ArmyWeb

1. samostatný útočný pluk převzal americké tanky Abrams a okamžitě je přizpůsobuje realitě moderního bojiště. Nejde jen o nasazení těžké západní techniky, ale o její rychlou úpravu pro podmínky, v nichž o přežití rozhodují detaily: ochrana proti dronům, kumulativní munici i improvizovaným hrozbám z bezprostřední blízkosti. Foto: Tank Abrams 1. samostatného útočného pluku v dílně.

Bernal Díaz del Castillo, řadový člen Cortésovy expedice, dokončil svou „Pravdivou historii dobytí Nového Španělska“ kolem roku 1568, již jako velmi starý muž. Popsal stovky bitev, tisíce mil pochodů, diplomatická jednání i zrady. Uprostřed toho všeho však jeho dílo obsahuje něco překvapivě prozaického: podrobné popisy toho, co členové expedice jedli a kde to získávali. Foto: Co jedli conquistadoři – a proč bez domorodců nepřežili | Adobe Stock „Jedli jsme guayabu,“ píše v jedné epizodě.

Íránský raketový útok způsobil škody na dvou amerických letounech EC-130H Compass Call, tedy na specializovaných strojích určených pro elektronický boj. Právě tyto letouny patří mezi nejméně početné a zároveň nejcennější prostředky amerického letectva pro narušování nepřátelské komunikace a velení. Zásah proto není důležitý jen kvůli materiálním škodám, ale hlavně kvůli dopadu na schopnosti, které se nahrazují jen velmi obtížně.

Ukrajinské síly znovu udeřily hluboko do ruského vojenského zázemí a ukázaly, že jejich údery míří stále přesněji na protivzdušnou obranu, logistiku i průmysl napojený na válečnou výrobu. V sérii cílených operací zasáhly systém S-400 na Krymu, vojenský konvoj v okupované části Luhanské oblasti i Alčevský metalurgický závod, který je spojován s výrobou munice pro ruskou armádu.

Na první pohled jde o další „zázračnou“ zbraň, která má změnit pravidla hry. Při bližším pohledu se ale rozpadá na pečlivě inscenovaný příběh, kde je důležitější dojem než dopad na bojové operace. Orešnik tak neukazuje, jak se vede válka na bojišti, ale jak se vede válka o vnímání, a proč může být právě ta rozhodující. Foto: Start rakety Orešnik | Wikimedia Commons / Public domain První bojové nasazení ruské balistické střely označované jako Orešnik proběhlo 21.

Ukrajinské jednotky v Záporožském směru provedly úspěšnou operaci, při níž se podařilo osvobodit dva vojáky, kteří padli do nepřátelského zajetí během bojové akce v obydlené oblasti. Podle informací 225. útočného pluku sehrály v celé misi zásadní roli FPV drony, které umožnily nejen sledovat situaci v reálném čase, ale také izolovat nepřítele od zajatých vojáků a vytvořit podmínky pro přesný zásah. Foto: Propuštění vojáci | 225.

Evropská protiraketová obrana působí navenek jako pevný štít. Jenže při bližším pohledu se ukazuje nepříjemná skutečnost: bez Spojených států by byla ochrana Evropy před íránskými balistickými raketami výrazně slabší, pomalejší a v některých scénářích závislá prakticky na jediném systému. Foto: Protiraketový systém Arrow 3 (ilustrační foto) | Adobe Stock Hrozba útoku íránskými střelami středního doletu na evropské cíle přitom není jen teoretická.

Československý stíhací pilot, budoucí příslušník britské 242. perutě RAF, se narodil 18. března 1916 v Lašťanech do rodiny Františka a Anny Bryksových. Vystudoval Obchodní akademii v Olomouci. V roce 1935 nastoupil na armádní školu pro jezdecké důstojníky a následně sloužil u dragounského pluku 5 ve slovenských Košicích. V říjnu 1936 však zahájil studia na Vojenské akademii v Hranicích, kde v průběhu studia přestoupil na letecké oddělení. V hodnosti poručíka byl slavnostně vyřazen v srpnu 1937.

