Opera Plus

Silvestrovský koncert Plzeňské filharmonie nabídl posluchačům skladby s programními názvy, často spojené s baletními kreacemi. Zazněla díla Hectora Berlioze, Nikolaje Rimského-Korsakova, Alberta Evarista Ginastery, Berta Appermonta a Ástora Piazzolly. V úpravě opusů posledně jmenovaného autora se představila také mladá aranžérka Natálie Janecká. Za dirigentským pultem stanula vůdčí osobnost uměleckého tělesa Chuhei Iwasaki, sólisty podvečera byli španělský trombonista Fedele Di Mucci a violoncellista David Niederle. Zcela zaplněný sál Měšťanské besedy dlouho aplaudoval šťastně zvolené dramaturgii i profesionálním výkonům všech protagonistů.

Těsně před koncem roku 2024 poskytl OpeřePLUS rozhovor prof. MgA. Leoš Čepický – houslový virtuóz a primárius Wihanova kvarteta, které v novém roce oslaví 40. výročí svého trvání. Kromě toho je tento umělec činný i jako sólista a svou bohatou interpretační činnost propojuje s rozsáhlou prací pedagogickou a organizační, především na pražské HAMU, kde je nejen vedoucím katedry strunných nástrojů, ale i proděkanem fakulty. Položila jsem mu několik otázek týkajících se jeho všestranné činnosti.

Umělecká rada Sboru Státní opery podpořená Uměleckou radou Orchestru Státní opery zaslala 29. prosince 2024 otevřený dopis generálnímu řediteli Národního divadla Janu Burianovi, ve kterém vyjadřují nesouhlas s výměnou na postu šéfsbormistra Sboru Státní opery od sezony 2025/20226. Text otevřeného dopisu přinášíme v plném znění.

V poslední recenzi roku 2024 se britský hudební publicista a kritik Norman Lebrecht zabývá hned třemi novinkovými alby – společným jmenovatelem je jim italský skladatel Ferruccio Busoni, jehož sté výročí úmrtí jsme si v tomto roce připomínali.

Karel Martínek je nejen uměleckým ředitelem Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc, ale také regenschori a varhaník v katedrále svatého Václava v Olomouci, kde hraje na nástroj bratří Riegrů z roku 1886. Jeho koncerty v České republice i v zahraničí zahrnují varhanní literaturu všech stylových epoch, velkou pozornost však věnuje improvizaci. Kromě dalších aktivit připravuje online kurz improvizace či projekt „A teď Bacha“, ve kterém si vytyčil za úkol kompletní provedení Bachova varhanního díla. 4. ledna 2025 poprvé zahraje na varhany v Obecním domě v Praze a při této příležitosti jsme mu položili pár otázek.

Švýcarský dirigent, skladatel a spisovatel Michel Tabachnik je známý jako propagátor současné hudby, především hudby Iannise Xenakise. Brněnská filharmonie ho přizvala, aby s ní coby dirigent vystoupil na Novoročním koncertě – 1. ledna 2025 v brněnském Janáčkově divadle. Toho dne Filharmonie Brno zároveň oslaví své devětašedesáté narozeniny. Na programu zazní skladby od Richarda Strausse, Johanna Strausse mladšího, Ericha Wolfganga Korngolda a Dmitrije Šostakoviče. Všestranný dirigent v našem rozhovoru promluvil o hudbě 20. století a tvorbě Iannise Xenakise, dirigování, skládání i psaní.

Před poslední adventní nedělí uvedlo Divadlo J. K. Tyla v Plzni v rámci oslav Roku české hudby dva melodramy Jiřího Antonína Bendy: koncertně Ariadnu na Naxu a scénicky Medeu, obě z roku 1775. Ariadna zazněla v premiéře, Medea se už hrála ve scénickém provedení třikrát v květnu 2022 u příležitosti oslav 300letého výročí Bendova narození společně s koncertním uvedením jeho melodramu Pygmalion (1779). Jako tehdy se i nyní spojily při provedení melodramů dva soubory DJKT – operní a činoherní. Obě díla s komorně obsazeným Orchestrem Opery DJKT nastudoval její šéf Jiří Petrdlík, hudební režie byla v rukou Věry Šustíkové, vlastní režie byla dílem šéfky činohry Apoleny Veldové. Melodramy komponoval Benda na německé texty, uvedeny byly v českých překladech Věry Šustíkové (Ariadna na Naxu) a Zdeňka Cupáka (Medea).

