Naše zdravotnictví

Kde končí pomoc druhým a začíná ohrožení sebe sama? Jak se psycholog pracující s těžce nemocnými lidmi chrání před vyčerpáním, vyhořením a přetížením? A je vůbec možné mít své hranice „pod kontrolou“, když se denně dotýká cizí bolesti, strachu a smrti? Psycholog PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., mluví otevřeně o supervizi, psychohygieně, vnitřních limitech i o tom, proč je přijetí vlastní zranitelnosti nezbytnou součástí odborné práce.

Rehabilitace si mnoho lidí stále představuje jako sérii cviků, případně několik návštěv magnetoterapie nebo ultrazvuku. Moderní fyzioterapie ale dnes vypadá jinak. Propojuje medicínu, biomechaniku, technologie i práci s pohybem a často dokáže pacientům pomoci rychleji a cíleněji než dříve.

Ve 72 letech zemřel významný český lékař, gynekolog a porodník a bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta.

Ve 72 letech zemřel významný český lékař, gynekolog a porodník a bývalý ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí Jaroslav Feyereisl. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Z čela ústavu odešel po 25 letech loni v listopadu, nahradil ho jeho dosavadní zástupce Ladislav Krofta.

Prezident Česká lékařská komora Milan Kubek se dopisem obrátil na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Reagoval na rozhodnutí ministerstva nefinancovat plánovanou kampaň na podporu očkování, která byla součástí národní očkovací strategie.

Dermatolog, pedagog, bývalý ředitel fakultní nemocnice i ministr zdravotnictví. Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, hovoří o své profesní cestě, zkušenostech z politiky i o tom, kam chce jako nový předseda Vědecké rady České lékařské komory směrovat její další působení. O prevenci, digitalizaci i odpovědnosti odborných autorit vůči lékařům a veřejnosti.

Jak rychle se pacienti v Česku dostanou k léčbě onkologického onemocnění, zásadně ovlivňuje jejich šance na přežití. Nově zveřejněná data Ministerstva zdravotnictví a aplikace Indiko poprvé detailně ukazují, jak velké rozdíly v dostupnosti péče mezi jednotlivými diagnózami i regiony skutečně jsou.

Kolorektální karcinom patří v České republice dlouhodobě mezi nejčastější nádorová onemocnění a zároveň je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Každoročně je diagnostikováno přibližně 7 000 nových případů a více než 3 000 pacientů této nemoci podlehne. Přitom jde o onemocnění, které je při včasném záchytu velmi dobře léčitelné a kterému lze účinnou prevencí předcházet.

Doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. obdržel ve čtvrtek 19. března titul "Rytíř lékařského stavu", který je každoročně už od roku 1996 udělován Českou lékařskou komorou osobnostem české medicíny, které výkonem své lékařské praxe či vědeckou činností významným způsobem přispěly k rozvoji medicíny. O udělení titulu rozhodují demokratickým způsobem samotní lékaři - členové komory. Pojďme si společně přiblížit příběh pana docenta Bartůňka, protože je opravdu pozoruhodný.

Kauza kolem implantací srdečních defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) patří v posledních dnech k nejvýraznějším tématům českého zdravotnictví. Případ se postupně rozvíjí od investigativních zjištění médií přes reakci nemocnice až po zásah Ministerstva zdravotnictví a orgánů činných v trestním řízení. Přinášíme přehled dosud známých informací.

Gynekoložka MUDr. Kamila Nouzová je novou členkou představenstva České lékařské komory (ČLK). V otevřeném rozhovoru mluví o své cestě k medicíně, budování vlastní ordinace, systémových změnách v ambulantní gynekologii, problémech úhradového systému, byrokracii a digitalizaci zdravotnictví i o tématu žen v medicíně. Vysvětluje, proč se rozhodla vstoupit do vedení ČLK a jakou roli by podle ní měla komora v dnešním zdravotnictví hrát.

Vztah mezi hormonální léčbou, antikoncepcí a rizikem karcinomu prsu patří dlouhodobě k nejdiskutovanějším tématům gynekologie. Právě na časté mýty a jejich konfrontaci s vědeckými daty se zaměřil MUDr. Andrej Černý, Ph.D., ve své přednášce „Exogenní hormony a karcinom prsu – co je mýtus a co evidence“, která zazněla na 4. apolinářské konferenci 7. března v Praze.

