TVguru

Byl to hlas, který si dost možná pamatujete z dětství, z filmů, pohádek či muzikálů. Patřil k legendám českého divadla a dabingu, jehož kariéra trvala desetiletí. Hrál ve Vesničce střediskové, daboval Clinta Eastwooda a vedl jedno z nejslavnějších divadel v Praze.

V médiích, včetně sociálních sítí, rádií a televizí, se objevuje široké spektrum obsahu. Ne vždy je primárně určen dětem a dospívajícím. Není proto divu, že se rodiče zajímají o to, co sledují jejich děti v online prostoru a médiích. Do Česka teď ale vstupuje nová vysílací stanice, která chce nabídnout obsah určený mladému publiku.

V českém showbyznysu je spousta herců, které poznáte díky hlasu, díky jejich legendárním rolím nebo charismatu. Pak jsou tu ale herci, kteří zaujmou ještě dřív, než vůbec něco řeknou. Stačí, aby vešli do dveří a hned je jasné, proč všichni ostatní vedle nich vypadají jako kapesní verze.

Nevím, jak vy, ale já mám pocit, že české filmy znám dokonale. Spoustu z nich jsem viděla tolikrát, že bych klidně mohla vypnout zvuk a stejně bych věděla, jaká hláška přijde. Jenže kultovní repliky a staré dobré hlášky jsou něco úplně jiného než třeba taková filmová jména.

Občas se v televizním programu objeví něco, co všichni milují. Každý asi zná pár filmů, které jej jistě ve vysílání velmi potěší. Moc dobře zná tyto populární a divácky oblíbené snímky také Televize Nova. Proto dnes večer na obrazovky uvede jeden z nejpovedenějších filmových titulů všech dob.

Zimní olympijské hry sleduje velká část českého národa. A vysedávat několik hodin denně u televizoru, to chce tu nejlepší kvalitu obrazu. Rozlišení HD by mělo být samozřejmostí. Máte ale tuto kvalitu naladěnou? Živě sledovat přenosy je letos možné na stanicích ČT Sport a na digitální platformě ČT Sport Plus, kterou si můžete na televizi naladit přes červené tlačítko HbbTV (hybridní vysílání).

V době socialismu bylo na televizní obrazovky uvedeno spousta filmů, které hlavně členové politických komunistických stran a "papaláši" milovali. Podporovaly totiž tehdejší režim, který byl plný lží, cenzury a omezení. Dnes by spousta z těchto filmů diváci nedokoukali. Neměly totiž s kreativní filmařinou nic společného, spíš naopak, sloužily pouze jako nástroj k propagaci politických názorů.

Každá generace si kromě spisovné češtiny nosí v kapse svůj vlastní slovník, a tak to někdy vypadá, jako by mezi sebou mluvily zcela jinými jazyky. Stačí nahlédnout do obýváku, kde se potkává babička s vnoučaty. To pak člověku hned připadá, jako by se ocitl na konferenci simultánních tlumočníků. Výrazy, které používaly naše babičky, jsou dnešní mládeži k smíchu, považují je za sprostá slova, anebo jim vůbec nerozumí. A babičky zase nechápou, o čem si to vlastně povídají jejich vnoučata.

Pamatuji si ten pocit, když jsem seděl v kině a na plátně se objevil zpomalený manévr hlavního hrdiny, který se vyhýbal kulkám. Někdo za mnou jen tiše vydechl. Přiznám se, že tehdy jsem film opravdu nechápal, musel jsem Matrix vidět celkově třikrát, abych mu porozuměl a podobně to má mnoho z nás.

V posledních letech u nás vyšla nepřeberná spousta kriminálních seriálů, některé smyšlené, jiné podle skutečných událostí. A Česká televize přišla hned zkraje letošního roku s dalším skvělým krimi počinem. Tentokrát se jedná o novou sérii oblíbené ságy a jako obvykle dokázala, že umíme dělat kriminálky poctivé, chytré a pořádně napínavé.

Ruku na srdce, kolik z nás to dělá? Otevřeme oči a hned vezmeme do ruky mobilní telefon a jdeme se podívat, co je nového. Nebo ještě lépe, vstaneme a než se nám pořádně rozlepí oči, sáhneme po ovladači a pustíme televizi. Zprávy, diskuse, události ze světa, to všechno jsou věci, které nás zahltí ještě před ranní kávou a mozek jde z příjemného odpočinku na 100% výkon v podstatě okamžitě.

