Opera Plus

Pražští komorní sólisté (PKS) už vstoupili do nové sezóny prvním koncertem, velké gala chystají na 30. listopadu v tradičních prostorách – v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Jsou nejdéle působícím tělesem podobného typu u nás, u jeho zrodu stál legendární dirigent Václav Neumann a od svého obnovení v roce 2013 se už znovu etablovali na tuzemské hudební scéně.

Blaženo, Blaženko jí ale nikdo neříkal. Všichni jsme ji znali jako Baďu. Baďa, synonymum obětavosti, neustále připravená podat pomocnou ruku bez myšlenky na reciprocitu. Pomáhala zkrátka proto, že měla lidi ráda a chtěla, aby bylo každému dobře.

Sobotní odpoledne 23. listopadu 2024 obohatil komorní koncert 9. mezinárodního festivalu Janáček Brno, situovaný do slavné brněnské památky UNESCO, vily Tugendhat. Koncerty v objektu, jenž je biblí moderní funkcionalistické architektury, nejsou ničím neobvyklým, omezují je však prostorové podmínky. Do „obýváku“ van der Roheho vily s klavírem Steinway se vejde maximálně 70 posluchačů. Čeština rozhodně nebyla převládajícím jazykem. Hostujícími umělci byli violoncellista Václav Petr, koncertní mistr České filharmonie, a klavírista David Mareček, generální ředitel České filharmonie, který vedle svého povolání nachází čas na cvičení i potřebný elán pro aktivní činnost koncertního klavíristy. A jak se znovu ukázalo, na vynikající úrovni. Petr i Mareček provedli díla tří českých skladatelů a program korunovali Italskou suitou Igora Stravinského.

Na koncertě Ostravské stopy, v němž 28. listopadu 2024 představí Janáčkova filharmonie k 50. výročí festivalu soudobé hudby Hudební souČASnost kompozice deseti ostravských skladatelů, zazní v premiéře také skladba Lurdy a Cesta vody v Bělském lese Jana Grossmanna. Přestože by si tento autor mohl již zaslouženě užívat v klidu plodů své bohaté skladatelské činnosti, je stále v proudu tvůrčího procesu, takže není zcela jednoduché jej zastihnout. Díky jeho vstřícnosti a otevřenosti se však rozhovor o jeho vzpomínkách i pohledu na současnou Ostravu nakonec podařilo realizovat.

Koncertem z cyklu „zásadních“ se po roce vrací Ostravské centrum nové hudby do pražského DOX+, a to s dílem známého současného italského skladatele Salvatora Sciarrina (1947) doplněným o kvartet letošního jubilanta Luigiho Nona (1924–1990).

16. ročník Festivalu hudebního divadla Opera 2025 zveřejnil čas konání i program. Od konce ledna do půle dubna nás v Praze čeká věru pozoruhodná nabídka nejrůznějších operních představení, sedmadvacet projektů, nejvíce v historii festivalu. Mnoho zajímavého nám sdělila ředitelka festivalu, paní Lenka Šaldová.

Britský hudební publicista a kritik Norman Lebrecht opět sestavil žebříček těch nejlepších nahrávek, které rok 2024 přinesl.

Do Státní opery (nikoli do Stavovského divadla, jak by se v případě barokní opery dalo očekávat) situovalo vedení Opery Národního divadla novou inscenaci Platée Jeana-Philippa Rameaua. Na nastudování se podíleli dirigent Václav Luks a režijní duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.

Velkorysý program připravil pro písňový koncert v Domě hudby v Plzni ve středu 20. listopadu 2024 barytonista Roman Janál. Za klavírního doprovodu Petra Nováka přednesl výběr z písňových cyklů zahrnující období od raného po vrcholný romantismus.

Inovátor francouzské barokní opery Jean-Philippe Rameau (1683–1764) byl všestranný skladatel a teoretik povýšený do šlechtického stavu, titulovaný Compositeur du Cabinet du roi. Operu Platée napsal na přání hudbymilovného panovníka Ludvíka XV. k oslavám svatby jeho syna, mladičkého následníka trůnu Ludvíka Ferdinanda a španělské infantky Marie Terezie. Poznat tento všestranně unikátní skvost je zcela skvělá divadelní nabídka.

