OEnergetice

Od soboty, kdy ruský Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu do Rakouska, jsou nominace z východu stabilní. Ruská společnost tak reagovala na rakouské pozastavení plateb, kterým se rozhodla vymáhat pohledávku přiznanou v arbitráži. Vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu je prozatím stabilní a nominace toků do Rakouska ze Slovenska se rovněž nezměnily.

Three Mile Island, ikonická jaderná elektrárna v Pennsylvánii, se připravuje na návrat k provozu po pětileté pauze. Společnost Constellation Energy, která se oddělila od svého předchozího vlastníka Exelonu, plánuje restart elektrárny v roce 2028.

Podle oficiálních modelů britského Národního provozovatele energetického systému (NESO) zveřejněných minulý týden bude Spojené království potřebovat v roce 2030 plynové elektrárny jako zálohu k obnovitelným zdrojům energie. Modelování NESO je součástí rozsáhlé studie, která hodnotí, jak může nová vláda dosáhnout svého stěžejního slibu zajistit do roku 2030 bezemisní výrobu elektřiny.

Závislost německého průmyslu na dovozu surovin ze zahraničí je podle tamní průmyslové asociace BDI nejvyšší, co kdy byla, a musí být urgentně řešena v rámci průmyslové strategie. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Ruský plyn, který byl původně určen pro Rakousko, nakonec odeberou jiné evropské státy. Poté, co došlo k nedávnému pozastavení toků ruského plynu do Rakouska, se okolní země dohodly na odkupu zbylého množství této energetické komodity, uvedl zpravodajský portál Reuters.

První japonské úložiště vyhořelého jaderného paliva oficiálně zahájilo svůj provoz a přijalo prvních 12 tun paliva. Zařízení bude sloužit pro ukládání vyhořelého paliva od společností TEPCO a Japan Atomic Power po dobu až 50 let. Úložiště pojme celkem až 5 tisíc tun vyhořelého paliva, a částečně tak uvolní sklady u jaderných elektráren. Očekává se, že jakmile země spustí zařízení na přepracování jaderného paliva, poputuje tam právě recyklovatelné palivo ze střednědobého úložiště.

Rakouská společnost OMV pozastavila platby ruskému Gazpromu poté, co jí arbitrážní soud přiznal odškodnění ve výši 230 milionů EUR. V reakci na tento krok Gazprom oznámil, že od soboty od 6:00 SEČ zastaví dodávky zemního plynu do Rakouska.

Spojené království schválilo pět nových propojovacích elektrických kabelů, tzv. interkonektorů, do Irska a kontinentální Evropy v celkové hodnotě přibližně 7 miliard liber.

Dodavatelé elektřiny se v posledních týdnech předhánějí, kdo z nich nabídne výhodnější cenovou nabídku. Kdo je ale skutečně nejlevnější a je nejvyšší čas si cenu elektřiny zafixovat na delší období?

Praha hostila firmy náležící do vodíkové dodavatelského řetězce od výroby, přes přepravu až po spotřebu. Konferenci pořádala společnost NET4GAS společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

I když Německo odstavilo již veškeré své jaderné elektrárny, země stále nevyřešila otázku budoucího úložiště radioaktivních odpadů. Kromě použitého jaderného paliva se rovněž jedná o radioaktivní odpad z výzkumných projektů a průmyslových procesů.

Průměrná globální teplota by se v letošním roce měla poprvé posunout na hodnoty, které jsou vyšší o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou.

Společnost ČEZ oznámila prodej polských uhelných aktiv, který je součástí dekarbonizačního úsilí Skupiny ČEZ, k němuž se přihlásila ve své Vizi 2030. Transakci ještě musí schválit polský antimonopolní úřad. Černouhelné elektrárny Skawina (instalovaný výkon 330 MWe / 588 MWt) a Chorzów (238 MWe / 500 MWt) patří mezi největší zdroje tepla v Polsku. Skawina je […]

Se současným pádem německé vlády není jisté, zda země stihne do konce roku zrušit dodatečné zpoplatnění za přepravu zemního plynu. To Německo zavedlo za účelem pokrytí nákladů, které souvisely s plněním podzemních zásobníků plynu v roce 2022. Tento poplatek prodražuje přepravu plynu přes Německo do okolních zemí, a to včetně České republiky.

