OEnergetice

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu je napříč sledovanými oblastmi velmi rozdílný. Zatímco podíl OZE na spotřebě elektrické energie stabilně roste a letos dosáhne zhruba 54 %, podíl OZE ve výrobě tepla vzroste letos pouze nepatrně a v dopravě je dokonce očekáván pokles. Informovala o tom Federální agentura pro životní prostředí (UBA).

Německo v příštím roce mírně upraví maximální ceny, se kterými mohou v aukcích soutěžit developeři obnovitelných zdrojů. Země od roku 2023 přistoupila k navýšení cenových stropů, jelikož aukce dlouhodobě trápil nedostatek projektů. Stropy pro fotovoltaiky mírně klesnou, pro vítr se nezmění. V případě biomasy zatím regulátor nové maximální ceny nezveřejnil.

Náklady na veřejnou podporu pro plánované polské mořské větrné parky o celkovém instalovaném výkonu 17,9 GW mají přesáhnout 144 miliard eur (zhruba 3 619 mld. Kč). Informoval o tom zahraniční server Reuters s odvoláním na polskou zpravodajskou agenturu PAP.

Premiér Petr Fiala s Petrem Hladíkem, ministrem životního prostředí, společně v tomto týdnu na tiskové konferenci oznámili, že ČR bude usilovat o úpravu podmínek a odložení ostrého náběhu druhého systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS II). Jeho zavedení bylo odsouhlaseno v prosinci 2022 za českého předsednictví v Radě EU.

Premiér Denys Šmyhal v pondělí prohlásil, že Ukrajina je ochotna vypracovat dohodu, která by umožnila tranzit plynu přes její území do západní Evropy. Vyloučil však jakékoli prodloužení stávající dohody s Ruskem.

Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu zveřejnilo návrh revize základního energetického plánu země. Z návrhu zmizelo původní prohlášení o snižování závislosti na jaderné energetice. Revidovaná politika volá po maximálním využití obnovitelných a jaderných zdrojů s cílem dosáhnout úplné dekarbonizace energetiky.

Poslední aukce na podporu onshore větrných elektráren v Německu zažila vůbec nejvyšší účast v historii. S více než 500 projekty o instalovaném výkonu přes 6 GW tak byla aukce zcela zaplněna.

Rozvoj využívání umělé inteligence výrazně zvyšuje poptávku po datových centrech a jejich energetické náročnosti. Do roku 2030 se očekává až trojnásobné navýšení kapacity. Klíčové budou levné a stabilní zdroje energie, včetně jaderných, což může být příležitost i pro Česko. Pro rozvoj AI budou třeba nová datová centra Volné kapacity datových center v Evropě a Severní […]

Datová centra a jejich napájení představují směr, ve kterém se v současnosti předhánějí největší globální společnosti. Do pomyslného „závodu“ se připojili i ropní giganti jako Exxon Mobil nebo Chevron.

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů upozorňuje na stále vážnější problém nedostatečného rozvoje evropských elektrických sítí, který komplikuje integraci trhů a naplňování cílů EU v oblasti energetiky a klimatu.

Provozovatel švýcarské jaderné elektrárny Beznau investuje do prodloužené životnosti téměř 10 mld. Kč, aby bezpečně vyráběla elektřinu až do roku 2033. Dvoubloková elektrárna o výkonu 730 MW je první švýcarskou jadernou elektrárnou a zároveň nejstarší komerčně provozovanou jadernou elektrárnou na světě.

Německo zrušilo plánovanou aukci obnovitelného vodíku v hodnotě 350 milionů eur, která měla využít evropské schéma „Aukce jako služba“. Aukce, navržená podle modelu Evropské vodíkové banky, však ztroskotala na neshodách mezi německým ministerstvem hospodářství a Evropskou komisí ohledně přísných specifikací, informuje agentura Bloomberg.

