Meteocentrum

Po sérii mrazivých, ale často slunečných dnů začne od čtvrtečního dne na většině území opět úřadovat typická zimní inverze. Sluneční paprsky si tak užijí převážně jen lidé ve vyšších horských polohách, které budou nad mořem nízké oblačnosti a mlh.

Středomoří čelí v příštích dnech hrozbě ničivých záplav a extrémních srážek. Nad neobvykle teplým mořem Itálie se prohlubuje hluboká tlaková níže, která do regionu přinese extrémní srážkové úhrny přesahující 300 mm.

Každý rok Země na své oběžné dráze dosáhne bodu, kdy je nejblíže Slunci - tento okamžik astronomové označují jako perihelium. Intuitivně by se mohlo zdát, že právě tehdy by mělo být na Zemi nejtepleji. Skutečnost je ale překvapivě jiná. Jaký vliv má perihelium na počasí a proč naše roční období řídí úplně jiný mechanismus?

Druhá polovina ledna bude podle aktuálních střednědobých výstupů modelů postupně ve znamení typicky „fabiánsky“ chladného počasí. Nejprve nás čeká několik převážně jasných dnů, kdy se v noci a ráno budou teploty místy propadat hluboko pod nulu. Ke konci týdne by se pak do střední Evropy mohl dostat vlhčí vzduch, což zvyšuje šanci na sněžení – tentokrát nejen na horách.

Předpověď počasí na více než týden dopředu je často terčem kritiky. S každým dalším dnem totiž klesá její přesnost a výhled na měsíc je tak mnohdy označován za pouhé „věštění z koule“. Jenže subsezónní a sezónní předpovědi nevznikají náhodou – a už vůbec se nesnaží říct, jaké bude počasí v konkrétní den. Jaký je jejich skutečný smysl a proč mají v meteorologii své pevné místo?

V Česku se při teplém jižním až jihovýchodním proudění ve vyšších hladinách vytvořila teplotní inverze. Zatímco v nížinách se udrží chladno a často i nízká oblačnost, na horách budou teploty většinou nad nulou. Dojem z počasí ale výrazně zhorší silný vítr, který místy srazí pocitovou teplotu o několik stupňů níže. Nejvýrazněji se projeví v Krušných horách, Krkonoších, v Brdech a na Vysočině, kde navíc v kombinaci s mrznoucími mlhami podpoří i tvorbu námrazy.

Numerické modely počítají po oblevě s novým vpádem studeného vzduchu do prostoru střední Evropy, včetně České republiky. Shoduje se na tom již více modelů zároveň, což pravděpodobnost tohoto scénáře zvyšuje. Studený vzduch se při nejmenším projeví v nočních hodinách, kdy budou teploty opět klesat k -10 °C a méně. Vrátí se také ledové dny.

Po delším období poměrně silnějších mrazů přišlo od jihozápadu oteplení, ale to se neprojevuje všude stejně rychle a stejně výrazně. Vznikají poměrně značné teplotní rozdíly mezi jednotlivými regiony, které v nejbližších dnech přetrvají.

Máme za sebou několik dnů s celodenními mrazy, které vyvrcholily nocí z neděle na pondělí. Ta byla na většině území nejchladnější. I když některé naměřené teploty vypadají opravdu mimořádně, v kontextu minulých desetiletí je to vlastně slabý čajíček.

Poměrně silné mrazy budou už v nejbližších desítkách hodin nahrazeny příchodem výrazně teplejšího vzduchu od jihozápadu. Počáteční sněžení se promění v déšť, ten bude dopadat na promrzlý zemský povrch - a nebezpečí je na světě.

Po delší době opět pociťujeme, jak vypadá pravé zimní počasí. To samozřejmě nezasáhlo jen nás, silně mrzne a vydatně sněží i v okolních zemích. Obzvlášť výrazný je úder zimy na východ od nás - v Polsku, na Slovensko, v Maďarsku i na Balkáně.

