ArmyWeb

Na internetu se objevilo video, které má zachycovat útok dvou ruských balistických raket Iskander-M na raketový a dělostřelecký oddíl ukrajinské armády. Podle dostupných informací bylo video natočeno poblíž obce Sazono-Balanivka v Charkovské oblasti, tedy v regionu, který patří k dlouhodobě nejvíce sledovaným úsekům fronty. Foto: Zásah ukrajinských M270.

V ruském Belgorodu začaly evakuace poté, co na ulici Gubkina dopadla bomba. O incidentu informoval telegramový kanál ASTRA a také regionální gubernátor Vjačeslav Gladkov. Město se tak znovu ocitlo v situaci, která v posledních letech vyvolává mezi obyvateli napětí: munice dopadla na obydlené území — tentokrát však podle dostupných záběrů neexplodovala. Foto: Ruský stíhací letoun znovu shodil munici na Belgorod.

Baltské moře se v posledních letech stává prostorem, kde se bezpečnostní hrozby neodehrávají jen na hladině, ale stále častěji i hluboko pod ní. Hustá síť telekomunikačních kabelů, energetických vedení a potrubí proměnila dno Baltu v kritickou infrastrukturu, jejíž narušení může mít vážné politické i ekonomické dopady.

Česká zbrojovka představuje na veletrhu SHOT Show 2026 v Las Vegas model CZ 75 LEGEND, novou pistoli inspirovanou jednou z nejzásadnějších konstrukcí v historii krátkých palných zbraní. Ikonická CZ 75 se vrací přesně v podobě, v jaké v 70. letech opouštěla výrobní linku – jako autentický technický originál, který zásadním způsobem ovlivnil vývoj moderních pistolí. Foto: Pistole CZ 75 LEGEND | CZUB Pistole CZ 75 vznikla na počátku 70.

Debata o možném předání českých bojových letounů Ukrajině se vede už několik let. V poslední době však poprvé zaznívají signály, že by se tato možnost mohla proměnit v konkrétní krok. Podle vyjádření českého prezidenta by Ukrajina mohla v blízké době obdržet několik lehkých bojových letadel, která by byla využitelná především proti ruským raketám a bezpilotním prostředkům.

Vypadá to jako technická zpráva pro energetiky. Jenže ve skutečnosti jde o jednu z nejcitlivějších věcí, které se v zemi ve válce mohou stát: výpadky elektřiny v místech, kde se hlídá radiace a skladují vyhořelé jaderné palivové články. Foto: Jaderná elektrárna Černobyl | Wikimedia Commons / Public domain Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) v úterý oznámila, že několik ukrajinských elektrických rozvoden klíčových pro jadernou bezpečnost bylo zasaženo vlnou vojenské aktivity.

Ruský prokremelský mediální kanál tento týden zveřejnil nové záběry, které mají zachycovat bojové použití laserové zbraně proti ukrajinským dronům v ruské Belgorodské oblasti, tedy v regionu u hranic s Ukrajinou. Pokud je tvrzení pravdivé, jde o další veřejně zdokumentovaný případ, kdy se v ruských rukou objevuje čínský systém založený na směrované energii (directed-energy).

Na veřejnost se dostaly nové záběry z války na Ukrajině, které mají ukazovat nasazení ruského těžkého kamikadze dronu známého jako Italmas. Video zachycuje několik úderů na cíle, které nejsou jen „taktické“ na bojišti, ale míří i na prvky širší infrastruktury a velení.

Když Rusko mluví o zásadním technologickém průlomu, zní to jako příslib nové generace zbraní. Jenže u střely označované jako Oreshnik (podle ukrajinské rozvědky ve skutečnosti Kedr) začíná obraz superzbraně narážet na tvrdá data: podle analýzy fragmentů střela postrádá systém navádění bojové části. A to je detail, který mění hodně.

Ukrajinské pozemní jednotky v posledních dnech dosáhly významného taktického úspěchu v prostoru severovýchodního města Kupjansk v Charkovské oblasti. Jednotky pěchoty, speciálních sil, Národní gardy i průzkumných oddílů postupně obsazují městské čtvrti, likvidují zbytkový odpor a zajímají ruské vojáky. Zároveň se jim podařilo získat důležitý opěrný bod na východním okraji města, v prostoru řeky Oskil.