V Kivšarivce v Charkovské oblasti se odehrál další incident, který podle všeho dobře ilustruje rozdíl mezi skutečnou situací na frontě a obrazem, který se ruská strana snaží vytvářet pro vlastní informační prostor. Pokus ruských vojáků vztyčit v obci ruskou vlajku a následně tento akt využít jako důkaz údajného obsazení osady skončil neúspěchem.

Partyzánské hnutí Atesh tvrdí, že provedlo průzkum jednoho z nejdůležitějších závodů vyrábějících obrněnou techniku pro ruskou armádu. Terčem jejich pozornosti se stal podnik Uralvagonzavod v Nižním Tagilu ve Sverdlovské oblasti, který patří k hlavním pilířům ruského zbrojního průmyslu.

Ukrajina se snaží rozšířit své letectvo netradiční cestou. Podle dostupných informací usiluje o získání vyřazených stíhacích letounů Mirage 2000-5 z Kataru výměnou za pomoc s obranou proti íránským dronům. Pokud by se taková dohoda podařila, mohlo by jít o zajímavý příklad spolupráce, která by oběma stranám přinesla konkrétní výhody.

Írán podle dostupných informací zasáhl jednu z nejcitlivějších součástí amerických vzdušných operací na Blízkém východě. Při kombinovaném raketovém a dronovém útoku na leteckou základnu Prince Sultan v Saúdské Arábii měl být zničen americký letoun včasné výstrahy E-3 Sentry AWACS. Pokud se rozsah poškození potvrdí, půjde o mimořádně citelnou ztrátu pro americké letectvo.

Blízký východ čelí dalšímu nebezpečnému rozšíření konfliktu. Jemenští Húsíové oznámili, že vstupují do přímé války s Izraelem, a podle vlastního prohlášení už proti němu odpálili balistické střely. Tvrdí, že šlo o první operaci tohoto druhu zaměřenou na cíle, které označují za „citlivé“. Foto: Húsíové vyhlásili válku Izraeli | Adobe Stock Prohlášení představuje další výrazné vyostření situace v regionu, který už tak čelí řetězci vojenských úderů, odvetných akcí a hrozeb širšího střetu.

Napětí kolem americko-íránské kampaně dál roste. Írán měl podle dostupných indicií při raketovém útoku zasáhnout další letoun amerického letectva na saúdskoarabské základně Prince Sultan Air Base. Vše nasvědčuje tomu, že šlo o tankovací letoun KC-135 Stratotanker, tedy klíčový stroj pro doplňování paliva ve vzduchu a udržení dlouhodobých vzdušných operací.

Napětí na izraelsko-libanonské hranici dál roste a boje získávají stále nebezpečnější podobu. Proíránské hnutí Hezbollah zveřejnilo video, na němž je zachycen útok FPV dronu na izraelský tank Merkava. Záběry ukazují, jak se bezpilotní prostředek pomalu přibližuje k obrněnému vozidlu a následně zasahuje jeho zadní část. Foto: Výbuch tanku Merkava po útoku dronem (ilustrační foto) | ChatGPT / Open AI Právě zadní partie tanku jsou považovány za jedno z jeho nejzranitelnějších míst.

Americko-izraelské útoky proti Íránu, které již přerostly v regulérní válku, mají už dnes hluboký dopad na celosvětové dění. Netýká se to přitom jen přilehlých oblastí Perského zálivu a Blízkého východu, byť zde se to samozřejmě projevuje nejsilněji. Stejně tak se to bytostně dotýká i Evropy. Zde si nejčastěji spojujeme tuto válku s rostoucími cenami ropy a zemního plynu.

Ve válce, kde o přežití rozhodují minuty, začíná být stále zřetelnější jeden nepříjemný fakt: výroba západních protiraket nestíhá tempo ruských útoků. A právě tato rostoucí nerovnováha může Ukrajinu i její spojence dotlačit k řešení, které ještě nedávno znělo jako politicky i průmyslově téměř nemožné — k licenční výrobě střel pro systém Patriot.