Po spuštění centrálních služeb elektronického zdravotnictví na začátku roku 2026 vstoupila digitalizace českého zdravotnictví do rozhodující fáze. Systém se v prvních měsících stabilizoval, nyní ale přichází mnohem náročnější část – propojit centrální infrastrukturu s desítkami ambulantních a nemocničních informačních systémů. Právě rok 2026 má ukázat, zda se elektronizace skutečně dostane do každodenní praxe lékařů.

Počet případů tuberkulózy v Česku neklesá. Kvůli měnící se geopolitické situaci sem proudí lidé ze zemí, kde se nemoc vymyká kontrole. Podle aktuálních dat z Národního registru TBC je v ČR historicky nejvyšší podíl nemocných cizinců – 52 procent. Plicní lékaři volají po důkladném a propracovaném záchytu všech, kdo do České republiky přicházejí. Zatím totiž zdravotní prohlídku podstupují pouze ti, kteří zde legálně pracují. Téma pneumologové otevírají při příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, jenž připadá na 24. března. Ve stejný den o 144 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

Březen se v Česku každoročně nese ve znamení akcí zaměřených na zdraví mozku, paměť a prevenci neurologických onemocnění. Na sebe přitom navazují hned několik osvětových projektů, které veřejnosti přibližují fungování mozku a upozorňují na význam jeho pravidelného tréninku.

Co říká aktuální výzkum o sexuálním chování Čechů? Jak se diagnostikuje a léčí kompulzivní sexuální chování? Nebo jaký je současný přístup k léčbě genderového nesouladu? Na tyto a další zajímavé otázky odpovídali řečníci v rámci série konferencí Rady pro zdraví, kterou pořádá vždy první úterý v měsíci Česká lékařská komora. Hlavním tématem konference konající se 3. března byla sexuologie.

Bolestivá menstruace patří mezi nejčastější zdravotní obtíže dospívajících dívek. Přesto se o ní stále mluví spíše jako o něčem, co „prostě k menstruaci patří“. Jak ale zaznělo na 4. konferenci Apolinář, dysmenorea může významně ovlivňovat kvalitu života adolescentek – od školní docházky přes sport až po sociální aktivity.

Do svých padesáti let vedl pan Zdeněk běžný a aktivní život. Věnoval se rodině, práci a žádné vážnější zdravotní potíže ho netrápily. Nekouřil a alkohol konzumoval jen výjimečně. Z lékařského hlediska byl sledován pouze kvůli poruše štítné žlázy a pylové alergii. Přesto ho krátce po padesátých narozeninách ve spánku postihla cévní mozková příhoda (CMP), jejíž následky pociťuje dodnes. Jeho zkušenost ukazuje, že vážné onemocnění může zasáhnout i člověka, který se považuje za zdravého a nemá žádné výrazné potíže.

Jak žít v nejistotě, když se svět ze dne na den rozpadne? Co se děje s lidskou psychikou ve chvíli, kdy do života vstoupí vážná nemoc? Jakou roli hraje strach, naděje, bezmoc i vnitřní klid – a proč někdy nestačí „pozitivně myslet“? O prožívání onkologického onemocnění, psychické zátěži pacientů i jejich blízkých a smyslu psychoonkologie mluví v rozhovoru psycholog a psychoonkolog PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D.

Necelé dva měsíce po jmenování ministrem zdravotnictví odpovídal Mgr. Adam Vojtěch časopisu Tempus medicorum na otázky obsahující témata rezonující v českém zdravotnictví.

Kybernetický zákon přináší do zdravotnictví nové povinnosti i zvýšená očekávání v oblasti ochrany dat. Článek nastiňuje skutečné dopady právní úpravy na poskytovatele zdravotních služeb, upozorňuje na časté mýty a nátlakové praktiky dodavatelů a zdůrazňuje klíčovou roli vzdělávání zdravotníků v době rostoucích kybernetických hrozeb.

Podoba dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče se má zásadně změnit. Ministerstvo zdravotnictví chce opustit model, kdy se na jaře odehrála několik týdnů trvající jednání o meziročním nárůstu úhrad a jejich výsledek se následně propsal do úhradové vyhlášky. Nově má jít o kontinuální, datově podložený proces, který nebude řešit jen objem peněz na příští rok, ale také strukturu péče, kapacity sítě a dlouhodobou udržitelnost systému.

Mimořádná valná hromada Sekce mladých lékařů ČLK (SML) proběhla 11. ledna 2026. Jejím cílem byla volba jednoho člena výkonného výboru na zbývající část aktuálního funkčního období. Z časových důvodů pozici ve výkonném výboru opustila ke konci roku MUDr. Karolína Zdichová, která odvedla velký kus práce jak v oblasti sociálních sítí, tak v rámci přednášek „Titul v kapse“, a my jí tímto děkujeme.

