Naše zdravotnictví

Až 12 procent českých obyvatel ve věku 50 až 59 let je v polymorbidním stavu. Mají tedy tři a více chronických onemocnění. Ve věkové skupině 70+ už je takových lidí více než polovina. Tito lidé nejenže nejsou zdraví, ale také často pobírají příspěvek na péči nebo invaliditu. O to více ale potřebujeme finančně aktivních lidí, aby utáhli narůstající počet nemocných. Těch ale také ubývá a do budoucna jich bude čím dál méně. Kruté a nekompromisní statistiky představil na letošním brněnském sjezdu České lékařské komory ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Zvýšená hypermobilita v kloubech přecházející do chronické bolesti kloubů, často vykloubená zápěstí a kotníky, chronická únava, snížená mobilita nebo křehká kůže, kardiovaskulární problémy, gastrointestinální problémy a další komorbidity, jako jsou formy dysautonomie či mastocytóza. To jsou jen některé příznaky Ehlers-Danlosova syndromu (EDS), se kterým žije i Adéla Odrihocká. Nemoc jí lékaři diagnostikovali až ve 29 letech. Problémy přitom měla už od dětství, a právě rané odhalení nemoci je nezbytné pro udržení kvalitního života.

Jen tři segmenty zdravotní péče ze 14 uzavřely dohodu v dohodovacím řízení pro rok 2025 se zdravotními pojišťovnami. Mezi nimi jsou například lékárníci. Jak se ale zdá, ani oni nakonec nebudou moc spokojení. Ačkoliv se dle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) kritéria a pravidla pro přiznání bonifikace lékárenské péče v nedostupných oblastech pro rok 2025 nezměnila, počet oblastí způsobilých pro přiznání bonifikace zásadně klesl. Konkrétně z 204 vybraných pro rok 2024 na 126 pro rok 2025.

„Je to jako s tím chlápkem, co padal z desátého patra. V každém patře lidé slyšeli: Zatím je to dobrý, zatím je to dobrý.“ To je slavná hláška z filmu Sedm statečných a v tomto směru trochu připomíná i české zdravotnictví. Občané České republiky ho totiž podle výzkumu Zdravotnictví očima české veřejnosti oznámkovali průměrnou známkou 2,77. Takže vlastně ještě dobrý. Co trápí české pacienty nejvíce a co si naopak pochvalují? Ke komu mají ve zdravotnictví důvěru a je opravdu bezplatná péče bezplatná? A na jaké reformní kroky by byli Češi ochotni už teď přistoupit?

Duševní zdraví lidí v současné době obecně nevzkvétá. Ba naopak. Statistiky ukazují vzrůstající počty lidí s úzkostmi, depresemi, se sklony k sebevraždě. A nejinak tomu je u lékařů a zdravotnického personálu. Co s tím? Proč se tak děje? S kterými problémy bojují jednotlivé generace? Jaké jsou hlavní pilíře odolnosti a jak si duševní zdraví udržovat? Tím se zabývala konference Duševní zdraví, která se konala pod záštitou České lékařské komory v Domě lékařů 14. listopadu.

Prezident České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milan Kubek předal v úterý 3. prosince 2024 kardiologovi doc. MUDr. Janu Bruthansovi Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. Cena navazuje na dlouholetou tradici Ceny prezidenta ČLK za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů, která vznikla již v roce 2008 a u jejího zrodu stál právě profesor Radek Ptáček. V letošním roce byla cena na jeho památku přejmenována.

Vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM MUDr. Michael Želízko, CSc., patří mezi významné osobnosti kardiologie, protože tento obor neustále posouvá dál a inovuje ho. Patřil mezi první lékaře, kteří se podíleli na zavedení primární koronární plastiky u akutního infarktu myokardu, díky čemuž jsou dnes schopni zachraňovat i dříve beznadějné případy. V roce 1993 jako první zavedl metodu implantace koronárních stentů a v roce 2008 provedl první perkutánní implantaci aortální chlopně. Kam se kardiologie za poslední desetiletí posunula? Proč se zvyšuje průměrný věk lidí s infarktem? A jaké jsou hlavní rizikové faktory infarktu? Které výkony dnes může intervenční kardiologie nabídnout?