Evropský trh se zemním plynem v tomto týdnu zažívá vyšší cenovou volatilitu, důvodem jsou opět obavy o dodávky ruského plynu. Zprávy o připravované ruské protiofenzivě v Kurské oblasti tak na začátku týdne zřejmě podpořily růst cen plynu.

Dle Evropské unie přesáhnou investice do elektroenergetické infrastruktury do roku 2030 550 miliard eur. Analýzy přitom ukazují, že rozvoj přenosových a distribučních soustav je v Evropě, ale i globálně dlouhodobý trend, který jen získává na intenzitě spolu s vyšší elektrifikací, snahou snižovat emise a transformovat energetiku. Evropa investuje miliardy eur do modernizace a digitalizace stávající infrastruktury. V Číně, Indii nebo Brazílii se mezitím staví miliony kilometrů nových sítí. Z obliga není ani Česká republika, kterou v následujících letech čeká poměrně dramatické navyšování investic do distribuce i přenosu elektřiny.

Britská společnost National Grid zvažuje, zda může urychlit dva kontroverzní projekty přenosových vedení, aby pomohla vládě splnit její závazek provozovat do roku 2030 „čistou“ elektrickou soustavu. Britský národní operátor energetického systému krok vítá, ovšem environmentální spolky jsou proti.

Představitelé největší německé opoziční strany vyzvali k odbornému posouzení možnosti obnovit provoz vloni odstavených jaderných elektráren. Odklon Německa od jaderné energetiky během energetické krize označují jako ideologicky motivované a chybné rozhodnutí.

Dodavatel elektřiny EPET ze skupiny EPH výrazně snížil ceny pro nové odběratele elektřiny. Od dnešního dne má účinný akviziční ceník s roční fixací za 2 649 Kč/MWh a měsíční platbou 130 Kč bez DPH. U dvouleté fixace se cena dostává ještě níže - na 2 499 Kč při stejné měsíční platbě bez DPH. Obě nabídky jsou momentálně nejlevnějšími nabídkami svého druhu mezi většími dodavateli elektřiny.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla loni rekordní hodnoty 420 ppm (počet částic v milionu), což představuje meziroční nárůst o 2,3 ppm a současně nárůst o 151 % ve srovnání s předindustriální érou. Ještě vyšší relativní nárůst byl zazamenán u koncentrace methanu.

Američtí technologičtí giganti, společnosti Google a Amazon, chtějí snížit svou uhlíkovou stopu a zajistit stabilní dodávky energie pomocí malých modulárních reaktorů (SMR), což by pomohlo pokrýt rostoucí energetické potřeby jejich datových center. Odborníci však v rozhovoru pro server Montel vyjádřili pochybnosti a předpokládají, že úspěšná realizace do konce dekády je nepravděpodobná.

Ázerbájdžán přechází na obnovitelné zdroje energie, aby omezil spotřebu plynu. Do konce roku 2030 dosáhne podílu 30 % obnovitelných zdrojů na výrobě energie. Říjnová zpráva Oxfordského institutu energetických studií popisuje cestu Ázerbájdžánu k udržitelnějším zdrojům energie.

Britská vláda plánuje zvýšit sazbu daně z energetických zisků. Shell, jedna z posledních společností těžících v britské pánvi v Severním moři, k tomu uvedla, že v posledních několika letech „konstruktivně spolupracuje s vládou na alternativních fiskálních režimech na podporu budoucnosti Severního moře a této energetické transformace ve Spojeném království“.