Spousta domácností má doma stále starý televizor. Proč se ho taky zbavovat, když ještě slouží. Jenže přichází chvíle, kdy se starou televizí přijdete o většinu oblíbených programů a filmů. Televizní svět se mění rychlostí blesku a bez nového modelu se nedostanete skoro k ničemu.

Leoš Mareš většinu z nás už několik desítek let překvapuje svojí energií, hláškami a hlasem, kterým nás budí do nového dne na Evropě 2. Český showbyznys si bez něho nedokážeme představit. Leoš totiž letos v Dubnu oslaví 50 let a baví nás už od devadesátek. Za to mu chce televize Nova vzdát hold speciálním překvapením.

Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině D'Ampezzo přitahují pozornost nejen fanoušků zimních sportů, ale i filmařů. Ještě, než se Metoděj Jílek rozjel pro svoje první olympijské zlato, už byl na místě filmový štáb včetně Jiřího Langmajera. Tým využil prostředí olympiády a natočil tu první záběry chystaného filmu podle populárního seriálu s Langmajerem v hlavní roli.

Některé filmové ságy poznáme na první dobrou, jakmile uvidíme třeba jen herce. Pamatuji si, když tenhle megahit přišel do kin, jako by to bylo včera. Všichni z toho byli úplně pobláznění. Časem film rozdělil diváky na dva tábory. Jsou ti, kteří ho milují až do morku kostí, a pak takoví, kteří ho opravdu nenávidí.

Český národ odjakživa tíhne k pohádkám. Zatímco dříve jsme si na ně museli počkat v televizi, dnes si je můžeme pustit kdykoli a kdekoli. Přestože nám sledování pohádek mohlo zevšednět, zůstává jedna princezna, které český národ stále leží u nohou.

Válečné filmy si tradičně hledají cestu především k mužskému publiku. Tenhle je jiný, ženy baví stejně jako muže, mladé stejně jako starší a filmové nadšence stejně jako ty, kteří jen hledají něco na večer.

Streamovací platformy typu Netflix si často představujeme jako nekonečný zdroj filmů a seriálů. Realita je ale jiná. Filmová i televizní díla se na Netflix dostanou na základě licenční smlouvy, která zpravidla bývá na dobu určitou. Každý měsíc tak z nabídky streamovacích platforem mizí to, co máme rozkoukané, i to, na co se teprve plánujeme podívat.

Patří mezi nejúspěšnější seriály současnosti a zná ho téměř celý svět. Skoro až hororový seriál se i přes nepopiratelný úspěch dostal do své poslední fáze. I přes zklamání fanoušků tvůrci potvrdili, že žádné pokračování už nikdy nebude.

Kdysi byla televize středobodem domácnosti. Obývací pokoj se jí přizpůsobil a nábytek se natočil jejím směrem. Obrazovka stála na robustní skříňce a v posledních letech se přesunula na zeď. Teď jsou ale nová místa, která si vybíráme pro naše televize.

Prahu sice milují turisté z celého světa, ale ještě o něco víc si ji oblíbili filmaři. Ti se sem vracejí s takovou pravidelností, že bychom podle nich mohli řídit Pražský orloj. U historických paláců, starobylých budov s věžičkami, u křivolakých uliček i tajemného podzemí stojí s otevřenou pusou a přemýšlejí.

Zimní olympiáda je zase tady, tentokrát v Itálii. A s ní i naše neodmyslitelná vášeň pro hokej. Ten nás, Čechy, vždycky enormně zajímal. Vzpomínám si na doby, kdy jsme byli skutečnými hokejovými hvězdami. Zejména v časech, kdy se nám dařilo porážet Sovětský svaz. Tehdy to mělo ještě i další rozměr.

Televize byla odjakživa formou zábavy. Často byla jen kulisou k jiné činnosti, dnes ale může představovat problém. Možná to znáte. Když potřebujete zabavit dítě, pustíte mu v televizi pohádku. Na první pohled nevinná zábava, ale dlouhé vysedávání u televize narušuje vývoj dětí. Existuje správná délka sledování?