Na sociálních sítích se objevilo video, které má zachycovat zničení ukrajinského raketometného systému MLRS M142 HIMARS. Záběry byly podle dostupných informací pořízeny poblíž vesnice Khlopianiki v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Právě tento detail dává celé události další rozměr: HIMARS se měl nacházet přibližně 75 kilometrů od ruských hranic a v době zásahu měl odpalovat směrem na Brjanskou oblast.

Chorvatské ozbrojené síly zahajují rozsáhlou modernizaci své logistické techniky přistoupením k rámcové smlouvě uzavřené Českou republikou, k níž se již dříve připojilo Slovensko, na pořízení vojenských nákladních automobilů Tatra Force, které nahradí zastaralou techniku jugoslávského původu, zvýší interoperabilitu v rámci NATO a současně posílí zapojení chorvatského obranného průmyslu.

Systematický tlak, přesná koordinace a kombinace palebné síly s bezpilotními prostředky – tak vypadá aktuální způsob boje, který ve svých lednových záběrech dokumentují speciální jednotky Obranné rozvědky Ukrajiny. Video zachycuje průřez jejich činností podél frontové linie a ukazuje, jak rychle se dnes dokáže bojový cyklus zkrátit: od odhalení cíle k jeho zničení často stačí minuty. Foto: Ruské drony padaly z nebe.

Rok 2026 začal pro USA a D. Trumpa hodně zostra: dne 3. 1. došlo k americkému vojenskému zákroku proti Venezuele, během něhož byl unesen venezuelský prezident N. Maduro a jeho manželka C. Floresová. Šlo o událost, která do jisté míry nemá obdoby a která patrně bude mít dalekosáhlé následky, jež navíc ovlivní i evropský kontinent. Foto: Nicolas Maduro na palube vrtulníku cestou pryč z Caracasu | U.S.

Jestli existuje jeden společný rys evropské politiky posledních let, tak je to zvláštní kombinace moralizování a amnézie. Umíme mít silná slova, umíme se rozhořčit, umíme si vybrat viníka. Ale neumíme si připustit, že svět se neřídí našimi představami o tom, co „se přece nedělá“.

V Karibském moři došlo 15. ledna k zásahu, který okamžitě přitáhl pozornost bezpečnostních i energetických kruhů. Američtí mariňáci a personál námořnictva operující z letadlové lodi USS Gerald R. Ford zabavili ropný tanker VERONICA – plavidlo, které mělo opakovaně porušovat mezinárodní sankce. Foto: Tanker obsazený příslušníky speciálních sil | U.S. SOCOM Informaci oznámilo U.S. Southern Command (SOUTHCOM).

Ještě před pár lety by to znělo jako neprůstřelný plán: schovat munici pod zem, do masivní betonové stoky, mimo dohled a mimo dosah. Jenže válka na Ukrajině přepsala pravidla. Drony jsou dnes tak všudypřítomné a operátoři tak zkušení, že „bezpečné místo“ často přestává existovat — a podzemí už není výjimkou. Foto: Ruské minometné granáty | Adobe Stock Když se stoka změní ve sklad Vojáci na obou stranách konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jsou nuceni improvizovat.

Válka na Ukrajině už dávno není jen o tancích, dělostřelectvu a dronech. Na některých úsecích fronty se objevují metody, které působí jako návrat do minulého století — nebo ještě dál. Jedna z nich teď zaujala i samotné vojáky v první linii: ruští útočníci vyrazili do boje na koních. Foto: Ruský voják na koni jako mobilní terminál Starlink | KARYMAT Podle informací od velitele 1.

Kupjansk je typ města, které umí být zrádné. Ne kvůli mapě nebo názvu na ceduli, ale kvůli tomu, jak vypadá v realitě: hustá zástavba, množství průchodů, sklepů, dvorů, improvizovaných krytů a míst, odkud se dá vést palba. Právě v takovém prostředí se hledání nepřítele mění v dlouhou, trpělivou a přesnou práci – a jedna chyba může stát víc než jen čas. Foto: Tichá operace v Kupjansku | SSO Podle popisu videa zde vojáci 8.

Německo řeší incident, který na první pohled vypadá jako běžná železniční nehoda. Jenže čím víc detailů vyplouvá na povrch, tím víc se nabízí nepříjemná otázka: šlo o cílené poškození tratě – a měl být skutečným cílem americký vojenský vlak? Foto: Americký vojenský nákladní vlak | U.S. Army Co se stalo: Vykolejení nákladního vlaku u Essenu Podle deníku Bild došlo k nehodě poblíž německého města Essen. Policie uvádí, že k události došlo 12.