Výstavba nové jaderné elektrárny ve Spojeném království zaznamenala další z důležitých milníků. V prvním bloku elektrárny Hinkley Point C technici usadili 500tunovou tlakovou nádobu reaktoru. Elektrárna se dvěma bloky a instalovaným výkonem 3,2 GW, jejíž výstavba začala v roce 2018, se podle posledních plánů dočká komerčního provozu nejdříve v roce 2030.

Odstupující německé vládě se nepodařilo prosadit zákon, který by zakotvil podporu pro výstavbu nových plynových elektráren. Podle německého svazu energetického průmyslu musí být toto kritické téma zařazeno do programu nové vlády na prvních 100 dní jejího působení. Plány zahájit aukce na tyto elektrárny v první polovině roku 2025 jsou tak nereálné.

Větrná energetika ve Švédsku se potýká s nedostatkem investic, a to díky neobvyklému paradoxu.

Ruská státní ropná společnost Rosněfť a indická soukromá rafinerie Reliance se dohodly na dodávkách ropy v objemu téměř 500 000 barelů ropy denně. Informaci přinesla zpravodajská agentura Reuters. Jedná se o vůbec největší dohodu mezi těmito dvěma zeměmi. Indie se stala největším dovozcem ruské ropy poté, co Evropská unie, dříve hlavní odběratel, uvalila sankce na dovoz ruské ropy v reakci na invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Polská energetická skupina PGE odložila termín uzavření posledních provozovaných bloků uhelné elektrárny Rybnik s instalovaným výkonem 900 MW. Stalo se tak po jednání s polskou vládou a provozovatelem přenosové soustavy PSE. Informoval o tom zahraniční portál Montel.

Nizozemská společnost TenneT oznámila, že oddělí své aktivity v Nizozemsku a Německu, aby mohla realizovat potřebný růst a potenciální prodej provozované německé části přenosové soustavy.

Polská společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) obdržela prohlášení o investičním záměru od kanadské agentury Export Development Canada (EDC). Dokument počítá s možnou finanční podporou ve výši až 2,02 miliardy kanadských dolarů (cca 34,6 mld. Kč) na výstavbu první jaderné elektrárny v Polsku.

S blížícím se koncem letošního roku se také blíží možný konec přepravy ruského plynu přes území Ukrajiny. Přestože přes Ukrajinu aktuálně teče pouhý zlomek objemů, které přes zemi proudily před několika lety, letos tranzit meziročně mírně stoupl.

Dánská aukce pro offshore větrné parky přinesla značné zklamání, kdy do aukce nebyla podána jediná nabídka. Podle analytiků její aktuální podoba již totiž nereflektuje současné podmínky na trhu. Developeři v aukci nesoutěžili o garantované výkupní ceny pro své zdroje, ale naopak měli soutěžit o to, kdo státu nabídne více za možnost svůj projekt realizovat.

Turbulentní dění, které v Sýrii nabralo spád začátkem prosince, dalo rychle zapomenout na staré pořádky prezidenta Bašára Asada. Blízkovýchodní země se od roku 2011 zmítá v občanské válce, jež významně poškodila nejen syrský energetický sektor. O jeho současném stavu informoval online žurnál Sada, který spadá pod globální think-tank Carnegie Endowment.

Německo má za sebou třetí a zároveň poslední letošní aukci na podporu výstavby fotovoltaických elektráren na střechách či protihlukových stěnách. Zájem o tyto aukce je silný, kdy objem podaných nabídek v posledních kolech převyšuje objem aukcí o více než polovinu.

Siemens Energy zaznamenala obdivuhodné zmrtvýchvstání. Akcie společnosti po propadu v roce 2023 letos rostly rychleji než největší esa na akciových trzích, například i akcie společnosti Nvidia, která těží ze vzestupu umělé inteligence.

Americká společnost Meta zveřejnila žádost o předložení návrhů na rozvoj jaderné energetiky v USA. Cílem společnosti je zajištění nízkoemisních a udržitelných zdrojů elektřiny pro svá datová centra a rozvoj umělé inteligence (AI).