Scorsese už procházku po Praze má za sebou a DiCaprio by měl dorazit v následujících dnech. Ve společné spolupráci natočí už sedmý film a poprvé to bude v Česku. Natáčení potrvá měsíc, část vznikne v ulicích historického centra a vy u toho můžete být jako komparzista.

Jarní programové schéma České televize na rok 2026 vypadá jako jízdní řád pro ty, kteří večer odmítají sáhnout po Netflixu. Detektivky inspirované skutečnými vraždami, mafiánský boss ze Slovenska, válečné děti v Krkonoších a rodinná zabijačka, která se zvrhne. Co přesně chystá ČT a proč se na to vyplatí čekat?

Česko je malá země. A přesto, když přijde na olympijské hry, se umí pořádně poprat. Vzpomeňme třeba na zlaté ráno v Naganu, kdy půlka národa nespala ani minutu. Sáblíková, která přijela do Vancouveru a odjela se dvěma zlatými. Ledecká, která vyhrála v lyžování s výpůjčenými lyžemi a pak ještě pro jistotu přidala zlato ve snowboardu.

Na televizních stanicích neběží jen kriminálky, seriály či hudební pořady. Patří sem už léta také reality show, které jsme vlastně za dob Československa vůbec neznali. Nejsem si teď zcela jistá, ale myslím, že první reality show, kterou jsem viděla na české stanici, byl Big Brother.

V loňském roce oslavil nekonečný seriál Ulice jubilejní 20. narozeniny. Za tu dobu prošlo seriálem nespočet postav. Zatímco některé po jedné či více sezónách odešly, jiné jsou součástí seriálu téměř od začátku. S tím je ale nyní konec.

Většina z nás by na otázku, jaký je nejlepší film s Libuškou Šafránkovou, odpověděla bez váhání. Přece Popelka, to je jasné! Nejkrásnější česká pohádka, a ještě ikonická role, jinak to snad ani dopadnout nemůže. Jenže pravda je překvapivě někde úplně jinde!

Klasické televizní vysílání už pěkných pár let prochází divokou modernizací. Pryč jsou doby, kdy nám ve dvě hodiny odpoledne odpadla nedokončená práce od ruky a scházeli jsme se u televizních obrazovek, protože právě začínal dlouho očekávaný pořad. To, co chceme, si dnes můžeme pustit, kdy se nám zamane.

Je zvláštní, kolik peněz jsme ochotni každý měsíc utratit za streamovací služby, a přitom máme jednu obří knihovnu filmů a seriálů doslova pod nosem, a to zcela zdarma. Platíme si Netflix, HBO, Disney a další platformy, protože máme pocit, že jiná cesta ke kvalitnímu obsahu nevede. Tak se tomu podívejme na zoubek.

Hlas, který provázel dětstvím každého Čecha narozeného mezi sedmdesátými a devadesátými lety, patří člověku, který dodnes nezahálí. Je mu osmdesát tři let, stále aktivní a na důchod si nestěžuje, přestože o jeho výši nemá ani ponětí.

Pokud jsou vaší zálibou večery strávené u pořádně napínavých krimi pořadů, zbystřete. Televize Nova udělala radost všem fandům napínavých thrillerů a vytáhla ze své streamovací platformy OnePlay seriál do běžného televizního vysílání. Tento osmidílný seriál je inspirovaný zahraničními akčními filmy a pokud mohu soudit, tak za nimi v podstatě nezaostává.

V jedné internetové diskuzi jsem nedávno narazila na zpověď mladé ženy, která popsala šokující moment: večer si pustila televizi a v reportáži hlavních zpráv zahlédla samu sebe. Netušila, že je natáčena, a rozhodně k tomu nedala žádný souhlas. Navíc jí ani nerozostřili obličej.

Kdyby nám ženám před časem někdo řekl, že vznikne nový televizní kanál, který bude věnován výhradně fotbalovým podcastům, povzdechly bychom si: „Tak to nám ještě chybělo.“ A než jsme se nadály, je to tady. Vzniká nová televize, která nám ty chlapy od domácnosti odtáhne docela.