Švédská vláda na začátku tohoto týdne oznámila zamítnutí více než desítky žádostí na vybudování větrných farem na pobřeží Baltského moře. V tomto případě však za stopkou pro větrné elektrárny nestojí ochrana životního prostředí ani protesty místních obyvatel. Důvod je v tomto případě relativně nezvyklý, a to zajištění obranyschopnosti země. Podle vlády by větrné parky v této oblasti mohly snížit reakční dobu na případný raketový útok.

Ministerstvo životního prostředí na konci října představilo návrh Metodiky výběru oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR. Jedná se o zákon, který má ČR pomoci splnit její cíle rozvoje OZE v konečné spotřebě na 30 % v roce 2030.

Ceny elektřiny na evropských spotových trzích v tomto týdnu šplhají do stovek eur za megawatthodinu. Příčinou je aktuální nízká výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren v západní Evropě a Německu především.

V následujících dnech bude velká část světa s napětím sledovat prezidentské volby ve Spojených státech. V souvislosti s tím poskytl pro náš web rozhovor Martin Jirušek, ve kterém se dozvíte, jestli je dnes energetika pro prezidentské kandidáty téma, jak obě strany k energetickým tématům přistupují a jestli dnes vůbec v těchto tématech existuje rozdíl mezi Republikány a Demokraty.

Novela energetického zákona LEX OZE III umožní zapojení koncových spotřebitelů do poskytování služeb výkonové rovnováhy přes agregátory flexibility, což může například zlepšit návratnost investic do solárních elektráren s baterií. Pilotní projekt EDF v Londýně ukázal, že příjmy z těchto služeb mohou převýšit úspory z vlastní spotřeby.

První z dvojice demonstračních reaktorů Guohe One společnosti Huaneng Group v čínské provincii Shandong byl připojen k síti. Tento tlakovodní reaktor CAP1400 o výkonu 1400 MWe má být vlajkovou lodí čínské jaderné energetiky pro domácí využití i export.

Evropská unie je v současnosti největším importérem solárních panelů a technologií na světě. Podle nejnovější zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) tomu tak bude nejméně do roku 2035.

Česká republika od začátku války na Ukrajině zaplatila za ruské energie pětapůlkrát více, než poskytla na pomoc Ukrajině. Zatímco u plynu se situace zdála být vyřešena, data ukazují, že dodávky v první polovině roku 2024 opět stoupaly.

Letošní boom v plánech na výstavbu datových center v USA vyvolal enormní poptávku po nových zdrojích elektřiny, primárně bezemisních.

Podle nového návrhu zákona německé vlády nebudou mít od roku 2025 všechny domácnosti právo na chytrý elektroměr, jak bylo plánováno. Zároveň několikanasáboně vzrostou roční poplatky za chytré elektroměry. Rozšiřování chytrých elektroměrů v Německu, které je jedno z nejpomalejších v EU, tak čelí dalším překážkám.

Podle nejnovějších vyjádření slovenské státní plynárenské společnosti dohoda o tranzitu zemního plynu z Ázerbájdžánu není na stole. Tuto zprávu nedávno zveřejnila zpravodajská agentura Reuters a reagovala tak na domněnky ohledně alternativních importů nahrazujících ruský plyn pro maďarské a slovenské firmy.

Ceny elektřiny se po energetické krizi postupně stabilizovaly. Na spotových trzích ovšem velice často klesají do záporných hodnot napříč celou Evropou. V některých členských státech Evropské unie je letos každou desátou hodinu elektřina zdarma nebo dokonce za zápornou cenu. Nízké ceny jsou výhodné pro spotřebitele, velkým problémem jsou ale pro investory do nových výrobních zdrojů.

Očekávaná poptávka po zeleném vodíku v Evropě může být z velké části pokryta domácí výrobou. Vyplývá to z analýzy výzkumníků z německého institutu Fraunhofer CINES, kteří hodnotili výhled pro roky 2030 a 2050 pro různé scénáře vývoje poptávky.