19. prosince 2024 zemřel houslista a bývalý šéf opery DJKT Plzeň Jiří Pánek. Kondoleční kniha je umístěna ve vestibulu Velkého divadla.

Dirigent, skladatel, zakladatel a umělecký vedoucí Brno Contemporary Orchestra (BCO) Pavel Šnajdr je člověk mnoha talentů a jako každý Blíženec je komunikativní a pracovitý. Od šesti let začal na vlastní přání hrát na housle, hrál a „primášoval“ ve folklórních souborech Hanáček a Brněnští Gajdoši, na JAMU vystudoval kompozici a dirigování. V současnosti učí na brněnské konzervatoři a intenzivně pracuje na administrativní profesionalizaci vlastního orchestru.

Vánoční svátky jsou dnes už tradičně spojeny především s televizí – každoročně opakované filmy s vánoční tematikou i pohádky tvoří sdílený základ sváteční kultury u nás. Na koncertních pódiích a v kostelích je to pak především Rybova Česká mše vánoční, hraná po celé republice nezřídka už v době adventu a v poslední době uváděná také v inscenované podobě (Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni, Jihočeské divadlo České Budějovice, Dětská opera Praha, Divadlo Polárka a další). Existují ale i původní operní díla napsaná na námět Ježíšova narození nebo jinak zpracovávající tematiku Vánoc. A není jich málo.

Předvánoční abonentní koncert brněnské filharmonie v prostorách Besedního domu byl dalším z řady svátečních okamžiků s tímto hudebním tělesem. Fabio Biondi, legenda tzv. dobové interpretační praxe, na něm představil barokní a klasicistní hudbu svých krajanů, obohacenou tvorbou Jana Dismase Zelenky.

Mezinárodně uznávaný hudební kritik Norman Lebrecht si vybral k poslechu pro tento týden raritní album izraelského souboru MultiPiano.

V pátek 20. prosince 2024 náhle zemřel strakonický rodák, houslista, dirigent a zakladatel Virtuosi di Praga Oldřich Vlček. Stalo se tak po koncertě v jeho rodných Strakonicích, kde dirigoval Rybovu Českou mši vánoční. Členové souboru jsou v šoku. Uvedli, že jeho smrti nic nenasvědčovalo. Dnešní koncert v písecké Městské knihovně pro rodiny s dětmi je zrušen.

Po triumfu České filharmonie v Carnegie Hall se orchestr opět představil pražskému publiku v Rudolfinu 18. prosince 2024 s novým programem. Dirigoval jej ve svém pražském debutu Alan Gilbert. Sólistou večera byl klavírista Kirill Gerstein. V jeho interpretaci zazněl Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll K 466. Větší část programu pak vyplnily skladby dánského pozdního romantika Carla Nielsena. Americký dirigent je na interpretaci jeho díla specialistou. Pražskému publiku představil předehru Helios a pozdní Symfonii č. 5. Dramaturgie koncertu i jeho realizace byly přijaty početným publikem s velkými sympatiemi.

Hudební kariéra Fabia Biondiho je jedním z mnoha důkazů, že zázraky se neustále dějí.

Klavírista Tomáš Víšek získal 1. cenu na mezinárodní soutěži World's Best Musicians Competition s albem Franz Liszt and Czech Music, které v loňském roce vydala nahrávací společnost ArcoDiva.

Dnes odešla na věčnost nepřehlédnutelná osobnost hudebního světa, klavírista, pedagog a noblesní člověk – Martin Ballý (15. března 1954 – 17. prosince 2024).

V titulní roli Turandot Giacoma Pucciniho se na jeviště Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě vrací v prosinci francouzská sopranistka Frédérique Fries (premiéry 19. a 21. prosince 2024). Bude to její první vystoupení v této náročné roli.