Na sociálních sítích se v posledních dnech objevily fotografie a videa, která zachycují ruské vojáky v nezvyklých individuálních přístřešcích připomínajících svislé „kapsle“ nebo úzké kabinky. Na první pohled vypadají jako malé stany pro přežití, jenže podle dostupných záběrů nejde o klasické ubytování v poli. Spíš o maskovací kryty, jejichž cílem je snížit šanci, že si vojáka všimne dron — ať už okem kamery, nebo přes termovizi.

V reakci na rostoucí geopolitické napětí a strategické zájmy v Arktidě, zejména pak s ohledem na dřívější záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska, zaznívá z Německa výzva k posílení evropské přítomnosti v tomto klíčovém regionu. Předseda Svazu německých záložníků, Patrick Sensburg, v rozhovoru pro deník Bild naléhavě apeloval na rozmístění evropské brigády v Grónsku. Foto: Dánské stíhačky F-16 nad Grónskem.

V dosud bezprecedentním kroku, který přetváří podmořskou vojenskou krajinu, Čína oficiálně předstihla Rusko a stala se druhým největším provozovatelem jaderných ponorek na světě. Podle aktualizovaného hodnocení pro rok 2026 Peking nyní disponuje odhadem 32 aktivními jadernými ponorkami, čímž překonává ruskou flotilu, která čítá 25–28 operačních plavidel. Tento posun zdůrazňuje dramatickou expanzi čínských námořních sil a má dalekosáhlé důsledky pro globální strategickou stabilitu.

Mrzne až praští, sníh tlumí kroky a každá chyba je slyšet na desítky metrů. Právě v takových podmínkách vzniklo video, které ukazuje práci skupiny ukrajinských Sil speciálních operací (SSO)při teplotách kolem -15 °C v zasněženém lese. Podle autora jde o záznam z jednoho směru v Doněcké oblasti, kde operátoři 8. pluku SSO provedli úspěšnou speciální akci proti ruské pozici.

Vylodění v Normandii ze 6. června 1944 zůstává v kolektivní paměti jako monumentální vítězství vůle a logistiky, které otevřelo cestu k porážce nacistického Německa. Foto: Den D | Adobe Stock Přestože o této operaci byly napsány tisíce knih, její zákulisí je plné detailů, které i po osmi desetiletích překvapují svou syrovostí i bizarností. Samotný název „Den D“ (D-Day) v lidech často vyvolává představu tajného kódu, ale realita je až odzbrojujícím způsobem pragmatická.

Od počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nesou jednotlivé regiony Ruské federace velmi nerovnoměrnou zátěž, pokud jde o lidské ztráty i dodávky nových vojáků na frontu. Zatímco velká města a centrální oblasti zůstávají relativně ušetřeny, etnické republiky a periferní regiony jsou systematicky využívány jako hlavní zdroj živé síly.

Válečná fronta se rozšiřuje, a to do míst, kde by to mnozí nečekali. V noci na 11. ledna se ukrajinské speciální operace přesunuly do srdce Kaspického moře, kde provedly smělý útok na tři klíčové vrtné platformy provozované ruskou společností Lukoil. Zpráva, kterou přinesl Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny, zvedá obočí a naznačuje novou fázi konfliktu, v níž se Ukrajina odhodlaně snaží narušit ruskou válečnou mašinérii i v odlehlých oblastech.

Myšlenka evropských bezpečnostních garancí pro Ukrajinu po válce dostává konkrétnější obrysy. Podle informací deníku Les Echosměl francouzský prezident Emmanuel Macron v uzavřeném jednání se spolustraníky probírat možnost nasazení přibližně 10 000 vojáků na Ukrajinu — formou dvou brigád jako součásti multinárodní síly, která by se měla stát základem budoucí „odstrašující síly“ Evropské unie.

Na letišti v Caracasu se 10. ledna objevilo nákladní letadlo, které je podle dostupných informací spojováno s americkými vládními zakázkami a citlivými logistickými misemi. Šlo o LM-100J Super Hercules s volacím znakem WDE08 a registrací N96MG, provozovaný společností Pallas Aviation. Stroj po krátké zastávce z venezuelské metropole opět odletěl — a následně se vrátil do Portorika.

Ještě před pár lety se v ruském veřejném prostoru mluvilo o návratu „oceánské velmoci“ a o flotile, která bude schopná ukazovat sílu v Atlantiku, Středomoří i dál. Dnes se ale tón mění — a tentokrát ne z úst kritiků, nýbrž z kruhů, které bývají k režimu loajální.