Státní podpora na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu by mohla v příštím roce klesnout k 18 miliardám eur. To je sice o miliardu eur více než v roce 2023, avšak významně méně než letošních očekávaných 23 miliard eur.

Dodavatelé elektřiny se předhánějí v aktualizaci nových cenových nabídek. Jen v posledních dvou týdnech oznámily snížení ceny elektřiny u tarifů bez fixace společnosti innogy a E.ON.

Japonsko v posledních letech pokračuje ve snahách obnovovat provoz jaderných bloků, které byly odstaveny po havárii v elektrárně Fukušima Daiči. Zatím poslední přírůstek disponibilního výkonu v jaderných zdrojích zařídil druhý blok jaderné elektrárny Onagawa. Ten byl restartován zkraje tohoto týdne, tedy po 13 letech v odstávce.

Provozovatelé přenosové soustavy Německa v posledních dvou letech hlásí prudký nárůst počtu žádostí o připojení bateriových úložišť. Kromě poskytování podpůrných služeb pro stabilizaci soustavy mohou bateriová úložiště rovněž pomáhat stabilizovat ceny elektřiny na krátkodobých trzích. Ceny elektřiny na denním trhu v Německu letos klesly k nulovým či dokonce záporným hodnotám již ve stovkách případů.

Zatímco Maďarsko čelí kritice za svou závislost na ruských energetických zdrojích, provozní ředitel společnosti MOL upozorňuje na pokrytectví západních států, které obcházejí vlastní sankce dovozem ropných produktů ruského původu přes Turecko. To potvrzuje i studie organizace CREA (Centre for Research on Energy and Clean Air). Vyjádření ředitele citoval deník Financial Times.

Francie se v letošním roce potýká se značným nárůstem počtu hodin, ve kterých ceny elektřiny klesají do záporu. Podle analytiků by tento trend měl přetrvat nejméně do konce současného desetiletí, nebo i za něj. Někteří z nich dokonce očekávají další růst výskytu období se zápornou cenou elektřiny.

Společnost Westinghouse oznámila, že podepsala prodloužení smlouvy o Front-End Engineering and Design (FEED) pro dva nové reaktory AP1000 v bulharské jaderné elektrárně Kozloduj.

Německo se chystá od 1. ledna umožnit obousměrné nabíjení elektromobilů. Majitelé elektromobilů budou mít možnost jak odebírat energii ze sítě, tak ji i dodávat zpět. Opatření je důležitým krokem k navýšení flexibility sítě. Možnost vracet energii do sítě ale často blokuje legislativa.

Slovinsko ani ne měsíc před plánovaným datem zrušilo referendum o novém jaderném zdroji. Země během posledních několika let intenzivně připravovala projekt stavby nového jaderného bloku v elektrárně Krško. I nadále se předpokládá, že o stavbě rozhodne vláda v roce 2028, zda do té doby proběhne náhradní referendum není jasné.

Evropské ceny plynu se vyšplhaly na nejvyšší úroveň roku kvůli výpadku výroby u klíčového dodavatele, norské společnosti Equinor. Na růst cen také tlačí obavy z napětí na Blízkém východě a rostoucí poptávka po LNG v Asii, která zvyšuje konkurenci mezi asijskými a evropskými trhy, informují Financial Times.

Německo bude mít problémy najít investory pro plynové elektrárny, které mají zemi zajistit bezpečnost dodávek elektřiny v obdobích nedostatečné výroby obnovitelných zdrojů energie. Důvodem jsou vysoká investiční rizika v systému podpory pro výstavbu těchto zdrojů, uvádí energetická sdružení BDEW a VKU.

Německý jaderný blok Brokdorf v tomto týdnu obdržel od zemského ministerstva povolení k demontáži. O povolení k vyřazení z provozu a demontáž požádal provozovatel elektrárny s výkonem 1410 MW již v prosinci 2017.