Německo může dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu pouze tehdy, pokud dojde k rozsáhlému rozšíření elektrických sítí. Země bude muset do roku 2045 do svých sítí investovat přibližně 650 miliard eur, současné roční investice se budou muset více než zdvojnásobit. Uvádí to studie Institutu pro makroekonomickou politiku (IMK).

První blok nové jaderné elektrárny Zhangzhou v čínské provincii Fujian dosáhl důležitého milníku. Blok typu Hualong One technici připojili k elektrické síti, aby začal dodávat první elektřinu po pěti letech od oficiálního zahájení stavby.

Cena emisních povolenek v zaváděném systému emisního obchodování pro budovy, silniční dopravu a malý průmysl (EU ETS 2) by během prvních tří let po spuštění naplánovaném na rok 2027 mohla vzrůst o více než 90 %. Informoval o tom zahraniční server Montel s odvoláním na analýzu poradenské společnosti ClearBlue Markets.

Belgie zahájila tender na mořský větrný park o výkonu 700 MW, který má být vybudován v oblasti prvního umělého energetického ostrova na světě nazvaného Ostrov princezny Alžběty. Větrný park má být uvedený do provozu do roku 2028.

Spotové ceny elektřiny se v listopadu na českém spotovém trhu podstatně zvýšily. Vážený průměr cen vzrostl oproti minulému měsíci téměř o polovinu na 138 EUR/MWh. Jde o zdaleka nejvyšší měsíční cenu za tento rok.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zfinalizovalo a odeslalo ke schválení nařízení vlády stanovící množství instalovaného výkonu, které bude v následujících třech letech podpořeno provozní podporou. Ani nadále na provozní podporu nedosáhnou solární elektrárny, naopak výrazný skok nastává u větrných elektráren. Každý rok se má v následujících třech letech podpořit 335 MW nového instalovaného výkonu, což je […]

Evropská komise přijala rozhodnutí, kterým se stanoví množství povolenek vydávaných v rámci systému EU ETS2 v roce 2027. Systém bude aplikován na emise ze silniční dopravy, budov a malého průmyslu.

Čína na začátku týdne oznámila, že dokončila poslední části plynovodu Síla Sibiře, který do země přivádí ruský plyn. Nyní tak zemní plyn z Ruska bude moct téct až do provincií na východním pobřeží Číny.

Podmořské kabelové spojení z Maroka, které má zajišťovat až 8 % veškeré spotřeby Velké Británie díky enormnímu potenciálu obnovitelných zdrojů severoafrické země, není sci-fi, ale reálný plán britské společnosti Xlinks.

Evropa v posledních několika letech opět zažívá silný boom v oblasti instalací fotovoltaických elektráren, který urychlila i energetická krize. S rostoucím počtem fotovoltaik však roste i počet hodin, kdy ceny elektřiny na spotových trzích klesají do záporných hodnot.

Zásoby zemního plynu v Evropě klesají nejrychlejším tempem od roku 2016 v důsledku chladného počasí a nízké výroby obnovitelných zdrojů energie. Růstem reagují jak spotové ceny, tak ceny futures na léto 2025, kdy se budou zásobníky doplňovat. Vlivem chladného počasí se zvyšuje spotřeba zemního plynu pro vytápění.

Odklon Evropy od dovozu ruského plynu po invazi Ruska na Ukrajinu neprobíhá hladce. Zákaz dovozu této komodity z Ruska, a to včetně LNG, by mohl mít podle mnohých významný dopad na dostupnost plynu v Evropě, a tím i jeho ceny.

Společnosti Westinghouse a CORE POWER se domluvily na spolupráci při vývoji plovoucích jaderných elektráren. Disponovat mají mikroreaktorem eVinci s elektrickým výkonem 5 MW. Výhodou reaktoru je, že dokáže bez přestávky dodávat energii po dobu osmi let i v těžko přístupných oblastech.

Podle informací z prostředí blízkého nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nehodlá nastupující administrativa vyjmout ropu z Kanady a Mexika ze svých plánovaných 25% dovozních cel. Ropný průmysl ale varuje, že takové počínání ohrozí v prvním kroku zejména spotřebitele, následně také domácí průmysl a národní bezpečnost. Informoval o tom zahraniční portál Reuters.

V Německu by letos mělo přibýt rekordních 17,5 GW nového instalovaného výkonu solárních elektráren, meziročně o více než 2 GW více.

Německé ministerstvo hospodářství prosazuje zákon na podporu výstavby nových elektráren, aby v roce 2025 mohla být zahájena výběrová řízení na nové plynové elektrárny. Návrh zákona, který byl upraven na základě kritiky energetických sdružení, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Opoziční strana CDU však již oznámila, že se proti němu postaví při projednání ve Spolkovém sněmu.

V České republice byly za poslední měsíc vyhlášeny jednak výsledky aukcí na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE), kde o podporu soutěžily vodní nebo větrné elektrárny, pak ale také výsledky aukce na provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET). Transformace české energetiky tak začíná nabírat na obrátkách.

Německo, evropský průkopník vodíkových iniciativ, se na konci roku 2024 ocitlo v nejisté politické situaci. Listopadový rozpad koaliční vlády SPD, FDP a Zelených vyvolal obavy, že by mohl zpomalit klíčové reformy. Vodíkový sektor je přitom pro Německo zásadní součástí plánu na dekarbonizaci průmyslu a energetiky.

Od roku 2003 do roku 2023 vzrostly roční výdaje amerických energetických společností na elektroenergetickou infrastrukturu o 12 % na 320 miliard USD. Většinu nárůstu tvořily kapitálové investice. Informovala o tom americká vládní agentura EIA.

Polsko plánuje určit nové oblasti v Baltském moři pro rozvoj mořských větrných elektráren. Kromě toho připravuje nová opatření, která mají ochránit kritickou energetickou infrastrukturu na moři. Informoval o tom zahraniční portál Reuters. Polsko plánuje podpořit rozvoj mořských větrných parků v Baltském moři vyčleněním dalšího území, kde by nové elektrárny mohly vzniknout.

Německo musí pro dosažení klimatické neutrality co nejefektivnějším způsobem umožnit přepravu energie napříč svými regiony, a to rozšířením svých elektrických a vodíkových sítí. Země musí také výrazně zvýšit flexibilitu spotřeby energie. Uvádí to studie výzkumného institutu Fraunhofer ISE. Studie analyzuje různé způsoby dosažení klimatické neutrality v Německu do roku 2045.

O potřebě výstavby nového elektrického vedení a miliardových investic do distribuční a přenosové sítě je dnes slyšet stále častěji. Jedná se o klíčové investice pro další rozvoj obnovitelných zdrojů nebo elektromobility. Výstavba nového vedení je ale drahá a časově náročná. Proto se neustále hledají cesty, jak efektivně modernizovat a navyšovat kapacitu stávající sítě.

Na COP29 v Baku bylo schváleno zavedení globálních standardů pro trh s uhlíkovými kompenzacemi. Standardy mohou přivést investice do rozvojových zemí a usnadnit dekarbonizaci. Vyspělé země tak mohou snížit náklady na emisní cíle a získat čas na vývoj nových technologií.

Nové velké bateriové systémy a elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku by mohly v Německu v oblastech, kde jsou časté přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), platit za připojení k elektrizační soustavě nižší poplatek. Navrhuje to tamní síťový regulátor BNetzA s cílem snížit objemy omezené výroby elektřiny z OZE.