Snad každý z nás potřebuje cítit nějakou jistotu. Co když ji ale ztrácíme? Zvlášť když například onemocníme. Právě přednáška psychologa PhDr. Ing. Martina Pospíchala, Ph.D., která zazněla 22. ledna 2026 v rámci Pražských hematologických dnů, otevřela citlivé, ale zásadní téma prožívání nejistoty v kontextu onkologického onemocnění. Nešlo o odborný výklad plný pouček, ale o hluboké lidské vyprávění o strachu, naději, vnitřním klidu a psychické zátěži, kterou nemoc přináší nejen pacientům, ale i jejich blízkým. Přednáška nabídla porozumění, nikoli jednoduchá řešení – a především mapu, jak se v krajině nejistoty neztratit sám sobě.

Jednání o úhradových dodatcích pro rok 2026 vstupují do klíčové fáze. Vyjednávací týmy ČLK-o.s., z. s., řeší se zdravotními pojišťovnami dopady nového systému úhrad v ambulantní gynekologii i změny, které se dotknou ambulantních specialistů. Hlavními tématy jsou agregovaná úhrada, podmínky preventivních prohlídek, regulace preskripce, výpočet PURO i bonifikace za celoživotní vzdělávání. ČLK zároveň upozorňuje na rizika ekonomických ztrát a doporučuje poskytovatelům pečlivě zvážit podpis úhradových dodatků, dokud nebudou znát jejich skutečné dopady.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) odvolala na pondělním jednání dosavadního ředitele Zdeňka Kabátka a rovnou jmenovala ředitele nového, a to Ivana Duškova, který doposud zastával funkci náměstka ředitele pro služby klientům.

Od 1. ledna 2026 platí zákonná povinnost vydávat lékařská osvědčení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel výhradně elektronicky prostřednictvím centrálních systémů Ministerstva zdravotnictví, tedy přes Národní portál elektronického zdravotnictví (NPEZ) a portál eZdraví. V praxi to však pro řadu lékařů znamená nutnost pracovat paralelně ve svém ambulantním softwaru a zároveň v centrálním portálu, včetně opakovaného zadávání údajů o pacientech.

Diskuse o možném rozšiřování kompetencí zdravotních sester patří v poslední době k citlivým tématům českého zdravotnictví. Obavy části lékařské veřejnosti se soustředí zejména na riziko rozostření odpovědnosti, oslabení role lékaře a potenciální ohrožení bezpečnosti pacientů. Kompetencím se významně věnovala i konference v Poslanecké sněmovně ČR v pondělí 9. února na téma „Zdraví populace – hledání politické shody na směřování změn“. Zatím zaznívaly spíše jen velmi obecné proklamace, ale tady už byly zmíněny i konkrétní hranice. Bude to stačit?

Celkem 57,5 % pacientů chce očkování proti chřipce u svého praktického lékaře. Dalších 25,3 % by přijalo očkování buď u praktika, nebo v očkovacím centru, u ambulantního specialisty či během hospitalizace. Očkování v lékárně preferují pouze 3,4 % dotázaných, přibližně 14 % nemá názor. Takové jsou hlavní výsledky reprezentativního sociologického výzkumu společnosti INRES, kterého se účastnilo celkem 1 805 respondentů (879 mužů a 926 žen) ve věku 15 let a více. Výsledky, které představili zástupci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost v úterý 17. února na tiskové konferenci, se zaměřily především na oblast očkování proti chřipce, ale také na výdej léků, screening v lékárnách, sdílení citlivých údajů či očekávání pacientů vůči kompetencím praktických lékařů.

Ministerstvo zdravotnictví poprvé zveřejnilo otevřená data o péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP) až na úroveň jednotlivých nemocnic. Nově tak lze zjistit, jak si konkrétní centrum vede – od zásahu záchranky přes akutní léčbu až po výsledky hospitalizace.

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští na svých stránkách a na sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit, a také budou moct položit dotazy, které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň začíná 13. února a potrvá do 13. března, na nějž připadá Světový den spánku.