Určitě znáte ten pocit. Přijdete domů, hodíte tašku a boty ke dveřím, zapnete televizi a v hlavě máte jedinou myšlenku: konečně blažený klid. Jenže místo oblíbeného seriálu naskočí reklama. Ne klasicky mezi pořady nebo v reklamním bloku, na který jsme už tak nějak zvyklí, ale hned zkraje ještě před začátkem. A co je horší? Nejde přeskočit, a to ani, když se jedná o zpětné přehrání pořadu, který už běžel.

Ruku na srdce, kdy jste se naposledy zamysleli nad tím, jaké baterie patří do dálkového ovladače? Většinou prostě přijdeme do obchodu, vezmeme nejlepší poměr cena – kvalita a odcházíme.

Není to tak dlouho, co jsem se v některém z článků zmínila o tom, jak se nám jeví dnešní mladí herci. Že rozhodně za nikým nezaostávají. Je vidět, že se učili od mistrů a vzali si z nich to nejlepší. Nemluvě o mnoha přirozených talentech. Všichni víme, že nadání je něco, co se nedá naučit ani v těch nejlepších školách a při největší píli studenta.

Jakub Prachař je zvyklý hrát sympatické chlapíky, kteří diváky baví bez větší námahy. Tentokrát ale přišel s něčím jiným a diváci si to nemohou vynachválit. Film, jehož námět přinesl sám Prachař, sklízí nadšené reakce a na filmové databázi se drží na 78 procentech.

Tak schválně, kolik z vás umí určit, jakou funkci mají jednotlivá tlačítka na dálkovém ovladači? U některých je to jasné, obzvlášť u těch, které používáme denně, ale co ty, které běžně nepotřebujeme?

Zatímco český Bachelor byl úspěšně ukončen před pár dny, televize Markíza se teprve těší na svou premiéru. Podle odborníků se opět bude jednat o kvalitní podívanou, která přiláká i české diváky. Ti novou sezónu vítají s otevřenou náručí.

Poslední dny přinesly jedno smutné výročí. Je tomu už sedm let, kdy česká kinematografie přišla o jednu ze svých nenahraditelných osobností. Zemřel navíc pouhých pět dní před svými narozeninami, v sobotu 14. února by mu bylo 83 let.

Vejdete do foyer a první, co vás praští přes nos, nejsou filmové plakáty nebo fronta u pokladny, ale neodolatelná vůně. A přestože jste si doma přísahali, že tentokrát vám bude stačit jen lístek, o pět minut později odcházíte s kbelíkem kukuřice, který by stačil pro menší chovnou stanici, a také s pocitem, že jste vlastně ušetřili.

Milostná dramata, intriky a rozchody. Nejznámější telenovely a nekonečné seriály formovaly hned několik generací. Od bohatých rodin přes nemocnici až po teenagery z elitní čtvrti. Tyto příběhy byly součástí života prakticky každé ženy.

Když zaslechneme z televize specifický, řezavý hlas, který funguje spolehlivěji než smirkový papír na obnažené nervy, už saháme po ovladači. Tahle podvědomá reakce ale nesouvisí se špatným hereckým výkonem, ale úplně jiným faktem, za který herec ani nemůže. Kdo je ten muž, kterého český národ tak vášnivě miluje nenávidět?

Jedni ji zbožňovali, druzí jí nemohli přijít na jméno. Její nejslavnější role se stala jejím osudem, životní láskou i celoživotním prokletím. Dnes, ve třiadevadesáti, je poslední žijící ikonou zlaté éry, která přežila nejen své lásky a politické nepřátele, ale i tu nejhorší bolest, jakou může máma zažít.

Začneme hádankou. Je to malé, nenápadné, levné, ale nevznikla by bez toho většina filmů a po jejich dotočení se z toho může stát předmět vysoké hodnoty, který chce mít doma každý. A možná to máte doma i vy! Co je to?

Dnešní kvíz jsem se rozhodla vám trochu ztížit. Zkusila jsem vybrat méně známé hlášky. Takové, co nepatří k naprosté klasice, kterou zná už i ten, co film ani neviděl. Ty už jsou příliš ohrané.