Případ psychiatra Jana Cimického, kterého Pražský obvodní soud potrestal za sexuální obtěžování a vydírání 5 lety za mřížemi a zákazem činnosti, otřásl mnohými. Rozhodnutí ještě není pravomocné, ale jak tyto případy odhalit dříve? Jak se z případu poučit? Co může v podobných případech udělat Česká lékařská komora a jaké má vlastně pravomoci nyní?

Jakými reálnými způsoby je možné zajistit stabilitu českého zdravotnictví? Jaké jsou plány na zajištění jeho personální stability? Otázky, které si řečnící na nejrůznějších konferencích kladou už více než 20 let. Mluvit o tom je celkem jednoduché, ale říznout do toho a něco změnit je o dost složitější, což ukázala i letošní konference Efektivní nemocnice, která se konala v Praze ve dnech 26. až 27. listopadu 2024.

Která česká nemocnice vyhrála v hodnocení pacientů a také z hlediska finanční kondice? A jak dopadlo hodnocení zdravotních pojišťoven? Kdo si odnesl vítěznou trofej? Celostátní projekt Nejlepší nemocnice roku 2024 a Nejlepší zdravotní pojišťovna roku 2024 pořádala již po devatenácté nezisková organizace HealthCare Institute o.p.s.

Jana Hájková s manželem se velmi těšili na miminko, jenže ani po roce nemohla Jana otěhotnět. Když se zadařilo, přišel první spontánní potrat, což nesli velmi těžce. Po více než roce se povedlo Janě opět otěhotnět a přečkali i nejvíce obávaný první trimestr. Když si ale oddechli, přišly s druhým trimestrem komplikace a první hospitalizace.

Pětasedmdesátého valného shromáždění Světové lékařské asociace (WMA), které se konalo ve finských Helsinkách od 16. do 19. října 2024, se účastnili delegáti z 50 národních lékařských asociací a komor, aby se zabývali naléhavými problémy, kterým v současnosti lékařský stav musí čelit.

Už se vám stalo, že vám antibiotika nezabrala? Stává se to totiž čím dál častěji, protože narůstá antibiotická rezistence. Upozorňuje na to mimo jiné hlavní téma letošního Evropského antibiotického dne a Světového antibiotického týdne od 18. do 24. listopadu s názvem „Antibiotická rezistence je neviditelná, ale pacienti ne“, které poukazuje především na dopady antibiotické rezistence na životy lidí a vtahuje pacienty do diskuze o tématu. Co to je antibiotická rezistence? Jak se jí bránit? A které bakterie nás ohrožují z tohoto pohledu nejvíce?

Zdravotnictví je na křižovatce. A to, kam bude směřovat dál, se promítlo i na XXXVIII. sjezdu České lékařské komory (ČLK), který se konal o víkendu 16. až 17. listopadu 2024. Poslední rok byl na události bohatý. Zástupci lékařů podstoupili tvrdá vyjednávání na ministerstvu zdravotnictví nejen o možném zákoně o odměňování, ale také o úhradové vyhlášce a specializačním vzdělávání. Vše rozhoduje o budoucnosti, která i podle prezentujících na sjezdu nevypadá z ekonomického ani z demografického hlediska vůbec dobře.

Tzv. Úhradová vyhláška pro rok 2025, určující podobu úhrad zdravotní péče pro příští rok, vychází ve Sbírce 31. 10. 2024. Je přímým důsledkem letošního dohodovacího řízení, v rámci kterého se v průběhu roku pokoušeli zástupci pojišťoven a poskytovatelů v jednotlivých segmentech dojít ke konsenzu nad podobou úhrad v příštím roce. Po letech nicméně vlastně nebylo o čem jednat, neboť pojišťovny byly vázány zadáním vlády ČR, potažmo MZČR, o nedeficitním zdravotnickém hospodaření. Přišli tak jen s jednou verzí Vyhlášky pro segment ambulantní specializované péče (dále jen AS) a neakceptovaly žádný z návrhů zástupců poskytovatelů.