Ukrajinským silám se podařil další husarský kousek, který citelně zasáhl ruskou protivzdušnou obranu v Doněcké oblasti. Cílem se stal multifunkční radar 50N6E, který je srdcem a mozkovou kapacitou nejmodernějšího ruského systému středního dosahu S-350 Vityaz. Bez tohoto radaru se i ten nejdražší raketový komplex stává jen hromadou nepoužitelného šrotu. Foto: Dva drony a konec. S‑350 přišel o svůj nejdůležitější radar | Telegram Drony vs.

Bojová vozidla pěchoty sovětského původu patří k nejrozšířenější obrněné technice současného světa. Česká MEXCA ukazuje, že jejich modernizace nemusí být nouzovým kompromisem, ale racionální a sebevědomou odpovědí na realitu dnešního bojiště, s důrazem na ochranu osádky, ergonomii a modulární výzbroj.

Moskvou otřásla zpráva o rozsáhlém požáru, který vypukl v areálu podniku Saljut, patřícího do Sjednocené motorové korporace (UEC) a pod křídly státního technologického gigantu Rostec. Tato událost není jen lokální tragédií, ale potenciálně má dalekosáhlé důsledky pro ruský letecký a obranný průmysl, neboť Saljut je bez nadsázky jedním z jeho nejdůležitějších pilířů.

V dramatické sáze odehrávající se přes severní Atlantik Spojené státy zabavily ropný tanker pod ruskou vlajkou, Marinera, po týdny trvající honičce na širém moři. Operace, provedená ve středu časně ráno, představuje významnou eskalaci v probíhajícím geopolitickém boji o venezuelskou ropu a prosazování sankcí, což vyvolalo zuřivé odsouzení ze strany Kremlu.

Na sociálních sítích se objevily záběry, které nenechaly komunitu vojenských analytiků a OSINT nadšenců v klidu. To, co na první pohled vypadá jako rutinní cvičení amerického letectva na britské základně, může být ve skutečnosti přípravou na jednu z nejostřejších námořních operací posledních let. V hlavní roli: speciální letouny Osprey, sankcionovaný tanker a ruské ponorky.

Zpravodajské a analytické zdroje v posledních dnech upozorňují na možnost, že by Rusko mohlo získat ze Severní Koreje řízené střely Hwasal-1 v modifikaci Ra-3. Tyto střely, na Západě označované jako KN-27, mají být schopny nést mimořádně těžkou bojovou hlavici o hmotnosti až jedné tuny a zasahovat cíle na vzdálenost zhruba 130 až 250 kilometrů.

V noci ze 6. na 7. ledna se stala Ruská federace terčem dalšího ukrajinského dronového útoku, který tentokrát zasáhl ropný sklad poblíž města Stary Oskol v Bělgorodské oblasti. Útok vyvolal masivní požár, jehož plameny byly viditelné na kilometry daleko a zanechaly za sebou spoušť. Foto: Požár v ropném depu poblíž města Stary Oskol v Belgorodské oblasti Ruské federace. 6.

Josef Balabán, nejstarší ze slavné trojice, se narodí 5. června 1894 v obci Obora u Dobříše. Projde typickou vojenskou kariérou. Za 1. světové války se stává příslušníkem legií v Rusku, poté důstojníkem československé armády (projde řadou funkcí u útvarů dělostřelectva i ve štábech, zastává rovněž funkci přednosty oddělení na Ministerstvu národní obrany). V jejích službách ho zastihnou i osudné události roku 1938 a 1939.

Když se řekne vánoční příměří v době války, většina lidí si ihned vybaví slavnou událost z roku 1914 na západní frontě. Mnohem méně se však ví o podobné, byť mnohem méně známé epizodě, která se odehrála o třicet let později, uprostřed chaosu a krveprolití bitvy v Ardenách v roce 1944. I když jedna z nejkrvavějších konfrontací druhé světové války zuřila naplno, nepřátelští vojáci na krátký okamžik odložili zbraně a umožnili, aby násilí Vánoc přerušil krátký, ale pozoruhodný moment míru.

Nedávno publikovaná úvaha o možném znovuzavedení vševojskových brigád a pluků v Armádě České republiky dochází k závěru, že tento organizační koncept je v současných podmínkách nejen překonaný, ale pro AČR dokonce nepřínosný.

Uprostřed zuřících bojů na Donbasu, kde se každý metr země stává bitevním polem, ukrajinské síly opět demonstrovaly svou odhodlanost a preciznost. S využitím moderních zbraňových systémů a odvahy svých vojáků zasadily okupantům několik drtivých úderů v oblasti Pokrovsku, a to nejen na bojišti, ale i hluboko v týlu nepřítele.

