Naše zdravotnictví

Diskuse o možném rozšiřování kompetencí zdravotních sester patří v poslední době k citlivým tématům českého zdravotnictví. Obavy části lékařské veřejnosti se soustředí zejména na riziko rozostření odpovědnosti, oslabení role lékaře a potenciální ohrožení bezpečnosti pacientů. Kompetencím se významně věnovala i konference v Poslanecké sněmovně ČR v pondělí 9. února na téma „Zdraví populace – hledání politické shody na směřování změn“. Zatím zaznívaly spíše jen velmi obecné proklamace, ale tady už byly zmíněny i konkrétní hranice. Bude to stačit?

Celkem 57,5 % pacientů chce očkování proti chřipce u svého praktického lékaře. Dalších 25,3 % by přijalo očkování buď u praktika, nebo v očkovacím centru, u ambulantního specialisty či během hospitalizace. Očkování v lékárně preferují pouze 3,4 % dotázaných, přibližně 14 % nemá názor. Takové jsou hlavní výsledky reprezentativního sociologického výzkumu společnosti INRES, kterého se účastnilo celkem 1 805 respondentů (879 mužů a 926 žen) ve věku 15 let a více. Výsledky, které představili zástupci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost v úterý 17. února na tiskové konferenci, se zaměřily především na oblast očkování proti chřipce, ale také na výdej léků, screening v lékárnách, sdílení citlivých údajů či očekávání pacientů vůči kompetencím praktických lékařů.

Ministerstvo zdravotnictví poprvé zveřejnilo otevřená data o péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP) až na úroveň jednotlivých nemocnic. Nově tak lze zjistit, jak si konkrétní centrum vede – od zásahu záchranky přes akutní léčbu až po výsledky hospitalizace.

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští na svých stránkách a na sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit, a také budou moct položit dotazy, které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň začíná 13. února a potrvá do 13. března, na nějž připadá Světový den spánku.

Senát dal v parlamentu zelenou projednávání novely zákona o zdravotních službách, která má jasněji upravit paliativní péči a rozhodování na konci života. Horní komora ve středu na závěr únorové schůze podpořila návrh, který skupina sedmnácti senátorů ze čtyř politických klubů připravila s cílem zákonně definovat mimo jiné možnost nepokračovat v léčbě, která pacientovi nepřináší užitek. Tím se Senát podle zpravodajských zdrojů otevřel cestu k dalšímu projednávání materiálu ve výborech a komisích.

Incidence obezity roste a důsledky to má nejen v nárůstu chronicky nemocných, ale i v mnoha dalších aspektech. Jednou takovou oblastí je těhotenství, kdy se obezita může podílet na vzniku nejen závažných mateřských komplikací, ale také ovlivňuje průběh porodu, perinatální výsledky i dlouhodobě poškození zdraví dítěte. Více se tématu věnovali řečníci na tiskové konferenci „Gravidita a obezita“, kterou pořádala v úterý 3. února v domě lékařů v rámci série Rady pro zdraví Česká lékařská komora.

S nějakou formou zhoubného onemocnění se během života setká zhruba jeden Čech ze tří. Rakovina je zároveň druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Každoročně je nově diagnostikována u téměř 90 tisíc pacientů a celkově dnes v zemi žije kolem 600 tisíc lidí, kteří se s nádorovým onemocněním léčí nebo jej v minulosti prodělali. Zároveň se ale čekací doby u lékařů prodlužují a někteří pacienti se ve složitém zdravotním systému ztrácí. Proto vznikla nová role - koordinátor onkologické péče. Jak konkrétně bude toto provázení systémem vypadat?

Víte, kde se vaše děti inspirují při hledání videí? A dokážou rozpoznat, že doporučení jejich oblíbeného influencera je ve skutečnosti skrytá reklama – zvlášť pokud má na sobě bílý plášť a mluví o zdraví? Podle dat agentury NMS dnes influencery aktivně sledují tři čtvrtiny příslušníků generace Z. Pouze 23 procent lidí ve věku 15–26 let nesleduje žádného influencera. Zároveň ale nejde jen o fenomén mladých: polovina sledujících influencerům důvěřuje a třetina je ochotna si za produkty, které doporučí, dokonce připlatit. Právě tato kombinace důvěry, emocí a každodenní blízkosti dává influencer marketingu mimořádnou sílu – a zároveň z něj činí oblast s vysokým rizikem zneužití.

