růžičková kapusta, brokolice, kedlubna, kadeřávek, čínské a pekingské zelí. Květák je lehce stravitelný, málo kalorický a používá se proto často při redukčních dietách. Brokolice je mladší sestra květáku a považuje se za jednu z nejhodnotnějších zelenin vůbec. Oba druhy zvládnete vypěstovat i na běžné zahrádce.

Podzimní výsev mrkve je na rozdíl od jarního daleko výhodnější. Semena budou mít v půdě dostatek času na uležení a přípravu na klíčení. Také se díky tomuto způsobu vyhneme napadení pochmurnatkou mrkvovou, jejíž larvy dokážou kořeny mrkve zcela zničit. Mrkev, vysévaná na podzim, je výrazně větší, šťavnatější a sladší než běžné odrůdy.

Existuje velké množství metod, kterými lze pracovat s půdou tak, aby byla úrodná, vyvážená a vyživená. Vyživování půdy by se mělo provádět tak, aby se do půdy dostaly cenné látky a organická hmota. Organická hmota úzce souvisí s půdní úrodností a půdními vlastnostmi. Primární organickou hmotu tvoří zejména odumřelé části rostlin a půdní mikroflóry. Půda musí také obsahovat humus.

Pěstování bazalky není příliš složité, a v pohodě se tohoto úkolu mohou zhostit i děti, pokud projeví zájem vypěstovat si nějakou rostlinku. Stačí si vybrat mezi několika druhy bazalky tu správnou, která najde uplatnění v kuchyni, jako léčivka, nebo jako aromatická přísada bylinných repelentů. Jednotlivé druhy bazalky se od sebe mírně odlišují a každý z nich má poněkud specifické použití.

Cibuloviny můžete vysadit do nádob, ale také na volné záhony na zahradě nebo třeba do trávníku. Pokud znáte pravidla výsadby cibulovin, nemůžete udělat chybu. Jak má vypadat zdravá cibulka? Musí být na povrchu suchá, tvrdá, bez zjevných příznaků napadení plísní nebo škůdci. Mezi nejčastější chyby patří příliš mělká výsadba, nedostatečná ochrana před hlodavci nebo špatně naplánovaná doba výsadby.

Pěstování masožravek v mnoha případech není zvlášť náročné. Kořist v podobě hmyzu není pro většinu masožravek nezbytná, umí stejně jako jiné rostliny získávat živiny z půdy a pomocí fotosyntézy. Výjimkou jsou druhy bublinatek či rosnatek, které ale naopak preferují právě hmyzí sousta, protože si tím zajistí několikanásobně rychlejší růst. Většina masožravek není větší než několik centimetrů a ve volné přírodě zatím nebyla nalezena žádná rostlina, která by zvládla pozřít psa. Adéla proto zůstane i nadále pouze filmovou hvězdou.

Pro založení kompostu je nejvhodnější doba na jaře, kdy se zvyšuje teplota a aktivita mikroorganismů v půdě. To umožňuje rychlejší rozklad organického materiálu. Vhodným obdobím je také podzim, kdy máme k dispozici největší množství organického odpadu ze zahrady, protože se chystáme na zazimování zahrady a nezbytný úklid před příchodem sněhu.

Plevel je doslova noční můrou každého zahrádkáře. Vyskytnout se může prakticky všude, nalezneme jej v okrasných, zeleninových i ovocných záhonech, ale i v trávníku, v truhlících a květináčích. Lze si při likvidaci plevele pomoci přípravky? Jak moc jsou přípravky na plevel účinné, si povíme v našem článku.

Guzmánie nejvíce trpí nesprávným pěstováním a zacházením. Péče o guzmánii spočívá především ve správném umístění tam, kde rostlina nebude na přímém slunečním světle, bude mít dostatek (ale ne nadbytek) tepla a především bude pravidelně zvlhčována jak rostlina, tak vzduch okolo ní. Suchý vzduch nebo nedostatečnou zálivku rostlina ohlásí suchým špičkami listů.

Smyslem rozdělení rostlin, především trvalek je omlazení rostliny, kontrola nad jejich vzrůstem a množení. Trvalka, která roste několik let na stejném místě, má tendenci se rozrůstat a zabírat stále více místa.