Senát dal v parlamentu zelenou projednávání novely zákona o zdravotních službách, která má jasněji upravit paliativní péči a rozhodování na konci života. Horní komora ve středu na závěr únorové schůze podpořila návrh, který skupina sedmnácti senátorů ze čtyř politických klubů připravila s cílem zákonně definovat mimo jiné možnost nepokračovat v léčbě, která pacientovi nepřináší užitek. Tím se Senát podle zpravodajských zdrojů otevřel cestu k dalšímu projednávání materiálu ve výborech a komisích.

Incidence obezity roste a důsledky to má nejen v nárůstu chronicky nemocných, ale i v mnoha dalších aspektech. Jednou takovou oblastí je těhotenství, kdy se obezita může podílet na vzniku nejen závažných mateřských komplikací, ale také ovlivňuje průběh porodu, perinatální výsledky i dlouhodobě poškození zdraví dítěte. Více se tématu věnovali řečníci na tiskové konferenci „Gravidita a obezita“, kterou pořádala v úterý 3. února v domě lékařů v rámci série Rady pro zdraví Česká lékařská komora.

S nějakou formou zhoubného onemocnění se během života setká zhruba jeden Čech ze tří. Rakovina je zároveň druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Každoročně je nově diagnostikována u téměř 90 tisíc pacientů a celkově dnes v zemi žije kolem 600 tisíc lidí, kteří se s nádorovým onemocněním léčí nebo jej v minulosti prodělali. Zároveň se ale čekací doby u lékařů prodlužují a někteří pacienti se ve složitém zdravotním systému ztrácí. Proto vznikla nová role - koordinátor onkologické péče. Jak konkrétně bude toto provázení systémem vypadat?

Víte, kde se vaše děti inspirují při hledání videí? A dokážou rozpoznat, že doporučení jejich oblíbeného influencera je ve skutečnosti skrytá reklama – zvlášť pokud má na sobě bílý plášť a mluví o zdraví? Podle dat agentury NMS dnes influencery aktivně sledují tři čtvrtiny příslušníků generace Z. Pouze 23 procent lidí ve věku 15–26 let nesleduje žádného influencera. Zároveň ale nejde jen o fenomén mladých: polovina sledujících influencerům důvěřuje a třetina je ochotna si za produkty, které doporučí, dokonce připlatit. Právě tato kombinace důvěry, emocí a každodenní blízkosti dává influencer marketingu mimořádnou sílu – a zároveň z něj činí oblast s vysokým rizikem zneužití.

Ledviny jsou orgán, který na rozdíl od srdce nebo žaludku obvykle nebolí – a právě tato „tichost“ dělá z jejich nemoci jedno z nejzákeřnějších onemocnění současnosti. Chronické choroby ledvin jsou už osmou nejčastější příčinou úmrtí a podle nefrologa prof. MUDr. Ivana Rychlíka, CSc., FASN, FERA, FISN, brzy poskočí ještě výš. V rozhovoru vysvětluje, jak se za 70 let proměnila dialýza, proč peritoneální dialýza zůstává nedoceněná, jak velký průlom představují glifloziny a proč je motivace pacientů často tím největším klinickým oříškem.

Hemoroidy (správně hemoroidální onemocnění, laicky „hemeroidy“) patří mezi nejčastější potíže v oblasti konečníku. Přesto o nich lidé mluví neradi – často kvůli studu nebo obavám z vyšetření. To je ale škoda. Při včasné diagnostice a správné léčbě lze nepříjemné příznaky výrazně zmírnit, nebo dokonce zcela odstranit.

Diskuse o budoucnosti českých pohotovostí odhaluje hlubší problém než jen přetíženost urgentních příjmů či nedostatek personálu. Jak zaznělo hned v úvodu debaty na konferenci Medidays, nová vyhláška jasně vymezuje, co je pohotovost, kdo ji má zajišťovat a kdo za ni nese odpovědnost. Právě tato změna otevřela otázku, kdo české pohotovosti ve skutečnosti zajistí – personálně, finančně i systémově. A proč jsou pohotovosti tak přetížené? Využívají je lidé často zbytečně, nebo jde spíše o strukturální selhání celého systému, který z pohotovostní služby postupně vytváří náhradu za nefungující primární péči, nedostupnou ambulantní síť či chybějící navigaci pacienta?

Oční onemocnění často vznikají nenápadně a bez bolesti. Přesto mohou vést k nevratnému poškození zraku. O významu prevence, dostupnosti oční péče, dětských vyšetřeních i o tom, proč se vyplatí chodit k oftalmologovi i bez obtíží, hovoří v rozhovoru zkušená oční lékařka MUDr. Andrea Janeková z Očního centra Praha.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě návrh úpravy platových tarifů pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách a správě. Tento krok je součástí plánované valorizace tarifních tabulek, která má vstoupit v účinnost od 1. dubna 2026.