Milan Kubek bude už jen jednou kandidovat na post prezidenta České lékařské komory (ČLK). Sjezd komory totiž v sobotu 16. listopadu 2024 odhlasoval přidání odstavce do Stavovského předpisu č. 2, že prezident a viceprezident komory mohou být zvoleni do téže funkce nejvíce na dvě po sobě následující období.

Jaké vlastnosti by měla mít kvalitní nemocniční postel? A jaké jsou rozdíly mezi nemocničními lůžky u nás a ve světě? O tom jsme si povídali s technickým ředitelem Vítem Karvayem ze společnosti LINET, která svá lůžka vyváží do více než 100 zemí světa a jejíž lůžko Essenza 300 LT letos získalo Cenu průmyslu v soutěži DesignEuropa Awards 2024, pořádané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví.

Vzhledem k tomu, že v rámci dohodovacího řízení o úhradách pro rok 2025 ve většině segmentů nedošlo k dohodě na úhradových podmínkách, stanovilo cenu za hrazené zdravotní služby Ministerstvo zdravotnictví. Řídilo se ale judikaturou Ústavního soudu?

Roman Šmucler zůstává pro léta 2025 až 2029 prezidentem České stomatologické komory (ČSK). Od delegátů sněmu v Brně získal ve druhém kole 53 hlasů. Na druhém místě se umístila Bára Malíková, která obdržela 40 hlasů. Na předsedu kandidoval ještě Lubomír Beran z Ostravy, který získal v prvním kole dva hlasy a do druhého kola nepostoupil.

Rakovina prostaty je nejčastějším zhoubným nádorem mužů (kromě nemelanomových kožních nádorů). Každý rok onemocní tímto nádorem v Česku okolo 8 100 mužů a přibližně 1 400 mužů ročně na rakovinu prostaty umírá. K úspěšné léčbě je nezbytné včasné odhalení, na což apeloval na páteční tiskové konferenci i ministr Vlastimil Válek, u kterého byl během screeningu rakoviny prostaty pozitivní nález.

Inovace jsou nezbytné, protože nás posouvají dál. A podle průzkumu Index inovací společností ČSOB a Mastercard, kterého se účastnilo 1355 respondentů z celé České republiky, vnímá vstřícně inovace devět z deseti lidí. Někde jsou ale inovace výraznější a někde jich je naopak nedostatek. Největší potřeba inovací je přitom u propojení úřadů a dostupnosti zdravotní péče. Proč? Co se hodnotilo a v kterých oblastech zdravotnictví zaostává?

Dohodovací řízení pro příští rok nepatřilo mezi nejúspěšnější. K dohodě o stanovení úhrad se zdravotními pojišťovnami se dospělo jen ve třech segmentech. Některé odbornosti dokonce hrozily protesty. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka by ale mělo dojít k dohodě ve většině segmentů. Proto Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZd) ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) připravuje novou datovou základnu pro příští dohodovací řízení. V čem má pomoci?

V pražské Fakultní nemocnici v Motole pracují i mladí lékaři, kteří neslouží přesčasy. Pokud ale odmítnou sloužit přesčasovou práci i v příštím roce, nebude jim prodloužena pracovní smlouva. Vyplývá to ze zápisu z porady přednostů a primářů konané 30. října 2024, který má redakce Našezdravotnictví.cz k dispozici.

Šestatřicetileté Janě Forst byla diagnostikována rakovina prsu zhruba před dvěma lety, kdy si našla bulku v prsu při kojení své dcery. Prošla náročnou léčbou i operací. Jenže tím to přece nekončí! Logicky je po zákroku třeba další péče, aby se pacientka mohla dobře zotavovat. Tu představuje i onkorehabilitace. Problém je ovšem v tom, že o ní mnoho pacientek neví. Jenže Jana se nenechala odbýt brožurkami se cviky, které jí nikdo nevysvětlil, a našla si fyzioterapeutku. Díky této péči i jejímu úsilí se zase mohla vrátit do běžného života a k pohybu.

Bloudili jste někdy v nemocnici? Pokud ano, nejste vůbec sami. V českých nemocnicích se totiž podle nejnovějšího průzkumu ztrácí každý druhý pacient. Aby se tak nedělo, jsou důležité komplexní navigační systémy a na jejich tvorbě pracuje i vedoucí výzkumného týmu a designérka služeb v organizaci Czech Design Michaela Holubec Birtusová.