Syntropické pěstování je návrat k tomu, jak příroda dokáže fungovat bez zásahu lidské ruky, případně jen s malou pomocí. Znamená také přestat vyčerpávat přírodní zdroje chaotickým pěstováním za účelem okamžitého zisku, a přejít na nenákladné, ale přijatelné hospodaření v souladu s přírodou. Nebude tak vznikat nutnost vyčerpanou půdu zásobovat uměle živinami a průmyslovými hnojivy, a nebude docházet k narušování rovnováhy. Stačí si všimnout, jak takový syntropický způsob života funguje třeba v lese.

První přízemní mrazíky znamenají pro většinu letniček konečnou, podobně tak i pro jiřiny a ostatní kvetoucí rostliny na podzim. Co udělat, aby zahrada a rostliny v ní přečkaly první mrazíky? A co udělat s těmi, které nejsou mrazu odolné? Je nejvyšší čas se na první mrazíky připravit a poskytnout rostlinám dobrou a účinnou ochranu.

Jak poznat na první pohled zralé dýně? Máme asi pět různých ukazatelů, které nám napoví, zda jsou dýně v plné konzumní zralosti, nebo by měly ještě nějakou dobu počkat na záhonech. Je lepší sklízet dýně později než předčasně, abychom si díky nedozrálým dýním nezpůsobili zdravotní obtíže.

K opylování kukuřice nepotřebujete ani včelstva, ani čmeláky a ani žádné jiné hmyzí opylovače. Kukuřice (jak setá, tak cukrová) patří mezi větrosnubné rostliny, které k opylování potřebují vítr. Ovšem na druhou stranu může být tato vlastnost kukuřice poněkud kontraproduktivní. Pokud totiž pěstujete kukuřici cukrovou poblíž pole s kukuřicí setou, mohou se pylová zrna z jedné i druhé odrůdy přenést i mezi sebou, a cukrová kukuřice bude v nevýhodě. Naštěstí existuje několik způsobů, jak tomu zabránit.

Přímá přírodní hnojiva obsahují přinejmenším jednu ze základních rostlinných živin buď v organické, nebo minerální formě. Nevýhodou je, že přírodní organické hnojivo se ve městech téměř nedá použít, protože jedním z jeho průvodních jevů je zápach. Kapalná zahradní a polní hnojiva jsou oblíbená pro svoji snadnou přípravu k aplikaci, kterou provádíme postřikem na list nebo zálivkou přímo ke kořenům. A vůbec nepáchnou.

Na domácí hnojivo lze použít téměř vše, co najdete ve své kuchyni - od droždí, přes mléko, až po bioodpad z vaření. A stejné to je i na zahradě. Všechno, co považujete za odpad organického původu, je možné přeměnit na dokonale vyvážené hnojivo plné živin. K tomu všemu si můžete vyrobit tekuté hnojivo, a opět z odpadků.

Teplé odstíny žluté, oranžové, červené a hnědé, to jsou barvy podzimu. Prozáří celou zahradu a poskytnou nám podivuhodnou podívanou. Říjen je především obdobím sklizně a výsadby. Vysazujeme okrasné dřeviny a jiné rostliny zase před dlouhou zimou uklízíme do sklepů a skleníků. I v říjnu je v zahradě stále co dělat.

Stromy a keře dodají zahradě přírodní krásu, ale také zvýší pocit intimity a klidu. Mohou tedy klidně sloužit jako přírodní zástěny, které vás uchrání před pohledy sousedů a zajistí stín v letních měsících. A nemusíte ustrnout jen výsadbou stromů. Kombinace keřů, stromů a trvalek různých výšek zajistí, že váš zahradní prostor bude působit rozmanitě a živě.

Vícekmenné stromy a keře, nebo také jinak nazývané mnohokmenné dřeviny není moc jednoduché pěstovat, protože tento proces bývá zdlouhavý a ne všechny stromy se podaří vypěstovat tak, aby to byl ideální vícekmen. Méně vzrůstné vícekmeny bývají dobrou volbou jako zajímavé solitéry v trvalkových záhonech, zvlášť pokud pod nimi ještě pěstujeme některé druhy okrasných travin.