Na půdě Parlamentu České republiky se v pondělí 26. ledna uskutečnil seminář s názvem „Tři roky od covidu". Akce poskytla prostor vystoupením odborníků, kteří v průběhu pandemie covid-19 zastávali kritický postoj k některým aspektům protiepidemických opatření a prezentovali interpretace, jež se neztotožňují s převládajícím názorem lékařské odborné obce.

Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k zásadním změnám ve vedení klíčových fakultních nemocnic v Praze a Brně. Cílem je posílit koordinaci specializované péče, zefektivnit řízení velkých zdravotnických zařízení a připravit systém na dlouhodobé organizační změny, včetně plánovaného přesunu části specializované péče do nové moderní nemocnice v Praze. Pro pacienty se podle resortu nic nemění – zachována zůstává dostupnost, rozsah i kvalita péče, nově má být její organizace přehlednější a lépe řízená.

Reforma českého zdravotnictví se po letech dílčích zásahů, improvizací a krátkodobých řešení začíná rýsovat jako systematický projekt s ambicí změnit fungování celého systému. Z panelové debaty, kterou uspořádal spolek Mladí lékaři v rámci konference Medidays, a kterou moderoval jeho předseda Albert Štěrba, bylo patrné, že se možná rýsuje poměrně široká odborná i politická shoda na tom, co je potřeba změnit.

Prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN, je předním českým nefrologem a internistou. V rozhovoru mluví o své cestě k medicíně, o nemocech ledvin, ale i o tom, proč se v moderním zdravotnictví vytrácí osobní kontakt. Vysvětluje, že ledviny často nebolí, a jejich onemocnění proto dlouho uniká pozornosti, varuje před nadužíváním běžných analgetik a připomíná, že pacient potřebuje víc než jen diagnózu – potřebuje lékaře, který vidí celý obraz jeho zdravotních problémů komplexně.

Rok 2026 přináší několik změn ve zdravotním pojištění – od nových výší záloh až po úpravu způsobu placení. Přinášíme přehled, kolik jednotlivé skupiny pojištěnců zaplatí, kdy je pojistné splatné a na co si dát pozor, aby nevznikl dluh nebo penále?

Nebezpečná Paracetamolová výzva (Paracetamol challenge) se šíří prostřednictvím sociálních sítí a zahrnuje intoxikaci pomocí nepřiměřené dávky paracetamolu a následné online sdílení jednotlivých kroků výzvy (požití dávky, poskytování přednemocniční neodkladné péče, transport do zdravotnického zařízení a následnou hospitalizaci dotčeného jedince). Proto se zde věnujeme intoxikaci paracetamolem, včetně jejích rizik, je zde charakteristika postupů poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. A rovněž je poukázáno na nebezpečí související se závislostí na sociálních sítích.

Jednou z priorit nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha má být navyšování kompetencí nelékařských profesí. Co to ale konkrétně znamená? Přejde na ně i větší odpovědnost? A není to jen snaha vyřešit nedostatek lékařů a zároveň ušetřit peníze? O tom byla velmi živá debata v Lékařském domě, kterou pořádala Česká lékařská společnost J. E. Purkyně.

K první pomoci nejsou potřeba mimořádné schopnosti, ale odvaha a rychlé jednání do příjezdu záchranné služby, protože právě čas hraje při záchraně života zásadní roli. To zdůraznil v závěru své přednášky pod názvem „První pomoc při ohrožení života, resuscitace“ v úterý 6. ledna v rámci série Rady pro zdraví, kterou pořádá Česká lékařská komora, MUDr. Milan Brázdil. A že to byla jízda! Takto akční přednášku pražský Dům lékařů dlouho nezažil. A není se čemu divit – pan doktor doslova létal ve vrtulníku zachraňovat životy celých 34 let.

Zavedení dvacetiprocentní daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by v České republice mohlo významně přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace. Tvrdí to alespoň nová studie think tanku Ministr zdraví, podle které by tento krok vedl ke snížení spotřeby slazených nápojů, poklesu nadváhy a obezity a tím i ke snížení rizika závažných chronických onemocnění.