Ledviny jsou orgán, který na rozdíl od srdce nebo žaludku obvykle nebolí – a právě tato „tichost“ dělá z jejich nemoci jedno z nejzákeřnějších onemocnění současnosti. Chronické choroby ledvin jsou už osmou nejčastější příčinou úmrtí a podle nefrologa prof. MUDr. Ivana Rychlíka, CSc., FASN, FERA, FISN, brzy poskočí ještě výš. V rozhovoru vysvětluje, jak se za 70 let proměnila dialýza, proč peritoneální dialýza zůstává nedoceněná, jak velký průlom představují glifloziny a proč je motivace pacientů často tím největším klinickým oříškem.

Hemoroidy (správně hemoroidální onemocnění, laicky „hemeroidy“) patří mezi nejčastější potíže v oblasti konečníku. Přesto o nich lidé mluví neradi – často kvůli studu nebo obavám z vyšetření. To je ale škoda. Při včasné diagnostice a správné léčbě lze nepříjemné příznaky výrazně zmírnit, nebo dokonce zcela odstranit.

Diskuse o budoucnosti českých pohotovostí odhaluje hlubší problém než jen přetíženost urgentních příjmů či nedostatek personálu. Jak zaznělo hned v úvodu debaty na konferenci Medidays, nová vyhláška jasně vymezuje, co je pohotovost, kdo ji má zajišťovat a kdo za ni nese odpovědnost. Právě tato změna otevřela otázku, kdo české pohotovosti ve skutečnosti zajistí – personálně, finančně i systémově. A proč jsou pohotovosti tak přetížené? Využívají je lidé často zbytečně, nebo jde spíše o strukturální selhání celého systému, který z pohotovostní služby postupně vytváří náhradu za nefungující primární péči, nedostupnou ambulantní síť či chybějící navigaci pacienta?

Oční onemocnění často vznikají nenápadně a bez bolesti. Přesto mohou vést k nevratnému poškození zraku. O významu prevence, dostupnosti oční péče, dětských vyšetřeních i o tom, proč se vyplatí chodit k oftalmologovi i bez obtíží, hovoří v rozhovoru zkušená oční lékařka MUDr. Andrea Janeková z Očního centra Praha.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě návrh úpravy platových tarifů pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách a správě. Tento krok je součástí plánované valorizace tarifních tabulek, která má vstoupit v účinnost od 1. dubna 2026.

Na půdě Parlamentu České republiky se v pondělí 26. ledna uskutečnil seminář s názvem „Tři roky od covidu". Akce poskytla prostor vystoupením odborníků, kteří v průběhu pandemie covid-19 zastávali kritický postoj k některým aspektům protiepidemických opatření a prezentovali interpretace, jež se neztotožňují s převládajícím názorem lékařské odborné obce.

Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k zásadním změnám ve vedení klíčových fakultních nemocnic v Praze a Brně. Cílem je posílit koordinaci specializované péče, zefektivnit řízení velkých zdravotnických zařízení a připravit systém na dlouhodobé organizační změny, včetně plánovaného přesunu části specializované péče do nové moderní nemocnice v Praze. Pro pacienty se podle resortu nic nemění – zachována zůstává dostupnost, rozsah i kvalita péče, nově má být její organizace přehlednější a lépe řízená.

Reforma českého zdravotnictví se po letech dílčích zásahů, improvizací a krátkodobých řešení začíná rýsovat jako systematický projekt s ambicí změnit fungování celého systému. Z panelové debaty, kterou uspořádal spolek Mladí lékaři v rámci konference Medidays, a kterou moderoval jeho předseda Albert Štěrba, bylo patrné, že se možná rýsuje poměrně široká odborná i politická shoda na tom, co je potřeba změnit.

Prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN, je předním českým nefrologem a internistou. V rozhovoru mluví o své cestě k medicíně, o nemocech ledvin, ale i o tom, proč se v moderním zdravotnictví vytrácí osobní kontakt. Vysvětluje, že ledviny často nebolí, a jejich onemocnění proto dlouho uniká pozornosti, varuje před nadužíváním běžných analgetik a připomíná, že pacient potřebuje víc než jen diagnózu – potřebuje lékaře, který vidí celý obraz jeho zdravotních problémů komplexně.

Rok 2026 přináší několik změn ve zdravotním pojištění – od nových výší záloh až po úpravu způsobu placení. Přinášíme přehled, kolik jednotlivé skupiny pojištěnců zaplatí, kdy je pojistné splatné a na co si dát pozor, aby nevznikl dluh nebo penále?

Nebezpečná Paracetamolová výzva (Paracetamol challenge) se šíří prostřednictvím sociálních sítí a zahrnuje intoxikaci pomocí nepřiměřené dávky paracetamolu a následné online sdílení jednotlivých kroků výzvy (požití dávky, poskytování přednemocniční neodkladné péče, transport do zdravotnického zařízení a následnou hospitalizaci dotčeného jedince). Proto se zde věnujeme intoxikaci paracetamolem, včetně jejích rizik, je zde charakteristika postupů poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. A rovněž je poukázáno na nebezpečí související se závislostí na sociálních sítích.

Jednou z priorit nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha má být navyšování kompetencí nelékařských profesí. Co to ale konkrétně znamená? Přejde na ně i větší odpovědnost? A není to jen snaha vyřešit nedostatek lékařů a zároveň ušetřit peníze? O tom byla velmi živá debata v Lékařském domě, kterou pořádala Česká lékařská společnost J. E. Purkyně.

K první pomoci nejsou potřeba mimořádné schopnosti, ale odvaha a rychlé jednání do příjezdu záchranné služby, protože právě čas hraje při záchraně života zásadní roli. To zdůraznil v závěru své přednášky pod názvem „První pomoc při ohrožení života, resuscitace“ v úterý 6. ledna v rámci série Rady pro zdraví, kterou pořádá Česká lékařská komora, MUDr. Milan Brázdil. A že to byla jízda! Takto akční přednášku pražský Dům lékařů dlouho nezažil. A není se čemu divit – pan doktor doslova létal ve vrtulníku zachraňovat životy celých 34 let.

Zavedení dvacetiprocentní daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by v České republice mohlo významně přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace. Tvrdí to alespoň nová studie think tanku Ministr zdraví, podle které by tento krok vedl ke snížení spotřeby slazených nápojů, poklesu nadváhy a obezity a tím i ke snížení rizika závažných chronických onemocnění.

Držitelé dosavadní registrace nestátního zdravotnického zařízení budou nově držiteli oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aniž by byli nuceni o cokoliv žádat.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Ta rozšiřuje rozsah péče a klade větší důraz na individuální přístup a prevenci. Cílem je zlepšit efektivitu preventivních prohlídek. Preventivní prohlídky u praktických lékařů jsou plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a měly by se v novém roce více přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu pacienta a současně se v nich má odrážet snaha o prodloužení života ve zdraví. Co se konkrétně změní?

Sekvenace nové generace, genetická prevence i osobní zkušenosti z praxe: vedoucí lékařka genetického programu GENNET a odborná ředitelka GNTlabs MUDr. Monika Koudová, MBA, vysvětluje, proč genetika mění podobu moderní medicíny, jak může rodinám zachránit život a že mutace sama o sobě není diagnóza — ale informace, se kterou můžeme včas pracovat.

Virové hepatitidy zůstávají i v 21. století významnou globální zdravotní výzvou, která vyžaduje koordinovanou odbornou pozornost, inovativní přístupy a sdílení aktuálních poznatků napříč medicínskými obory. Tento fakt potvrzuje ještě současná rostoucí incidence žloutenky typu A v České republice. Jak si tedy stojíme? Jaká rizika přinášejí virové hepatitidy? Jak se jim lze bránit? A jaké nejmodernější možnosti léčby mají lékaři k dispozici? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci na pravidelném cyklu přednášek Rady pro zdraví, které pořádá České lékařská komora. Na téma virové hepatitidy proběhla v úterý 2. prosince 2025.

