Osel

Vonné složky kosmetických přípravků mívají obvykle komplexní charakter založený na směsích velkého počtu jednotlivých molekul. Vůně, kterou cítíme v parfému, sprchovém gelu či aviváži, není výsledkem jediné látky, ale dynamické a často chemicky velmi bohaté směsi. Zajímavou výjimku v tomto ohledu představuje lilial

V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.

Vesmír je plný magnetických polí, která jsou větší než kupy galaxií. Kde se ale vzala? Podle nového nápadu by jejich vznik a růst mohl souviset s ultralehkou temnou hmotou, pokud existuje a pokud ji tvoří axiony. Kosmologická magnetická pole by v takovém případě vznikala díky axionelektrodynamice.

Tým University of California – Santa Barbara vyvinul nový systém s molekulárním termálním ohříváním (MOST), založený na izomeru pyrimidonu. Biologové tuto látku znají z molekul DNA poškozených ultrafialovým zářením. Pojme ohromující množství energie a jako bonus ji lze rozpustit ve vodě.

V laboratořích Idaho National Laboratory (INL) vyvíjejí 85kW jaderný mikroreaktor MARVEL (Microreactor Applications Research Validation and Evaluation). Pomáhá jim s tím pozoruhodný LEDkový simulátor v životní velikosti ViBRANT, který je jako MARVEL bez jaderných záležitostí.

…aneb Dvojí výročí druhu Antarctopelta oliveroi

Jak fungoval „RNA svět“ a jak z něj povstaly první organismy na naší planetě? Vědci odhalili nejstarší možný mechanismus pro kopírování dědičné informace.

Jetty McJetface čili událost slapového roztrhání hvězdy AT2018hyz, známe od roku 2018. Oproti očekáváním stále zesiluje a zřejmě bude zesilovat dál. Podle výpočtů vyzařuje tak extrémní množství energie, že se směle vyrovná výtryskům gama záření GRB, považovaným za nejvíce energetické jevy ve vesmíru.

Testování prokázalo, že interceptor Coyote Block 3 Non-Kinetic společnosti Raytheon účinně zasahuje proti skupinám dronů s blíže neupřesněnou elektromagnetickou zbraní, po jejíž aktivaci padají malé drony z oblohy jako hrušky. Potom je možné Kojota chytit do sítě a použít znovu.

Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na Muska s tím, že Musk je přeci výzkumu nakloněn a vynese astronomům do kosmu všechno, co budou potřebovat.

Mezinárodní výzkumný tým postavil verzi 2.0 NiFe baterií pro 21. století, založenou na jednoduchých nanotechnologiích. Na kapacitu lithium-iontových baterií sice stále nemají, ale mohly by se uplatnit třeba v solárních systémech.

Loňský rok byl vyhlášen rokem kvantové fyziky. Tato teorie spolu se speciální teorií relativity umožnila popsat nejen mikrosvět, ale také studovat vlastnosti a vývoj vesmírných objektů i v extrémních vzdálenostech. Bez ní by se nedal vybudovat realistický kosmologický model. Podívejme se na některé oblasti uplatnění kvantové fyziky při našem poznávání vesmíru.

Fyzici New York University postavili kouzelně jednoduchý časový krystal z polystyrenových kuliček a zařízení pro levitaci na zvukových vlnách. Kuličky se vznášejí na zvukových vlnách a navzájem interagují díky rozptýlenému zvuku. Výsledkem je, že ignorují zákon akce a reakce. Pohybují se nerecipročně.

Moltbook byl jenom začátek. I když se tam nejspíš nezjevil Skynet, mezi AI agenty se tam objevuje nečekané chování. Kromě toho Moltbook inspiroval vytvoření vesmírné masivní multiplayerové online hry SpaceMolt, kterou hrají AI agenti za přihlížení lidských diváků.

V minulém dílu našeho seriálu jsme se věnovali programu Apollo. Už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy, za nimiž stály kosmické observatoře.

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.

Společnost Unitree oblékla svého humanoida G1 do péřovky, dala mu plastové chrániče na nohy a poslala ho na sněhovou pláň, kde teplota dosahovala až mínus 47,4 °C. Humanoidi si teď musejí zvykat na dost drsnější podmínky než je to teplo u domácího krbu nebo v kanceláři.