Pro svou dnešní recenzi si Norman Lebrecht vybral pozoruhodné album souboru Marmen Quartet, které se na pultech obchodů objeví až příští rok.

Předvánoční čas je dobou zvláště vhodnou k duchovnímu zamyšlení, k meditaci o našem bytí a rozjímání o životě, jaký žijeme. Program koncertu Filharmonie Brno ve čtvrtek 12. prosince 2024 (s reprízou 13. prosince) přinesl právě takovou potřebnou atmosféru, když v Janáčkově divadle uvedl Mesiáše, oratorium Georga Friedricha Händela (v úpravě Wolfganga Amadea Mozarta). Ve třech dílech a časovém prostoru bezmála 140 minut přináší toto dílo poselství o Ježíšovi jako vykupiteli člověka a lidstva. Samotný Händel, dlouhodobě působící v Londýně jako skladatel a operní impresário, stál ve svých šestapadesáti letech na životní a tvůrčí křižovatce. Po mnoha úspěšných letech ho stihl umělecký neúspěch, společensky byl odepisován, finančně zruinován a zdravotně postižen mrtvicí, z jejichž následků se jen pomalu zotavoval. Rozhodl se opustit Londýn a odjel do Dublinu, kde během tří týdnů srpna a září 1741 napsal Mesiáše, své patrně největší dílo. Tentokrát ne operu, ale duchovní oratorium. Jednoznačný úspěch dublinské premiéry dolehl zpět do Londýna a Händelovi umožnil to, čemu Američané trefně říkají comeback – návrat na výsluní slávy se vztyčenou hlavou.

V Jihočeském divadle měla o víkendu v DK Metropol premiéru operní novinka Pinocchio libretisty Davida Košťáka a skladatelů Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara. Tvůrcům se společně s režisérem Petrem Haškem podařilo adaptovat slavnou předlohu Carla Collodiho tak, že skloubili temné aspekty této pohádky, které aktuálními válečnými konflikty získaly na naléhavosti, s nadějí a divadelní hravostí.

Opera švédského skladatele Mikaela Karlssona a kanadského libretisty Royce Vavreka Fanny and Alexander vznikla podle slavného filmu Ingmara Bergmana a světovou premiéru měla v bruselském Théâtre royal de la Monnaie / De Munt v prosinci 2024. V obsazení mimo jiné figurovaly i dvě operní legendy, barytonista Thomas Hampson a mezzosopranistka Anne Sofie von Otter.

Od října roku 2010 stál kněz Massimo Palombella v čele sboru Sixtinské kaple. Po devíti letech přijal jeho abdikaci papež František. Nyní po více jak čtyřech letech byl sbormistr milánské katedrály poslán do vazby.

Francouzský houslový virtuos Renaud Capuçon se v pondělí 9. prosince 2024 představil pražskému Rudolfinu za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Program koncertu tvořila díla evropských autorů první poloviny 19. století. V první polovině večera zazněla první věta nedokončeného houslového koncertu Gabriela Faurého, kterou Capuçon současně dirigoval a hrál. Poté čistě v roli dirigenta řídil provedení suity Pelléas et Mélisande stejného autora. Po přestávce si Dvořákova síň mohla poslechnout „Skotskou“ symfonii Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Už podruhé nabídla agentura Nachtigall Artists ve Smetanově síni poloscénické uvedení celé opery – po úspěchu Rossiniho Popelky před rokem to byl tentokrát Donizettiho Don Pasquale. Stal se dalším počinem vedle koncertů, v nichž tato agentura pod vedením Aleny Kunertové už mnoho let záslužně a neúnavně nabízí publiku v Praze recitály světových pěveckých hvězd, které u nás jinak většinou známe jen zprostředkovaně skrze kino-přenosy, a zároveň otevírá příležitost slyšet i talenty s příslibem velké kariéry. Don Pasquale přesvědčil, že i v podmínkách Smetanovy síně lze uvádět celou operu. Tradiční představu statické koncertní verze opět – a velice nápaditě – dalece přesahoval. Pod taktovkou suverénního Marca Armiliata, který má tento typ italských komických oper doslova v krvi, se s podporou orchestru Prague Philharmonia představila vyrovnaná mezinárodní sestava sólistů.