Urologická klinika 1. LF UK a VFN letos oslavila 50 let od svého založení a při této příležitosti se na tiskové konferenci zavzpomínalo, jak dlouhou cestu urologie obecně urazila. Jak uvedl primář kliniky MUDr. Michal Pešl, FEBU, urologie už dávno není oborem, v němž by si operatér vystačil jen se skalpelem a nůžkami. „Jsme opravdu závislí na technologiích a materiálním vybavení. Technologický pokrok ovlivňuje způsob léčby, kterou poskytujeme našim pacientům, stejně jako ve všech ostatních oborech,“ dodal. Velký pokrok nastal také v dětské urologii, což dokazují příběhy Kryštofa a Jindřicha.

Co si představíte pod pojmem intenzivní péče? Kdo se na těchto lůžkách léčí a s čím? Jak upozornila v úterý 16. prosince na tiskové konferenci Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), zatímco v počtu lůžek intenzivní péče jsme nad průměrem, jejich vytíženost je naopak pod průměrem a mnohdy ani neslouží účelu, kterému by měla.

Výkony a postupy hrazené z veřejného zdravotního pojištění definuje každoročně Seznam zdravotnických výkonů, tedy vyhláška ministerstva zdravotnictví vydávaná vždy na daný kalendářní rok. Aktuálně vydaný Seznam přináší do zdravotní péče v Česku některé novinky. V řadě případů se jedná o modernější (šetrnější či efektivnější) metody a postupy při operativních zákrocích, v některých případech jde ale o zcela nové typy výkonů, které budou od ledna zdravotními pojišťovnami hrazeny. Některé mohou být zařazeny ihned, jiné budou vyžadovat doplnění například smluvních podmínek s poskytovateli zdravotní péče (níže uvedený výčet není kompletní, přináší přehled významnějších změn).

Milé čtenářky, milí čtenáři, za celou redakci NašeZdravotnictví.cz vám přeji úspěšný rok 2026 a hlavně pevné zdraví. Podívejme se společně, co přinesl rok 2025?

Už za několik dní Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) zapne nový systém elektronického zdravotnictví v gesci Ministerstva zdravotnictví. Nové možnosti širokého využití elektronizace by měly přinést diametrálně odlišný a modernější svět komunikace. Co konkrétně?

Pamětní deska MUDr. Miladě Frantové a doc. MUDr. Jiřímu Frantovi, hrdinům protinacistického odboje, byla odhalena v sobotu 26. 10. 2025. MUDr. Milada Frantová (*28. 9. 1906) a její manžel doc. MUDr. Jiří Franta (*31. 8. 1899) byli členy odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ).

Počátky série konferencí Lékařská etika a komunikace v medicíně sahají do roku 2011, kdy PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., a doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., považovali za důležité vyzdvihovat toto někdy opomíjené téma. Při příležitosti letos vydané monografie Etika a komunikace v medicíně se uskutečnil i další ročník konference, a to 4. listopadu 2025 v Domě lékařů ČLK. Jak se v čase proměnil vztah lékaře a pacienta? Funguje komunikace v medicíně dobře? Kde jsou mezery?

Chřipka řádí v plné síle, proto pro vás máme praktické rady, jak ji poznat, jak se léčí a v jakém stádiu už vyhledat lékaře. Přehledný guideline vydala Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Rozdělení kompetencí mezi lékaře a nelékařské zdravotnické pracovníky patří v současnosti k nejdiskutovanějším otázkám českého zdravotnictví. Dynamický rozvoj medicíny, rostoucí nároky na dostupnost péče i nedostatek zdravotnického personálu vedou ke stále častějším návrhům na redefinici úloh jednotlivých profesí. Delegáti České lékařské komory zaujali na sjezdu jasné stanovisko.