…aneb Výročí druhu Proceratosaurus bradleyi

Společnost Lockheed Martin se vytasila s pozoruhodným podmořským bojovým dronem, který rafinovaně využívá strategii lodivodů a podobných ryb. Dokáže se zachytit na spřátelených lodích a ponorkách a nechává se vozit, aby šetřil energii. Hejna dronů Lamprey by mohla monitorovat a bránit podmořskou infrastrukturu.

Malé červené tečky, které Webbův dalekohled pozoruje pár set milionů let po Velkém třesku, by podle nových simulací mohly být čerstvé černé díry přímého kolapsu, které se zrodily přímým zhroucením mračen chladného vodíku. Pokud to sedí, byl by to velký průlom v chápání vývoje raného vesmíru.

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů i množství velmi povedených fotografií.

Jaderná fúze se stává strategickou energetickou technologií s dopady na energetickou bezpečnost, klimatickou politiku a průmyslovou konkurenceschopnost vyspělých zemí. Spuštění prvních fúzních elektráren je novou globální politickou prioritou.

Život je příjemný! Jsme doma tady na světě, tak si toho máme užít. Ovšem kultivovaně, aby se příjemnost neobrátila v nepříjemnosti, což vyžaduje nečekanou míru askeze. K tomu zjednodušený a problematický atomismus, který přesto sehrál v dějinách vědy pozitivní roli.

Představte si počítač s jednoduchými fotonickými komponentami, který pracuje podle sto let starého matematického modelu ferromagnetismu, mapuje optimalizační problémy na síť navzájem propojených „spinů“ a počítá tak, že hledá stav s minimální energií. Fotonický Isingův počítač je jako zjevení.

Je mužství v krizi? A je lékem hormon testosteron? Co na to sociální sítě a co vědci?

V Číně roste jeden větrník za druhým. Čínská státní korporace Three Gorges Corporation připojila ke síti 20MW turbínu, která by měla být první v komerčním provozu na světě. Rotor o průměru 300 metrů se točí ve výšce 174 metrů nad mořskou hladinou, asi 30 kilometrů od pobřeží. Jak dlouho asi tenhle rekord vydrží?

Většina živočichů se ohně bojí. Prchají před ním. Lidé si asi tak před milionem let a možná ještě podstatně dříve přinesli oheň domů. Je to fajn pomocník, ale dovede ošklivě popálit. Podle nového výzkumu jsme od té doby vystavení popáleninovému přírodnímu výběru, který přizpůsobuje naše hojení ran a imunitní systém.

Čínská média informují o kompaktním vysokoenergetickém mikrovlnném systému TPG1000Cs, jehož vlastnosti by měly překonávat vše, co jsme zatím doposud viděli. Asi 4metrová a 5tunová mikrovlnka by měla pálit 20gigawattové pulzy nepřetržitě až minutu. Prý by mohla ohrozit satelity na nízké orbitě, včetně Starlinku.

Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Jeho hlavním úkolem je prozkoumat dominantní, avšak dosud velmi tajemné temné složky našeho vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii a dále zpřesnit některé klíčové kosmologické parametry. Těšit se můžeme na celou řadu velmi zajímavých dat, z nichž většinu teleskop teprve napozoruje a následně postupně odešle na Zemi. Vědecká fáze mise už ale začala - zde některé z vědeckých snímků Euclidu.

Uprostřed Mléčné dráhy něco je. Něco nesmírně hmotného a neviditelného. Neviděný objekt Sgr A*ale nemusí být nutně supermasivní černá díra. Podle mezinárodního týmu fyziků by se mohlo jednat o koncentrovanou masu temné hmoty, pokud temnou hmotu tvoří fermiony. Prozatím to nelze spolehlivě rozlišit, bude to chtít další pozorování.

Do programu vývoje letounu 6. generace F/A-XX, námořní varianty konceptu Next Generation Air Dominance (NGAD), hodlá vstoupit velmi extravagantní SM-39 Razor. Vypadá skvěle, má oslnivé parametry, ale jistou vadou na kráse je, že za ním stojí společnost Stavatti Aerospace s pochybnou pověstí.

V roce 2023 přilétlo do podmořského experimentu KM3NeT neutrino s energií 100 PeV, která byla považovaná ze nemožnou. Žádný známý zdroj ve vesmíru by tohle nedokázal. Tým fyziků Umass Amherst navrhuje, že by takto šílené neutrino mohla generovat kvazi-extremální primordiální černá díra. Mají-li pravdu, otřese se celá fyzika.