Pád Nicoláse Madura v noci na 3. ledna v Caracasu není jen politickým zemětřesením. Je to i obrovský geostrategický jackpot pro Spojené státy, které oznámily nejen převzetí přímé kontroly nad zemí a jejím ropným průmyslem, ale především – přístup k masivnímu arzenálu, který z Venezuely udělal jednu z nejlépe vyzbrojených armád Jižní Ameriky. A valná většina těchto zbraní pochází z Ruska. Foto: Nicolas Maduro na palube vrtulníku cestou pryč z Caracasu | U.S.

Ruské drony v pondělí provedly útok na ukrajinské město Dnipro, přičemž jeden ze zásahů zasáhl továrnu vlastněnou americkou agropodnikatelskou společností. Důsledkem bylo rozlití přibližně 300 tun slunečnicového oleje na městské silnice a uzavření významné dopravní tepny na několik dní, jak potvrdili místní úředníci.

Ukrajinské bezpilotní síly provedly v noci z 25. na 26. prosince rozsáhlý útok proti elitním jednotkám ruské vojenské rozvědky GRU na okupovaném území Doněcké oblasti. Cílem se stalo velitelství 14. brigády speciálních sil poblíž Mariupolu. Podle ukrajinských zdrojů si operace vyžádala mimořádně vysoké ztráty na ruské straně.

V ghanském městečku Paga, které se nachází v těsné blízkosti hranic s Burkinou Faso, došlo k závažnému incidentu, při němž místní obyvatelé zablokovali americký průzkumný letoun King Air B200. Podle dostupných informací byl tento stroj využíván Spojenými státy k provádění tajných operací nad územím sousední Nigérie. O události informoval publicista Alhaji Gbangbanku prostřednictvím sítě X.

V napjaté atmosféře konfliktu se objevují zprávy o odvážných sabotážních akcích, které mají dopad na ruské vojenské síly. Nejnovější incident, o němž informovala Hlavní zpravodajská správa Ministerstva obrany Ukrajiny (DIU), se odehrál 26. prosince 2025 v ruském městě Korenovsk v Krasnodarském kraji. Foto: Ilustrační foto útoku sabotážníků na vojenské vozidlo | ChatGPT / Open AI Kolem 7:40 ráno otřásl explozí vjezd do stálého stanoviště 47. raketové brigády 8.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí obvinil Ukrajinu z rozsáhlého dronového útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina u Valdajského jezera v Novgorodské oblasti. Podle jeho tvrzení mělo v noci z neděle na pondělí směrem k sídlu ruského prezidenta letět až 91 bezpilotních prostředků, které ruská protivzdušná obrana údajně všechny zničila.

V posledních 48 hodinách se na obloze mezi Běloruskem a Íránem odehrál pozoruhodný a znepokojivý letecký most, který vyvolává řadu otázek a spekulací. Nejméně čtyři těžké vojenské transportní letouny Il-76, prokazatelně spojené s Běloruskem, přistály v Teheránu, což zaznamenaly otevřené zdroje monitorování leteckého provozu a komunita OSINT, včetně X Terror Alarm.

V napjaté eskalaci událostí, která otřásla geopolitickým uspořádáním regionu, Spojené státy údajně zničily ruský systém protivzdušné obrany 9K317E Buk-M2E. Tento klíčový obranný prvek chránil leteckou základnu La Carlota v Caracasu, hlavním městě Venezuely.

Indické letectvo čelí výzvě v oblasti vzdušného tankování a chystá se k významné změně ve své strategii. Místo dalšího spoléhání na ruské letouny Il-78 MKI se Dillí rozhodlo pro inovativní řešení: přestavbu civilních letadel Boeing 767 na tankovací stroje ve spolupráci s Izraelem. Tento krok, jehož odhadované náklady se pohybují kolem jedné miliardy dolarů, má Indii zajistit flotilu 12 tankovacích letounů, což je klíčové pro potřeby tamního letectva.

Válečná mlha nad východní Ukrajinou se na okamžik rozplynula a odhalila drtivý úspěch ukrajinských obránců. 7. sbor rychlé reakce zasadil ruským invazním silám tvrdý úder na logistické trase mezi Ševčenkovem a Pokrovskem, přičemž zničil desítky vozidel a zmařil pokusy nepřítele o nahromadění sil. Foto: Trosky vozidel po zásahu 7.