Tragický incident na západě Iráku znovu otevírá citlivou otázku přítomnosti amerických sil v regionu. Americký útočný letoun A-10 Thunderbolt II měl podle dostupných informací omylem zasáhnout iráckou armádní základnu Al Habbaniya v provincii Anbár. Útok si vyžádal životy sedmi iráckých vojáků, dalších 13 bylo zraněno. Foto: Letoun A-10 Thunderbolt II | Wikimedia Commons / Public domain Na zprávu upozornilo místní médium NAYA.

Ukrajinská vojenská rozvědka zasadila v okupovaném Krymu citelný úder ruským raketovým silám. Při noční operaci se podařilo zasáhnout kolonu pobřežních raketových systémů Bastion-M ještě předtím, než se dostala na palebné pozice. Výsledkem je zničený odpalovač, poškozená další jednotka a také likvidace dvou cenných střel 3M22 Zircon. Foto: Ukrajinci udeřili v Krymu.

Spojené státy plánují masivní investice do bezpilotních systémů, a to i přesto, že prezident Donald Trump opakovaně tvrdí, že americká armáda disponuje nejlepšími drony na světě a žádnou zahraniční pomoc nepotřebuje. Realita na úrovni armádních programů však ukazuje odlišný obrázek – Washington se snaží přilákat ukrajinské výrobce dronů přímo na své území.

Válka na Ukrajině se vleče už více než čtyři roky a spolu s předchozí fází již déle než 12 let. A my stále netušíme, jak se bude vyvíjet dál. Zatím totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo tuto válku ukončit mírovou cestou. Místo toho jsme svědky toho, jak se ruská armáda neustále snaží probíjet na západ, a to bez ohledu na ztráty. Ani tento přístup však Rusku nepřináší potřebný efekt. Je tedy zřejmé, že současný model nefunguje.

Japonsko posunulo své schopnosti v oblasti elektronického boje o další krok. Nový letoun Kawasaki EC-2, určený k rušení nepřátelských systémů, absolvoval svůj první let z japonské letecké základny a okamžitě přitáhl pozornost nejen svým posláním, ale i velmi nezvyklým vzhledem. Foto: Neobvyklý letoun z Japonska míří do služby. Jeho úkolem bude umlčet nepřítele | Síť X Na první pohled je totiž jasné, že nejde o běžný vojenský stroj.

Ruská Belgorodská oblast se kvůli sílícím útokům dronů dostává do stále vypjatější situace. Místní úřady nově oznámily, že do pohraničních oblastí začnou doručovat potraviny i poštu obrněnými vozidly vybavenými systémy elektronického boje. Opatření má pomoci udržet zásobování v místech, kde se běžný civilní provoz stává stále rizikovějším. Foto: Válka zasáhla běžný život naplno.

Ruská ofenziva se během několika dnů proměnila v krvavý neúspěch. Přestože Moskva mezi 17. a 20. březnem 2026 vyslala do útoku stovky úderných akcí a nasadila významné rezervy, ukrajinskou obranu se jí prolomit nepodařilo. Místo průlomu přišly těžké ztráty, zastavený postup a nucené přeskupování jednotek. Foto: Tisíce ztrát za čtyři dny.

Ukrajina podle dostupných informací zkouší otevřít neobvyklý, ale strategicky velmi zajímavý obchod: nabídnout své zkušenosti s bojem proti íránským dronům výměnou za celou katarskou flotilu stíhaček Mirage 2000-5. Pokud by se dohoda podařila, mohlo by jít o výhodný krok pro obě strany. Zatím však vše nasvědčuje tomu, že Dauhá na podobný návrh buď nereaguje, nebo jednání stále probíhají.

Minulý týden došlo k dalšímu posunu, který může zásadně změnit pohled na válku na Ukrajině. Írán se podle některých vyjádření fakticky zapojil do konfliktu – a nabízí se otázka, zda už nejde jen o izolovanou válku, ale o další frontu mnohem širšího střetu.

Ukrajinské jednotky dosáhly nejvýraznějších územních zisků za poslední více než dva roky v době, kdy ruské síly přišly o přístup k satelitnímu internetu Starlink. Výpadek této technologie výrazně narušil komunikaci i koordinaci na bojišti a vytvořil situaci, kterou dokázal Kyjev rychle využít ve svůj prospěch.