Praktické workshopy, zajímavé přednášky, a hlavně sdílení zkušeností přinesla třídenní mezioborová konference od mladých pro mladé s názvem PaSoNetka, kterou pořádala Sekce mladých lékařů ČLK ve dnech 21. až 23. listopadu v pražském Domě lékařů. Diskutovat s mladými lékaři přišel i nedávno nově jmenovaný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Bolesti břicha a zad, nechutenství, horečky... příznaky, které mohou znamenat třeba i akutní intermitentní porfyrii (AIP). V České republice má toto vzácné onemocnění diagnostikováno asi 50 pacientů. Podle epidemiologických odhadů by jich ale mohlo být i 300. Možná ani nevíte, že taková nemoc existuje a i lékaři někdy tápou v diagnostice tohoto onemocnění. Prudké ataky přitom pacientům velmi omezují život, ale lékaři je spíše posílají na různá vyšetření bez výsledku. Jak se akutní intermitentní porfyrie projevuje? Jak ji lze jednoduše odhalit a jaké existují možnosti léčby?

Život MUDr. Mgr. Jany Šeblové, Ph.D., FESEM, by vydal na knihu. Možná kdyby nebylo její odhodlání tak velké, tak bychom si ani nepovídali o urgentní medicíně a o vzdělání. V šestém ročníku Lékařské fakulty hygienické ji totiž vyloučili na základě udání spolužáka. Stihla ale pak dostudovat střední zdravotnickou školu, uklízela, vychovávala děti a v roce 1989 se od vyvařování plen a zavařovaček vrátila zpět na lékařskou fakultu.

Podle hlavní hygieničky a ředitelky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbory Mackové stojíme na prahu chřipkové epidemie. Počet nemocných v Česku stoupl od předchozího týdne dle dat za minulý týden o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu. Státní zdravotní ústav to v pondělí uvedl v tiskové zprávě.

Podle hlavní hygieničky a ředitelky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbory Mackové stojíme na prahu chřipkové epidemie. Počet nemocných v Česku stoupl od předchozího týdne dle dat za minulý týden o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu. Státní zdravotní ústav to v pondělí uvedl v tiskové zprávě.

Spánek je základní životní potřebou, přesto jeho nedostatek trápí mnoho lidí. Porucha spánku projevující se obtížným usínáním, častým nočním probouzením nebo předčasným ranním vstáváním, není jen nepříjemná. Takový spánek totiž člověka neosvěží a tělo ani mozek dostatečně neregenerují. V článku se dočtete několik tipů, jak lze kvalitního spánku dosáhnout.

Robotika v medicíně přináší nejen inovativní přístroje do vyšetřování a operativy, ale roboti se začínají také prohánět po chodbách nemocnic. Nemocnice Jihlava jako první v České republice zavádí do provozu díky rozšíření mobilní 5G sítě šest autonomních robotů, jejichž cílem je usnadnit práci zaměstnancům.

Dlouhé čekací lhůty na odbornou pomoc v oblasti duševního zdraví mohou mít fatální následky. Podle psychiatra MUDr. Matěje Kasala představuje nedostatek kapacit v péči o psychické zdraví zásadní systémové selhání. „V posledních letech pozorujeme nárůst hospitalizací. Část z nich by bylo možné zachytit dříve včasnou ambulantní pomocí,“ říká lékař. Ve svém komentáři upozorňuje, že i zdánlivě banální obtíže mohou při neřešení přerůst v akutní krizi, v krajních případech až v ohrožení života.

Rakovina slinivky břišní – strašidelná diagnóza, kterou nikdo nechce z úst svého lékaře vyslechnout. Ročně si ale tuto diagnózu vyslechne více než 2500 lidí a téměř 2300 pacientů na ni zemře. Existuje však šance na úspěšnou léčbu, pokud je co nejdříve zahájena. Což dokazují i příběhy vyléčených pacientů. K urychlení nasazení léčby navíc budou nově pomáhat koordinátoři.