Postupná náhrada uhelných elektráren jinými zdroji není tématem pouze v Evropě, ale i v dalších částech světa. K vyřazování starých uhelných zdrojů z provozu dochází v posledních letech postupně i v USA. Tam je z trhu vytlačují obnovitelné zdroje a levný zemní plyn, kterým země ve velkém disponuje. Očekávaný růst poptávky po elektřině by však mohl odchod uhlí z trhu zpomalit. Silná očekávání přináší především rozvoj umělé inteligence, který by měl v USA mimo jiné vést i k oživení jaderných elektráren.

Palivové soubory využívající technologii PROtect Enhanced Accident Tolerant Fuel (E-ATF) od společnosti Framatome úspěšně dokončily čtyři 12měsíční palivové kampaně ve švýcarské jaderné elektrárně Gösgen. Tento typ zodolněného paliva se zvýšenou odolností vůči haváriím je historicky prvním na světě, který dosáhl úspěšného provozu s palivovými tyčemi plné délky při míře vyhoření 60 GWd/tU.

Od předminulého týdne, kdy byl Donald Trump zvolen prezidentem USA, se americký ropný a plynový průmysl vezou na optimistické vlně. Ta se odráží nejen na akciových trzích, ale nově i v predikcích týkajících se budoucí produkce. Podle posledních predikcí U.S. Energy Information Administration (EIA) vzroste americká produkce na dosavadní maxima. Na druhé straně Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Organizace států vyvážejících ropu (OPEC) předpokládají další útlum poptávky, vyvolaný zejména nižší spotřebou v Číně.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo socioekonomickou studii o dopadu dostavby jaderné elektrárny Dukovany, kterou zpracovala poradenská společnost KPMG Česká republika. Ta ukazuje, že projekt přinese do regionu téměř 10 000 nových obyvatel a zároveň zvýší příjmy obcí a zlepší prosperitu regionu.

S pokračujícím přechodem k využívání obnovitelných zdrojů energie a ambiciózními plány na elektrifikaci dopravy, průmyslu a dalších odvětví se v budoucnu očekává značný růst poptávky po elektřině. S rostoucí spotřebou a tedy i výrobou, stejně jako změnou jejího charakteru, rostou i požadavky na transport větších objemů elektřiny skrze sítě, tedy přenos a distribuci.

Evropa včetně Německa zažila na začátku listopadu takzvané období Dunkelflaute, kdy výrazně poklesla výroba z obnovitelných zdrojů. To zvýraznilo potřebu řiditelných zdrojů, jako jsou uhelné nebo plynové elektrárny, pro stabilizaci sítě.

Od soboty, kdy ruský Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu do Rakouska, jsou nominace z východu stabilní. Ruská společnost tak reagovala na rakouské pozastavení plateb, kterým se rozhodla vymáhat pohledávku přiznanou v arbitráži. Vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu je prozatím stabilní a nominace toků do Rakouska ze Slovenska se rovněž nezměnily.

Three Mile Island, ikonická jaderná elektrárna v Pennsylvánii, se připravuje na návrat k provozu po pětileté pauze. Společnost Constellation Energy, která se oddělila od svého předchozího vlastníka Exelonu, plánuje restart elektrárny v roce 2028.

Podle oficiálních modelů britského Národního provozovatele energetického systému (NESO) zveřejněných minulý týden bude Spojené království potřebovat v roce 2030 plynové elektrárny jako zálohu k obnovitelným zdrojům energie. Modelování NESO je součástí rozsáhlé studie, která hodnotí, jak může nová vláda dosáhnout svého stěžejního slibu zajistit do roku 2030 bezemisní výrobu elektřiny.

Závislost německého průmyslu na dovozu surovin ze zahraničí je podle tamní průmyslové asociace BDI nejvyšší, co kdy byla, a musí být urgentně řešena v rámci průmyslové strategie. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Ruský plyn, který byl původně určen pro Rakousko, nakonec odeberou jiné evropské státy. Poté, co došlo k nedávnému pozastavení toků ruského plynu do Rakouska, se okolní země dohodly na odkupu zbylého množství této energetické komodity, uvedl zpravodajský portál Reuters.