Ve čtvrtek 21. listopadu zemřela ve věku 85 let emeritní sólistka ostravské operety Karla Diváková.

Devátý ročník festivalu Janáček Brno je od svého zahájení 1. listopadu 2024 premiérou nové inscenace Výletů páně Broučkových v plném proudu. Festivalový víkend 9. a 10. listopadu přinesl dva pěvecké recitály – Simony Šaturové a Adama Plachetky, následující neděle 17. listopadu pak patřila Pavle Vykopalové.

Dne 26. listopadu 2024 se v prostorách Konzervatoře Jana Deyla uskuteční Koncert Společnosti pro improvizaci v klasické hudbě. S klavíristou a improvizátorem Jiřím Pazourem jsme si povídali o právě vzniklé Společnosti – iniciativě, která má propojit zájemce o improvizaci v klasickém hudebním stylu a o improvizaci jako takové.

Roomful of Teeth pravidelně boří ustálené předpoklady toho, co je možné a nemožné ve sborové tvorbě. Vokální oktet pocházející z Ameriky letos poprvé zavítal do Prahy 15. listopadu na pozvání festivalu Prague Sounds. Jejich koncert rozezvučil podzemní prostory Divadla X10 a vyvolal bouřlivý potlesk vestoje.

Svého Milana Paľu by si přál mít každý skladatel. Zájem o poznávání nové hudby z něj přímo tryská a svoji chuť převádět do líbezných tónů noty, které ještě nikdo nikdy neslyšel, předává dál. Publikum ohromuje svou virtuozitou, ale také hloubkou, do které je možné zajít při interpretaci díla. Ne náhodou si ho jako interpreta vybrali i Pražští symfonikové. Karel Husa je autor, se kterým je FOK úzce spjatý a který si zaslouží špičkové provedení. Když přišla řada na českou premiéru jeho Houslového koncertu, přímo se nabízelo jej svěřit tomu nejpovolanějšímu z houslistů: Milanu Paľovi. Koncert proběhne 27. a 28. listopadu 2024 ve Smetanově síni. V rozhovoru se ale nebudeme bavit jen o něm. Vášeň pro novou hudbu, pro posouvání hranic a hloubku interpretace, to vše jsou témata, kterých jsme se dotkli.

Nové nastudování opery Leoše Janáčka Její pastorkyně, v Olomouci tentokrát pod názvem Jenůfa, Moravské divadlo avizovalo jako inscenaci s netradičním přesahem nabitou ženstvím. V režii Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové bez Janáčkovy závěrečné katarze nastolilo otázky, kde končí tvůrčí svoboda inscenátorů a respekt ke skladateli a uváděnému dílu.

Na Dnech Bohuslava Martinů vystoupí Zemlinského kvarteto. Koncert se koná 26. listopadu od 19:30 hodin ve Fortně – klášteře bosých karmelitánů na Hradčanském náměstí. Soubor hraje ve složení: první housle – František Souček, druhé housle – Petr Střížek, viola – Petr Holman, violoncello – Vladimír Fortin. Jednotliví členové Zemlinského kvarteta se věnují také sólové hře, jsou držiteli cen z prestižních mezinárodních soutěží. Umělecký soubor nese jméno rakouského skladatele, dirigenta a pedagoga Alexandera Zemlinského (1871–1942), jehož významný přínos české, německé a židovské kultuře je dnes znovu oživován.

Rok 2024 je také rok jednoho z největších primáriů u nás – v Roce české hudby si tak kromě výročí Dvořáka či Smetany připomínáme sto let od narození Jiřího Nováka. K této příležitosti pořádá Spolek pro komorní hudbu při České Filharmonii slavnostní koncert 23. listopadu 2024 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina.

Když se 4. listopadu 2024 uprostřed závěrečných ovací publika na koncertě Bamberských symfoniků obrátil dirigent Jakub Hrůša k obecenstvu v Janáčkově divadle, rozloučil se s přáním, že příští jeho účinkování v Brně se snad uskuteční dříve, než za obvyklých několik let. Sám v té chvíli netušil, jak prorocká slova pronáší.