Když se částice koronavirů zničené imunitní obranou rozpadnou, objeví se další arzenál zbraní viru proti imunitě. Úlomky virových proteinů jsou jako zombie, které útočí na imunitu i po „smrti“ viru. Ten záludný mechanismus zřejmě těsně souvisí s long covidem, který stále sužuje miliony lidí.

V průběhu minulého roku pokračovalo úspěšné vypouštění tritiové vody. To umožnilo na několika místech demontovat nádrže a uvolnit místo potřebné pro zázemí prací na likvidaci zničených reaktorů. Proběhl druhý odběr vzorku koria z aktivní zóny druhého reaktoru. Dalším průlomem je zahájení cesty k opětnému spuštění varného reaktoru Kašiwazaki-Kariwa 6 dne 21. ledna 2026. Reaktor patří společnosti TEPCO, která vlastní i Fukušima I. Japonsko tak pokračuje v návratu k rozvoji jaderné energetiky.

Jihokorejská armáda zahájila rozmísťování balistické rakety Hyunmoo-5, která by měla ničit bunkry protivníka 8tunovou konvenční hlavicí. Experti souhlasí, že zastavit takovou raketu je velmi těžké, zvlášť s tím, co mají Severokorejci k dispozici, ale současně varují, že ani 8 konvenčních tun výbušniny nejspíš nebude na bunkry vytesané v žulových masivech stačit.

Prevencia nádorov býva dlhodobý, často obťažujúci alebo obmedzujúci proces s neistým výsledkom. K nemnohým výnimkám patrí rakovina krčka maternice, spôsobená papilomavírusom.

Tikot biologických hodin bývá strašákem hlavně pro ženy, kterým se blíží čtyřicítka. Klidní by ale neměli být ani muži. Spermiím „zvoní hrana“ už ve středním věku.

…aneb Obrněný gigant popsaný po 76 letech

Čína má největší spotřebu kaučuku na světě a současně je jeho největším dovozcem na světě. Snaží se to řešit pěstováním geneticky upravených gumojilmů v poušti Gobi. Gumojilmy poskytují gutaperču, která může kaučuk nahradit a současně je to jediná dřevina s gumou, která snese mráz.

Systém finského startupu TheStorage přeměňuje elektřinu z obnovitelných zdrojů na teplo, které je uskladněné v hromadě písku, jako zdroj pro průmyslovou výrobu. TheStorage nedávno zahájili pilotní projekt, v němž jejich písková baterie zajišťuje teplo pro místní pivovar.

Ještě neuplynul ani týden, co vznikla sociální síť Moltbook, určená výhradně pro AI agenty. Mluví spolu a vyměňují si tam vtipy, tipy a stížnosti na lidi. Je to zřejmě největší experiment se sociálními interakcemi nelidských entit. Podle komentátorů je to ale taky třaskavá směs bezpečnostních nočních můr a hodně bizarních podivností.

Nové mikrostruktury velikosti zrnka prachu, navržené inverzním designem, fungují jako analogové termální výpočetní systémy. Tyhle tepločítače dělají maticové výpočty bez elektřiny. Pohání je odpadní teplo, které je už v zařízení přítomné. Do budoucna by tepločítače mohly uspořit energii na provoz inteligencí a spoustu dalších věcí.

Odborníci University of California Los Angeles experimentálně potvrdili, že nitrid tantalu ve fázi théta je neuvěřitelným tepelným vodičem s tepelnou vodivostí 1 100 wattů na metr a kelvin. Nový materiál by se mohl stát alternativou mědi, která si v současných aplikacích sahá na hranice svých možností.

Kosmologie, dříve vysmívaná věda, dnes zažívá bouřlivý rozvoj a má k dispozici již poměrně dlouhou řadu způsobů, kterými můžeme zkoumat náš vesmír, jeho vznik a vývoj. Drtivá většina těchto metod nějakým způsobem souvisí s vlnami. Elektromagnetické vlny nám přináší možnost zkoumat reliktní záření, fotony zbylé po fázi raného horkého vesmíru, ale také díky nim vidíme proměnné hvězdy cefeidy a supernovy, které dovolují určovat vzdálenosti v kosmu.

Francie měla spásný nápad využít stávající civilní průmyslová zařízení a infrastrukturu pro masovou výrobu relativně jednoduchých a levných sebevražedných dronů dalekého dosahu. Renault bude vyrábět desetimetrové drony Chorus, které doletí přes 1 000 kilometrů. Chtějí zvládnout 600 dronů měsíčně a první budou už letos.