Tento týden si pro nás britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht připravil sběratelskou lahůdku – mohutnou nálož 58 CD a 3 DVD, která jsou napěchovaná odkazem Davida Oistracha. Varování – vaše hudbymilovné srdce zaplesá, ale peněženka zapláče.

S více než více než 30 miliony prodaných nahrávek po celém světě, rozsáhlými mezinárodními turné, častými televizními vystoupeními, neúnavné propagaci umění a nadšené práci v oblasti hudebního vzdělávání, je irský flétnista James Galway, který dnes slaví své 85. narozeniny, ikonou na poli hudby již po mnoho desetiletí. Během své kariéry si vytvořil styl hry a tvoření tónu, kterým se na první poslech stal zcela nezaměnitelný a nedostižný. Mnoho flétnistů po celém světě se během dlouhých desetiletí jeho hrou inspirovalo a dalo by se říci, že podobně, jako na začátku 20. století změnil houslovou hru Heifetz, se s trochou nadsázky říci, že se Galwayovi v druhé půli století podařilo totéž u flétny.

Když jsem byl požádán vedením Opery PLUS o rozhovor s hostujícím sólistou Národního divadla Janem Hnykem, namítl jsem, že je to můj žák. To prý nevadí, o to to bude zajímavější. Honza Hnyk byl několik let mým studentem na Pražské konzervatoři. Vzpomínám si, jak mi jedna moje žačka přivedla do třídy Honzu, který na škole studoval hru na klarinet, že prý by se chtěl učit zpívat. Tak jsem si ho poslechl a byl jsem překvapen jeho nádherným hlasem, vzhledem k jeho tehdejšímu věku nesmírně vyspělým.

Dvě světové premiéry – jedna na Moravě ve Zlíně a jedna v Praze – chystá Filharmonie Bohuslava Martinů (FBM) na začátku prosince 2024. Toto etablované hudební těleso už sedmnáctým rokem manažersky řídí Josef Němý. Svoji kariéru u FBM začínal v době, kdy tam na postu hlavního šéfdirigenta působil Jakub Hrůša. Za jeho působení se přestěhovalo sídlo FBM do slavného Kongresového centra Zlín, které navrhla slavná architektka Eva Jiřičná. Nejen toto přispívá k tomu, že koncerty FBM mají vysokou 92 % návštěvnost. Financování organizace, na kterém se společně podílejí město i kraj, vede k tomu, že si FBM může dovolit zvát ke spolupráci hvězdy světového formátu. V této době se pan Němý chystá předat veslo manažerovi FBM Tomáši Gregůrkovi, který bude pokračovat v kvalitním zajištění ekonomické a organizační složky FBM.

28. listopadu 2024 zazněl třetí koncert cyklu Nová hudba v Atriu, který byl dramaturgicky zastřešen klavíristou Miroslavem Beinhauerem.

Pražský filharmonický sbor (PFS) za řízení svého sbormistra Lukáše Vasilka uvedl v rámci 30. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů ve čtvrtek 28. listopadu 2024. v Kostele sv. Šimona a Judy v Praze koncert Poklady českého sboru. Představil na něm vokální díla českých skladatelů převážně 20. století, výjimku tvořily skladby Antonína Dvořáka. Jako hosta přizval našeho předního tenoristu Pavla Černocha a pro sólové instrumentální party špičkové hráče – členy České filharmonie. Tento program naše přední sborové těleso uvede rovněž při americkém koncertním turné s Českou filharmonií na svém prvním samostatném koncertu v newyorské Carnegie Hall.

V pátek 29. listopadu 2024 náhle zemřela po krátké nemoci ve věku 66 let Rafaela Drgáčová, dlouholetá lektorka a členka Kolegia SHV ČR, oblíbená pedagožka na ZUŠ Jeseník. Poslední rozloučení proběhne 7. prosince 2024 v 10:00 hodin ve farním kostele Nanebevzetí P. Marie v Jeseníku.