Zapít léky, či nezapít? A pokud ano, jak moc a čím? Pro někoho zdánlivě banální otázky, ale jak ukázal průzkum realizovaný společností DrugAgency podporovaný zdravotní pojišťovnou OZP, kterého se účastnilo 4600 respondentů, Češi nejsou v zapíjení léků moc příkladní. Některá zjištění jsou přímo alarmující, protože pokud neužíváme léky správně, nemusí ani správně fungovat. A co víc – chybné užívání může vyvolat i zdraví ohrožující lékové interakce.

V pořadí již 31. společné zasedání prezidentů lékařských komor střední a východní Evropy (ZEVA) se letos konalo ve dnech 5.–7. září v Prištině, hlavním městě Kosova. Účast na letošním setkání byla bohužel nižší než obvykle, například v porovnání s jednáním, které naše komora pořádala v Praze v září 2018.

Zdravotní péče je v ohrožení, a pokud se nezmění celkový přístup ze strany politiků, řítíme se do propasti. A to nejen ambulantní specialisté, kterým je vláda ČR ochotna podle slov prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka zaplatit pouze za pět rohlíků, ale nutí je k tomu, aby za tyto peníze prodávali rohlíků deset. Navržená úhradová vyhláška pro příští rok mění tolik pravidel, že bude mít dopad na všechny a v konečném důsledku nejvíce na pacienty.

Zažil jsem jako mladý chirurg povodeň v Krnově v roce 1997. Voda mne i kolegy uvěznila tři dny v práci, ve službě, byla zničující pro infrastrukturu ve městě, ale nemocnice ji přečkala poměrně dobře. Fungoval záložní dieselagregát, tekla voda, i když omezeně pitná, fungovaly telefonní linky, naše závislost na internetu nebyla, technika byla odolná. Plyn nebyl odpojen, takže kuchyň vařila. Byli jsme zvyklí sloužit tři dny v kuse, takže delší pobyt v nemocnici byl spíše normou.

Jen tak si nechat vyhladit vrásky pomocí injekční aplikace botulotoxinu nebo rozjasnit pleť laserem. Přeci do mě nikdo neřeže, tak co by se mohlo stát. To si možná říká spousta lidí, která využije služeb estetické a laserové medicíny. Jenže i tyto zákroky patří do gesce odborníků a lékařů, kteří před neodbornými zásahy estetické medicíny osobami bez lékařského vzdělání varují. I zde totiž hrozí trvalé zdravotní následky včetně odumření tkáně, cévní mozkové příhody či oslepnutí. Přitom běžně tyto procedury nabízí třeba i kosmetické salóny.

Plánovaný protest praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost, který se měl konat ve dnech 29. a 30. října, nebude. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) po jednání se Sdružením praktických lékařů a Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost upraví úhradovou vyhlášku pro rok 2025.

Nemocnost akutními respiračními infekcemi (ARI), kam spadá i covid-19 nebo chřipka, v České republice stoupá, a to ve všech věkových kategoriích a ve většině regionů. Spousta nemocnice především v Jihomoravském kraji omezuje s ohledem na výskyt respiračních onemocnění návštěvy. I proto Česká lékařská komora (ČLK) i Krajská hygienická stanice vyzývají ke zvýšené prevenci a k očkování ohrožených skupiny obyvatel.

Jednání o odměňování lékařů a zdravotníků po několika měsících krachla. Ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje ukončení vyjednávání nedostatkem finančních prostředků. Zatímco podle jeho propočtů je k dispozici navíc nanejvýš 5 miliard korun, podle odborů ukazují statistiky něco zcela jiného. Kdy budou protesty?

V úterý 15. října se na ministerstvu zdravotnictví uskutečnilo další z řady jednání zástupců lékařů, mladých lékařů, ministerstva zdravotnictví, odborů, pojišťoven a nemocnic. Cílem bylo najít kompromisní řešení. To se ale nakonec nepovedlo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ukončil jednání o platech lékařů a zdravotníků a další návrhy se už předkládat nebudou. Na čem jednání krachla a co bude dál?