Česko v tomto týdnu prožilo několik nocí s poklesem teplot pod -10 °C na většině území, ale zdá se, že ta nejstudenější noc a především ráno je teprve před námi. S velkou pravděpodobností by mohlo jít i o nejnižší teploty celé této zimy.

Česko v pátek zasáhlo sněžení, které způsobilo značné komplikace v dopravě. Už během soboty dorazí od západu další vlna sněžení, kterou navíc doprovodí silnější vítr a prudké ochlazení.

Nadcházející sobota přinese do Česka drastickou změnu počasí, kterou ale pocítíme v odpoledních a večerních hodinách. Od severu k nám totiž začne proudit velmi studený, původem arktický vzduch, který dostane na celém území teplotu hluboko pod bod mrazu. Denní maximum tak často nastane už ráno nebo dopoledne.

Česko čeká v pátek výrazná změna počasí a sněžení, které se objeví i v nížinách. Zatímco na západě a na horách napadne až 20 cm sněhu, na východě Moravy zůstane silný mráz a srážek méně. Riziko ledovky bude ale nakonec mírnější, než se původně očekávalo.

Nejen hory, ale i nížiny zažijí během příštích dnů nejchladnější dny letošní zimy. Na řadě míst budou noční teploty klesat až k -10 °C a ani přes den sníh nebo led nebude kvůli ledovým dnům tát.

Středomoří obdobně jako na podzim potrápí v příštích dnech silné srážky, které do oblasti přináší tlaková níže nad střední Itálií. Někde za několik dní spadne tolik srážek, jako v Česku za necelý půlrok.

Situace se sněhem se v českých horách konečně začala zlepšovat. Po extrémně nízké výšce sněhu v prosinci, se česká pohoří konečně zbělala. Přinášíme Vám přehled, jak mocná vrstva leží na sněhoměrných stanicích. Z našich hor jsou na první příčce tradičně Krkonoše.

Letošní rok začne rovnou nebeským divadlem - První úplněk roku 2026 nastane v době, kdy bude přirozený satelit Země neobyčejně blízko. Výsledkem bude takzvaný "superměsíc", který je působivější, jasnější i větší než je u úplňků obvyklé.

Teploty vzduchu budou v průběhu víkendu a příštího týdne postupně klesat. Čeká nás mrazivé počasí, ale také proměnlivá oblačnost se srážkami. Na začátku příštího týdne se navíc mohou teploty v noci propadat i pod -10 °C v závislosti na množství oblačnosti.

První měsíc roku 2026 bude podle klimatologických modelů teplotně spíše pod normálem a srážkově normální až lehce pod normálem. Vychází to na základě sub-sezónních předpovědí klimatologického modelu ECMWF. Situaci si rozebereme v jednotlivých týdnech měsíce jak pro Českou republiku, tak v případě zajímavosti i pro zbytek Evropy.

Dynamický přechod studené fronty, zesílený vítr a výrazný střih větru dokážou „nakopnout“ konvekci i v zimě. Výsledkem mohou být intenzivní sněhové (nebo smíšené) přeháňky, které občas vyprodukují i bleskové výboje - tedy zimní bouřky. Ty sice bývají méně časté a často i méně nápadné než letní bouřky, o to více však umí překvapit. Při přechodu fronty 30. prosince byly zimní bouřky zaznamenány také na území Česka.

Počasí na přelomu roku letos opravdu není nudné. Silvestr a Nový rok nám během pár desítek hodin nabídnou postupně poměrně silný mráz, pak citelné oteplení, k tomu sněžení i nakonec pak i silný vítr. Jsou vydány také oficiální výstrahy!

Zatímco prosinec nám příliš zimní počasí nenabídl, i když se to ve svém závěru snaží ještě zachránit, tak leden vypadá v tomto směru mnohem zajímavěji. Přinejmenším jeho první třetina, kam už teď vcelku spolehlivě vidí oko meteorologa.