Závěrečný koncert 27. ročníku Melodramfestu přinesl pět nových koncertních melodramů z pera Jiřího Bezděka, Jana Klusáka, Ivana Kurze, Jiřího Temla a Pavla Trojana. Slavnostní koncert se konal 30. listopadu 2024 v Modlitebně ČCE v Korunní ulici na pražských Vinohradech za přítomnosti všech hraných autorů i dvou autorů zhudebněných textů: Jany Riedlbauchové a Františka Ringo Čecha.

Izraelsko-německá klarinetistka Sharon Kam je jednou z nejúspěšnějších ve svém oboru. Studovala na vyhlášené The Julliard School pod vedením Davida Shiffrina a Charlese Neidicha a ve svých devatenácti letech se stala laureátkou soutěže ARD. Od té doby vystupuje s předními světovými orchestry i komorními soubory a věnuje se i nahrávání – její diskografie čítá přes dvacet titulů.

První a Druhá symfonie Kurta Weilla se uznání příliš nedočkaly. Jak se při této optice dívá britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht na nejnovější nahrávku Weillových děl od Konzerthausorchester Berlin pod vedením Joany Mallwitzové?

Ve čtvrtek 28. listopadu 2024 (s reprízou v pátek 29. listopadu) se v Janáčkově divadle v Brně uskutečnil největší projekt letošní sezóny: provedení rané kantáty Gustava Mahlera Das klagende Lied (Píseň žalobná) pro sólisty, sbor a orchestr. Velký rakouský skladatel, jenž označil dílo jako opus 1 a mluvil o něm jako o „velké pohádkové hře“, na něm pracoval od roku 1879. Za života se Mahlerovi podařilo uvést pouze dvouvětou verzi Písně žalobném, a to 17. února 1901 v Musikverreinu ve Vídni na mimořádném koncertě Singakademie.

Düsseldorfský operní soubor patří mezi významné operní německojazyčné scény. Má za sebou slavná období, často i s progresivní dramaturgií. Nyní budova, krásná ukázka architektury a designu přelomu 50. a 60. let, čeká spíše na rekonstrukci. Operní soubor mimo tuto scénu působí také v nedalekém Duisburgu a věnuje se též zájezdové činnosti.

Letošní 12. ročník soutěže Opus ignotum byl věnován sborům středoškolským a dospělým. Autoři mohli své skladby přihlásit do konce dubna 2024.

Skladatel Ondřej Štochl vydal nové album, tentokrát ve formátu EP, tedy „extended play“. Jedná se o minialbum o stopáži asi 23 minut obsahující dva vnitřně spřízněné hudební cykly: dvouvětou kompozici vytvořenou pro Orchestr BERG s názvem Racek se směje poslední a smyčcový kvartet Antiklimax, zkomponovaný v roce 2023 na objednávku Doležalova kvarteta.

Klavírista, hudební skladatel, zpěvák, sbormistr, hudební pedagog – to je Vratislav Šrámek, jehož hudba doprovodila dosud kolem tří set divadelních a televizních inscenací. Téměř čtvrt století působí na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU, kde vyučuje teoretické i praktické předměty, v nichž propojuje různé aspekty multimediálních uměleckých žánrů se zaměřením na scénickou hudbu. V roce 2023 ho prezident republiky Petr Pavel jmenoval profesorem.

Letošní pražský festival Dny Bohuslava Martinů připravil pro své posluchače opět zajímavou dramaturgii. V jejím rámci vystoupilo Zemlinského kvarteto, které 26. listopadu 2024 předneslo progresivní díla Alexandera Zemlinského a Bohuslava Martinů. Soubor hraje ve složení František Souček – 1. housle, Petr Střížek – 2. housle, Petr Holman – viola a Vladimír Fortin – violoncello. Koncert se konal na Hradčanech, ve skvěle restaurovaném objektu Fortna, jež je součástí Kláštera bosých karmelitánů. Posluchači zaplnili tento neobvyklý prostor téměř do posledního místa a vynikající výkon uměleckého souboru odměnili dlouhotrvajícím potleskem.