Ukrajina si během války vybudovala pověst země, která dokáže pod tlakem rychle vyvíjet účinné a praktické technologie. Jedním z nejvýraznějších příkladů jsou záchytné drony určené k ničení íránských útočných bezpilotních prostředků Shahed. A právě tyto zkušenosti teď podle dostupných informací začínají hrát stále větší roli i mimo samotné bojiště — konkrétně na Blízkém východě.

Ruská armáda znovu přitvrzuje. Na několika úsecích fronty na východě Ukrajiny obnovila ofenzivní operace a podle ukrajinského velení je zřejmé, že Moskva od svých válečných cílů neustupuje. Naopak: vývoj na bojišti, plánovaný nábor nových vojáků i širší geopolitické okolnosti naznačují, že Kreml se připravuje na dlouhodobé pokračování války.

21. ledna 1968 začalo ve Vietnamu obléhání základny Khe Sanh. Pokud si otevřete historickou knihu, dozvíte se, že to bylo brilantní vítězství amerických zbraní, demonstrace toho, jak letectvo a dělostřelectvo dokážou rozdrtit celé nepřátelské divize. Pokud si však přečtete paměti bojujících nebo vietnamské vojenské zprávy, obraz se vynoří v jiném světle: byla to krvavá lázeň, která nedávala žádný strategický smysl a skončila tak, že vítězové se jednoduše sbalili a opustili bojiště poraženi.

Americká obrana proti íránským dronům Shahed v Perském zálivu ukazuje nepříjemnou realitu moderní války: i relativně levné útočné prostředky mohou protivníka donutit pálit mimořádně drahou munici. Spojené státy při odrážení útoků nasadily lodní protiletadlové střely SM-6, tedy zbraň původně určenou k ničení vysoce hodnotných vzdušných cílů na velké vzdálenosti. Výsledek je vojensky účinný, ale ekonomicky bolestivý. Foto: Odpálení protiletadlové střely SM-6 | U.S.

Na internetu se objevily fotografie záhadného letounu s charakteristickým uspořádáním létajícího křídla, který měl nouzově přistát na letecké základně Larissa v Řecku. Zatímco některá řecká média stroj chybně označila za americký bombardér B-2 Spirit, stále víc indicií naznačuje, že by mohlo jít o něco ještě zajímavějšího — o extrémně tajný průzkumný dron RQ-180. Foto: RQ-180 | Hangar B Productions Pokud by se tato domněnka potvrdila, šlo by o mimořádně vzácný moment.

Ukrajinské bezpilotní jednotky si připsaly mimořádný zásah, který může přepsat dosavadní představy o vzdušném boji na frontě. Operátoři jednotky Khyzhaky Vysot z 59. útočné brigády Sil bezpilotních systémů Ukrajiny totiž vůbec poprvé sestřelili útočný vrtulník Ka-52 pomocí FPV dronu. Jde o první známý případ, kdy se právě tento typ bitevního vrtulníku stal obětí levného, rychlého a přesně naváděného bezpilotního prostředku. Foto: Drahý bitevní vrtulník proti levnému dronu.

Americký stíhací letoun F-35 musel po poškození během bojové mise nad Íránem nouzově přistát na americké letecké základně na Blízkém východě. Incident potvrdilo U.S. Central Command. Přichází v době pokračujících nepřátelských akcí, v nichž Spojené státy i Izrael provádějí letecké operace v souvislosti s děním kolem Íránu — a zároveň připomíná, že ani špičkové platformy nejsou v „kontestovaném“ prostoru bez rizika. Foto: F-35 | U.S.

V moderní válce nerozhodují jen linie na mapě a počet techniky na frontě. Stejně důležité je zázemí: místa, kde se technika vrací do provozu, kde se opravuje, modernizuje a připravuje na další nasazení. Právě takový uzel se měl stát cílem úderu z 17. března, kdy ukrajinské síly zasáhly klíčový prvek ruského vojensko-průmyslového systému v Novgorodské oblasti — 123. letecký opravárenský závod ve městě Staraja Russa. Foto: Úder na „neviditelnou“ část války.