V posledních dnech tohoto kalendářního roku přinese počasí poměrně zajímavé otočky. Vpád studeného vzduchu těsně před Silvestrem bude nakonec jen krátkodobý. Sníh se objeví i v nižších polohách, ale většinou ho nebude mnoho.

V posledních dnech tohoto kalendářního roku přinese počasí poměrně zajímavé otočky. Vpád studeného vzduchu těsně před Silvestrem bude nakonec jen krátkodobý. Sníh se objeví i v nižších polohách, ale většinou ho nebude mnoho.

Řada lidí vyráží strávit poslední dny roku na hory. Pokud jsou cílem Krkonoše, tak jejich hřeben je v tuto část roku považován za sázku na jistotu z hlediska dostatku sněhu třeba na běžkování. Letos je však všechno jinak.

V poslední době v Česku vzbudil pozornost výrok nového českého ministra o konci klimatické krize v Česku. Nebudeme se pouštět do politických vod, ale čistě odborný pohled na tuto problematiku je jistě v současné době velmi žádoucí.

Letošní oslavy konce roku se po delší době ponesou v zimním duchu. Do střední Evropy bude proudit arktický vzduch, který přinese mrazivé počasí, sněžení i do nížin. Pocitovou teplotu navíc výrazně sníží silnější severní vítr.

Letošní oslavy konce roku se po delší době ponesou v zimním duchu. Do střední Evropy bude proudit arktický vzduch, který přinese mrazivé počasí, sněžení i do nížin. Pocitovou teplotu navíc výrazně sníží silnější severní vítr.

Poté co na některých místech Česka napadl o Štědrém dnu sníh, se dočkáme slunečného počasí a někde po ránu docela silných mrazů. Zatímco maxima se budou pohybovat kolem bodu mrazu, přes noc mlžou v mrazových kotlinách minima klesnout hluboko nulu.

Poté co na některých místech Česka napadl o Štědrém dnu sníh, se dočkáme slunečného počasí a někde po ránu docela silných mrazů. Zatímco maxima se budou pohybovat kolem bodu mrazu, přes noc mlžou v mrazových kotlinách minima klesnout hluboko nulu.

Poté co na některých místech Česka napadl o Štědrém dnu sníh, se dočkáme slunečného počasí a někde po ránu docela silných mrazů. Zatímco maxima se budou pohybovat kolem bodu mrazu, přes noc mlžou v mrazových kotlinách minima klesnout hluboko nulu.

Na Štědrý den k nám zavítá původem arktický vzduch, který přinese především do horských oblastí a na jihozápad Čech sněžení a často bude silněji foukat. Platí i oficiální lokální výstraha na nízký stupeň nebezpečí: na horách může napadnout až 20 cm nového sněhu a vítr v nárazech dosahovat až 70 km/h.

Přinášíme vám aktualizovaný výhled počasí na Štědrý den, kdy k nám zavítá původem arktický vzduch, který přinese především do horských oblastí a na jihozápad Čech sněžení a často bude silněji foukat. Pokud plánujete o svátečním dni cestu autem nebo jak se dobře obléct na venkovní počasí, podívejte se na náš článek níže.

Letošní vánoční svátky budou na řadě míst mrazivé a někde se objeví i sněhové vločky, k tomu se přidá čerstvý vítr, který výrazně sníží pocitovou teplotu. V dalších dnech se ale vyjasní a počasí bude lákat k lyžování nebo pobytu venku, odpoledne a zvláště rána ale budou na většině území s teplotami pod bodem mrazu.

I když v Česku nebyl pocitově uplynulý podzim a listopad tak teplý jako v některých předchozích letech, celosvětově se zařadila obě sledovaná období mezi nejteplejší v historii sledování. Podobným směrem míří i celý letošní rok.