V prvním prosincovém týdnu stane před dirigentským pultem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK Tomáš Hanus, osobnost, kterou zná celý hudební svět. Více se sice specializuje na interpretaci oper, jeho orchestrální koncerty však zaznamenávají stejně mimořádný ohlas.

Pražští komorní sólisté (PKS) už vstoupili do nové sezóny prvním koncertem, velké gala chystají na 30. listopadu v tradičních prostorách – v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Jsou nejdéle působícím tělesem podobného typu u nás, u jeho zrodu stál legendární dirigent Václav Neumann a od svého obnovení v roce 2013 se už znovu etablovali na tuzemské hudební scéně.

Blaženo, Blaženko jí ale nikdo neříkal. Všichni jsme ji znali jako Baďu. Baďa, synonymum obětavosti, neustále připravená podat pomocnou ruku bez myšlenky na reciprocitu. Pomáhala zkrátka proto, že měla lidi ráda a chtěla, aby bylo každému dobře.

Sobotní odpoledne 23. listopadu 2024 obohatil komorní koncert 9. mezinárodního festivalu Janáček Brno, situovaný do slavné brněnské památky UNESCO, vily Tugendhat. Koncerty v objektu, jenž je biblí moderní funkcionalistické architektury, nejsou ničím neobvyklým, omezují je však prostorové podmínky. Do „obýváku“ van der Roheho vily s klavírem Steinway se vejde maximálně 70 posluchačů. Čeština rozhodně nebyla převládajícím jazykem. Hostujícími umělci byli violoncellista Václav Petr, koncertní mistr České filharmonie, a klavírista David Mareček, generální ředitel České filharmonie, který vedle svého povolání nachází čas na cvičení i potřebný elán pro aktivní činnost koncertního klavíristy. A jak se znovu ukázalo, na vynikající úrovni. Petr i Mareček provedli díla tří českých skladatelů a program korunovali Italskou suitou Igora Stravinského.

Na koncertě Ostravské stopy, v němž 28. listopadu 2024 představí Janáčkova filharmonie k 50. výročí festivalu soudobé hudby Hudební souČASnost kompozice deseti ostravských skladatelů, zazní v premiéře také skladba Lurdy a Cesta vody v Bělském lese Jana Grossmanna. Přestože by si tento autor mohl již zaslouženě užívat v klidu plodů své bohaté skladatelské činnosti, je stále v proudu tvůrčího procesu, takže není zcela jednoduché jej zastihnout. Díky jeho vstřícnosti a otevřenosti se však rozhovor o jeho vzpomínkách i pohledu na současnou Ostravu nakonec podařilo realizovat.

Koncertem z cyklu „zásadních“ se po roce vrací Ostravské centrum nové hudby do pražského DOX+, a to s dílem známého současného italského skladatele Salvatora Sciarrina (1947) doplněným o kvartet letošního jubilanta Luigiho Nona (1924–1990).

16. ročník Festivalu hudebního divadla Opera 2025 zveřejnil čas konání i program. Od konce ledna do půle dubna nás v Praze čeká věru pozoruhodná nabídka nejrůznějších operních představení, sedmadvacet projektů, nejvíce v historii festivalu. Mnoho zajímavého nám sdělila ředitelka festivalu, paní Lenka Šaldová.

Britský hudební publicista a kritik Norman Lebrecht opět sestavil žebříček těch nejlepších nahrávek, které rok 2024 přinesl.

Do Státní opery (nikoli do Stavovského divadla, jak by se v případě barokní opery dalo očekávat) situovalo vedení Opery Národního divadla novou inscenaci Platée Jeana-Philippa Rameaua. Na nastudování se podíleli dirigent Václav Luks a režijní duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.

Velkorysý program připravil pro písňový koncert v Domě hudby v Plzni ve středu 20. listopadu 2024 barytonista Roman Janál. Za klavírního doprovodu Petra Nováka přednesl výběr z písňových cyklů zahrnující období od raného po vrcholný romantismus.