Bambus je název pro množství rodů exotických trav, které jsou schopny jednak vyrůst do velké výšky, ale také se téměř nekontrolovatelně rozrůstat. Pěstování není příliš složité, stačí si vybrat ty správné druhy bambusu, které jsou schopny přežívat naše evropské zimy.

U vysazených druhů bychom měli dobře znát jejich nároky na pěstování. Oblíbené balkónové bylinky často pocházejí ze Středomoří, a proto potřebují upravit podmínky pro pěstování tak, aby nestrádaly. Víte, jak bylinky na balkoně pěstovat, a které druhy jsou k tomuto účelu nejlepší?

Celková údržba a dezinfekce skleníku jsou činnosti, které zaručí, že nám bude skleník nebo pařeniště dlouho a dobře sloužit. Doporučujeme tyto činnosti provádět v podzimním období, kdy máme po sklizni více času se úklidu a dezinfekci skleníku věnovat. Na jaře se tak nemusíme stresovat a můžeme se již naplno věnovat pouze sázení a setí.

Kapková závlaha je založena na úsporném dávkování vody ke kořenům rostlin či do oblasti kolem nich. Jde o nejefektivnější způsob závlahy vůbec, významně se totiž zabraňuje zbytečnému vypařování vody. Ve srovnání se standardním způsobem zavlažování ušetříme až 2/3 vody.

Stromy řežeme hlavně proto, abychom jim pomohli udržet stávající dobrou a vyrovnanou plodnost. U stříhání ovocných stromů ale platí pravidla, která je nutné dodržovat - zejména co se týče správně zvoleného ročního období a způsobu řezu. Jádroviny je nejlepší stříhat spíše koncem zimy, nejlepším obdobím pro střihání peckovin je čas vegetace. Do léta je také možné stříhat skořápkoviny.

Nyní nastal čas ochránit trvalky před zimou vhodnou péčí. Některé bude potřeba ostříhat, ale některé zase nikoliv. Velkou pozornost je potřeba věnovat růžím. Trvalkové záhony se vyplatí ochránit chvojím, mulčem nebo suchým listím (dáváme pozor, aby se v listí nezabydlely myši). Některé choulostivé trvalky bude potřeba přestěhovat do tepla.

Péče o rajčata zahrnuje nejen okopávání, vytrhávání plevelů, zalévání a sběr plodů. Rajčata jsou náchylná na spoustu neduhů, z nichž plíseň bramborová je asi nejzávažnější. Ovšem, za dodržení podmínek správné péče o rajčata se lze této obávané chorobě vyhnout. A podobně to je se škůdci, i zde platí, že prevence je lepší než řešení problému. A je také nutné se připravit na možnou nepřízeň počasí, která může udeřit bez varování a kdykoliv.

Pokud nadešel čas, kdy z vašeho pozemku opadla voda po povodních, s nápravou zahrady neotálejte. Podzim je tu a práce je jako na kostele. Příprava půdy a zeleně na nadcházející zimu je letos důležitější než kdy jindy. Ptali jsme se odborníků, jak revitalizovat zahradu, aby přečkala následující zimu bez dalších ztrát.

Hlošina je velmi variabilní keř či strom, který vyniká pestrými listy. Pěstování hlošiny není náročné, neboť tyto rostliny zvládnou růst i v nepříliš příznivých podmínkách. Jejich malé nenápadné květy ale výrazně voní a za zmínku stojí i chutné oranžové až červené plody. Pokud hledáte nenáročnou a krásnou rostlinu pro svou zahradu, je právě některý z mnoha druhů hlošin skvělou volbou.

Na velké zahradě byste se s konví při zalévání asi uběhali. Pokud ale máte studnu, můžete na čerpadlo napojit hadici a na tu zase zavlažovací pistole s nejrůznějšími nástavci, které vám velmi usnadní celou operaci. Určitě se hned napoprvé nestrefíte do nejlepšího modelu a budete muset hledat a zkoušet, než objevíte ideálního kandidáta na zalévání a zavlažování.

Pokrmy z řepy jsou zárukou spousty vitamínů, ale také chutí. Při sklizni řepy tedy už můžeme myslet na to, jakou dobrotu si z řepy připravíme. A nezbavujeme se ani mladých listů, které se dají využít na přípravu salsy nebo taktéž naložit. Červená řepa a její barevné variace je použitelná jako studený salát, pečená, jako příloha k masu či oblíbená zavařovaná.

Jahody plodí nejvíce ve druhém a třetím roce, proto byste měli myslet na to, že po této době bude potřeba připravit nové záhony pro novou výsadbu jahod. Nové záhony je nutné připravit pečlivě a věnovat jim dostatek času, aby měly jahody dobrou a kvalitní půdu a mohly několik let po sobě nabízet sladké a chutné plody.

Půda druhé trati je stále velmi výživná, ale má již jinou strukturu. Všechny organické zbytky se změnily na humus a ubyl dusík. Obecně to je dobré pro kořenové zeleniny. Nejčastěji se jako zelenina druhé trati vysívá mrkev, petržel, ale také červená řepa, a vedle kořenové zeleniny je to většina druhů košťálovin jako brokolice nebo kadeřávek. Nezapomeneme ani na listovou zeleninu - saláty či špenát.

Podzimní výsev do pařeniště v případě pěstování některých druhů zeleniny či bylinek je ideální. Pokud jsou teploty venku již nižší než 10 °C, můžeme využít tzv. teplé pařeniště, případně pařeniště použít pro výsev semen pro brzkou jarní sklizeň. Není potřeba se bát škůdců, ale je potřeba ohlídat možný rozvoj houbových chorob.

Podzimní výsev letniček je pro některé rostliny praktičtější než brzký jarní výsev, kdy je půda stále velmi chladná a pokud nechceme čekat, musíme volit rané pěstování ve skleníku nebo v květináčích. Podzim ale nepřeje jen výsevu letniček, ale je vhodný také pro výsev medvědího česneku nebo pro některou rychle rostoucí zeleninu, jako je salát, ředkvičky nebo mangold.

Proč se provádí výsadba cibulovin už v září? Rostliny potřebují zimu k založení květů. Proto se už v září neváhejte pustit do výsadby většiny z těchto krásek, mezi které patří sněženky, krokusy nebo třeba lilie. A pokud chcete, aby váš stůl zdobily hyacinty, je na čase vrhnout se do jejich rychlení.

Zpracování listí, které jste na podzim shrabali, je ideální především v kompostu. To, a další způsoby zpracování vás na rozdíl od jeho pálení nedostane do konfliktu se sousedy, hasiči, ani s vlastní manželkou, která nestihla sklidit prádlo.

Chcete pěstovat byliny, které budou ozdobou zahrady a zároveň od vás vyžadují jen minimum pozornosti? Tak přesně to splňuje čistec (Stachys). Okouzlí vás svými měkkými, stříbřitými listy, které dodají vašim záhonům jedinečný vzhled. Pojďte se spolu s námi na tuto zajímavou rostlinu blíže podívat. Poradíme vám také, jak ji pěstovat.

Zazimování a uskladnění hlíz teplomilných rostlin je potřeba naplánovat na dobu, kdy už rostliny odkvétají, ale ještě se ke slovu nepřihlásily přízemní mrazíky. Pokud přeci jen mečíky, jiřinky, dosny nebo begónie ještě stále kvetou, raději jejich květy ostříháme a užijeme si je ve váze, než abychom promeškali správnou dobu zazimování a cibule a hlízy nám spálil mráz.

Dno vyvýšeného záhonu by mělo být ve spojení s půdou, protože jinak se promění ve velký květináč a ztratí svůj původní smysl. Jak ale ochránit rostliny před útokem všetečných škůdců, jako jsou myši a hraboši?

Léto je nenávratně pryč a váš podzimní trávník bude potřebovat před zimou péči. Není to jen o tom shrabat z trávníku listí. Pokud si trávník hýčkáte a vkládáte do něj přes jaro a léto nemalé úsilí, ani na podzim si nebudete moci vydechnout. Krásný a zdravý trávník za to ale stojí.

Balkonová pěstitelská sezona nekončí v září, naopak právě teď nastává ten nejvhodnější čas pro podzimní výsev zeleniny, na níž si budete moci pochutnávat ještě v prvních zimních týdnech.