Naše milá Mléčná dráha, stejně jako galaxie kolem nás, vězí v ohromující ploše temné hmoty, která se rozprostírá do vzdálenosti desítek milionů světelných let a je z obou stran obklopená ohromnými prázdnotami. Takové uspořádání vesmíru podle simulací pěkně odpovídá pozorovanému rozmístění a pohybu galaxií. Terry Pratchett měl pravdu, jen v poněkud větším měřítku.

Kousíček jižně od Slavonic je v létě k vidění pestrá sbírka zajímavých a pohledných věcí z dob od paleolitu po pozdní 20. století, navíc zdánlivě pel-mel napříč mnoha kulturami, včetně řady hodně vzdálených. Přinejmenším je to svérázně rozmarná antropologie, ale snad taky zajímavě prezentovaný nezvyklý pohled na obecný vývoj kultury.

Vědci vzali populární bakterie E. coli s jejich osudovým protivníkem fágem T7 a společně je poslali na Mezinárodní vesmírnou stanici. Strávili tam 25 dní v nelítostných závodech ve zbrojení, které probíhaly jinak než na Zemi. Po návratu se ukázalo, že fágy zmutované na orbitě snadno zničí jinak velmi houževnaté rezistentní infekce močových cest.

…aneb Opravdu cenil T. rex zuby?

V dnešním článku se podíváme na výběr sedmé střední mise v rámci vědeckého programu Evropské kosmické agentury ESA. Tato kategorie je nám dobře známa, neboť právě v jejím rámci se do kosmického prostoru vydaly již dvě velmi úspěšné mise Solar Orbiter, který se věnuje výzkumu Slunce, a také teleskop Euclid zaměřený na temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. Další tři mise jsou již vybrané. Nyní se podíváme na sedmou vědeckou misi, jejíž výběr pomalu spěje do finále.

Lidská psychika je velmi zranitelná nátlakem dojmu většiny. Co když je ale takový dojem naprosto umělý, vyrobený na zakázku? Dezinformační roje inteligencí představují extrémní hrozbu právě kvůli tomu, že mohou vytvářet velmi věrohodný dojem většinového názoru, který přitom vůbec neexistuje.

Výzkumný tým šanghajské Fudan University vyvinul tenké vláknové čipy, které obsahují 100 tisíc tranzistorů na centimetr délky. Vydrží ohýbání, odírání, natahování i kroucení. Ustojí 100 cyklů vyprání v pračce, teploty do 100 stupňů Celsia a také přejetí 15,6 tunovým náklaďákem.

Americká společnost CFS jako první na světě vyřešila výrobní problémy magnetických cívek z vysokoteplotních supravodičů a zahájila kompletaci pokročilého tokamaku SPARC.

Detailní výzkum fosilií strunatců a nejspíš i obratlovců myllokunmingiidů, kteří byli již dříve objeveni v čínské čchengťiangské biotě, ukázal, že měli na hlavě nikoli jeden pár, ale hned dva páry komorových očí. Jeden pár větších na bocích a mezi nimi druhý pár menších oček. Dnes máme jejich pozůstatky v mozku jako šišinku.

Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná?

Moderní technologie žízní po magnetech. Problém je, že soudobé technologie magnetů využívají vzácné zeminy, případně drahé kovy. Tým Georgetown University nabízí jako levnou a dostupnou alternativu magnety založené na slitinách s boridy o vysoké entropii. Mohly by se uplatnit ve velmi rozmanitých aplikacích.

V únoru 2024 vyšel na tomto serveru můj článek Disertace, která změnila fyziku: sto let vlnově-částicové duality, v němž jsem připomněl blížící se stoleté výročí disertace Louise de Broglie, v níž rozšířil Einsteinovu revoluční myšlenku vlnově-částicové duality fotonu, na hmotné částice, konkrétně elektron. Jeho myšlenka, která byla snad ještě revolučnější než Einsteinova, byla pro Schrödingera výchozím bodem při formulaci své rovnice. Připomínám závěrečný odstavce mého článku:

Vídeňští kvantoví inženýři vzali nanočástice z atomů sodíků o velikosti asi 8 nanometrů a udělali z nich pořádně velké Schrödingerovy kočky, tedy optikou kvantové mechaniky. Je roztomilé si představit, jak se takové nanopecky alkalického kovu pohybují jako vlnky na předivu časoprostoru.