Na obrazovky se vrací legendární seriál, který zformoval celou generaci. K dobré zprávě o návratu se ale přidává i jedna smutná. Svět oplakává herce, který ztvárnil hlavní roli. Seriál, který jako první ukázal emoce kamarádů a první lásky mladých lidí patřil k symbolům jedné éry a jeho návrat je tak trochu hořkosladký.

Půjčit si nový film na Google TV nebo Apple TV vyjde na sedmdesát až osmdesát korun. Amazon se rozhodl vstoupit do hry s cenou, která je od konkurence na míle vzdálená, a spustil vlastní filmovou půjčovnu. Otázka je, jak dlouho tahle výhodná nabídka vydrží.

Každý to dělá jinak. Někdo míří rovnou dopředu, jiný se usadí vzadu ke zdi a cítí se bezpečně. Jenže lidé, kteří mají v kině na svědomí zvuk, sedí ve většině případů jinde než vy a ví přesně, kde se ukrývá to nejlepší místo.

V neděli večer se můžete na televizi Prima těšit na romantickou komedii Prezidentka, v hlavní roli s Annou Geislerovou. Film, který divákům ukáže představu toho, jak by to vypadalo, kdyby Česká republika měla první ženskou prezidentku.

Jsou herci, jejichž jméno se vysloví a my ihned víme. Známe jejich tvorbu, jejich filmové hlášky zlidověly, poznáme je na fotografiích a při vzpomínce na ně nás to tak nějak zahřeje u srdce. Jsou to ikony, které se staly součástí našich životů. Jenže československé a české filmy nestojí jen na těch největších hvězdách. Každý snímek potřebuje celou řadu dalších postav a postaviček, které to celé drží pohromadě.

Naučit dítě jíst zdravé jídlo není snadné. Někdy se dokonce až zdá, že je to disciplína, v níž by matky mohly soutěžit o medaile. Některé děti sice spořádají všechno, co se jim objeví na talíři, ale většina z nich má k některým pokrmům přímo odpor.

V sobotu večer, pokud ho míníme strávit u televize, vždycky očekáváme něco jedinečného. Nikoli běžný snímek jako v pracovní dny, ale nějaký pořádný trhák. Sobotní program obvykle bývá výjimečný a přináší nám pořady, které si dlouho pamatujeme. A tak týden co týden usedáme před televizor v naději, že i tentokrát to bude skvělé.

Páteční večery na Nově v posledních několika týdnech patřily Bradavicím. Legendární sága nás vrátila do světa čar a kouzel a my si připomněli nejen, proč je tak legendární, ale s lehkou nostalgií jsme zavzpomínali i na dobu před 25 lety, kdy vyšla.

Jedna věta z tohoto pořadu dokázala rozesmát snad celý národ a dalo by se říct, že se drží dodnes. Zdeněk Pohlreich za svou televizní kariéru pronesl snad stovky nezapomenutelných hlášek, ale ta o řetízku v hrníčku má zvláštní místo v srdci každého, kdo Ano, šéfe! sledoval. Teď přišel čas zjistit, jak dobře si pamatujete i ty ostatní.

Zlozvyků má lidstvo tolik, že ani není možné je vypočítávat. Kdyby se je někdo pokusil sepsat, vznikla by kniha tlustá jako telefonní seznamy z devadesátek. Nejhorší na tom je ale skutečnost, že většina z nás o svých zlozvycích ví, a přesto s nimi nic nedělá. Umíme je pojmenovat, popsat a také… obhájit sami před sebou i před ostatními.

Jakmile zaplane olympijský oheň, zničehonic se z nás všech stávají odborníci na krasobruslařské piruety, experti na mazání lyží a taktiky hokejových přesilovek. U televize se rozčilujeme, že ten oblouk měl být ostřejší a že střelba ve stoje trvala moc dlouho. Jenže, když opadne ta prvotní euforie z medailových ceremoniálů, kolik toho o naší výpravě skutečně víme?

Televizní jaro ještě ani pořádně nezačalo a už je jasné, kdo mu bude kralovat. Diváci začali netrpělivě odpočítávat poslední dny do další série oblíbeného dobrodružství, které ovládne hned tři večery po sobě. Pro nás – fanoušky to znamená jediné: únor bude patřit taktice, aliancím a dramatickým kmenovým radám.