Praktičtí lékaři vyhlásili protest v reakci na návrh úhradové vyhlášky pro příští rok. Ten by se měl uskutečnit od úterý 29. října do středy 30. října. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka předpokládá, že se zapojí většina ordinací. Informovala o tom Česká televize. Nesouhlas s navrhovanou vyhláškou ale vyjádřili už i nemocniční lékaři nebo ambulantní lékaři, které ve vyjednávání zastupuje Česká lékařská komora (ČLK).

Česká lékařská komora nesouhlasí s návrhem úhradové vyhlášky, který ekonomicky poškozuje zejména soukromé lékaře. Své připomínky komora uplatnila v rámci připomínkového řízení dne 20. září 2024 a je samozřejmě připravena o nich s Ministerstvem zdravotnictví jednat.

Riziko nemocí, obnova infrastruktury a bydlení. Návrat k normálnímu životu v oblastech postižených záplavami bude pro tamní obyvatele náročný. Co je nyní čeká? Jaká rizika nadále hrozí? O současné situaci v postižených oblastech a výhledu do budoucna mluví v rozhovoru ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR z Ministerstva zdravotnictví ČR Matyáš Fošum.

Riziko nemocí, obnova infrastruktury a bydlení. Návrat k normálnímu životu v postižených oblastech bude náročný. Co je nyní čeká? Jaká rizika nadále hrozí? O současné situaci v postižených oblastech a výhledu do budoucna mluví v rozhovoru ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR z Ministerstva zdravotnictví ČR Matyáš Fošum.

Pokud trpíte bolestmi zad, pravděpodobně jste už slyšeli doporučení změnit způsob dýchání. Můžeme však skutečně vědomě a záměrně zlepšit celkový dechový vzorec? Nebo by bylo efektivnější zaměřit se na úpravu držení těla, které může mít významný dopad na dýchaní? Odpovědi se pokusí poskytnout Václav Rázl, kouč trenérů, osobní trenér a autor jedinečné cvičební metody nazvané ideomotorická terapie. Zlepšení dýchání může totiž pomoci s mnoha zdravotními problémy, nejen s bolestmi zad.

Jsme v situaci, kdy krátkodobě ani dlouhodobě nám k udržení kvality a dostupnosti zdravotní péče, na kterou jsou občané v Česku zvyklí, nemůže pomoci nic jiného než se mnohem intenzivněji věnovat efektivitě. A aby se tak stalo, je potřeba především rozvázat ruce zdravotníkům a poskytovatelům péče, maximálně snížit administrativu, zjednodušit legislativu a pustit do zdravotnictví trh. To je určité shrnutí diskusního panelu Ekonomika, financování a odměňování na konferenci Zdravotnictví 2025, která se konala 19. září. Jak toho docílit a jaké jsou teď největší překážky?

Zpráva o smrti profesora Radka Ptáčka byla šokem nejen pro lékařskou obec, ale i pro podstatnou část veřejnosti. Ve věku pouhých osmačtyřiceti let odešel první profesor lékařské psychologie v České republice, klinický psycholog, soudní znalec a také charismatická osobnost, úspěšný psychoterapeut, oblíbený pedagog, miláček médií, ale především skvělý člověk. Co napsali lidé, kteří s ním spolupracovali?

Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a podobné výzvy. Vyplývá to z analýzy Healthcare Readiness Index (Indexu připravenosti zdravotnictví), která srovnává 27 evropských zemí. V kterých oblastech jsme nejslabší?

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v rámci návrhu novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zrušit povinnost konat před uzavřením smlouvy o poskytování hrazené péče výběrové řízení. Jde jednoznačně o prokorupční návrh, který dává mnohem větší příležitost než dosud ke korupčnímu jednání při snaze získat smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Zdravotní gramotnost lze označit za excelentní jen u jednoho z deseti obyvatel ČR. U méně než poloviny lidí (43 %) je zdravotní gramotnost dostačující. To nejsou moc dobrá čísla. I proto se nyní klade na zvyšování zdravotní gramotnosti takový důraz. V čem nám to může pomoci? V čem u samoléčby máme mezery? A na co si dát v rámci samoléčby pozor při koupi volně prodejných léků? V rozhovoru odpovídal přední český odborník v oblasti farmacie, pedagog a školitel a zároveň lékárník a vedoucí konzultačního centra pro lékové interakce FN u sv. Anny v Brně PharmDr. Marek Lžičař.