Ethel Smyth – skladatelce, čelní představitelce hnutí za volební právo žen, nositelce Řádu britského impéria a ženě s nezaměnitelnou energií, se díky klavíristce Hanni Liang dostává zasloužené pozornosti. Její hudba plná vášně se v novém podání mísí s moderními skladbami, které podtrhují její nadčasovost.

Na Instagramu se objevilo roztomilé video. Vidíme na něm malého, možná tříletého chlapce, který sedí na místě dirigenta v italské opeře a mává taktovkou dlouhou jako on sám na pozadí nahrávky Beethovenovy symfonie. „Rozkošné!,“ rozplývali se na ClassicFM.

Minulý týden skončil 16. ročník festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Letošní ročník s názvem CZECH IT! se u příležitosti Roku české hudby zaměřil na novou českou tvorbu, ovšem v repertoáru zahraničních souborů.

Jiří Hannsmann (*1962) byl v letech 2008–2019 šéfem orchestrální kanceláře Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Každodenní provozní vazba mu evidentně dala hluboký vztah k tomuto tělesu, který se promítl do díla. Napsal objevnou a svrchovaně potřebnou studii o úplných začátcích orchestru, dosud neznámých. Publikace má jasný název: Jak se rodil orchestr FOK 1934–1945.

Arménský klavírista Tigran Hamasyan je jednou z nejzářivějších hvězd současného jazzu. Tento rok si bude moct jeho vystoupení užít i pražské publikum. Umělec se totiž představí v rámci festivalu Prague Sounds, a to 20. listopadu 2024 v Rudolfinu. V rozhovoru, který jsme spolu vedli, přišla řeč na to, jestli se cítí spíše pianistou nebo hráčem na klávesy, a co stálo za vznikem jeho transmediálního projektu The Bird of a Thousand Voices.

Na 9. listopadu 2024 byl v Redutě v rámci festivalu Janáček Brno 2024 připraven odpolední koncert Brno Contemporary Orchestra převážně s připomínkou tvorby brněnských autorů uzavřený objednanou skladbou Petra Kofroně Ghetto Brünn, kterou soubor premiéroval 29. května 2022. V rámci festivalu rozehrál Brno Contemporary Orchestra své motto „Janáčkem to nekončí!“

Komorní filharmonie Pardubice se připravuje na změnu šéfdirigenta, kterým se stane od sezóny 2025/26 arménský dirigent Vahan Mardirossian. Ten už v předchozích letech nahrál s Komorní filharmonií Pardubice několik CD a vidí v tomto tělese veliký potenciál. Často diriguje soutěž Queen Elisabet´s competition v Bruselu, chystá se tak učinit i v roce 2025. Obdivuje našeho klavíristu Lukáše Vondráčka a doufá, že působení v České republice mu otevře dveře ke spolupráci s tímto českým klavíristou. Podle svých dosavadních zkušeností s našimi hudebníky by se neváhal podepsat pod rčení „Co Čech, to muzikant.“ Těší se, že bude moci našemu publiku i hudebním profesionálům poodhalit krásu a bohatství arménské hudební kultury.

Ve druhé polovině listopadu se na jevišti Státní opery v Praze uskuteční premiéra barokní „comédie lyrique“ Platée francouzského skladatele Jeana-Philippa Rameaua. Tato významná kulturní událost by se těžko obešla bez osobnosti Václava Lukse, který danou operu právě studuje s orchestrem Státní opery, což vede k rozšíření o klíčové hráče barokního ansámblu Collegium 1704. V inscenaci bude rovněž účinkovat vokální seskupení Collegium Vocale 1704, jehož uměleckým vedoucím je taktéž Václav Luks. V rozhovoru se dočteme, jaký je rozdíl mezi hlasem „haute-contre“ a kontratenoristou a co je charakteristické pro zvuk rameauovského orchestru. Nejen o přípravách na Platée, ale také o nadcházejícím dvacátém výročí Collegia 1704 v roce 2025 jsme si povídali s tímto uznávaným specialistou na barokní hudbu, od roku 2022 také nositelem francouzského Řádu umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) za významné kulturní zásluhy.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného přinesl posluchačům 9. listopadu 2024 večer francouzského pianisty Jeana-Efflama Bavouzeta. Naplněné auditorium Dvořákovy síně Rudolfina vyslechlo skladby Roberta Schumanna a Clauda Debussyho. Z hudby 20. století pak byl zařazen Klavírní kus XI Karlheinze Stockhausena. Ovace nadšeného obecenstva přiměly interpreta přidat další čtyři přídavky z dílny skladatelů impresionismu a neoklasicismu.