Ruský analytický kanál napojený na ruské prostředí publikoval nákladové srovnání, které staví cenu vybraných obrněných vozidel proti počtu „těžkých“ FPV dronů, jež by bylo možné pořídit za stejnou částku. Analýza pracuje s odhadovanou jednotkovou cenou přibližně 1 200 dolarů za jeden těžký FPV dron a zaměřuje se pouze na přímé finanční porovnání, bez započtení provozních faktorů, jako jsou přežití na bojišti, logistika nebo výcvik.

Polský obranný průmysl prošel v posledních letech výraznou proměnou a snaží se posílit svou technologickou i výrobní soběstačnost. Přestože domácí podniky dokázaly vyvinout několik moderních zbraňových systémů a rozšiřují produkční kapacity, sektor zůstává v řadě klíčových oblastí závislý na zahraničních technologiích a licenční výrobě. Foto: Polský obranný průmysl prošel v posledních letech výraznou proměnou a snaží se posílit svou technologickou i výrobní soběstačnost.

Bagdád zažil další epizodu moderní války, která se neodehrává v dlouhých frontách, ale v minutách a v přesných bodech na mapě. Íránské drony zaútočily na velitelství logistické podpory amerického velvyslanectví v Bagdádu a zároveň na horní patra hotelu Royal Tulip Al Rasheed. Dva cíle, dvě různé symboliky — a jeden společný jmenovatel: snaha zasáhnout infrastrukturu a psychologicky „otřást“ pocitem bezpečí v srdci města. Foto: Útok na Bagdád - drony zasáhly logistiku ambasády USA i hotel.

Konflikty současnosti – různé asymetrické války v rozvojových zemích, ale stejně tak i válka na Ukrajině – přinesly komplexní proměnu bojiště. V těchto válkách se totiž vedle klasických systémů, jako jsou tanky, BVP, dělostřelectvo atd. čím dál častěji prosazují  principiálně nové zbraňové systémy, které bojům dávají zcela jinou podobu. Širší veřejnost si tyto proměny bojiště nejčastěji spojuje s létajícími bezpilotními prostředky, drony.

Napětí v Perském zálivu znovu roste: útoky na tankery, hrozba kladení min a starý známý „úzký krk“ světové energetiky – Hormuzský průliv. V takové chvíli se obvykle nehledají velká slova, ale schopnosti: kdo umí miny najít, kdo je umí zneškodnit a kdo dokáže udržet námořní trasy otevřené i ve chvíli, kdy se situace láme. Foto: USS Tulsa | U.S. Department of War Právě proto zní poslední výzvy z Washingtonu tak nahlas.

Během cvičení REPMUS/Dynamic Messenger 2025 v Portugalsku měly ukrajinské síly nasimulovat potopení fregaty z nejmenované země NATO pomocí bezosádkových hladinových prostředků. Podle popisu situace si posádka napadené lodě neměla útoku všimnout ani po jeho skončení, přičemž klíčovým problémem nebyla palebná síla obrany, ale samotná detekce malých námořních dronů. Foto: Ukrajinci při cvičení v Portugalsku „potopili“ fregatu NATO.

Války často rozhodují nejen tanky a vojáci, ale také očekávání. Ukrajinské úspěchy z roku 2022 vytvořily silný příběh o blížícím se vítězství, který ovlivnil politická rozhodnutí i veřejné mínění na Západě a zejména v zemích EU. Právě tento optimismus však mohl zároveň položit základy pozdějšího zklamání, když se realita moderní opotřebovací války ukázala být mnohem tvrdší, než jak jsme si ji ještě před třemi lety „malovali“.

Hormuzský průliv je úzké hrdlo světové energetiky — místo, kde se běžná námořní rutina mění v geopolitickou zkoušku nervů. A právě proto vzbudila pozornost zpráva, že první neíránský tanker projel tímto strategickým průlivem se zapnutým transpondérem (AIS) navzdory hrozbě útoku. Foto: Tanker Karachi | Telegram Podle sledovacích dat z prostředí, které monitoruje pohyb lodí v reálném čase, šlo o tanker Karachi, který vezl ropu z Abú Zabí.

Ráno 16. března zasáhla Kyjev skupinová dronová akce, po které se v samotném centru města — přímo na náměstí Nezávislosti (Maidan Nezalezhnosti) — objevil zničený útočný prostředek. Podle předběžných informací získaných z vlastních zdrojů médii z obranného prostředí se mělo jednat o ruský kamikaze dron Lancet. Zda byl Maidan cílem, nebo šlo o selhání či odklon od původního záměru, se teprve vyjasňuje.

Satelitní snímky ukazují zásah objektu Taleghan 2 v íránském vojenském komplexu Parchin, který je dlouhodobě spojován s íránským jaderným programem. Na záběrech jsou patrné tři velmi velké impaktní body v řadě na vrchní části zpevněné struktury. Foto: Satelitní snímek objektu Taleghan 2 před a po útocích B-2 Spirit | Vantar Podle dostupných informací byl objekt v posledních měsících dodatečně upravován.

Evropská politika na konci 19. století byla brutálním obchodním závodem, v němž vedoucí mocnosti metodicky rozdělovaly africký kontinent do zón ekonomického vlivu. Itálie, která dokončila proces svého politického sjednocení značně pozdě, zjistila, že nejziskovější území jsou již pod administrativní kontrolou britské a francouzské moci. Mladému italskému státu, zoufale toužícímu po prestiži a nových trzích, zbývaly pouze vyprahlé pobřežní oblasti Afrického rohu.

Na papíře to zní jako protimluv: střela ATACMS není – podle veřejně dostupných informací – stavěná na zásahy pohyblivých cílů na moři. Přesto americká armáda potvrdila, že ji použila k potápění íránských plavidel. A nejen to: podle vyjádření nejvyššího vojenského představitele USA se z raketometů HIMARS v Íránu nestřílí jen na „klasické“ pozemní cíle, ale i na námořní síly. Foto: Střela ATACSM | U.S.

Na první pohled to nezní jako zpráva, která by měnila pravidla hry: pět amerických tankerů bylo poškozeno, nikoli zničeno. Nikdo nebyl zraněn. Letadla se opravují. Jenže právě tenhle typ „neokázalé“ události často odhalí nejvíc — jak křehká je logistika moderního letectva a jak snadno se dá zasáhnout do rytmu celé operace, aniž by padl jediný pilot. Foto: KC-135 Stratotanker | U.S.

Útok USA a Izraele vyvolává emoce a já se držím stranou. Nevím, co si o tom mám myslet, a počkám, jak to dopadne. Místo toho se chci podívat na to, jak žil vrchní íránský pekelník Alí Chameneí, který nedávno vydal rozkaz k zmasakrování tisíců vlastních občanů. Jak jistě víte, již první den války Američané Alího Chameneího eliminovali a vrchní mulláh odešel za svým předchůdcem. Alí nebyl na rozdíl od Chomejního žádný asketa a miloval dýmky, drahé vycházkové hole, prsteny a ryby s kaviárem.

Začátek března přinesl sérii zásahů, které míří na to nejcitlivější, co moderní armáda chrání: oči a štít. Ukrajinské dronové jednotky ze Sil bezpilotních systémů podle ukrajinských zdrojů mezi 1. a 13. březnem zničily ruský systém protivzdušné obrany Buk‑M1 poblíž Kurachove a zároveň zasáhly stacionární radiolokátor Nebo 55Ž6 na dočasně okupovaném Krymu. Vedle toho ukrajinští operátoři hlásí i zničení několika průzkumných bezpilotních letounů Merlin‑VR v oblasti Huljajpole.

Poprvé od začátku plnohodnotné invaze se něco zlomilo v číslech, která Kreml obvykle umí „vysvětlit“. Počet ruských okupačních vojáků na Ukrajině se posledních šest měsíců prakticky nehýbe: zůstává kolem 711–712 tisíc (včetně operačních záloh). A to i přesto, že ruské ministerstvo obrany podle všeho plní náborové cíle. Foto: Zranění ruští vojáci | Adobe Stock Zní to jako detail. Jenže ve válce je stagnace často horší než porážka — protože znamená, že systém narazil na limit.

Pergamenová stránka z rukopisu z 12. století, nyní uchovaná pod muzejním sklem, zobrazuje scénu, která je hluboce vzdálená pastoračním ideálům křesťanské pokory. Tato miniatura ze Života svatého Edmunda zachycuje ozbrojené Seveřany, jak metodicky a nelítostně masakrují anglické obyvatelstvo a vraždí křesťanského krále. Válečníci jsou zobrazeni s odstupem charakteristickým pro středověké iluminátory: nevypadají jako ďáblové z pekla, ale jako muži vykonávající těžkou, avšak nezbytnou práci.

Záběry, které se objevily, ukazují vojáky United States Forces Korea (USFK), jak rozebírají a odvážejí klíčové prvky americké protivzdušné a protiraketové obrany z Jižní Koreje. Nejde o kosmetickou úpravu rozmístění. Podle dostupných informací se stahuje celý systém THAAD a zároveň část baterií Patriot – a vše nasvědčuje tomu, že cílem je přesun na Blízký východ. Foto: Systém Patriot | U.S.

Je to jeden z těch příběhů, kde se válka neprojeví jen na frontě, ale i v grafech. Starlink satelitní provoz na Ukrajině podle dostupných dat spadl zhruba o 75 % poté, co SpaceX vypnula terminály na okupovaných územích. Nejde o dojem z terénu ani o jednotlivé stížnosti uživatelů — tenhle typ změny je tak velký, že se otiskne do statistik jako rána kladivem.

Existují lidé narození do špatné doby. Měli by mávat meči, nastupovat na španělské galeony nebo hledat El Dorado v amazonské džungli. Osud je ale zavedl do nudného 20. století, kde je svět rozdělen hranicemi, pasy a byrokracií. A pak tito lidé vezmou osud za krk a vytvoří si vlastní realitu. Jedním z takových titánů, posledních romantiků války, byl Robert Denard, světu známější jako Bob Denard. „Král žoldnéřů“, „korzár republiky“, muž, který dokázal dobýt zemi, zatímco vy jste pili ranní kávu.

Úvahy o společné vzdušné operaci USA a Izraele proti Íránu mají jednu nepříjemnou vlastnost: i když začnou „jen“ ve vzduchu, mohou se poměrně snadno přelít do plnohodnotné války, včetně pozemní operace. A právě tady naráží realita na limit, který nezmění žádná rétorika ani politická vůle — čas potřebný k soustředění sil.

U.S. Central Command (CENTCOM) 11. března zveřejnil nové videozáběry, které podle amerického velení zachycují údery proti íránským zbraňovým systémům v rámci probíhající operace Operation Epic Fury. Velení uvedlo, že kampaň již ovlivnila schopnost Íránu provádět útoky, a tvrdí, že po úvodní fázi operace výrazně poklesly íránské balistické a dronové údery.

V Baltském moři se odehrává tichá změna pravidel. Lodě takzvané „stínové flotily“, které přepravují ruskou ropu, podle zjištění investigativních týmů už nechrání jen anonymita vlajek a složité vlastnické struktury. Rusko na ně začalo nasazovat i lidi z úplně jiného světa: bývalé žoldnéře a operativce napojené na bezpečnostní složky.

Pásové obrněné transportéry jsou nedílnou součástí prakticky všech moderních armád. Po světě tak dosud slouží desítky tisíc těchto univerzálních vozidel různých typů. A v posledních letech se dá dokonce hovořit o jakési renesanci pásových obrněných transportérů.

V Brjansku v Rusku zasáhly rakety obranný závod Kremniy EL, načež v areálu vypukl rozsáhlý požár. Událost znovu otevřela otázku, jak velký význam mají jednotlivé průmyslové uzly v moderním konfliktu — zvlášť když nejde o montáž „hotových“ zbraní, ale o výrobu komponent, bez nichž se složité systémy jednoduše nerozjedou. Foto: Výbuch v závodě Kremniy EL | Telegram Moment zásahu zachycuje video, které zveřejnil telegramový kanál Exilenova+.