Přinášíme zpřesněnou předpověď počasí na období vánočních svátků i těsně po nich. Po dlouhém a pro mnohé vyčerpávajícím období teplotní inverze, které na většině nížin Česka přineslo vytrvalou nízkou oblačnost a prakticky nulový sluneční svit, se konečně rýsuje změna. V dalších dnech se dočkáme nejen rozpadu inverze, ale také sněžení a následného příchodu mrazů.

Počasí v období vánočních svátků i těsně po nich se postupně zpřesňuje. Po dlouhém a pro mnohé vyčerpávajícím období teplotní inverze, které na většině nížin Česka přineslo vytrvalou nízkou oblačnost a prakticky nulový sluneční svit, se konečně rýsuje změna. V dalších dnech se dočkáme nejen rozpadu inverze, ale také sněžení a následného příchodu mrazů.

Modely pomalu zpřesňují počasí na svátky, přičemž se ukazuje, že existuje reálná šance, že se objeví sněhové vločky. Zatím to nevypadá, že by se mohla vytvořit souvislá sněhová pokrývka i v nížinách, nicméně zde už by stačilo jen mírné snížení předpovídaných teplot. Subsezónní modely potom slibují prosazení studeného a suchého kontinentálního proudění spojeného s mrazy, které se stává stále pravděpodobnější.

V následujících dnech nás až do období svátků nečeká žádná významná změna v chodu počasí. Většina republiky bude stále v sevření teplotní inverze s nízkou oblačností a mlhami. Rozhodující může být až období svátků, po kterém může dojít k propadu studeného arktického vzduchu.

Nad Atlantickým oceánem se nedaleko Grónska a Kanady velmi rychle zrodila prohlubující se tlaková níže. Jelikož tlak v jádru cyklóny klesal skutečně rychle, lze tento rychlý vývoj do silné bouře označit jako bombogeneze, která mnohdy přináší extrémní počasí. Bouře zamíří k Evropě.

Světová meteorologická organizace (WMO) aktuálně odhaduje s přibližně 55% pravděpodobností rozvoj slabé fáze La Niña, která by měla ovlivnit globální cirkulaci atmosféry během nadcházejících měsíců. Přestože je La Niña obecně spojována s mírným ochlazováním planety, její slabý projev může vést k velmi rozdílným dopadům v jednotlivých regionech. V některých částech světa, včetně Evropy, se tak paradoxně mohou objevit i nadprůměrné teploty.

Pomalu ale jistě už začíná být jasnější, jak to letos s počasím na Vánoce dopadne. Čeká nás sice příchod chladnějšího vzduchu, jenže to paradoxně nemusí znamenat ochlazení v nižších polohách. Je to takový občas se vyskytující zimní paradox.

Pošmourno, mlhavo a bezvětří, které třeba o víkendu postihlo většinu území Česka, by ještě před pár desítkami let znamenalo velký problém pro naše zdraví. Doba se změnila a dnes už je to pro nás pouze nevlídné počasí, před kterým však nemusíme utíkat.

Zataženo nízkou inverzní oblačností a mlhavo v nižších polohách, slunečno na horách. Nepříliš oblíbený, ale pro tuto část roku poměrně typický charakter počasí s námi vydrží ještě po několik další dní. Do Vánoc se ovšem změny dočkáme.

Ke svaté Lucii, která se slaví 13. prosince, se váže jedna z nepříliš mnoha lidových moudrostí, na kterou se můžeme zcela spolehnout. Netýká se totiž přímo průběhu počasí, ale délky světlého dne. Do našich všedních dnů přináší jedno drobné pozitivum.

Zatímco v závěru listopadu se silnější mrazy a sníh objevily i v nížinách, s příchodem prosince jako by se počasí vrátilo někam doprostřed podzimu. Nejen Česko, ale prakticky celý evropský kontinent zažívá velmi teplý začátek zimy. Bez sněhu.