Inovátor francouzské barokní opery Jean-Philippe Rameau (1683–1764) byl všestranný skladatel a teoretik povýšený do šlechtického stavu, titulovaný Compositeur du Cabinet du roi. Operu Platée napsal na přání hudbymilovného panovníka Ludvíka XV. k oslavám svatby jeho syna, mladičkého následníka trůnu Ludvíka Ferdinanda a španělské infantky Marie Terezie. Poznat tento všestranně unikátní skvost je zcela skvělá divadelní nabídka.

Ve čtvrtek 21. listopadu zemřela ve věku 85 let emeritní sólistka ostravské operety Karla Diváková.

Devátý ročník festivalu Janáček Brno je od svého zahájení 1. listopadu 2024 premiérou nové inscenace Výletů páně Broučkových v plném proudu. Festivalový víkend 9. a 10. listopadu přinesl dva pěvecké recitály – Simony Šaturové a Adama Plachetky, následující neděle 17. listopadu pak patřila Pavle Vykopalové.

Dne 26. listopadu 2024 se v prostorách Konzervatoře Jana Deyla uskuteční Koncert Společnosti pro improvizaci v klasické hudbě. S klavíristou a improvizátorem Jiřím Pazourem jsme si povídali o právě vzniklé Společnosti – iniciativě, která má propojit zájemce o improvizaci v klasickém hudebním stylu a o improvizaci jako takové.

Roomful of Teeth pravidelně boří ustálené předpoklady toho, co je možné a nemožné ve sborové tvorbě. Vokální oktet pocházející z Ameriky letos poprvé zavítal do Prahy 15. listopadu na pozvání festivalu Prague Sounds. Jejich koncert rozezvučil podzemní prostory Divadla X10 a vyvolal bouřlivý potlesk vestoje.

Svého Milana Paľu by si přál mít každý skladatel. Zájem o poznávání nové hudby z něj přímo tryská a svoji chuť převádět do líbezných tónů noty, které ještě nikdo nikdy neslyšel, předává dál. Publikum ohromuje svou virtuozitou, ale také hloubkou, do které je možné zajít při interpretaci díla. Ne náhodou si ho jako interpreta vybrali i Pražští symfonikové. Karel Husa je autor, se kterým je FOK úzce spjatý a který si zaslouží špičkové provedení. Když přišla řada na českou premiéru jeho Houslového koncertu, přímo se nabízelo jej svěřit tomu nejpovolanějšímu z houslistů: Milanu Paľovi. Koncert proběhne 27. a 28. listopadu 2024 ve Smetanově síni. V rozhovoru se ale nebudeme bavit jen o něm. Vášeň pro novou hudbu, pro posouvání hranic a hloubku interpretace, to vše jsou témata, kterých jsme se dotkli.

Nové nastudování opery Leoše Janáčka Její pastorkyně, v Olomouci tentokrát pod názvem Jenůfa, Moravské divadlo avizovalo jako inscenaci s netradičním přesahem nabitou ženstvím. V režii Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové bez Janáčkovy závěrečné katarze nastolilo otázky, kde končí tvůrčí svoboda inscenátorů a respekt ke skladateli a uváděnému dílu.

Na Dnech Bohuslava Martinů vystoupí Zemlinského kvarteto. Koncert se koná 26. listopadu od 19:30 hodin ve Fortně – klášteře bosých karmelitánů na Hradčanském náměstí. Soubor hraje ve složení: první housle – František Souček, druhé housle – Petr Střížek, viola – Petr Holman, violoncello – Vladimír Fortin. Jednotliví členové Zemlinského kvarteta se věnují také sólové hře, jsou držiteli cen z prestižních mezinárodních soutěží. Umělecký soubor nese jméno rakouského skladatele, dirigenta a pedagoga Alexandera Zemlinského (1871–1942), jehož významný přínos české, německé a židovské kultuře je dnes znovu oživován.

Rok 2024 je také rok jednoho z největších primáriů u nás – v Roce české hudby si tak kromě výročí Dvořáka či Smetany připomínáme sto let od narození Jiřího Nováka. K této příležitosti pořádá Spolek pro komorní hudbu při České Filharmonii slavnostní koncert 23. listopadu 2024 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina.