Lenka Šindelářová, vedoucí poradenství a průzkumu trhu společnosti Knight Frank, v rozhovoru pro FocusOn.cz rozebrala současné trendy na realitním trhu v České republice. Zaměřila se na rostoucí dominanci českých investorů, atraktivní segmenty trhu i rizika, která mohou ovlivnit budoucí vývoj. Přiblížila také, proč zůstává český trh pro zahraniční investory stále méně atraktivní. V posledních dvou letech výrazně vzrostl vliv českých investorů na domácím realitním trhu. „Zahraniční investoři se kvůli rostoucím úrokovým sazbám a ekonomické nejistotě stáhli, a tuto mezeru zaplnili domácí hráči,“ uvedla Šindelářová. Podle ní k tomu přispěly generační obměny v českém byznysu a úspěšné prodeje firem, které umožnily akumulaci kapitálu. Čeští investoři nyní dominují zejména v akvizicích větších realitních projektů. Příkladem je nákup Arkád Pankrác realitním fondem Trigea, největší transakce roku v hodnotě jednotek miliard korun. Absence zahraniční konkurence umožnila českým investorům dosáhnout na projekty, které by dříve připadly zahraničním subjektům. „Češi věří svému trhu, znají ho a mají často emocionální vazbu k konkrétním nemovitostem. To je jejich výhoda oproti zahraničním investorům,“ dodala Šindelářová. Tento trend by se však mohl změnit v příštím roce, kdy některé velké projekty, jako moderní administrativní komplexy nebo skladové areály, pravděpodobně přilákají zájem zahraničních institucionálních investorů. Rostoucí význam nájemního bydlení Segment institucionálního nájemního bydlení je na českém trhu stále na vzestupu. Podle Šindelářové je tento trend poháněn nízkou dostupností vlastnického bydlení a rostoucími cenami nemovitostí. „Stále více lidí bude muset přejít na nájemní bydlení, což zvyšuje atraktivitu tohoto segmentu pro investory,“ vysvětlila. Tento segment je obzvláště lákavý díky potenciálu růstu nájemného, který slibuje atraktivní návratnost investic. Mezi letošní významné transakce patří například projekt Nový Opatov, který byl první akvizicí institucionálního nájemního bydlení investičním fondem Reico. „Developeři již nyní připravují větší množství projektů šitých na míru institucionálním investorům. Očekáváme, že tento segment bude v příštích letech dále růst,“ dodala Šindelářová. Proč zahraniční investoři preferují jiné trhy? Zatímco český trh si zachovává stabilitu, pro zahraniční investory zůstává méně atraktivní ve srovnání s jinými evropskými trhy, jako je Polsko nebo Velká Británie. „Na západních trzích došlo k výraznějšímu poklesu cen nemovitostí, což přitahuje zahraniční kapitál. Například v Londýně klesly ceny kancelářských budov na úroveň, která je srovnatelná s Prahou, ale Londýn nabízí vyšší likviditu,“ uvedla Šindelářová. Praha sice nabízí stabilní nájemné a omezenou novou výstavbu, což udržuje hodnoty nemovitostí, ale rozdíly ve výnosových mírách oproti zahraničí jsou často malé. „Výnosové míry špičkových kanceláří v Praze se pohybují kolem 5,5 %, zatímco v Polsku nebo Londýně se blíží 6 %, což pro zahraniční investory představuje zajímavější příležitosti,“ dodala. Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: Jak konkrétně české instituce a soukromí investoři akumulovali kapitál pro investice do nemovitostí? Proč institucionální nájemní bydlení zažívá v Česku boom a jaký je jeho potenciál? Jaké specifické výhody a nevýhody má český trh oproti západní Evropě a Polsku? Jaké jsou nejzajímavější transakce plánované na příští rok a kdo by mohl být jejich kupcem? Jaké faktory by mohly negativně ovlivnit investiční aktivitu na českém realitním trhu?