Ve čtvrtek 26. září se konalo již sedmé setkání zástupců ministerstva zdravotnictví, zdravotnických odborů, České lékařské komory (ČLK) a Sekce mladých lékařů ČLK. Ministerstvo zdravotnictví představilo druhý návrh zákona o odměňování. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka si ale podle něj v konečném důsledku lékaři oproti současnému stavu vůbec nepolepší, a někteří si dokonce pohorší. Co tedy na schůzce zaznělo?

Počínaje příštím rokem naroste počet absolventů lékařských fakult v Česku až o 400. Roste také počet nově přijatých studentů. Více než 90 procent vystudovaných lékařů navíc zůstává pracovat v českém zdravotnictví. Ukazují to data, která dnes představil na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) profesor Ladislav Dušek.

Vláda avizuje více novel zákoníku práce během jednoho roku. Myslím, že odborníci hodnotí takovou legislativu jako pokleslou. Jde přesně o tu situaci, kterou již kdysi kritizoval prezident Václav Havel. Jedna novela vzápětí mění předchozí novelu a běžný občan nemá šanci se orientovat v tom, co vlastně platí, a co již ne. Na druhé straně tato novela přináší pro lékaře některé pozitivní změny, které si „vybojovali“ při jednání s vládou a ministrem. Zásadní slib, zákon o odměňování ve zdravotnictví, je však v nedohlednu.

Česká lékařská komora (ČLK) upozorňuje na kritickou ekonomickou situaci soukromých lékařů, zejména ambulantních specialistů, pro které je návrh úhradové vyhlášky předložený ministrem Vlastimilem Válkem ekonomicky likvidační.

Úklidové práce v místech po povodních probíhají naplno. I při nich je ale nezbytné dodržovat určitá pravidla, která mohou omezit výskyt a šíření řady infekčních onemocnění. I proto ministerstvo zdravotnictví spolu se Státním zdravotním ústavem, jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi i Českou lékařskou komorou vypracovala informační materiály, které popisují, na co dbát při úklidu, jak zamezit přenosu infekce z dětských hraček či jak nakládat s potravinami.

Zemřela anestezioložka docentka MUDr. Jarmila Drábková, CSc. Vedle lékařky působila také jako učitelka a vydala mnoho významných publikací. Snad neexistuje jiná lékařská kniha, kterou by četlo tolik generací a ročníků lékařek a lékařů, než její Akutní stavy v první linii. Pojďme si ji připomenout, co za svůj život dokázala.

Lékaři, sestry a všichni další zdravotníci se výrazně podíleli na zvládnutí katastrofálních následků velké vody ve všech částech Česka. Extrémní nasazení prokázali při evakuaci nemocnic i přímo v terénu s ostatními složkami záchranného systému. Nepočítali hodiny a všechny síly soustředili na záchranu životů a ochranu zdraví. S ohledem na vážnost situace se proto společně dohodli, že nyní upustí od razantních protestů, které by mohly omezit či snížit dostupnost zdravotní péče. Všechny požadavky akce Slibem neuzdravíš budou ale nadále plně prosazovat v dalších jednáních s vedením ministerstva a vládou.

Česká lékařská komora vyzývá občany, zejména v oblastech postižených povodněmi, aby důsledně dodržovali doporučení hygienické služby a zdravotních orgánů, ale i institucí, které se na likvidaci povodní podílí. Povodně mohou mít velký dopad na ochranu zdraví. Hrozí kontaminace prostředí, vody a potravin. Dodržováním doporučení se snižuje riziko nákazy původci infekčních onemocnění jako jsou například úplavice, žloutenka typu A a E, tulamerie či tetanus.

Dlouhé čekací lhůty, nedostatek psychiatrů a mnohdy zastaralé nemocnice, které připomínají hororové filmy. To je stav české psychiatrické péče. Najdou se samozřejmě výjimky. Vznikla třeba nová psychiatrická zařízení při fakultních nemocnicích v Brně, Plzni nebo Ostravě. V posledních třech letech se do oboru psychiatrie investovalo téměř půl miliardy korun. O další miliardu mohou lůžková i ambulantní zařízení žádat letos. Větším problém je ale nedostatek lidí. Pomoci mají nové programy, navýšení vzdělávacích kapacit i možnost poskytování více úrovní psychoterapie i dalšími zdravotníky.

Jako prezident České lékařské komory již od svého jednání s předsedou vlády ČR prof. Fialou, které se uskutečnilo v rámci jednání s prezidenty profesních komor dne 16. 5. 2024 v přítomnosti ministra zdravotnictví Válka a ministra financí Stanjury, upozorňuji na závažný problém, že zdravotní pojišťovny nebudou mít k dispozici dostatek peněz na úhradu státem objednávané zdravotní péče v reálných cenách. Tuto finanční nerovnováhu by měla vláda urychleně řešit, a to buď zvýšením příjmů zdravotních pojišťoven, nebo uvolněním jejich finančních rezerv, případně omezením rozsahu pojišťovnami hrazené péče.

Zajištění reálné dostupnosti zdravotní péče, a to jak z hlediska dojezdové vzdálenosti, tak z hlediska kapacit zdravotnických pracovníků a dodržování klinických doporučených postupů. Posílení transparentnosti a dostupnosti dat o kvalitě a výsledcích poskytovatelů zdravotních služeb a metodická podpora a zajištění udržitelnosti národního systému hodnocení kvality zdravotní péče. To jsou tři hlavní cíle, které si vytyčil Národní institut pro kvalitu a excelenci zdravotnictví (NIKEZ), zřízený 19. ledna 2023 ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Co je hlavní náplní jeho činnosti? Jaké hlavní projekty se pod již rok a půl starým projektem skrývají? O tom přednášeli řečníci na konferenci NIKEZ 9. září v O2 universu.

Vláda na svém středečním jednání schválila návrh novely zákona o zdravotních službách. Ta přináší změny v oblastech pohotovostních služeb, práv pacientů, zdravotní péče o děti, duchovní péče či dobrovolnictví ve zdravotnictví. Jak konkrétně? Pojďme si jednotlivé body probrat.

Zdravotní péče se pomalu hroutí, specializovaný personál odchází a bude hůř, pokud s ministerstvem a vládou ihned nenajdeme řešení, vyzývají zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP), Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK) a České lékařské komory (ČLK). I proto svolali na úterý 10. září společnou tiskovou konferenci, kde spustili protestní akci „Slibem neuzdravíš“, a jsou připraveni k 31. říjnu podat výpovědi z přesčasových hodin. Součástí článku je i celý videozáznam konference.

Lékaři a sestry z Kliniky transplantační chirurgie IKEM provedli historicky první transplantaci břišní stěny a všech orgánů dutiny břišní od rozdílných zemřelých dárců. Operace, při níž nejprve odebrali a následně transplantovali pět orgánů společně s břišní stěnou, trvala chirurgickému týmu 15 hodin. Tento náročný výkon podstoupil 46letý pacient, který dostal od jednoho zemřelého dárce žaludek, játra, dvanáctník se slinivkou, tenké střevo a dočasně i slezinu. Od druhého zemřelého dárce pak stěnu břišní.

Stejně jako u jiných vážných onemocnění, i u kožního melanomu je důležitá prevence a jeho včasné odhalení. V Česku se přitom jedná o páté nejčastější nádorové onemocnění. Ročně je diagnostikováno zhruba 3500 pacientů, a i přes to, že lidé chodí na kontroly více než dříve, stále každý rok více než 400 osob s touto diagnózou umírá. Nově má pomoci k odhalení nemoci také mobilní aplikace, která na základě čtyř klinických studií dokáže rozpoznat příznaky nejběžnějších typů rakoviny kůže s citlivostí cca 95 %.

Zpráva, která náhle zasáhla celou lékařskou komunitu i veřejnost. Ve věku 48 let zemřel psycholog profesor PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.. Od neděle 1. září po něm probíhalo rozsáhlé celorepublikové pátrání. V úterý to ale dopadlo nejhorším možným způsobem. Radek Ptáček byl nalezen v Praze mrtvý.