Zatímco se světová diplomacie v roce 2025 upínala k naději na ukončení konfliktu na Ukrajině, realita na bojišti nabírala na brutalitě. Investigace stanice BBC, serveru Mediazona a sítě dobrovolníků odhalila alarmující trend: počet potvrzených úmrtí ruských vojáků vzrostl oproti předchozímu roku o 40 %. Tento nárůst přichází v době, kdy administrativa USA pod vedením Donalda Trumpa stupňuje tlak na mírová vyjednávání.

Poslední den roku se stal dějištěm dramatických událostí, které otřásly ruskou energetickou infrastrukturou. Ráno 31. prosince byly cílem dronových útoků zařízení na skladování paliva v ruském Jaroslavlském regionu a také v jižním Rusku, což vyvolalo obavy z další eskalace a dopadu na logistiku země. Foto: Ruská skladiště v plamenech. Kdo a proč udeřil v poslední den roku | Telegram Hlavní úder dopadl na objekt Rosrezervy, známý jako kombinát Temp, ve městě Rybinsk v Jaroslavlské oblasti.

Když byla v roce 1783 v Paříži podepsána mírová smlouva ukončující americkou revoluci, nebyl přítomen ani jeden náčelník původních obyvatel Ameriky. Britští gentlemani v napudrovaných parukách a američtí republikáni v nažehlených fracích si kontinent rozřezali jako koláč a zcela zapomněli poradit se s názory těch, kteří na této zemi žili od nepaměti. Král Jiří III. neochotně postoupil svým bývalým koloniím rozsáhlé území západně od Apalačských hor – tzv.

Na mezinárodních vodách Atlantiku se rozhořela složitá diplomatická přetahovaná, když americká pobřežní stráž pozastavila plánované zadržení sankcionovaného ropného tankeru Bella 1. Důvodem je nečekaný zvrat: plavidlo začalo plout pod ruskou vlajkou, což výrazně komplikuje právní i diplomatickou situaci. Foto: Tanker Bella-1 | Marine Traffic Podle zpráv The New York Times americké lodě sledovaly obrovský tanker v Atlantiku již více než 10 dní, udržujíce odstup přibližně 800 metrů.

Pro všechny ozbrojené síly, včetně armády, je klíčovou otázkou jejich organizační struktura. Nejde totiž jen o samotný počet vojáků, případně počty jejich výzbroje, ale také o to, jak jsou koncipovány jednotky, ve kterých působí. Dobře zvolená organizační struktura může schopnosti armády zásadně umocnit. Naopak nevhodně zvolená struktura armády může práci vojáků zcela zhatit,  a v ostrém konfliktu pak vede i ke zbytečným ztrátám.

Na konci 19. století bylo být britským generálem potěšením. Měli krásnou uniformu, nejlepší knír v říši a absolutní jistotu, že jakýkoli nepřítel uteče při pouhém pohledu na britskou vlajku. Tuto sebedůvěru posilovaly desetiletí vítězství nad špatně vyzbrojenými domorodci po celém světě. Jihoafrická republika však v roce 1899 pro Její Veličenstvo připravila nepříjemné překvapení.

Peking znovu šokuje svět, tentokrát mistrovským tahem v oblasti vojenského utajení. Čínská Lidová osvobozenecká armáda (PLA) zavedla inovativní strategii, která jí umožňuje maskovat mobilní nosiče mezikontinentálních balistických raket (ICBM) jako civilní jeřáby. Tento krok představuje významný posun v čínské snaze o utajení a přežití jejích strategických sil.

Pchjongjang opět rozvířil vody regionální bezpečnosti. Severní Korea v neděli odpálila dvě strategické střely s plochou dráhou letu dlouhého doletu do moře, přičemž na průběh cvičení osobně dohlížel vůdce Kim Jong Un. Informovala o tom v pondělí státní média, což jen podtrhuje pokračující úsilí KLDR o posilování svých vojenských kapacit.

Evropa se připravuje na výrazné posílení logistické infrastruktury určené pro vojenskou podporu Ukrajiny. Vedle dosud klíčového uzlu v polském Rzeszówě má od ledna 2026 začít fungovat druhé velké logistické centrum v Rumunsku, které bude zajišťovat koordinaci a tranzit zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu. Foto: Logistické centrum pro dodávky zbraní | Adobe Stock Informaci potvrdil zástupce velitele mise NATO Security Assistance and Training for Ukraine (NSATU) generál Mike Keller.