Umělá inteligence mění podobu moderního zdravotnictví a nabízí bezprecedentní pokroky v různých oblastech. Od zvýšení přesnosti diagnostiky po personalizaci léčby, AI má potenciál redefinovat lékařské postupy. Pojďme prozkoumat čtyři hlavní oblasti, ve kterých AI významně ovlivňuje zdravotnictví.

„Můj čas je pouhopouhé prozatím, můj čas může říct, já už neplatím.“ Možná poznáváte slova krásné písně pevně spjaté se seriálem Sanitka, a ne náhodou ji zahrál v pražském Domě lékařů ve čtvrtek 27. listopadu smyčcový kvartet, protože s pohotovostní službou a urgentní medicínou je 35 let propojená i lékařka urgentní medicíny MUDr. et Mgr. Jana Šeblová, Ph.D., FESEM. Ta v tento den obdržela od České lékařské komory Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. V tomto článku se zaměříme nejen na celoživotní vzdělávání jako takové, ale především na velmi zajímavý život paní doktorky Šeblové, který by doslova vydal na knihu.

Zdravotní pojišťovny mají podle plánu ministerstva zdravotnictví pro příští rok hospodařit dohromady s téměř 563 miliardami korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) stanovila ve svém rozpočtovém plánu výdaje ve výši 341,2 miliardy a příjmy 328,5 miliardy. Bude tak hospodařit s deficitem 12,7 miliardy korun. Co to znamená pro zdravotnictví? Je to udržitelné? Co se musí změnit? A udrží se úhradová vyhláška? O tom diskutovali řečníci na 20. ročníku konference Efektivní nemocnice, který se konal v úterý 25. listopadu v Praze.

Vyhláška byla ministerstvem navržena jako deficitní. Při odhadovaném meziročním nárůstu příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 29 mld. Kč (+5,5 %) je v roce 2026 očekáván deficit mezi příjmy a výdaji ve výši 12,2 mld. Kč. Úhradová vyhláška pro rok 2026 byla ve Sbírce zákonů publikována dne 30. 10. 2025 pod č. 432/2025 Sb.

Po celém světě se každý rok narodí předčasně více než 15 milionů dětí – každé desáté miminko tedy přichází na svět dřív, než by mělo. Předčasný porod je porod před 37. týdnem těhotenství a dle statistik jsou tři čtvrtiny z těchto předčasných porodů spontánní a jedna čtvrtina iatrogenní, kdy jsou vyvolány lékařem nejčastěji z důvodu infekce či preeklampsie na straně matky nebo fetální restrikce. Jde tomu nějak zabránit? Jaké jsou možnosti prevence a proč řadu z nich zatím nelze ve zdravotnictví využít?

Ústavní soud neuznal argumentaci, že za stejné zdravotní výkony jsou jinak odměňovány menší a střední nemocnice a za stejné výkony je dána vyšší odměna centrům vysoce specializované péče.

Vyhláška č 432/2025 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2026, zkráceně nazývána Úhradová vyhláška pro rok 2026 a ještě stručněji ÚV 2026, byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 30. října 2025. Vydal ji končící ministr zdravotnictví. Návrh této vyhlášky rozeslalo Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen MZ) všem připomínkovým místům v polovině září 2025 s tím, že připomínky je nutné zaslat do 26. 9. 2025. Některé připomínky MZ zapracovalo, jiné ignorovalo. ÚV 2026 má 223 stran. Strany 66 až 72 jsou věnovány úhradám v segmentu ambulantních gynekologických služeb. Jejich obsah mě rozpálil doběla – nejen jako registrující gynekoložku, ale také jako ženu, gynekologickou pacientku. V následujících bodech uvádím proč.

Drogy doprovázejí lidstvo od nepaměti. Jejich vymýcení je v podstatě nemožné. Jenže zatímco ještě před pár desítkami let jsme měli celkem jasnou představu, co mezi drogy patří, dnes nastává absolutní chaos. Mnoho nových drog se prodává dokonce v kamenných obchodech bez uvedení původu, složení a vypadají jako sladké neškodné bonbonky. Jak se v nich vyznat? A existují cesty k jejich eliminaci? Tomu se věnoval pravidelný seminář na téma „Drogy staré a nové“, který pořádala v úterý 4. listopadu v Domě lékařů v rámci série Rady pro zdraví Česká lékařská komora.