Uvedení Dvořákovy kantáty Svatební košile 30. října 2024 ve Smetanově síni pražského Obecního domu pod taktovkou Petra Altrichtera se vztahovalo k několika výročím. Uskutečnilo se v letošním Roce české hudby, v němž si připomínáme mimo jiné 120 let od úmrtí Antonína Dvořáka (1841–1904) a 140 let od kompozice Svatebních košil. Koncert se stal také znamenitou oslavou životního jubilea Romana Janála, který vystoupil v partu Vypravěče, a bouřlivý ohlas publika byl krásným „dárkem“ tomuto barytonistovi.

Mezinárodně uznávaný hudební kritik Norman Lebrecht si vybral k poslechu pro tento týden novinkové album Londýnského symfonického orchestru, který spolu s houslistou Romanem Simovićem nahrál album obsahující Houslové koncerty Miklóse Rózsy, který je znám spíše pro svou filmovou hudbu, a Bély Bartóka. Dirigují Sir Simon Rattle a Kevin John Edusei.

V rámci letošního Roku české hudby připravilo pražské Národní divadlo inscenaci opery Zdeňka Fibicha Šárka na libreto jeho žačky a partnerky Anežky Schulzové. V nastudování hudebního ředitele Opery ND a dirigenta Roberta Jindry ve spolupráci s německým režisérem Kayem Linkem však německý „outfit“ romantické Šárce nesedne.

Letošní 58. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech je minulostí. Přinášíme vám přehled všech vítězů a těšíme se na další ročník.

Ve středu 6. listopadu 2024 se představil v pražském Rudolfinu etablovaný soubor Collegium 1704 s jeho dirigentem a uměleckým vedoucím Václavem Luksem. Dramaturgickým jádrem koncertu bylo provedení Mozartova proslulého Requiem d moll KV 626, které doplnily další duchovní skladby Jana Dismase Zelenky. Ve spolupráci s orchestrem Collegium 1704 a sborem Collegium Vocale 1704 vystoupili též pěvci Veronika Rovná (soprán), Margherita Maria Sala (alt), Krystian Adam (tenor) a Krešimir Stražanac (bas).

V rámci mezinárodního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného v Praze vystoupil ve Dvořákově síni Rudolfina Alexander Melnikov. Skladby baroka, rokoka, klasicismu, romantismu a hudby 20. století provedl na různé klávesové nástroje, tak, aby každá skladba zazněla na nástroj odpovídající době svého vzniku. Na pódiu bylo tedy rozestaveno pět různých nástrojů – jedno barokní cembalo, zbytek pak tvořili přímí předchůdci klavíru a moderní koncertní křídlo firmy Steinway & Sons. Koncert vzbudil mimořádnou pozornost a přilákal velké množství posluchačů. Po neutuchajícím potlesku pianista přidal ještě rozsáhlou Fantazii C dur od Franze Schuberta, známou jako „Wanderer-Fantasie“.

Jihoafrický cellista Abel Selaocoe vystoupil 5. listopadu 2024 v téměř vyprodaném velkém sále pražské Lucerny, a to v rámci letošního ročníku festivalu Prague Sounds. Kromě toho, že svoji hru na cello doprovodil osobitým zpěvem, jehož pestrost je připodobňována k legendárnímu Bobby McFerrinovi, připojili se k němu na koncertě členové jeho tria Chesaba a také anglického ansámblu Manchester Collective.

Ve čtvrtek 7. listopadu 2024 vystoupí v Rudolfinu v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného český klavírista Ivo Kahánek společně se svými studenty Annou Gaálovou, Pavolem Praženicou a Matoušem Zukalem. Zazní program exkluzivně z děl Bedřicha Smetany – a to nejen pro klavír sólo, ale pro dva, či dokonce pro čtyři nástroje. Povídat si o Smetanově tvorbě na sklonku Roku české hudby by se mohlo zdát již téma stokrát „omleté“. S Ivem Kahánkem ovšem vždy objevíte něco nového.

Londýnská Královská opera zařadila do svých kinopřenosů opět legendární inscenaci Mozartovy Figarovy svatby v režii Davida McVicara – v novém obsazení a s dirigentkou Julií Jones. Zahájila tak sezonu, do níž ze svých operních inscenací zařadí pro mimobritská kina Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha (únor 2025), Pucciniho Turandot (květen 2025) a Valkýru (červen 2025) jako pokračování Wagnerova Prstenu Nibelungova po loňském Zlatu Rýna dirigenta Antonia Pappana a režiséra Barrieho Kosky.

Prestižní festival Janáček Brno 2024 zahájil 1. listopadu svůj devátý ročník inscenací Výletů páně Broučkových. V koprodukci s Berlínskou státní operou a madridským Královským divadlem Národní divadlo Brno získalo pro toto nastudování Roberta Carsena, jednoho z nejvýznamnějších režisérů a navíc nadšeného obdivovatele Leoše Janáčka.

Ve dnech 26.–27. října 2024 se v prostorách pražské HAMU uskutečnil již třináctý mezinárodní ročník interpretační soutěže melodramu. Zúčastnilo se ho celkem sedm soutěžních dvojic (recitátor a klavírista) české, slovenské a ukrajinské národnosti ve věku od 17 do 35 let. Kromě vítězů, kterým již nechyběla zkušenost s tímto žánrem, byl třináctý ročník přehlídkou nové nastupující generace, jež se s koncertním melodramem setkala vůbec poprvé. Odborná porota udělila kromě první a druhé ceny také tři třetí ceny. Nástup nové generace interpretů lze považovat za úspěšný.

V pojetí značně vzdáleném současnému interpretačnímu kánonu – jak zvukem dobových nástrojů, tak některými výrazovými prostředky, provedl Marek Štryncl se svým souborem Musica Florea Smetanovu Mou vlast. Šlo o počin pozoruhodný, odvážný, místy strhující. Především u krajních částí cyklu však jako by trochu chybělo soustředění a překvapení bylo až příliš, zvláště když provedení Blaníku navíc poznamenaly technické problémy.

Ministr kultury Martin Baxa předal 3. listopadu 2024 na Nové scéně Národního divadla Ceny Ministerstva kultury v uměleckých oblastech. Ceny se udílejí vždy u příležitosti státního svátku 28. října.

Nedělní komorní matiné 3. listopadu 2024 bylo součástí 9. mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno, který probíhá v Brně od 1. do 24. listopadu 2024. Koncert se konal v dopolední době ve foyeru v prvním patře Mahenova divadla. Jedná se o dlouhou a úzkou prostoru, určenou ke korzování během divadelních přestávek.

Pro svou dnešní recenzi si Norman Lebrecht vybral dvě novinky, jejichž společným jmenovatelem je francouzský skladatel Gabriel Fauré. První CD má na svědomí Irský národní symfonický orchestr vedený dirigentem Jeanem-Lucem Tingaudem. Druhou nahrávkou je box 4 CD a je dílem francouzského klavíristy Laurenta Wagschala.

Letošní ročník Festivalu Janáček Brno zahájila první listopadový den koprodukční inscenace Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka, jež bude po českém uvedení putovat na scénu berlínské Staatsoper, a poté i na scénu Teatro Real v Madridu. Tato v pořadí pátá Janáčkova opera (1920) je ze všech jeho zralých oper (tedy nepočítáme-li prvé dva pokusy, Šárku a Počátek románu) zdaleka nejméně hrána – jak u nás, tak jinde. Dokonce i Osud, na silně problematické libreto Fedory Bartošové, je uváděn častěji. Důvod, proč tomu tak je, nám renomovaný kanadský režisér Robert Carsen odkryl snad až příliš názorně.

Říct, že hudba překonává hranice i jazykové bariéry, je možná dávno vyčerpané klišé, to ale nic nemění na faktu, že je to pravda. První listopadový den jsme se sešli na druhé straně Lužických hor v saské Žitavě, kde Mezinárodní hudební festival Lípa Musica pořádá koncerty již od roku 2012. Sjednocujícím prvkem večera se stalo duo pianistky Terezie Fialové a violoncellisty Jiřího Bárty, kteří jdou společnou uměleckou i životní cestou už řadu let. Zajímalo mě, jaké ovoce jejich souznění plodí.

30. října 2024 zazněla ve Smetanově síni Dvořákova monumentální celovečerní kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle balady K. J. Erbena Svatební košile, op. 69, B 135 v podání Prague Philharmonia řízené Petrem Altrichterem, který skladbu ve Smetanově síni dirigoval rovněž v Roce české hudby 2004 se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Sólisty koncertu byli Veronika Rovná-Holbová, Richard Samek a Roman Janál. Vystoupil Český filharmonický sbor Brno, který má kantátu ve svém kmenovém repertoáru.

Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech otevřela ve svém 58. ročníku opět příležitost i nejmladším pěvcům v kategorii Operní naděje od 16 do 20 let.

Letošní 37. ročník jedné z největších přehlídek současné tvorby Wien Modern si v tomto roce předsevzal představit hudbu ve všech jejích možných podobách reflektujících dění ve společnosti, ale i v podobě dalších nových prostor včetně návštěvy privátního bytu slavné architektky. To, že hudba svádí lidi dohromady, je jedním z motivů festivalu, hrdého na návštěvnost přes deset tisíc posluchačů ročně.

Friedrich Nietzsche, filozof, jehož obrovský knír mu možná přinesl větší slávu než šíře jeho myšlenek, je často spíše dezinterpretován než plně pochopen. Michel Foucault, francouzský historik a filozof, v jednom nepublikovaném rozhovoru poznamenal, že Nietzscheho „úžasné myšlenky“ „využila nacistická strana“.

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla je vedle ostravského Národního divadla moravskoslezského další česká scéna, která v Roce české hudby uvádí komplet všech oper Bedřicha Smetany, v Plzni včetně nedokončené Violy. Sice zde nejsou termíny zkoordinované tak, aby vznikl časově ucelený komplet, navíc, s výjimkou Libuše, v pořadí dle vzniku, jak se to dvakrát podařilo v Ostravě, dokonce v souvislosti s výročními dny Smetanova narození a úmrtí. Nicméně i tak jde o dramaturgicky záslužný počin. Nyní došlo na Čertovu stěnu, v Plzni uvedenou po dlouhých sedmadvaceti letech, v níž Divadlo J. K. Tyla převzalo ostravskou režii Jiřího Nekvasila z roku 2014 a obnovenou v roce 2023. Ukázalo se však, že když dva dělají totéž, není to totéž.

Na přelomu roku poprvé zazní přepracovaná verze slovenské státní hymny, kterou objednala současná ministryně kultury Martina Šimkovičová u skladatele, multiinstrumentalisty a producenta Oskara Rózsy. Původní text hymny Janka Matúšky Nad Tatrou sa blýska z roku 1844, stejně jako původní melodie – lidová píseň Kopala studienku – zůstanou zachovány. Na celé této události nás zaujaly především požadavky, kterým má nový tvar dostát.

Festival Lípa Musica každoročně přivádí do severních Čech ty nejlepší umělce z celého světa. Posluchače vodí i na místa méně obvyklá, často i do sousedního Saska. I pro německé publikum je tento festival velkým lákadlem a řada našich sousedů zavítá i na koncerty v Čechách. Jakkoliv se toto sdělení může zdát triviální, festival Lípa Musica spojuje a zahlazuje jizvy, které vznikly v česko-německém pohraničí, a patří mu za to velký dík. Poslední říjnová sobota přinesla festivalovým posluchačům jedinečný večer v prostorách galerie zámku Sychrov. Koncert nazvaný Nocturno na Sychrově představil publiku zejména písňový repertoár 19. a první poloviny 20. století, který byl doplněn skladbami pro sólový klavír. Interprety večera byli sopranistka Simona Šaturová a klavírista Marek Kozák.

Snadno jsme si zvykli, že se Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v oboru historicky poučené interpretace staré hudby vypracovalo na špičkovou mezinárodní úroveň. Po úspěchu Collegia 1704 s Myslivečkovým oratoriem Abramo ed Isacco / Abrahám a Izák na Salcburských slavnostech v roce 2022 jsme se těšili na provedení 15. října 2024 v Rudolfinu, které navíc otevíralo další sezónu Collegia 1704, směřující k dvacátému výročí založení tohoto souboru. Koncert byl zaznamenáván pro avizovanou nahrávku, což ještě zesílilo očekávání vrcholného hudebního zážitku. Salcburský triumf se však v Rudolfinu zopakovat nepodařilo. Zůstalo u „záslužného“ připomenutí Josefa Myslivečka, o jehož prosazení se právě Collegium 1704 tak intenzivně stará.

Přinášíme vám reportáž ze 2. října 2024, kdy se v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně uskutečnil výjimečný koncert orchestru Musica Florea a sboru Collegium Floreum s dirigentem Markem Štrynclem. Na programu zazněly Kyrie a Gloria G-dur od Jana Křtitele Vaňhala a Requiem d-moll od Jana Zacha, které zaznělo ve své novodobé premiéře.

Rakouský skladatel, violoncellista, klavírista a pedagog Franz Schmidt byl dlouho po skončení druhé světové války posuzován a odsuzován podle jednoho ze svých posledních větších děl – přitom je pokračovatelem tradice vídeňského romantismu. Jen neměl v životě tolik štěstí jako jiní skladatelé... A zdá se, že jej nemá ani po smrti. Mezinárodně uznávaný hudební kritik Norman Lebrecht si vybral k poslechu čerstvě vydaný set čtyř CD s jeho symfoniemi v podání Malmö Symphony Orchestra, diriguje Vasilij Sinajskij.

Newyorská Metropolitní opera zařadila 19. října 2024 do svých přenosů do kin jen krátce po premiéře 24. září 2024 inscenaci novinky americké skladatelky Jeanine Tesori s názvem Grounded / Na zemi. Ačkoli téma dilemat a kontroverzí moderního válčení vzhledem ke své emocionální síle slibovalo intenzivní operní zásah, inscenace bohužel sklouzává do sladkobolné prvoplánovosti.

V rámci spolupráce opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a Divadla J. K. Tyla v Plzni byla v sobotu 19. října 2024 v premiéře uvedena v západočeské metropoli na scéně Velkého divadla inscenace opery Bedřicha Smetany Čertova stěna. Jednalo se o inscenaci režiséra Jiřího Nekvasila z června 2014 (obnovená premiéra 14. prosince 2023), hudebně dílo v Plzni nastudoval šéfdirigent opery DJKT Jiří Štrunc.

Národní divadlo Brno chystá v koprodukci s Teatro Real Madrid a Staatsoper Unter den Linden inscenaci Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka, která bude slavnostně zahajovat letošní devátý ročník festivalu Janáček Brno. Režie se ujal Robert Carsen, který nám poskytl rozhovor nejen o chystaném představení.

Newyorská Metropolitní opera zahájila novou sezónu přenosů do kin 5. října 2024 Hoffmannovými povídkami Jacquesa Offenbacha. V obnoveném nastudování produkce režiséra Bartletta Shera z roku 2009 to bylo po letech 2009 a 2015 třetí zařazení této inscenace do přímých přenosů, tentokrát v hudebním nastudování Marca Armiliata a kromě Erin Morley, která byla Olympií již v roce 2015, v novém obsazení s Benjaminem Bernheimem v titulní roli.

Španělskou a českou hudbu přinesl zahajovací koncert druhé z abonentních řad Plzeňské filharmonie, řady Platiny – v sále Měšťanské besedy zazněla dvě hudebně velmi náročná díla. Jen týden po koncertě se Smetanovou Triumfální symfonií a Janáčkovým Tarasem Bulbou nastudovali plzeňští filharmonikové s šéfdirigentem Chuhei Iwasakim další mimořádně obtížné skladby. U nás zřídka slýchané Noci ve španělských zahradách Manuela de Falla, v nichž jako sólista vystoupil mladý portugalský klavírista Raúl da Costa (nar. 1993), a po přestávce jedno z vrcholných děl Josefa Suka, Symfonii č. 2 c moll, op. 27 „Asrael“ Josefa Suka, kterou naopak v poslední době na tuzemských pódiích slýcháme a s níž v srpnu letošního roku Česká filharmonie vystoupila v rámci londýnského festivalu BBC Prom v Royal Albert Hall pod taktovkou Jakuba Hrůši.