Vietnam se chystá aktualizovat národní energetický rozvojový plán, který má kromě obnovitelných zdrojů znovu počítat i s jádrem. Země již v minulosti plánovala rozvíjet jadernou energetiku, po havárii v jaderné elektrárně Fukušima však plány následně přehodnotila. Nyní se však kurz opět obrací a jaderné zdroje by mohly pomoci podpořit tamní energetiku i ekonomiku.

Podzimní plynárenská konference představila v panelu Barbaru Jinksovou, Victora Bernabeua, Wolfganga Peterse a Patricka Peicherta. Debatovali o tom, jak v současné době EU pracuje na rozvoji obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, jako je vodík a biometan, které mohou přispět k dosažení klimatických cílů EU.

Francie zahájí začátkem roku 2025 tendry na výstavbu více než 9 GW mořských větrných elektráren. Zhruba 60 % poptávaného výkonu, respektive tři z pěti větrných farem mají tvořit plovoucí větrné turbíny. Informoval o tom zahraniční server Reuters.

Státy EU dovezly v roce 2023 ze zemí mimo EU solární panely, větrné turbíny a kapalná biopaliva v celkové hodnotě 23,9 miliardy eur. Hodnota vývozu uvedených technologií a paliv do zemí mimo EU činila za stejné období pouze 5,1 miliardy eur. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Zkapalněný zemní plyn se po propadu dodávek plynu z Ruska stal pro Evropu výrazně důležitějším prvkem, než tomu bylo dříve v minulosti. Objem nabídky na globálním trhu ve vztahu s poptávkou je tak klíčový i pro ceny plynu na evropských trzích.

Podzimní plynárenská konference v Karlových Varech ve dvou dnech představí šest tematických bloků, ve kterých promluví přes 30 zástupců odvětví. Hlavním tématem jubilejního ročníku bude role plynů z pohledu národního energetického mixu i role plynů v Evropě, a to jak plynu zemního, tak plynů obnovitelných.

Výstavba přenosového vedení SuedLink v Německu, které má pomoci propojit větrný sever země se slunným jihem dosáhla dalšího milníku. Jeden z tamních provozovatelů přenosové soustavy položil první úseky podzemního kabelového vedení. Stejnosměrné přenosové vedení s celkovou délkou zhruba 700 km se potáhne napříč šesti spolkovými zeměmi a má pomoci efektivněji využívat obnovitelné zdroje.

Německo zavedlo průkopnický systém „klimatických smluv“, který má pomoci jeho průmyslovému odvětví dosáhnout klimatické neutrality.

Podle vyjádření Aliance pro nízkoemisní cement a beton (Alliance for Low-Carbon Cement and Concrete) Evropa zaostává za ostatními regiony v dekarbonizaci výroby cementu. Důvodem mají být neaktuální průmyslové standardy. Výsledkem je nerovnost subjektů a výrazné omezení přístupu inovativních nízkouhlíkových technologií na trh. Napsal o tom zpravodajský portál Euractiv.

Cena elektřiny prodávaná prostřednictvím dlouhodobých smluv o přímém prodeji elektřiny (tzv. PPA smlouvy) ve třetím čtvrtletí tohoto roku klesla meziročně o cca 12 %. Ve svém pravidelném reportu to oznámila platforma LevelTen. Podle této platformy může být, s ohledem na současné podmínky na trhu, právě nyní vhodná chvíle k uzavření PPA smlouvy.

Největší španělská ropná a plynárenská skupina Repsol, která je zároveň největším spotřebitelem vodíku v zemi, pozastavuje plánované projekty na výrobu zeleného vodíku. Důvodem je nejisté regulační prostředí, jak informovala agentura Reuters a vodíkové zpravodajství H2 View s odkazem na mluvčího společnosti.

Německé distribuční soustavy si do roku 2045 vyžádají významný rozvoj. Pro předejití úzkým místům v dodávkách potřebných komponentů by Německo mělo podpořit zřízení dalších výrobních míst v zemi plánováním a zajištěním investic.