Úterý v Česku přineslo mimořádně teplé počasí, které na mnoha stanicích lámalo prosincové rekordy. Nejvýše teplota vystoupala v Českých Budějovicích až na 16,4 °C, podobně teplo bylo i v okolí Prahy, kde se maxima přehoupla přes jarních 15 °C.

Po velmi teplém pondělním a úterním dni bude až do čtvrtka pokračovat příliv teplého vzduchu od západu, ve středu se navíc často ukáže slunce a počasí tak připomene jaro. Někde ale slunečnému počasí zabrání nízká oblačnost.

Zatímco závěr listopadu byl ve znamení chladného počasí se sněhovými srážkami i v nížinách, prosinec bude zřejmě výrazně teplejší, aktualizované výhledy na Vánoce počítají pokračovaní trendu teplého počasí z tohoto týdne.

Počasí se v příštích dnech opravdu pořádně změní. Místo zimního počasí dorazí nejen do Česka na prosinec velmi teplý vzduch z Afriky a teploty se vyšplhají vysoko nad dlouhodoboý průměr. Odpoledne může být často i kolem 10 až 13 °C, takže venku to bude připomínat spíš brzké jaro.

V předchozích dnech dorazila na severovýchod Spojených států arktická vzduchová hmota, která přinesla teploty výrazně pod dlouhodobým průměrem. Extrémně chladné počasí někde způsobilo překonání i více než sto let starých teplotních rekordů.

Páteční déšť a tající sníh, následované nočními mrazy - ideální recept na náledí. Největší riziko hrozí v noci z pátka na sobotu v západní polovině Česka, kde teploty klesnou až k –4 °C. Jinde bude situace mírnější, ale i v oblastech bez oficiální výstrahy riziko stále existuje. V dalších dnech se pak bude oteplovat na teplotně silně nadnormální teploty.

Hurikánová sezóna v Atlantiku roku 2025 se blíží ke svému konci - a přinesla něco, co meteorologové považují za neobvyklé. Ani jeden hurikán letos přímo nezasáhl území Spojených států, a to poprvé za posledních deset let. A to přesto, že v průběhu sezóny vznikly extrémně silné bouře, včetně ničivého hurikánu Melissa, jednoho z nejsilnějších systémů posledních let.

Kréta je pro většinu lidí symbolem slunce, teplého moře a příjemných teplot i v pozdním podzimu. Jen málokdo by sem cestoval kvůli sněhu. Přesto je ostrov díky svému členitému reliéfu a vysokým horám místem, kde se zima dokáže projevit překvapivě silně. A začátek prosince to jen potvrdil - nejvyšší hřebeny Kréty se zbarvily do běla

Vánoce jsou sice ještě více než tři týdny daleko, ale první náznaky přicházejí. Klimatologické modely začínají ukazovat, jak by se mohl vyvíjet závěr prosince. A podle aktuálního výhledu ECMWF to nevypadá na žádnou velkou zimu. Naopak - prosinec jako celek může být nadnormální, včetně svátečního týdne. Je ale důležité zdůraznit, že jde o výhled, předpověď počasí na konkrétní dny budeme dále zpřesňovat.

Příští týden bude slunce na území Česka velice vzácné. Čeká nás častá nízká oblačnost, mlhy i mrholení. Srážek nečekáme hojné, přibude jich ale o víkendu. Sněžení zatím jen na horách.

Meteorologické modely se ohledně vývoje počasí v další týdnech vcelku shodují. Milovníky zasněžené zimy jejich výpočty příliš nepotěší, protože sněhová epizoda v závěru listopadu se nejspíš stane na delší dobu poslední. A může to platit i pro horské oblasti.

Před pár dny napadl poměrně brzo první sníh i v nížinách, ten už ale z větší části roztál či dále taje. Výhled na další dva týdny přitom ukazuje, že dalšího sněhu se níže položené oblasti hned tak nedočkají. Přestože nám začne už prosinec..