V úterý 18. listopadu začíná v Česku Evropský týden testování na HIV a virové hepatitidy (žloutenky). Akce potrvá do 24. listopadu a jejím cílem je upozornit na význam včasné diagnostiky a na nutnost odbourávat předsudky spojené s HIV. Kde testování probíhá?

Kam bude dál směřovat Česká lékařská komora (ČLK)? To naznačil XXXIX. sjezd, který se konal o víkendu 8. až 9. listopadu 2025. Prezidentskou funkci obhájil MUDr. Milan Kubek. Překvapení přišlo v podobě rezignace viceprezidenta ČLK MUDr. Jana Přády. Nechybělo ani právnické okénko, diskuse k úhradové vyhlášce se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a prezentace k vývoji digitalizace, která má významně proměnit nejen komunikaci a administrativu ve zdravotnictví.

Letos uplynulo od počátku pandemie pět let a od jejího konce tři roky. Přesun do zapomnění je z hlediska jednotlivců pochopitelný. Přežili jsme, tak proč se k tomu vracet? Kdyby se něco dalšího stalo, tak zdravotníci opět jistě zatnou zuby a vytáhnou nás z toho… Nebo ne?

Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek odstartoval po XXXIX. sjezdu své páté funkční období. Jaké budou jeho první kroky ve funkci? Jak vnímá překvapivou rezignaci viceprezidenta Jana Přády a jaké má plány s oddělením celoživotního vzdělávání, které hraje v komoře nezastupitelnou roli a jehož záštitu převzal po smrti profesora Radka Ptáčka?

Po nucené pauze, která začala pandemií covidu-19 a protáhla se bohužel o několik let, obnovujeme tradici výroční konference mladých lékařů. Drželi jsme se historického názvu těchto setkání a snad i proto, že celovíkendové služby naštěstí postupně z českého zdravotnictví mizí, ponechali jsme této akci název PaSoNetka. Mezioborová konference od mladých pro mladé organizovaná Sekcí mladých lékařů ČLK má za cíl propojit mladé lékaře napříč obory i republikou a ukázat jim příležitost, jak lze jejich svěží nápady využít ke kultivaci prostředí české medicíny.

Delegáti XXXIX. sjezdu České lékařské komory (ČLK) si v sobotu 8. listopadu zvolili MUDr. Milana Kubka za svého prezidenta. O rozruch se ještě dopoledne postaral viceprezident MUDr. Jan Přáda, který na svoji funkci rezignoval.

V přestávce mezi vlnami epidemie covidu-19 se 21. 6. 2021 konal v Praze velmi specifický volební sjezd České lékařské komory. Nevhodný termín si vynutily v té době platné zákony. Abychom se vyhnuli nutnosti svolávat jednou za pět let speciální volební sjezdy v nevhodném červnovém termínu, rozhodl jsem se společně se všemi členy představenstva, kterým za toto odpovědné rozhodnutí děkuji, zkrátit si o půl roku funkční období a rezignovat 8. 11. 2025 na svoji funkci. Naším cílem je umožnit zvolení nového vedení ČLK v normálním termínu na blížícím se listopadovém sjezdu. Není žádným tajemstvím, že se také já chci ještě jednou, tentokrát již naposled, na sjezdu ucházet o důvěru delegátů. Dříve než tak učiním, sluší se, abych nejenom delegátům sjezdu, ale vám všem, kdo finančně přispíváte na chod komory, složil účty z toho, co jsem jako z vašich peněz placený prezident pro komoru v uplynulém období udělal.

Michal Vacek (ročník 1977) vede spokojený život v Broumovském výběžku. „Je to tady nádherný kout země – Adršpašsko–teplické skály, Broumovské stěny a klášter za rohem. Místo, kam se člověk rád vrací,“ popisuje hrdě muž, který postavil dům, má rodinu, vnoučata a život spojený se službou druhým. Zasáhlo do něj vážné onemocnění, se kterým se ale popral i díky své tvrdohlavosti.