Držitelé dosavadní registrace nestátního zdravotnického zařízení budou nově držiteli oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aniž by byli nuceni o cokoliv žádat.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Ta rozšiřuje rozsah péče a klade větší důraz na individuální přístup a prevenci. Cílem je zlepšit efektivitu preventivních prohlídek. Preventivní prohlídky u praktických lékařů jsou plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a měly by se v novém roce více přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu pacienta a současně se v nich má odrážet snaha o prodloužení života ve zdraví. Co se konkrétně změní?

Sekvenace nové generace, genetická prevence i osobní zkušenosti z praxe: vedoucí lékařka genetického programu GENNET a odborná ředitelka GNTlabs MUDr. Monika Koudová, MBA, vysvětluje, proč genetika mění podobu moderní medicíny, jak může rodinám zachránit život a že mutace sama o sobě není diagnóza — ale informace, se kterou můžeme včas pracovat.

Virové hepatitidy zůstávají i v 21. století významnou globální zdravotní výzvou, která vyžaduje koordinovanou odbornou pozornost, inovativní přístupy a sdílení aktuálních poznatků napříč medicínskými obory. Tento fakt potvrzuje ještě současná rostoucí incidence žloutenky typu A v České republice. Jak si tedy stojíme? Jaká rizika přinášejí virové hepatitidy? Jak se jim lze bránit? A jaké nejmodernější možnosti léčby mají lékaři k dispozici? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci na pravidelném cyklu přednášek Rady pro zdraví, které pořádá České lékařská komora. Na téma virové hepatitidy proběhla v úterý 2. prosince 2025.

Urologická klinika 1. LF UK a VFN letos oslavila 50 let od svého založení a při této příležitosti se na tiskové konferenci zavzpomínalo, jak dlouhou cestu urologie obecně urazila. Jak uvedl primář kliniky MUDr. Michal Pešl, FEBU, urologie už dávno není oborem, v němž by si operatér vystačil jen se skalpelem a nůžkami. „Jsme opravdu závislí na technologiích a materiálním vybavení. Technologický pokrok ovlivňuje způsob léčby, kterou poskytujeme našim pacientům, stejně jako ve všech ostatních oborech,“ dodal. Velký pokrok nastal také v dětské urologii, což dokazují příběhy Kryštofa a Jindřicha.

Co si představíte pod pojmem intenzivní péče? Kdo se na těchto lůžkách léčí a s čím? Jak upozornila v úterý 16. prosince na tiskové konferenci Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), zatímco v počtu lůžek intenzivní péče jsme nad průměrem, jejich vytíženost je naopak pod průměrem a mnohdy ani neslouží účelu, kterému by měla.

Výkony a postupy hrazené z veřejného zdravotního pojištění definuje každoročně Seznam zdravotnických výkonů, tedy vyhláška ministerstva zdravotnictví vydávaná vždy na daný kalendářní rok. Aktuálně vydaný Seznam přináší do zdravotní péče v Česku některé novinky. V řadě případů se jedná o modernější (šetrnější či efektivnější) metody a postupy při operativních zákrocích, v některých případech jde ale o zcela nové typy výkonů, které budou od ledna zdravotními pojišťovnami hrazeny. Některé mohou být zařazeny ihned, jiné budou vyžadovat doplnění například smluvních podmínek s poskytovateli zdravotní péče (níže uvedený výčet není kompletní, přináší přehled významnějších změn).

Milé čtenářky, milí čtenáři, za celou redakci NašeZdravotnictví.cz vám přeji úspěšný rok 2026 a hlavně pevné zdraví. Podívejme se společně, co přinesl rok 2025?

Už za několik dní Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) zapne nový systém elektronického zdravotnictví v gesci Ministerstva zdravotnictví. Nové možnosti širokého využití elektronizace by měly přinést diametrálně odlišný a modernější svět komunikace. Co konkrétně?

Pamětní deska MUDr. Miladě Frantové a doc. MUDr. Jiřímu Frantovi, hrdinům protinacistického odboje, byla odhalena v sobotu 26. 10. 2025. MUDr. Milada Frantová (*28. 9. 1906) a její manžel doc. MUDr. Jiří Franta (*31. 8. 1899) byli členy odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ).

Počátky série konferencí Lékařská etika a komunikace v medicíně sahají do roku 2011, kdy PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., a doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., považovali za důležité vyzdvihovat toto někdy opomíjené téma. Při příležitosti letos vydané monografie Etika a komunikace v medicíně se uskutečnil i další ročník konference, a to 4. listopadu 2025 v Domě lékařů ČLK. Jak se v čase proměnil vztah lékaře a pacienta? Funguje komunikace v medicíně dobře? Kde jsou mezery?